Odstupné je finanční kompenzace, která se vyplácí při zániku závazku. Objevuje se v soukromém právu. Například podle občanského zákoníku se mohou strany dohodnout, že jedna z nich může závazek zrušit zaplacením odstupného. Pak se závazek zruší podobně jako při odstoupení od smlouvy. Nejčastěji se však s odstupným setkáme v pracovním právu, a v tomto článku se zaměříme na odstupné při rozvázání pracovního poměru.
Kdy vzniká nárok na odstupné při rozvázání pracovního poměru?
Zaměstnanec je v pracovním právu chráněn, protože je v pracovněprávních vztazích slabší stranou než zaměstnavatel. To se projevuje i v tom, že zatímco zaměstnanec může ukončit zaměstnanecký poměr výpovědí i bez udání důvodu, zaměstnavatel může zaměstnance vyhodit jen ze zákonem stanovených důvodů.
Zákoník práce určuje, kdy vzniká zaměstnanci nárok na odstupné přímo ze zákona. Jde o případy, kdy důvod pro propuštění spočívá na straně zaměstnavatele. Těmito důvody jsou:
- zrušení zaměstnavatele nebo jeho části,
- přemístění zaměstnavatele nebo jeho části,
- organizační změny vedly k tomu, že se zaměstnanec stal nadbytečným,
- zaměstnanec dosáhl nejvyšší přípustné expozice na pracovišti určené rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví (§ 52 písm. e)).
Pokud zaměstnanec podle lékařského posudku nemůže konat dosavadní práci kvůli pracovnímu úrazu, nemoci z povolání nebo ohrožení touto nemocí (§ 52 písm. d)), náleží mu od 1. června 2025 místo odstupného jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku (§ 271ca zákoníku práce, novela č. 120/2025 Sb.).
Nárok na odstupné vzniká nejen, kdy zaměstnavatel dá zaměstnanci výpověď, ale i tehdy, když k ukončení pracovního poměru dochází dohodou. Zaměstnanec by si ale měl pohlídat, že na dohodě je jeden z uvedených důvodů explicitně uveden, aby následně nenastaly spory o důvod ukončení pracovního poměru.
Jak kalkulačka rozhoduje (stav k říjnu 2026)
- Odstupné přísluší při výpovědi dané zaměstnavatelem z důvodů podle § 52 písm. a) až c) zákoníku práce (zrušení nebo přemístění zaměstnavatele, nadbytečnost) nebo při dohodě z týchž důvodů. Činí nejméně jednonásobek průměrného měsíčního výdělku, trval-li pracovní poměr méně než 1 rok, dvojnásobek při trvání alespoň 1 rok a méně než 2 roky a trojnásobek při trvání alespoň 2 roky (§ 67 odst. 1). Předchozí pracovní poměr u téhož zaměstnavatele se započte, pokud mezera nepřesáhla 6 měsíců (§ 67 odst. 2).
- Při výpovědi nebo dohodě z důvodu dosažení nejvyšší přípustné expozice (§ 52 písm. e)) činí odstupné nejméně dvanáctinásobek průměrného výdělku (§ 67 odst. 3). Při ztrátě zdravotní způsobilosti pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo její ohrožení (§ 52 písm. d)) od 1. června 2025 nenáleží odstupné, ale jednorázová náhrada ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku (§ 271ca, novela č. 120/2025 Sb.). Při ztrátě způsobilosti z jiných zdravotních důvodů odstupné nepřísluší.
- Odstupné nepřísluší při výpovědi dané zaměstnancem, zrušení ve zkušební době, uplynutí doby určité, okamžitém zrušení ani u dohod o provedení práce a o pracovní činnosti (§ 77 odst. 2). Při okamžitém zrušení zaměstnancem podle § 56 náleží místo odstupného náhrada mzdy za dobu odpovídající výpovědní době (§ 56 odst. 2). Smlouva, kolektivní smlouva nebo vnitřní předpis mohou odstupné zvýšit nebo přiznat i v dalších případech; sjednané odstupné nad zákonné minimum u důvodů podle § 52 písm. a) až c) a e) je bez pojistného, odstupné sjednané pro případy, kdy zákon nárok nezakládá, pojistnému podléhá.
- Průměrný měsíční výdělek se zjistí z hrubé mzdy a odpracované doby za předchozí kalendářní čtvrtletí jako průměrný hodinový výdělek vynásobený týdenní pracovní dobou a koeficientem 4,348 (§ 353 až 356); nejméně však ve výši minimální mzdy (§ 357), v roce 2026 134,40 Kč za hodinu.
- Odstupné je splatné po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, nedohodnou-li se strany písemně jinak (§ 67 odst. 5). Podléhá dani z příjmů (záloha 15 %, nad 146 901 Kč v měsíci 23 %), ale ne pojistnému na sociální a zdravotní pojištění (§ 5 odst. 2 písm. b) zákona č. 589/1992 Sb., § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb.). Při návratu k témuž zaměstnavateli před uplynutím doby odpovídající počtu násobků se vrací poměrná část (§ 68). Podporu v nezaměstnanosti odstupné od 1. ledna 2024 neodkládá (zrušení § 44a zákona o zaměstnanosti zákonem č. 349/2023 Sb.).
Výše odstupného
Výše odstupného u důvodů uvedených v bodech 1 až 3 se odvíjí od doby, po kterou zaměstnanec pro zaměstnavatele pracoval. Konkrétní částku si spočítáte v kalkulačce výše.
Pokud pracovní poměr trval méně než rok, náleží zaměstnanci odstupné ve výši jednonásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Trval-li alespoň jeden rok a méně než dva roky, přísluší odstupné ve výši dvojnásobku. Trval-li alespoň dva roky, náleží mu trojnásobek průměrného měsíčního výdělku (§ 67 odst. 1 zákoníku práce).
Pokud důvodem ke skončení pracovního poměru bylo dosažení nejvyšší přípustné expozice (bod 4), náleží zaměstnanci odstupné ve výši dvanáctinásobku jeho průměrného výdělku (§ 67 odst. 3). Při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání jde od 1. června 2025 o jednorázovou náhradu ve stejné výši (§ 271ca); ta se snižuje nebo nenáleží, když se zaměstnavatel zprostí odpovědnosti, například prokáže-li, že si zaměstnanec úraz způsobil opilostí, zneužitím návykových látek nebo zaviněným porušením předpisů a pokynů k bezpečnosti práce, se kterými byl seznámen a jejichž dodržování zaměstnavatel kontroloval (§ 270).
Kdy je odstupné splatné?
Odstupné musí zaměstnavatel vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu. Může se ale se zaměstnancem dohodnout na výplatě již v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu. Dohoda musí být písemná.
Nárok vzniká přímo ze zákona. Nezáleží na tom, zda si zaměstnanec hned najde novou práci. Výše odstupného musí být alespoň taková, jak zákon stanoví, nicméně zaměstnavatel musí vyplatit odstupné vyšší, pokud tak bylo stanoveno v pracovní smlouvě.
Kdy není nárok na odstupné?
Nárok nevzniká, pokud byla výpověď či dohoda o skončení pracovního poměru učiněna z jiných než zákonem stanovených důvodů. Zaměstnavatelé toho často zneužívají, když nutí zaměstnance k podpisu tzv. výpovědí dohodou, ve kterých není zákonem stanovený důvod uveden. Snaží se tak zbavit povinnosti odstupné vyplácet.
POTŘEBUJI PRÁVNÍ RADUPoslední aktualizace: 13. října 2026