Oddlužení je jedním ze způsobů řešení úpadku. Nesprávný název, který se pro tento způsob využívá, je osobní bankrot. Jeho popularita zejména v poslední době roste. Je tomu tak proto, že nemusí mít pro dlužníka tak fatální důsledky jako konkurs. Dlužník také neztrácí oprávnění nakládat s majetkovou podstatou (kromě majetku, který byl použit k zajištění). Navíc se dlužník může části svých dluhů „zbavit“. Tento výhodný způsob řešení úpadku však nelze použít v každém případě. Tento článek se zabývá některými aspekty, které oddlužení provází. Pro detailnější seznámení je vhodné pročíst si insolvenční zákon, případně se poradit s právníkem.
Podmínky pro povolení oddlužení
„Osobní bankrot“ je dostupný fyzickým osobám, nepodnikatelům. V případě podnikatelů je možné oddlužení povolit pouze za situace, kdy dluhy z podnikatelské činnosti představují pouze velmi zanedbatelnou část celkového dluhu.
Velmi důležitá podmínka je stanovena v § 395 odst. 1 písm. b) insolvenčního zákona. Podle tohoto ustanovení zamítne soud návrh na povolení oddlužení v případě, že hodnota plnění při oddlužení, které by při oddlužení obdrželi nezajištění věřitelé, bude nižší, než 30 % jejich pohledávek. Výjimkou je případ, kdy by tito nezajištění věřitelé s nižším plněním souhlasili a tento souhlas byl podle § 392 odst. 1 písm. c) přílohou návrhu na povolení oddlužení.
Stejně tak je možné návrh na povolení oddlužení odmítnout, pokud s osobou v posledních 5 letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek (záleží na výsledku takového řízení). Stejně tak může být důvodem pro zamítnutí to, že podle výpisu z rejstříku trestů v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení proběhlo trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy.
Způsoby oddlužení
V právním řádu jsou zakotveny dva způsoby provedení oddlužení. Prvním způsobem je oddlužení plněním splátkového kalendáře. Při tomto způsobu poukazuje dlužník po určitou dobu část svých příjmů jednotlivým věřitelům. Splátkový kalendář je možné naplánovat maximálně na dobu 5 let. Výpočet nejvyšší možné splátky při oddlužení je poměrně složitý, a proto Vám nabízíme možnost je odhadnout s pomocí naší „kalkulačky„.
Soud může také ustanovit menší, než maximální splátky, ale to pouze v případě, kdy jsou splněny podmínky podle § 398 odst. 4 insolvenčního zákona.
Druhým přípustným způsobem je zpeněžení majetkové podstaty. Tento způsob se podobá konkursu. Majetková podstata je rozprodávána a z ní jsou hrazeny pohledávky věřitelů.
O způsobu, jakým bude oddlužení provedeno, se hlasuje na schůzi věřitelů. Této schůze se musí dlužník účastnit a osobně zodpovědět případné dotazy věřitelů. V případě, že by se bez dostatečné omluvy nedostavil, má se za to, že vzal návrh na oddlužení zpět.
Návrh na povolení oddlužení
Návrh na povolení oddlužení může podat pouze dlužník. Tento návrh musí být spojen s insolvenčním návrhem (návrh na povolení oddlužení je jiný úkon, než insolvenční návrh!). V případě, kdy podá insolvenční návrh jiná osoba, než dlužník, může dlužník podat návrh na povolení oddlužení do 30 dnů od doručení insolvenčního návrhu dlužníku.
Pokud dlužník podává i insolvenční návrh, tak tento musí podat k místně příslušnému krajskému soudu (podle dlužníkova bydliště). Tento návrh musí kromě obecných náležitostí podání (§ 42 odst. 4 občanského soudního řádu) obsahovat i náležitosti podle § 104 insolvenčního zákona a následujících. Zejména jde o seznam majetku, závazků a věřitelů.
Podobně návrh na povolení oddlužení musí obsahovat kromě obecných náležitostí i další skutečnosti podle § 391 insolvenčního zákona a následujících. Jde například o označení dlužníka a osob oprávněných za něho jednat, údaje o očekávaných příjmech v následujících 5 letech, údaje o příjmech dlužníka za poslední 3 roky a návrh způsobu oddlužení nebo sdělení, že dlužník takový návrh nevznáší.
Tyto skutečnosti je potřeba doložit přílohami – seznamem majetku a závazků, listiny dokládající příjmy dlužníka za poslední 3 roky a případně písemný souhlas nezajištěných věřitelů, že souhlasí s plněním nižším, než 30 % jejich pohledávky a další dokumenty. V seznamu majetku je uvádět údaj o pořízení majetku, pořizovací ceně a odhad ceny obvyklé ke dni pořízení seznamu. Ocenění znalcem se požaduje u nemovitostí a majetku sloužícího k zajištění.
Správné a pravdivé uvedení údajů do návrhu na povolení oddlužení je zásadní. V případě, že by údaje nebyly uvedeny správně, může soud, kromě jiného, návrh na povolení oddlužení zamítnout.
Osvobození dlužníka od placení pohledávek
Jestliže dlužník plní řádně a včas všechny povinnosti, které má podle schváleného způsobu oddlužení, vydá soud podle § 414 insolvečního zákona po slyšení dlužníka usnesení, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Učiní tak na návrh dlužníka (nejedná se tedy o automatickou záležitost). Toto osvobození se vztahuje i na věřitele, k jejichž pohledávkám se nepřihlíží nebo kteří své pohledávky nepřihlásili. Stejně tak se osvobození vztahuje na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníkovi pro tyto pohledávky právo postihu. Trochu jiný režim platí pro zajištěné věřitele.
Osvobození může být odejmuto a to i zpětně do 3 let od pravomocného přiznání osvobození. To může nastat zejména tehdy, pokud ze strany dlužníka došlo k podvodnému jednání.
Poslední aktualizace: 19. ledna 2020
