Novela trestního zákoníku představuje krok k modernizaci trestního práva, a to zejména v oblasti ukládání trestů. Kdy je možné využít alternativní tresty? Co je dětský certifikát? Můžete legálně pěstovat a držet konopí? Jaké změny nastávají v trestním procesu?
Poslanecká sněmovna se Senátem schválily v roce 2025 rozsáhlou novelu trestního zákoníku a trestního řádu.
Novela trestního zákoníku 2026
Cílem novely trestního zákoníku a trestního řádu je modernizace, resp. reforma, trestního práva.
Za účelem prevence páchání trestné činnosti dochází k účinnějšímu rozlišování mezi jednáním, které je pro společnost skutečně společensky škodlivé. Důsledkem je úprava skutkových podstat některých trestných činů i výměry trestů.
Rovněž nastává tzv. dekriminalizace trestných činů, které mají velmi nízkou společenskou závažnost. To znamená, že určité jednání, které bylo dosud trestné, se již nepostihuje v trestním řízení, nýbrž se řeší prostřednictvím přestupkového či jiného řízení (např. občanskoprávního).
Z hlediska novely trestního řádu dochází ke zjednodušení a zrychlení trestního procesu.
Specifikace trestných činů
Novela trestního zákoníku zpřesňuje kvalifikované skutkové podstaty některých trestných činů, zejména v oblasti života, zdraví a lidské důstojnosti v sexuální oblasti.
Kvalifikovaná skutková podstata je svým způsobem přitěžující okolnost. Když ji pachatel svým jednáním naplní, hrozí mu přísnější trest.
Některé kvalifikované skutkové podstaty se rozšíří o diskriminační důvody, jako například rasu, zdravotní postižení, věk, národnost, pohlaví, sexuální orientaci apod.
Rovněž dochází ke změnám u opakovaných drobných krádeží a podvodů, včetně dotačních a pojistných podvodů. Konkrétně se za tzv. speciální recidivu udělí mírnější trest. Speciální recidiva (opakované spáchání konkrétního trestného činu – např. krádeže) byla dosud součástí kvalifikované skutkové podstaty. Od roku 2026 je zahrnuta v základní skutkové podstatě, tudíž za její naplnění pachatel obdrží nižší trest.
Alternativní tresty
Reforma trestního práva se výrazně zaměřuje na změnu systému ukládání trestů. Před výkonem trestu odnětí svobody mají být upřednostňovány alternativní tresty (především peněžitý trest).
Preference ukládání peněžitého trestu, popř. jiných alternativních trestů, se zavádí především z důvodu nízké efektivity trestu odnětí svobody. Trest odnětí svobody zároveň výrazně zatěžuje státní rozpočet.
Novela se rovněž zamýšlí nad účinností trestu odnětí svobody z hlediska prevence recidivy (opakované páchání trestné činnosti). Odsouzení nebývají po propuštění z trestu odnětí svobody plně začleněni zpět do společnosti, tudíž vzniká vyšší riziko recidivy. Alternativní tresty mohou snížit četnost páchání opakované trestné činnosti.
Peněžitý trest
Od roku 2026 je možné uložit pachateli peněžitý trest za jakýkoli trestný čin.
Dosud se mohl peněžitý trest využít pouze, pokud:
- chtěl pachatel úmyslnou trestnou činností dosáhnout majetkového prospěchu,
- to trestní zákoník dovoloval,
- pachatel spáchal přečin (nejméně závažný trestný čin), za který mu nebyl uložen trest odnětí svobody.
Pro použití peněžitého trestu stačilo splnit pouze jednu z podmínek.
Peněžitý trest může být nově uložen za veškeré trestné činy, především pak pokud z nich byl získán majetkový prospěch. Počet denních sazeb se omezuje horní hranicí trestu odnětí svobody, který pachateli hrozí za spáchaný trestný čin.
Peněžitý trest však není možné uložit jako samostatnou sankci:
- za zločiny proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti (závažnější trestná činnost),
- za veškeré zvlášť závažné zločiny (nejzávažnější trestné činy – např. znásilnění dítěte).
Peněžitý trest se rovněž neukládá, pokud je nedobytný (např. vůči pachateli je vedeno již několik exekucí).
Obecně prospěšné práce
Pokud soud uloží pachateli trestné činnosti trest odnětí svobody, jehož výkon podmíněně odloží, může současně stanovit různá omezující opatření a povinnosti. Totéž platí, dojde-li k podmíněnému propuštění pachatele z výkonu trestu odnětí svobody (tedy před vykonáním celého trestu).
Novela trestního zákoníku umožňuje pachateli uložit výkon obecně prospěšných prací, a to v rozsahu 50-200 hodin.
Obecně prospěšné práce, jakožto alternativní trest:
- nebylo dosud možné použít vedle trestu odnětí svobody,
- se ukládaly pouze za přečiny (trestné činy s nejmenší společenskou škodlivostí), kdy současně nebyl uložen trest odnětí svobody.
Rozšíření alternativních trestů
Novela trestního zákoníku rovněž rozšiřuje seznam alternativních trestů. Konkrétně o:
- zákaz plnění veřejných zakázek a účasti ve veřejné soutěži,
- zákaz přijímaní dotací a subvencí.
Dané sankce mohl soud dosud ukládat pouze právnickým osobám.
K rozšíření seznamu alternativních trestů pro fyzické osoby dochází zejména s ohledem na harmonizaci práva Evropské unie. Rovněž je třeba zmínit skutečnost, že se majetkových trestných činů v oblasti veřejných zakázek a dotací, může dopustit nejen právnická osoba, ale i osoba fyzická.
Trest odnětí svobody
V důsledku novely trestního zákoníku může soud využít mimořádné snížení trestu odnětí svobody (trest odnětí svobody se uděluje pod spodní hranicí), pokud:
- pachateli současně uloží peněžitý trest,
- počet denních sazeb peněžitého trestu společně s trestem odnětí svobody dosahuje nejméně na dolní hranici trestu odnětí svobody (pro trestný čin, který pachatel spáchal).
Jinými slovy pachatel může dostat nižší trest odnětí svobody, než který stanoví trestní zákoník, pokud mu bude současně udělen peněžitý trest. Peněžitý trest musí dorovnat dolní hranici trestu odnětí svobody stanovenou trestním zákoníkem.
Soud může uložit trest odnětí svobody pod spodní hranicí i tehdy, pokud došlo k recidivě, tedy opakovanému páchání trestné činnosti.
Konkrétně vždy, když by byl vzhledem k povaze a závažnosti trestné činnosti a osobě pachatele vyšší trest odnětí svobody nepřiměřený. Přitom se přihlíží k již uloženému, ale dosud nevykonanému trestu.
Pakliže předchozí trest, který byl pachateli:
- uložen, ale dosud nevykonán,
- postačuje k dosažení účelu trestního řízení a nápravě pachatele,
není třeba pachateli ukládat nepřiměřeně vysoký trest odnětí svobody za nově spáchaný trestný čin. Soud tedy může pachateli uložit trest pod dolní sazbou.
Podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody
Soud musí od roku 2026 podmínečně propustit na svobodu každého odsouzeného, který:
- vykonal trestním zákoníkem stanovenou část trestu,
- prokázal svou nápravu (chováním a plněním povinností ve výkonu trestu odnětí svobody),
- po propuštění na svobodu povede řádný život (lze to od něj očekávat), případně se za odsouzeného zaručí jiná osoba či organizace (např. osoba blízká). Soud nejčastěji přijímá záruku od Probační a mediační služby.
Co je stanovená část trestu? Stanovená část trestu je časový úsek, který musí odsouzený strávit ve výkonu trestu odnětí svobody, aby mohl být podmíněně propuštěn na svobodu.
- U většiny odsouzených se jedná o vykonání 1/2 trestu (např. odsouzenému byl uložen trest odnětí svobody v trvání 4 let, tudíž po 2 letech musí být propuštěn z vězení).
- Pokud byl pachatel odsouzen k trestu odnětí svobody poprvé, postačuje 1/3 výkonu. Podmínkou však je, že pachatel nespáchal zvlášť závažný zločin obsažený ve výčtu § 88 odst. 1 písm. b) trestního zákoníku.
- Pro zvlášť závažné zločiny a výjimečné tresty platí 2/3 vykonaného trestu. Zvlášť závažné zločiny jsou vymezeny v § 88 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku.
- Na doživotní trest odnětí svobody se vztahuje podmínka 20 let výkonu trestu.
Drogová kriminalita
Novela trestního práva legalizuje samopěstování konopí, včetně jeho držení, a léčbu psilocybinem. Obě látky jsou totiž účinné při léčbě duševních onemocnění, jež v České republice stále narůstají.
Trestní zákoník rovněž upravuje skutkové podstaty a trestní sazby pro konopné delikty. Konkrétně za účelem prevence možného zneužití legalizace pěstování konopí.
Legalizace pěstování a držení konopí
Novelizace trestního práva zakotvuje mírnější pravidla pro pěstitele a držitele konopí.
Dochází k legalizaci pěstování určitého množství konopí (pravděpodobně až 3 rostlin), přičemž je možné legálně držet až 100 g konopí doma a 25 g venku.
Při pěstování 4-5 rostlin a držení 200 g konopí v obydlí a 50 g venku půjde o přestupek. Pokud překročíte stanovené množství, jedná se o trestný čin.
Léčebné účely
V důsledku novely trestního zákoníku se lze legálně léčit psilocybinem.
Od roku 2026 je tedy možné užívat látku psilocybin za účelem léčby duševních onemocnění. Jedná se o nový typ terapie především pro pacienty, kteří trpí těžkými depresemi či úzkostmi.
Psilocybin je možné podávat rovněž pacientům s onkologickým onemocněním a osobám trpícím posttraumatickou poruchou.
Léčebné podání psilocybinu lze realizovat pouze prostřednictvím asistované psychoterapie, tedy pouze ve zdravotnických zařízeních pod dohledem lékařů s potřebnou kvalifikací.
Dětský certifikát
Novela trestního zákoníku zavádí tzv. dětský certifikát. Dětský certifikát je zápis v evidenci za sexuální a násilné trestné činy. Zápis má zabránit pachatelům závažnější trestné činnosti v jakékoli práci s dětmi.
Na pachatele trestných činů s horní hranicí trestu odnětí svobody vyšší než 5 let se vztahuje až doživotní zápis v evidenci. Pachatelé přečinů (horní hranice trestní sazby činí nanejvýše 5 let) mají zápis na 20 let. Dobu zápisu v evidenci nelze zkrátit.
Výpis z evidence se vyžaduje zejména u pedagogů, dětských zdravotníků, vychovatelů a pracovníků sociálních služeb, pokud jsou v kontaktu s dětmi.
V evidenci se zpětně objeví záznamy za trestné činy spáchané od roku 2005.
Komunikace obviněného s obhájcem
Novelizace trestního práva zaručuje větší důvěrnost komunikace obhájce s obviněným. Současně dochází k zajištění totožné ochrany i pro komunikaci podezřelého v trestním řízení s advokátem.
Rovněž mají být po celou dobu trvání trestního řízení vytvářeny podmínky pro dobrovolnou nápravu důsledků trestné činnosti pachatele vůči poškozenému. Jedná se například o náhradu škody, úhradu výdajů na léčení poškozeného či omluvu.
S ohledem na četné využívání moderních technologií se aktualizují podmínky pro výslech prováděný za pomoci videokonferenčního zařízení. Z hlediska ochrany osobních údajů dochází k úpravě pravidel uchovávání obrazových a zvukových záznamů.
Účinnost novely trestního zákoníku
Novela trestního zákoníku nabývá účinnosti od 1. 1. 2026.
V květnu 2025 došlo ke schválení novelizace trestního práva ze strany Poslanecké sněmovny, přičemž ji v červenci 2025 schválil Senát. Novela nyní čeká na podpis prezidenta. Legislativní proces můžete sledovat na stránkách Poslanecké sněmovny (jedná se o sněmovní tisk č. 861).
Poslední aktualizace: 4. července 2025
