Zákon o ochraně přírody a krajiny (zákon č. 114/1992 Sb.): průvodce a klíčové paragrafy

Zákon o ochraně přírody a krajiny je zákon č. 114/1992 Sb., účinný od 1. 6. 1992, který upravuje ochranu dřevin a jejich kácení, zvláště chráněná území, památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů a přestupky v ochraně přírody. Týká se každého vlastníka pozemku se stromy, kdo chce kácet, stavět nebo hospodařit v chráněném území, i lidí, kteří se v přírodě pohybují.

Úplné znění a PDF ke stažení v e-Sbírce ↗

Zpracovala redakce Muj-Pravnik.cz · Citace porovnány s e-Sbírkou 4. 10. 2026 · Znění účinné od 1. 10. 2025

Jak s touto stránkou pracovat: Závazné je pouze znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, která se od 1. 1. 2024 vede elektronicky v systému e-Sbírka. Konsolidované (úplné) znění k určitému datu má informativní povahu. Citace paragrafů na této stránce přebíráme doslovně z e-Sbírky. Výklad pod citacemi je obecné vysvětlení textu zákona, nikoli posouzení vaší konkrétní situace.

Kdy budete zákon o ochraně přírody a krajiny potřebovat

• Chcete pokácet strom na zahradě. Obecně je potřeba povolení (§ 8 odst. 1). Výjimky podle velikosti a druhu dřeviny stanoví vyhláška č. 189/2013 Sb. (§ 3 vyhlášky), o žádosti rozhoduje obecní úřad (§ 76).
• Strom hrozí pádem na dům nebo na cestu. Je-li stavem dřeviny zřejmě a bezprostředně ohrožen život či zdraví, povolení se nevyžaduje, kácení ale musíte do 15 dnů oznámit (§ 8 odst. 4).
• Vadí vám sousedův strom u hranice pozemku. Vzdálenost stromů od hranice upravuje občanský zákoník (§ 1017 OZ), samotné kácení se ale řídí zákonem o ochraně přírody (§ 8). Spory rozebírá článek Žaloba na odstranění stromů: minimální vzdálenost a imise.
• Vlastníte nebo kupujete nemovitost v chráněném území. Kategorie zvláště chráněných území vyjmenovává § 14. Jaká omezení z toho plynou, shrnuje článek Nemovitost v chráněném území: omezení a postup.
• Na pozemku roste památný strom. Platí pro něj přísnější ochrana a ochranné pásmo (§ 46).
• Na zahradě nebo ve stavbě sídlí chráněný živočich. Chráněna jsou i jeho hnízda a jiná sídla (§ 50).
• Procházíte přes cizí pozemek. Právo volného průchodu přes pozemky státu, obce nebo jiné právnické osoby a jeho hranice (například neplatí pro zahrady, dvory a zastavěné pozemky) upravuje § 63, podrobněji článek Vstup na cizí pozemek bez souhlasu vlastníka.

Struktura zákona o ochraně přírody a krajiny

Zákon má sedm částí (§ 1–93). Pro vlastníky pozemků jsou nejdůležitější části druhá (kácení dřevin), pátá (památné stromy a chráněné druhy) a sedmá (úřady a pokuty).

Klíčové paragrafy zákona o ochraně přírody a krajiny: doslovné znění a co znamenají

§ 7: Ochrana dřevin a péče vlastníka

Co to znamená: Zákon chrání všechny dřeviny rostoucí mimo les, tedy stromy i keře jednotlivě i ve skupinách, ve volné krajině i v obcích (§ 3 odst. 1 písm. i). Chráněny jsou před poškozováním a ničením. O stromy na svém pozemku se musí starat vlastník. Když se objeví nákaza nebo vážná choroba dřevin, může orgán ochrany přírody vlastníkovi nařídit nezbytné zásahy, a to i pokácení. Které zásahy jsou nedovolené, upřesňuje § 2 vyhlášky č. 189/2013 Sb.

Těžbu stromů v lese a povinnosti vlastníků lesů upravuje samostatně lesní zákon, například v § 33.

§ 8: Povolení ke kácení dřevin a výjimky

Co to znamená: Základní pravidlo zní: bez povolení se dřeviny kácet nesmějí. Úřad ho vydá jen ze závažných důvodů a posuzuje přitom funkční a estetický význam dřeviny. Výjimky jsou tři. U pěstebních a zdravotních důvodů a u údržby u vodních toků, sítí a drah stačí písemné oznámení nejméně 15 dnů předem (odst. 2). Bez povolení lze kácet dřeviny určené velikosti podle vyhlášky (odst. 3). A při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo hrozbě značné škody lze kácet hned a do 15 dnů to oznámit (odst. 4).

Kdy povolení nepotřebujete podle vyhlášky č. 189/2013 Sb.: Podle § 3 vyhlášky se povolení nevyžaduje pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí, pro zapojené porosty dřevin do celkové plochy 40 m², pro porosty energetických dřevin nebo vánočních stromků s produkčním cyklem do 10 let a pro ovocné dřeviny na pozemcích v zastavěném území, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří. Neplatí to, pokud jsou dřeviny součástí významného krajinného prvku, náhradní výsadby nebo stromořadí. Žádost o povolení musí obsahovat označení pozemku, doložení vztahu k němu, specifikaci dřevin a zdůvodnění (§ 4 odst. 1 vyhlášky). Kácení se podle § 5 vyhlášky provádí zpravidla v období vegetačního klidu.

§ 9: Náhradní výsadba a odvody

Co to znamená: Když úřad kácení povolí, může žadateli zároveň nařídit, aby vysadil nové dřeviny jako náhradu za ekologickou újmu, a starat se o ně až pět let. Na cizím pozemku lze náhradní výsadbu uložit jen se souhlasem jeho vlastníka (odst. 2). Pokud náhradní výsadbu neuloží, platí ten, kdo kácí kvůli výstavbě, odvod do rozpočtu obce. Kdo kácel protiprávně, platí odvod do Státního fondu životního prostředí. Kdo uloženou náhradní výsadbu neprovede, dopouští se přestupku (§ 87 odst. 1 písm. g).

§ 76: Kdo povoluje kácení

Co to znamená: O povolení ke kácení a o náhradní výsadbě rozhoduje obecní úřad obce, v jejímž správním obvodu dřevina roste. Neplatí to na území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a v jejich ochranných pásmech. Tam rozhoduje jiný z orgánů ochrany přírody vyjmenovaných v § 75 odst. 1. Chráněné krajinné oblasti v této výjimce uvedeny nejsou, odstavec 2 ale stanoví zvláštní pravidlo pro záměry s jednotným environmentálním stanoviskem.

§ 14: Kategorie zvláště chráněných území

Co to znamená: Zákon zná šest kategorií zvláště chráněných území, od velkých národních parků a chráněných krajinných oblastí po menší rezervace a památky. Za zvláště chráněná lze vyhlásit území přírodovědecky či esteticky velmi významná nebo jedinečná a při vyhlášení se stanoví podmínky jejich ochrany (odst. 1). Pro vlastníka to znamená přísnější pravidla: například za vybrané přestupky spáchané ve zvláště chráněném území lze uložit až dvojnásobnou pokutu (§ 87 odst. 5).

§ 46: Památné stromy a jejich ochranné pásmo

Co to znamená: Památný strom vyhlašuje rozhodnutím orgán ochrany přírody (odst. 1). Takový strom nesmíte poškodit ani zničit a ošetřit ho lze jen se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Pokud úřad nevymezí vlastní ochranné pásmo, platí základní pásmo: kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výšce 130 cm. Při průměru kmene 1 m tedy jde o kruh o poloměru 10 m, v němž není dovolena škodlivá činnost, například výstavba nebo terénní úpravy.

§ 50: Ochrana zvláště chráněných živočichů

Co to znamená: Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech vývojových stádiích a chráněna jsou i jejich přirozená i umělá sídla, tedy třeba hnízda. Je zakázáno je chytat, rušit, zraňovat, usmrcovat nebo s nimi obchodovat. Zásah nezbytný kvůli běžnému obhospodařování nemovitosti nebo z hygienických důvodů je možný, ale zpravidla s předchozím stanoviskem orgánu ochrany přírody (odst. 3), a neplatí to pro silně a kriticky ohrožené druhy (odst. 4). Jinak je nutná výjimka podle § 56.

§ 87: Pokuty pro fyzické osoby

Co to znamená: Kdo jako fyzická osoba poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les, riskuje pokutu až 20 000 Kč (§ 87 odst. 2 písm. e). Za pokácení skupiny dřevin bez povolení nebo za poškození či zničení památného stromu hrozí až 100 000 Kč (§ 87 odst. 3 písm. a a d). Ve zvláště chráněném území může být pokuta až dvojnásobná. Právnickým a podnikajícím fyzickým osobám hrozí za poškození nebo zničení dřeviny bez povolení až 1 000 000 Kč (§ 88 odst. 1 písm. c a odst. 3). Obecná pravidla přestupků popisuje stránka zákon o přestupcích.

Časové verze znění

Zákon byl od roku 1992 mnohokrát novelizován, přehled posledních znění, ohlášené budoucí změny a původního znění najdete v tabulce.

E-Sbírka vede u zákona o ochraně přírody a krajiny 44 účinných znění a jedno ohlášené budoucí znění. Tabulka ukazuje ohlášené budoucí znění, aktuální znění, čtyři předchozí verze a původní znění. Stav k 4. 10. 2026.

Co se v zákoně o ochraně přírody a krajiny změnilo

• Od 1. 1. 2027 (zákon č. 250/2025 Sb.): V souvislosti se změnou lesního zákona se u lesních hospodářských osnov místo „protokolárního předání“ mluví o jejich „převzetí“ a souhlas orgánu ochrany přírody se vydává na žádost orgánu státní správy lesů nebo Národního lesnického institutu. Dotčeny jsou § 4 a § 5.
• Od 1. 10. 2025 (zákon č. 287/2025 Sb.): Upravena formulace o roční úplatě za užívání zemědělských pozemků v hospodaření Agentury ochrany přírody a krajiny nebo správy národního parku (§ 61a odst. 2).
• Od 1. 7. 2025 (zákony č. 23/2025 Sb. a č. 218/2025 Sb.): Krajinný ráz se nově neposuzuje u anténních stožárů veřejné komunikační sítě do výšky 50 metrů za podmínek § 12 odst. 4. Z § 88a bylo vypuštěno ustanovení o vybírání a vymáhání pokut, paragraf nově upravuje jen výnosy z pokut.
• Od 1. 3. 2025 (zákon č. 36/2025 Sb.): Nový § 61b zakazuje prodat, darovat nebo jinak převést pozemky státu v národních parcích, národních přírodních rezervacích a národních přírodních památkách, s výjimkami podle odstavce 2. K převodu státních pozemků v chráněných krajinných oblastech, přírodních rezervacích, přírodních památkách a v ochranných pásmech je třeba souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí. Zrušena byla dřívější omezení zcizení státních pozemků v jednotlivých kategoriích chráněných území (§ 23, § 32, § 33, § 35, § 36).
• Od 1. 1. 2025 (zákony č. 364/2021 Sb., č. 149/2023 Sb. a č. 196/2024 Sb.): Z § 42, § 77a, § 78a a § 79 byla vypuštěna povinnost ohlašovat údaje o vyhlášených chráněných územích katastrálnímu úřadu a v § 79a byla upravena pravidla zvláštní odborné způsobilosti zaměstnanců správ národních parků.

Související články a vzory

• Žaloba na odstranění stromů: minimální vzdálenost od hranice a imise
• Sousedská práva podle nového občanského zákoníku
• Čí je jablko na větvi čnící od souseda: sousedská práva v praxi
• Nemovitost v chráněném území: omezení a postup
• Vstup na cizí pozemek bez souhlasu vlastníka
• Ochranné pásmo lesa: pravidla pro stavbu u lesa
• Občanský zákoník: průvodce a klíčové paragrafy
• Stavební zákon: průvodce a klíčové paragrafy

Nejčastější otázky

Potřebuji povolení ke kácení stromu na vlastní zahradě?

Zpravidla ano, ke kácení dřevin rostoucích mimo les je podle § 8 odst. 1 nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, a to i na vlastním pozemku. Bez povolení můžete kácet jen v případech, které stanoví zákon nebo vyhláška č. 189/2013 Sb. Na zahradě v zastavěném území jde typicky o ovocné dřeviny na pozemku vedeném v katastru jako zahrada nebo zastavěná plocha a nádvoří a o stromy s obvodem kmene do 80 cm, pokud nejsou součástí významného krajinného prvku, náhradní výsadby nebo stromořadí (§ 3 vyhlášky).

Jaký obvod kmene stromu nevyžaduje povolení ke kácení?

Povolení nepotřebujete u dřevin s obvodem kmene do 80 cm, měřeno ve výšce 130 cm nad zemí (§ 3 písm. a) vyhlášky č. 189/2013 Sb.). U zapojených porostů dřevin je hranicí celková plocha kácených porostů 40 m². Výjimka neplatí, pokud je dřevina součástí významného krajinného prvku, uložené náhradní výsadby nebo stromořadí.

Kdo vydává povolení ke kácení stromů?

Povolení vydává obecní úřad obce, v jejímž správním obvodu dřevina roste (§ 76 odst. 1 písm. a). Výjimkou jsou národní parky, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní rezervace, přírodní památky a jejich ochranná pásma, kde rozhoduje jiný orgán ochrany přírody. Obecní úřad ukládá i náhradní výsadbu (§ 76 odst. 1 písm. b).

Jaká je pokuta za pokácení stromu bez povolení?

Fyzické osobě lze za poškození nebo pokácení dřeviny bez povolení uložit pokutu až 20 000 Kč (§ 87 odst. 2 písm. e a odst. 4). Za pokácení skupiny dřevin bez povolení hrozí až 100 000 Kč. Ve zvláště chráněném území může být pokuta až dvojnásobná (§ 87 odst. 5). Právnické a podnikající fyzické osobě hrozí až 1 000 000 Kč (§ 88). Kdo kácel protiprávně, platí navíc odvod podle § 9 odst. 3.

Může soused požadovat odstranění stromu u hranice pozemku?

Ano, má-li pro to rozumný důvod. Podle § 1017 odst. 1 občanského zákoníku platí, pokud jiný předpis nebo místní zvyklosti nestanoví jinak, přípustná vzdálenost 3 m pro stromy dorůstající obvykle výšky přes 3 m a 1,5 m pro ostatní stromy. Neplatí to mimo jiné pro strom zvlášť chráněný podle jiného předpisu (§ 1017 odst. 2). Pro samotné pokácení se pak uplatní pravidla § 8 zákona o ochraně přírody.

Kdy se smějí stromy kácet?

Zákon ani vyhláška konkrétní měsíce nestanoví. Podle § 5 vyhlášky č. 189/2013 Sb. se kácení provádí zpravidla v období vegetačního klidu, tedy v období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny. Vždy přitom platí ochrana zvláště chráněných živočichů a jejich sídel, například hnízd (§ 50 zákona).

Upozornění: Obsah této stránky má pouze informativní charakter, nenahrazuje posouzení konkrétní situace a není právní službou. Závazné je znění zákona vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.