Pojem znalecký posudek si většina lidí spojuje s dokazováním v soudním řízení. Možnosti jeho využití jsou nicméně mnohem širší a zahrnují nejen různá řízení, ale i běžná právní jednání. Co je vlastně znalecký posudek? Co musí obsahovat? Kdy by se vám mohl hodit? Kdo ho může zpracovat a jak se určuje jeho cena?
Co je znalecký posudek
Znalecký posudek je důkazní prostředek, jehož prostřednictvím soudní znalec odborně posuzuje určitou skutečnost.
Zpravidla bude v listinné podobě, může ale mít i elektronickou formu nebo může být znalcem podán tzv. do protokolu (tzn. ústně během výslechu).
I když se nejedná o jediný ani nejdůležitější důkazní prostředek, mívá značný význam pro soudní či správní řízení. Setkat se s ním však můžete i při některých právních jednáních.
Kdy je nutný znalecký posudek
Leckoho nejspíše napadne otázka, v jakých případech má posudek smysl. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát, je takových případů hned několik.
Koupě a prodej nemovitosti
Někoho to možná překvapí, ale znalecký posudek může být velice užitečný i při koupi nemovitosti.
Jeho zpracování sice není povinné, ale pokud nemovitost trpí skrytými vadami, představuje prohlídka příslušným znalcem efektivní nástroj k jejich včasnému odhalení.
Pomůže vám též zjistit, zda nemovitost nepřeplácíte, nebo naopak neprodáváte pod cenou.
Posudek se ve vztahu k nemovitostem zpracovává i při žádosti o hypotéku (aby měla banka představu o hodnotě jejího zajištění) či v insolvenčním a exekučním řízení.
Z totožných důvodů může být znalecký posudek zpracován i ve vztahu k jiným věcem (např. automobilu nebo uměleckému dílu).
Řízení o pozůstalosti
Posudek může požadovat i notář v případě dědického řízení, zejména pokud je jeho předmětem též nemovitost. Účelem je zjistit hodnotu pozůstalosti, resp. její části.
Většinou vám ale postačí tzv. odhad nemovitosti zpracovaný odhadcem či realitním makléřem.
Reklamace vadné věci
Pokud vám prodejce odmítne uznat reklamaci, můžete se obrátit na příslušného soudního znalce.
Jestliže vám znalec potvrdí, že reklamovaná věc měla vady již v okamžiku převzetí, měl by prodejce reklamaci uznat. Navíc vám přísluší náhrada nákladů na posudek.
V opačném případě vám posudek poslouží jako důkaz u soudu.
Soudní spory
Tím vůbec nejčastějším místem, kde se setkáte se znaleckým posudkem, je soud.
V případě sporů, jejichž předmět je úzce spojen s určitou technickou či odbornou problematikou, je zpracování posudku nutností.
Tím, kdo platí znalecký posudek u soudu, je zásadně strana, která ho jako důkazní prostředek předložila. V případě úspěchu ve věci má ale nárok na náhradu nákladů.
Někdy si může posudek vyžádat i sám soud. Mnohdy půjde o tzv. revizní znalecký posudek. Náklady na jeho vypracování zásadně ponese strana, která spor prohrála.
Revizní znalecký posudek
Jedná se o soudní znalecký posudek, jehož účelem je prověřit správnost jiného již existujícího posudku v soudním řízení.
Typicky se bude jednat o situaci, kdy žalobce i žalovaný předloží znalecké posudky, které ale dochází k různým závěrům. Řešením je právě nařízení zpracování revizního posudku, ať již na návrh jedné ze stran či z vlastní iniciativy soudu.
Co musí obsahovat znalecký posudek
Náležitosti znaleckého posudku určuje zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
Ten v § 28 odst. 2 stanoví, že posudek musí obsahovat:
- titulní stranu,
- zadání,
- výčet podkladů,
- nález,
- posudek,
- odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku,
- závěr,
- přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti posudku, pokud je to možné,
- znaleckou doložku a
- otisk znalecké pečeti.
Pokud listina neobsahuje dané náležitosti, není považována za znalecký posudek.
Posudek musí být zároveň úplný, pravdivý a přezkoumatelný.
Kdo může zpracovat znalecký posudek
Znalecký posudek může zpracovat pouze soudní znalec, ať již samostatně nebo prostřednictvím znalecké kanceláře či ústavu.
Soudním znalcem je odborně způsobilá osoba, která splňuje zákonem stanovené podmínky a je zapsána v seznamu vedeném Ministerstvem spravedlnosti. Svou činnost vykonává pouze v oboru, v němž je jako znalec zapsána.
Výjimečně může zpracovat posudek i jiná osoba, kterou k tomu příslušný orgán pověří.
Zadat znalci zpracování posudku může každý, nikoli jen soudy a úřady. Znalce si lze vyhledat přímo v seznamu na webu ministerstva.
Důležité je dát si pozor na správné vymezení úkolu, tedy formulaci otázek, které má znalec zodpovědět.
Zejména je třeba dbát na to, aby:
- otázka byla odborná (tedy nikoli právní, či obecná),
- zadavatel sdělil účel, pro nějž má být posudek použit,
- seznámil znalce s okolnostmi, které mohou mít vliv na přesnost závěru posudku.
Podrobnosti stanoví § 40 vyhlášky č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti.
Znalečné
Znalci náleží za zpracování posudku tzv. znalečné. Jde o souhrnnou částku zahrnující nejen odměnu znalce, ale i náhradu jeho výdajů a náhradu za ztrátu času.
Cena znaleckého posudku se zásadně určuje smluvně, a to dohodou mezi zadavatelem a znalcem.
Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, určuje výši a způsob určení znalečného zákon a vyhláška o znalečném.
Jak dlouho trvá znalecký posudek
Doba zpracování posudku se liší podle oboru a náročnosti zadání.
Pohybuje se v řádu dnů, pokud jde o jednoduché věci, ale i týdnů či měsíců v náročných případech. Je tedy vždy vhodné počítat s dostatečnou časovou rezervou.
Jak napadnout znalecký posudek
Pokud nesouhlasíte se závěry znaleckého posudku, máte několik možností.
Jde-li o posudek předložený protistranou při soudním řízení, přichází do úvahy již zmiňovaný revizní znalecký posudek.
Jeho zadání závisí na úvaze soudu, předmětný posudek tak musíte nejprve relevantně zpochybnit – např. předložením vlastního posudku.
Pokud nejste spokojeni s postupem znalce při zpracování posudku, můžete podat podnět k Ministerstvu spravedlnosti.
I když nejde podat přímo stížnost na znalecký posudek, na základě tohoto podnětu ministerstvo přezkoumá, zda se znalec nedopustil pochybení.
