Půjčili jste někomu peníze, ale on se nemá k tomu, aby vám je vrátil včas? Možná nechce dluh splácet, možná je však na vině tzv. druhotná platební neschopnost. Při ní dlužník není schopen plnit své závazky, protože mu dluží jiné osoby. Věřitelé od dlužníků v druhotné platební neschopnosti potom často slyší prohlášení: „Dluh zaplatím, až mně zaplatí třetí osoba.“ Mohou se ale dlužníci tímto argumentem ohánět?
Smlouvy se musí dodržovat
Už staří Římané znali pravidlo, že smlouvy se musí dodržovat (lat. pacta sunt servanda). Dlužník by si měl uvědomit, že svůj dluh je povinen splnit řádně a včas. To především znamená, že bude postupovat tak, jak stanoví smlouva, kterou uzavřel s věřitelem.
Pokud některé podmínky splnění závazku zapomněly strany smlouvy upravit, postupuje se podle pravidel stanovených v zákoně. Bude se jednat především o nový občanský zákoník. Pokud se zaměříme na peněžité plnění, bude nás zajímat především místo a čas plnění.
Nový občanský zákoník stanovuje, že peníze má dlužník věřiteli zaplatit v místě bydliště nebo sídla věřitele. Kdyby mu peníze poslal převodem, je dluh vyrovnán v okamžiku, kdy jsou peníze připsány na věřitelův účet v bance.
Podpůrná pravidla upravují i dobu, ve které má být dluh splněn. Pokud nebyl stanoven termín splnění závazku, může věřitel požadovat jeho splnění ihned. Doba splatnosti od doručení zboží nebo faktury v podnikatelském styku je 30 dní.
Co když se dlužník vymlouvá a dluh nesplácí?
Když dlužník svůj dluh řádně a včas nesplní, dostává se do prodlení. Argument „Dluh zaplatím, až mně zaplatí třetí osoba“ není z právního hlediska relevantní a věřitel na něj nemusí brát ohled. Dlužníkovi vzniká povinnost zaplatit úroky z prodlení. Pokud není jejich výše ujednána ve smlouvě, jsou stanoveny podle nařízení vlády.
Předžalobní výzva
Pokud se bude dlužník vymlouvat a odmítat svůj dluh zaplatit, může věřitel začít svůj dluh vymáhat mimosoudně pomocí inkasní agentury nebo soudní cestou. V takovém případě musí zaslat dlužníkovi nejprve předžalobní výzvu.
Uznání dluhu
Pokud dlužník přistoupí alespoň na podepsání uznání dluhu, věřitel se dostává do lepší situace, protože právně je dluh tímto stvrzen a případě soudního sporu už netřeba ho prokazovat. Samozřejmě uznání dluhu nezaručuje, že dlužník bude plnit, ale v rámci něj můžete sepsat i dohodu o splátkách a tím dát dlužníkovi více času na splacení dluhu.
Elektronický platební rozkaz
Pokud ani na ni dlužník nereaguje, může věřitel zaslat elektronický platební rozkaz či žalobu na soud. Po soudním řízení může případ skončit u exekutora a dlužník se může ocitnout v situaci, kdy bude muset uhradit mnohem větší částku, než byla původně výše jeho dluhu.
„Dluh zaplatím, až mně zaplatí třetí osoba“ jako součást smlouvy
Protože druhotná platební neschopnost je velkým strašákem podnikatelů, mohou chtít podmínit splnění svého dluhu tím, že jej zaplatí, až budou mít finanční prostředky. Může jít právě o ustanovení typu „zaplatím, až mi zaplatí“, ale třeba i o podmínění zaplacení dluhu získáním úvěru od banky nebo jiné půjčky.
Jak se k takovým ujednáním staví české právo? V uvedených situacích může dojít k tomu, že třetí osoba nikdy svůj dluh nesplní. Tím pádem by nikdy nedošlo ani k splnění dluhu dlužníka vůči věřiteli. Podle Nejvyššího soudu jsou proto taková ujednání v rozporu s dobrými mravy a jsou absolutně neplatná. (Absolutní neplatnost v podstatě znamená, že při posuzování smlouvy sám soud může určit, že šlo o neplatné ustanovení, i kdyby to žádná ze stran nenamítala.)
Jenže rozhodnutí Nejvyššího soudu se váží k starší právní úpravě. Nový občanský zákoník klade mnohem větší důraz na autonomii vůle stran smlouvy. To znamená, že mnohem více klade důraz na to, co si věřitel s dlužníkem dohodnou.
Podmínit zaplacení dluhu tím, že dluh zaplatím, až mně zaplatí třetí osoba, se samo o sobě nepříčí zákonu. Pokud obě strany s ujednáním souhlasí a není zde žádné nepoctivé jednání z jejich strany (například, když si dlužník je předem celkem jistý, že mu třetí osoba nikdy nezaplatí), je otázka, zda půjde o porušení dobrých mravů.
Nový občanský zákoník je stále poměrně čerstvým právním předpisem. Až časem se ukáže, jak se k takovým ustanovením smluv budou stavět soudy. Do té doby lze doporučit, abyste na ujednání typu „dluh zaplatím, až mně zaplatí třetí osoba“ ve smlouvě nepřistupovali. Vymoci dluh je obtížné samo o sobě. S podobnými ustanoveními se to stane téměř nemožným.
Poslední aktualizace: 9. května 2023
