Možná jste v médiích zaregistrovali slovní spojení svěřenský fond. Většina lidí ale netuší, o co se vlastně jedná. Tento typ správy cizího majetku se do českého práva dostal až s s novým občanským zákoníkem od 1. 1. 2014. Pojďme si stručně představit, jak funguje a k čemu slouží.
Právní úprava správy cizího majetku
Právní úpravu správy cizího majetku nalezneme v novém občanském zákoníku v paragrafu § 1400 NOZ. Správu cizího majetku, tedy majetku, který mu nepatří ale který mu by svěřen, vykonává správce, který právně jedná jako zástupce vlastníka.
(1) Každý, komu je svěřena správa majetku, který mu nepatří, ve prospěch někoho jiného (dále jen „beneficient“), je správcem cizího majetku. (2) Má se za to, že správce právně jedná jako zástupce vlastníka. – § 1400, občanský zákoník
Prostá a plná správa majetku
Zákon rozlišuje prostou a plnou správu cizího majetku. Při prosté správě dbá správce o zachování majetku, řádně s ním hospodaří, nesmí však měnit účel správy. Správce, kterému je svěřena plná správa majetku, má především za úkol majetek rozmnožovat v zájmu toho, komu je majetek určen. Má širší oprávnění, kdy s majetkem může činit cokoliv, co je nutné a užitečné.
Správce musí vykonávat své povinnosti s péčí řádného hospodáře. Zákon mu stanoví další povinnosti vůči beneficientovi a třetím osobám. Např. nesmí smísit spravovaný majetek s majetkem vlastním či má povinnost předkládat vyúčtování. Za správu pak náleží správci odměna.
Občanský zákoník řeší dále situace, kdy je správců více (společná správa) a případy, kdy správa cizího majetku končí.
Co je to svěřenský fond
První ustanovení pojednávající o svěřenském fondu (§ 1448, občanského zákoníku) nás v jedné větě seznamuje se základním principem tohoto institutu. Jinými slovy se jedná o vyčleněný majetek, který se jeho vlastník rozhodl za určitým účelem předat do správy druhé osobě – svěřenskému správci.
(1) Svěřenský fond se vytváří vyčleněním majetku z vlastnictví zakladatele tak, že ten svěří správci majetek k určitému účelu smlouvou nebo pořízením pro případ smrti a svěřenský správce se zaváže tento majetek držet a spravovat.
(2) Vznikem svěřenského fondu vzniká oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku a svěřenský správce je povinen ujmout se tohoto majetku a jeho správy.
(3) Vlastnická práva k majetku ve svěřenském fondu vykonává vlastním jménem na účet fondu svěřenský správce; majetek ve svěřenském fondu však není ani vlastnictvím správce, ani vlastnictvím zakladatele, ani vlastnictvím osoby, které má být ze svěřenského fondu plněno.
§ 1448, občanský zákoník
Zakladatelem fondu je původní vlastník vymezeného majetku, ovšem jeho svěřením do rukou správce přestává být nadále vlastníkem a ztrácí nad majetkem svou přímou kontrolu. Jedná se o situaci pro naše právo opravdu neobvyklou, jelikož vlastníkem se nestane ani svěřenský správce, ani osoba, v jejíž prospěch má být z fondu plněno, a vlastně ani samotný svěřenský fond.
Svěřenský fond totiž postrádá právní osobnost a nemůže mít tedy práva a povinnosti. Vyčleněný majetek tak nemá svého vlastníka, ale je spravován správcem, který za stanovených podmínek postupně předává plody či užitky z tohoto majetku vybrané osobě.
Typy svěřeneckých fondů
Jednotlivé typy se liší zejména co do účelu fondu. Před založením byste měli vědět, jaký typ svěřeneckého fondu chcete zakládat a provozovat.
- Osobní svěřenecký fond
- Rodinný svěřenecký fond
- Obchodní svěřenecký fond
- Charitativní svěřenecký fond
- Investiční svěřenecký fond
Rozdíl mezi svěřeneckým fondem a nadací
Ve své povaze se svěřenský fond podobá nadaci, ovšem ta je na rozdíl od něj právnickou osobou. Dále se liší i účelem, pro který může být založen.
Účel svěřenského fondu nemusí být pouze veřejně prospěšný či dobročinný, ale nabízí se zde široká možnost soukromého využití (ochrana dědictví, správa společnosti nebo i anonymní investice). V praxi je velmi běžné zakládání svěřeneckých fondů pro ochranu majetku.
Svěřenské fondy mohou být založeny i na omezenou dobu. Od 1. 1. 2018 se však zapisují do evidence svěřenských fondů vedené rejstříkovými soudy (§ 1451 odst. 2 občanského zákoníku, § 65a a násl. zákona č. 304/2013 Sb.); údaje o zakladateli a obmyšleném se v opisu z evidence neuvádějí (§ 65e téhož zákona).
Jak funguje svěřenský fond
Struktura svěřenského fondu je typicky složena z těchto tří osob:
- Zakladatel – ten kdo vyčlenil svůj majetek, stanovil účel a statut fondu, jmenuje a odvolává svěřenského správce
- Svěřenský správce – může jím být každý svéprávný člověk, spravuje a rozmnožuje majetek, naplňuje účel fondu, je uveden ve veřejných seznamech a evidencích místo vlastníka majetku
- Obmyšlený (beneficient svěřenského fondu) – osoba, která má práva na plnění ze svěřenského fondu, určuje ho zakladatel, případně svěřenský správce, záleží na statutu
Svěřenským správcem může být i zakladatel nebo obmyšlený, v takovém případě, ale musí mít fond ještě dalšího správce a správci musí jednat společně.
Zakladatel a obmyšlený vykonávají dohled nad správou fondu, zvláštní zákon však může stanovit dohled jiné osoby či státního orgánu.
Do svěřenského fondu mohou po jeho vzniku vkládat majetek i třetí osoby.
Dohled nad svěřeneckým správcem
Činnost svěřenského správce podléhá dohledu a kontrole. Podle § 1463 občanského zákoníku vykonává dohled nad správou svěřenského fondu zakladatel a osoba označená za obmyšleného, případně další osoby určené statutem; v případech stanovených zákonem dohlíží jiná osoba, skupina osob nebo orgán veřejné moci. Ministerstvo spravedlnosti obecný dohled nad svěřenskými správci nevykonává.
Svěřenský správce předkládá vyúčtování správy nejméně jednou za rok (§ 1436 občanského zákoníku) a tomu, kdo má právo dohledu, na žádost umožní kontrolu dokladů o svěřenském fondu a předloží vyžádané vyúčtování, zprávu nebo jinou informaci (§ 1465 odst. 2 občanského zákoníku). Zakladatel, obmyšlený nebo jiná osoba s právním zájmem může navrhnout soudu, aby správci určité jednání uložil nebo zakázal, případně aby jej odvolal a jmenoval nového (§ 1466 občanského zákoníku).
Založení svěřenského fondu
Založení svěřenského fondu je poměrně složité. Zakladatel musí vytvořit statut fondu, který obsahuje označení svěřenského fondu, označení majetku, vymezení účelu, podmínky pro plnění, údaje o době trvání (pokud má být zřízen na dobu určitou), určení obmyšleného, počet svěřenských správců a způsob jejich jednání. Statut musí být vytvořen v podobě veřejné listiny.
Samotný fond je zřízen okamžikem, kdy svěřenský správce přijme pověření k jeho správě (§ 1451 odst. 1 občanského zákoníku). Svěřenský fond vzniká až zápisem do evidence svěřenských fondů.
Druhou možností vzniku fondu je smrt zůstavitele, pokud byl svěřenský fond zřízen pro případ smrti. Do evidence se pak zapíše až po svém vzniku.
Evidence svěřeneckých fondů
Evidence svěřenských fondů je informační systém veřejné správy (oficiální web zde), který slouží k evidenci majetkových hodnot svěřenských fondů. Jsou zde zapisovány české svěřenecké fondy a některé zahraniční svěřenecké fondy.
Evidence svěřenských fondů slouží k tomu, aby byly tyto fondy transparentní a aby bylo zajištěno, že majetek v nich uložený je spravován v souladu se zákony a s požadavky stanovenými založitelem fondu.
Jak funguje evidence svěřeneckých fondů?
Do evidence se zapisují údaje podle § 65d zákona č. 304/2013 Sb. (označení a účel fondu, den vzniku, identifikační číslo, svěřenský správce, zakladatel, obmyšlený a další osoby s právem dohledu) a do sbírky listin se zakládá zejména statut fondu. Pravidelné vyúčtování správy (nejméně jednou za rok, § 1436 občanského zákoníku) správce do evidence nepodává, předkládá je zakladateli a obmyšlenému jako osobám s právem dohledu.
Evidenci svěřenských fondů vedou rejstříkové soudy (§ 65a zákona č. 304/2013 Sb.). Část údajů je veřejná (například označení a účel fondu nebo svěřenský správce), údaje o zakladateli, obmyšleném a dalších osobách s právem dohledu se neuveřejňují a úplný opis zápisu může získat jen svěřenský správce nebo ten, kdo prokáže právní zájem (§ 65e téhož zákona). Tím je zajištěna ochrana majetku ve fondu a transparentnost jeho správy. Jedná se o informace, které jsou částečně veřejné a částečně neveřejné.
Zánik svěřeneckého fondu
Správa svěřenského fondu končí uplynutím doby, na kterou byl založen, splněním účelu, pro který byl založen, nebo rozhodnutím soudu. Jedná-li se o svěřenský fond se soukromým účelem, může dojít k zániku i v případě, že se všichni obmyšlení vzdají práva na plnění z fondu. Svěřenský správce při zániku vydá majetek obmyšlenému a není-li ho, tak zakladateli. Pokud není žádný z nich, tak připadne majetek státu.
Proč založit svěřenský fond
Využití svěřenských fondů je široké. Zakladatel jej může založit k financování veřejně prospěšné činnosti, např. k podpoře dětského domova, kulturního zařízení, zvířecího útulku apod. V takovém případě, nemůže být hlavním účelem dosahování zisku. Výhodou svěřenského fondu je jeho malá formálnost. Pokud by obmyšlená nezisková organizace zanikla, může být soudně rozhodnuto o novém účelu fondu podle přání zakladatele.
Účel svěřenského fondu však může být čistě soukromý. Může sloužit k prospěchu určité osoby nebo na její památku. Zřízen tak může být např. pro podnikání, či pro potomky jako rodinný svěřenský fond, kdy je zajištěn přenos majetku na další generace.
Fond umožňuje zakladateli stanovit různé podmínky, například, že obmyšlený musí úspěšně studovat vysokou školu. Zřídit lze i jako určitou pojistku pro situaci, kdy zakladatel utrpí úraz, a nebude moci pracovat. Pak mu či jeho rodině bude vyplácena renta.
Svěřenský fond se přímo hodí jako alternativa k poslední vůli. Zakladatelé tak mohou s jeho pomocí vyřešit různé rodinné situace, když stanoví, za jakých podmínek mohou dědicové majetek získat. Zajistí například, že dědicové jmění ihned nespotřebují, protože jim bude pouze vyplácet měsíční částku. Svěřenský fond může vzniknout až okamžikem smrti. Dědická daň byla v České republice zrušena k 1. 1. 2014; dědictví i plnění ze svěřenského fondu vyčleněného pořízením pro případ smrti jsou od daně z příjmů osvobozeny (§ 4a písm. a) a b) zákona o daních z příjmů), výhoda fondu proto nespočívá v obejití dědické daně, ale v nastavení podmínek, za nichž dědicové majetek získají.
Zřízen však může být i pro účely investování, kdy si zakladatelé či jiné osoby po dosažení určité částky rozdělí zisk. Investoři vyčleněním majetku mohou snížit rizika, která z investování plynou, protože jejich majetek je od svěřenského fondu oddělen.
Výhody svěřenského fondu
Svěřenský fond je samostatným poplatníkem daně z příjmů právnických osob (§ 17 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů) a na vyčlenění majetku do fondu se pro účely daní z příjmů hledí jako na vklad do obchodní korporace (§ 21f zákona o daních z příjmů); samo vyčlenění majetku daňový základ zakladatele nesnižuje. Daňové dopady doporučujeme posoudit s daňovým poradcem.
Další jeho výhodou je vyšší míra soukromí. Údaje o zakladateli a obmyšleném se v opisu z evidence svěřenských fondů neuveřejňují (§ 65e zákona č. 304/2013 Sb.), svěřenský fond však musí zapsat své skutečné majitele do evidence skutečných majitelů podle zákona č. 37/2021 Sb., kde je část údajů veřejně přístupná. Od 1. 1. 2018 však vznikl speciální rejstřík na svěřenské fondy. Nyní tedy existuje povinnost zapsat svěřenský fond do evidence, aby měl stát alespoň nějakou kontrolu nad tím, kdo jsou osoby, které ve fondu figurují.
Svěřenský fond měl být řešením pro politiky, kteří mají střet zájmů mezi svou veřejnou funkcí a podnikáním. Aby skutečně mohli tvrdit, že jako zakladatelé nemají možnost majetek ovlivňovat, museli by však založit tzv. slepý svěřenský fond. Je ale sporné, zda české právo tento druh fondu umožňuje, protože zakladatel může po správci požadovat vyúčtování apod.
Jak svěřenský fond chrání majetek před exekucí
Svěřenský fond může poskytnout určitou ochranu majetku před exekucí v následujících případech:
- Oddělení majetku: Svěřenský fond odděluje majetek, který patří do fondu, od majetku zakladatele a příjemců plnění. To znamená, že pokud se věřitel snaží zabavit majetek zakladatele nebo příjemce plnění, nemůže zabavit majetek, který je vlastněn svěřenským fondem.
- Omezení práv příjemců plnění: Pokud jsou příjemci plnění svěřenského fondu omezeni v tom, jak mohou s majetkem nakládat, mohou být také omezeni v tom, aby jim byl majetek zkonfiskován v exekučním řízení. Například, pokud je majetek svěřený do fondu s podmínkou, že nesmí být vyplaceny peníze ze svěřeného majetku, pak věřitelé nemohou požadovat vyplacení peněz z fondu.
- Ochrana před dědickým řízením: Svěřenský fond může také chránit majetek před dědickým řízením. Pokud je majetek zakladatele převeden do fondu, může být vyňat z dědického řízení. Pokud zakladatel zemře, majetek vlastněný fondem bude i nadále vlastněn fondem a bude podléhat pravidlům fondu.
Exekutor může požadovat, aby se majetek věnovaný do svěřenského fondu vrátil zpět do majetku původního majitele, pokud by bylo zjištěno, že takový převod majetku byl proveden s úmyslem uniknout exekuci.
Kolik stojí založení svěřeneckého fondu
Cena za založení svěřeneckého fondu v České republice může být různá v závislosti na potřebách klienta. Obvykle se však pohybuje v řádu desítek tisíc korun až několika set tisíc korun a záleží na tom, zda si klient vyžádá pouze základní služby nebo rozsáhlejší právní a daňové poradenství.
Dle konzultace s advokátními kancelářemi se ceny za založení svěřeneckého fondu obvykle pohybují:
- Osobní svěřenecké fondy s jednoduchou strukturou: Náklady cca 70 – 90 tisíc Kč
- Rodinné svěřenecké fondy s širokou strukturou beneficientů: Náklady od 130 tisíc Kč
Máte zájem o založení svěřeneckého fondu?
Poslední aktualizace: 15. října 2026