Kdo dědí po smrti partnera a kdo má nárok na dědictví po partnerce? Jak dědí manželé, a jaká pravidla platí pro druhy, družky, přítelkyně nebo přátele? Dědické právo se v České republice řídí občanským zákoníkem, který rozděluje dědice do tzv. dědických tříd.
Co je to společná domácnost, jak ji prokázat, a jak se určuje velikost dědických podílů? Přiblížíme vám klíčové informace a praktické rady, abyste měli jasno v otázkách dědictví a svých práv.
Kdo dědí po smrti partnera
Po smrti manžela, manželky, partnera, partnerky, druha, družky, přítele či přítelkyně existuje několik způsobů, jak se rozděluje dědictví.
Pokud zůstavitel neučinil žádné pořízení pro případ smrti jako je dědická smlouva, závěť či dovětek, představuje dědický titul zákon, resp. zákonná dědická posloupnost.
Občanský zákoník stanoví 6 tříd dědiců.
Kdy dědí děti a manžel
Ačkoli je okruh zákonných dědiců široký, vždy dědí pouze osoby, které byly zůstaviteli nejbližší.
V první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.
§ 1635 odst. 1 občanského zákoníku
V první třídě zákonných dědiců:
- si rozdělí pozůstalost pouze manžel a děti zůstavitele, popř. jejich děti,
- manžel nemůže dědit sám,
- obdobný režim platí pro (registrované) partnery, a to na základě § 3020 občanského zákoníku.
Kdy dědí druh a rodiče
Neměl-li zůstavitel děti, dojde k rozdělení pozůstalosti mezi druhou třídu zákonných dědiců.
Nedědí-li zůstavitelovi potomci, dědí ve druhé třídě manžel, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
§ 1636 odst. 1 občanského zákoníku
Do druhé dědické třídy spadá:
- manžel, popř. (registrovaný) partner (vždy zdědí alespoň polovinu pozůstalosti),
- rodiče zůstavitele,
- osoba, která se zůstavitelem sdílela společnou domácnost alespoň po dobu 1 roku před jeho smrtí (nemůže v tomto případě dědit sama).
Spolužijící osobou je obvykle partner, partnerka, druh, družka, přítel či přítelkyně.
Kdy dědí přítel a sourozenci
Pakliže zůstavitel neměl v době smrti manžela, popř. (registrovaného) partnera, ani rodiče, rozdělí se pozůstalost mezi třetí třídu dědiců.
Nedědí-li manžel ani žádný z rodičů, dědí ve třetí třídě stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele.
§ 1637 odst. 1 občanského zákoníku
Ve třetí dědické třídě dědí:
- osoba žijící ve společné domácnosti se zůstavitelem,
- zůstavitelovi sourozenci, popř. děti sourozenců.
Kdy dědí partner
Partner, druh či přítel dědí buď v druhé, nebo třetí dědické třídě, a to za podmínky, že nedojde k rozdělení pozůstalosti již v první třídě zákonných dědiců.
Občanský zákoník totiž stanoví podmínku, že spolužijící osoba nemůže dědit v druhé dědické třídě sama. Stejně tak jako manžel, případně (registrovaný) partner, v první třídě zákonných dědiců.
Dědictví osoby žijící ve společné domácnosti
Dědictví přítelkyně, partnerky či družky je podmíněno žitím ve společné domácnosti se zůstavitelem alespoň po dobu 1 roku před smrtí zůstavitele.
Co je společná domácnost
Zákon společnou domácnost na rozdíl od judikatury nekonkretizuje. Zabývá se jí například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2024, které naleznete pod sp. zn. 24 Cdo 307/2024.
Pod společnou domácností si lze představit společné bydlení osob obvykle v jednom či více bytech, které společně hradí náklady na obstarání svých potřeb (nákupy, úhrada nájemného a zálohových plateb na energie, apod.). A zároveň se společně podílí na chodu domácnosti (např. vaření, úklid, apod.).
Kdo je spolužijící osoba
Spolužijící osoba je každá osoba, která žila společně se zůstavitelem alespoň 1 rok a zároveň se podílela na chodu domácnosti.
Jelikož se jedná o soužití trvalejší povahy, jsou vyloučeny občasné návštěvy.
Nicméně, podmínku společné domácnosti lze naplnit i v případě dočasného pobytu na jiném místě z důvodu léčení, výkonu práce, apod.
Prokázání žití ve společné domácnosti
Za účelem vzniku nároku na dědictví je potřeba žití ve společné domácnosti se zůstavitelem prokázat, a to v průběhu dědického řízení.
Jako důkaz obvykle slouží například:
- nájemní smlouva,
- smlouvy s dodavateli služeb souvisejících s užíváním bytu,
- finanční doklady,
- fotografie,
- čestné prohlášení blízkých osob.
Dědický podíl
Jak dědí družka, druh, partnerka, partner, přítelkyně či přítel, dojde-li k úspěšnému prokázání vzniku nároku na dědictví?
Výše dědického podílu vždy závisí na počtu osob, které si mají pozůstalost rozdělit.
Příklad č. 1:
Zůstavitel neměl manželku ani potomky. S partnerkou žil 2 roky. Oba jeho rodiče dosud žijí.
To znamená, že se pozůstalost rozdělí mezi 3 dědice rovným dílem.
Partnerce vznikne nárok na 1/3 pozůstalosti.
Příklad č. 2:
Zůstavitel neměl manželku ani potomky. S partnerkou žil 2 roky. Žádný z jeho rodičů již nežije.
Jelikož partnerka nemůže z titulu spolužijící osoby dědit v druhé zákonné třídě sama, rozdělí si pozůstalost se sourozenci zůstavitele. Pokud jsou sourozenci například 3, partnerka má právo na 1/4 pozůstalosti.
Příklad č. 3:
Zůstavitel neměl manželku, potomky ani sourozence. S partnerkou žil 2 roky. Žádný z jeho rodičů již nežije.
Partnerka dědí sama ve třetí zákonné třídě, tudíž má nárok na celou pozůstalost.
Nezapomínejte však, že pozůstalost obsahuje nejen majetek zůstavitele, ale i jeho dluhy, které též přechází na dědice.
