Mnozí lidé se v životě setkají s různými nevýhodnými smlouvami. Někdy ani nevědí, že jim občanský zákoník dává možnost obrany. Kdy taková smlouva splňuje podmínky neúměrného zkrácení? Co je vlastně lichva? Za jakých podmínek se lze domoci zrušení nevýhodné smlouvy? A kdy je smlouva neplatná?
Neúměrné zkrácení
Jako neúměrné zkrácení označuje zákon situaci, kdy se vzájemné plnění stran dostane do hrubého nepoměru v neprospěch jedné strany.
Pro příklad lze uvést situaci, kdy někdo prodá starý obraz po babičce za 500 Kč a později zjistí, že se jedná o mistrovské dílo v hodnotě 500 000 Kč.
Ne každá „nevýhodná smlouva“ však bude považována za neúměrné zkrácení.
Aby zkrácená strana mohla uplatnit svá práva, musí být splněny podmínky § 1793 občanského zákoníku (dále OZ).
Vzájemnost plnění
Pouze, pokud jsou strany zavázány k vzájemnému plnění, může dojít k jejich nepoměru.
Z povahy věci tak může k neúměrnému zkrácení dojít jen v případě tzv. úplatných smluv (např. kupní či směnná smlouva, ale též smlouva o dílo).
Hrubý nepoměr vzájemných plnění
Co je hrubý nepoměr, neurčuje v současnosti zákon, ale judikatura.
Soudy uplatňují kritérium tzv. „zkrácení přes polovic“.
To znamená, že o hrubý nepoměr půjde při rozdílu kolem 50 %. V konkrétních případech se ovšem soud může od této hranice odchýlit, pokud pro to budou vážné důvody.
Pokud tak např. koupíte za 1 000 Kč věc, jejíž cena se pohybuje kolem 500 Kč, mohlo by jít o hrubý nepoměr.
Sama hodnota plnění se posuzuje podle tržní ceny předmětu plnění v době uzavření smlouvy.
Zkracující strana věděla o nepoměru
Aby se jednalo o neúměrné zkrácení, musí druhá strana o této skutečnosti vědět.
Pokud by zkracující strana o hrubém nepoměru nevěděla ani vědět nemusela, neodpovídá za něj.
To znamená, že pokud např. vzácný obraz koupí za zlomek jeho ceny znalec umění, bude to zcela jiná situace, než když ho koupí naprostý laik.
Nejedná se o zákonem vyloučený případ
V souladu s § 1793 odst. 1 OZ se ustanovení o neúměrném zkrácení nepoužije v případě:
- nabytí na komoditní burze (např. koupě energií na specializovaném energetickém trhu),
- obchodu s investičním nástrojem (např. koupě akcií na burze),
- dražby či způsobu postavenému veřejné dražbě naroveň (např. koupě v online aukci),
- sázky nebo hry (např. výhra u sázkové kanceláře),
- narovnání (nahrazení sporného závazku novým – např. nahrazení původní kupní smlouvy s nejasným datem splatnosti novou s pevně stanovenou splatností),
- novace (změna původního závazku – např. změna původní kupní smlouvy na smlouvu nájemní, pokud si kupující koupi rozmyslel).
Práva z neúměrného zkrácení
Pokud jsou splněny zákonné podmínky, má zkrácená strana právo požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu.
Musí tak ovšem učinit žalobou, a to nejpozději do 1 roku od uzavření smlouvy.
Toto právo však zkrácené straně nevznikne v případech vymezených § 1794 OZ:
- důvod nepoměru vzájemných plnění vyplývá ze zvláštního vztahu mezi stranami (např. rodiče převádějící nemovitost dětem za symbolickou cenu),
- výši zkrácení již nelze zjistit,
- zkrácená strana se výslovně vzdala svého práva a prohlásila, že plnění přijímá za mimořádnou cenu ze zvláštní obliby (např. nepřiměřeně vysoká cena za různé sběratelské kartičky),
- zkrácená strana souhlasila s neúměrnou cenou, i když znala nebo musela znát skutečnou cenu.
Ke zrušení smlouvy však nedojde, pokud druhá strana zkrácené straně doplní to, o co jí zkrátila (např. jí doplatí peníze do výše skutečné ceny předmětu).
Lichva
Co se považuje za lichvu vymezuje občanský zákoník v § 1796.
Lichva je velmi podobná neúměrnému zkrácení a je k němu ve vztahu tzv. speciality.
To znamená, že pokud by určité jednání mohlo být považováno jak za lichvu, tak za neúměrné zkrácení, použijí se přednostně ustanovení o lichvě.
Ačkoli si lidé nejčastěji představí nevýhodné půjčky, jde o jakékoli jednání, které splňuje zákonem vymezené znaky.
Zneužití zranitelnosti druhé strany
Podstatným znakem lichvy je skutečnost, že lichvář ví o zranitelnosti druhé strany.
Tato zranitelnost je dána např.:
- tísní (např. hrozící exekuce pro nemožnost zaplatit dlužnou částku),
- nezkušeností (např. neznalost cen v určitém odvětví),
- rozumovou slabostí (např. v důsledku duševní poruchy),
- rozrušením (např. v důsledku šoku),
- lehkomyslností (např. strana si není vědoma skutečného rozsahu plnění – kupř. výše úroků).
Zranitelnost se lichvář následně rozhodne zneužít k uzavření nevýhodné smlouvy.
Poskytnutí či slib plnění
Dalším znakem lichvy je to, že lichvář dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout určité plnění.
Prospěch z lichevní smlouvy tak nemusí mít jen lichvář sám, ale i různé třetí osoby (např. manželka, kamarádi…).
Nezáleží přitom, zda tato třetí osoba věděla o tom, že jde o lichvu, či nikoli.
Hrubý nepoměr vzájemných plnění
Stejně jako u neúměrného zkrácení, i u lichvy je zákonným znakem hrubý nepoměr plnění v podobě „zkrácení přes polovic“.
Např. u zápůjčky se bude jednat o slib zaplatit za zapůjčení nepřiměřeně vysoký poplatek, u úvěru se bude jednat o nepřiměřený úrok apod.
Právní následky lichvy
Důsledkem lichvy je situace, kdy je smlouva absolutně neplatná. To znamená, že se na smlouvu hledí, jako by nebyla nikdy uzavřena, a tudíž nemá žádné právní účinky.
Na rozdíl od neúměrného zkrácení tedy není nutné, aby se zkrácená strana dovolávala svých práv před soudem.
Naopak, soud k absolutní neplatnosti přihlédne i bez návrhu, a to v jakémkoli řízení, kde je to vhodné (typicky v příp. žaloby na plnění z takové smlouvy).
Nadto je lichva také trestný čin dle § 218 trestního zákoníku.
Lichva a neúměrné zkrácení mezi podnikateli
Pro podnikatele, jakožto profesionály, stanoví zákon zvláštní úpravu.
Dle § 1797 občanského zákoníku se nemohou domáhat zrušení smlouvy v případě neúměrného zkrácení, ani neplatnosti lichevní smlouvy.
To vše za podmínky, že danou smlouvu uzavřeli při svém podnikání, ať již s jiným podnikatelem, nebo nepodnikatelem.
Podnikatelé však nejsou ponecháni zcela bez ochrany.
Ve vztazích s jinými podnikateli je chrání § 433 OZ poskytující ochranu slabší straně.
Typicky si lze představit vztahy mezi drobnými živnostníky a velkými korporacemi, které by mohly snadno zneužít svého postavení.
Ve vztazích s nepodnikateli je situace složitější.
Aby se podnikatel dovolal absolutní neplatnosti smlouvy s nepodnikatelem, musela by smlouva být natolik nevýhodná, že by zjevně odporovala dobrým mravům.
Pro příklad by se mohlo jednat o situaci, kdy by nepodnikatel přiměl podnikatele k poskytování služeb za nepřiměřeně nízkou cenu.
