Řešit spory soudní cestou sebou nese riziko, že v případě neúspěchu se vám může žaloba pořádně prodražit. Zaplatíte totiž nejen vlastní náklady a soudní poplatek, ale navíc i účelně vynaložené náklady protistrany (§ 142 občanského soudního řádu). Kolik soudní poplatek činí, spočítá kalkulačka výše. Soudní poplatky nejsou v České republice vůbec nízké a navíc musíte počítat s tím, že soudní náklady jsou navýšené o náklady protistrany. Pokud soud prohrajete, může se vám celá situace zvrhnout v noční můru.
Kdo je poplatníkem, kdy je poplatek splatný a kdy se vrací, stanoví zákon o soudních poplatcích, jehož klíčové paragrafy přehledně vysvětlujeme.
Jak kalkulačka rozhoduje (stav k říjnu 2026)
- Poplatníkem je navrhovatel, u odvolání odvolatel (§ 2 odst. 1 a 5 zákona č. 549/1991 Sb.); poplatek je splatný podáním návrhu nebo odvolání (§ 4 odst. 1, § 7 odst. 1). Nezaplatíte-li, soud vyzve k zaplacení ve lhůtě alespoň 15 dnů a po jejím marném uplynutí řízení zastaví; k pozdější platbě nepřihlíží (§ 9 odst. 1 a 3). Platí se na účet soudu u České národní banky s variabilním symbolem podle výzvy, případně v pokladně soudu; kolkové známky od 1. 1. 2025 použít nelze (§ 8, zákon č. 349/2023 Sb.).
- Peněžité plnění (položka 1): do 20 000 Kč 1 000 Kč, nad 20 000 Kč do 40 000 000 Kč 5 %, nad 40 000 000 Kč 2 000 000 Kč a 1 % z částky nad 40 000 000 Kč, částka nad 250 000 000 Kč se nezapočítává. Základem je jistina bez úroků a nákladů (§ 6 odst. 1), více nároků se sčítá (§ 6 odst. 2), základ se zaokrouhluje na celé desítky korun nahoru (§ 6 odst. 7). Návrh na vydání platebního rozkazu je žaloba, platí se stejně (§ 172 OSŘ). Poplatek podle sazebníku se vybírá nejvýše 2 000 000 Kč, není-li stanoveno jinak (§ 6a odst. 7).
- Elektronický platební rozkaz podaný přes aplikaci ePodatelna (položka 2): do 10 000 Kč 400 Kč, do 20 000 Kč 800 Kč, nad 20 000 Kč 4 %. Nevydá-li soud rozkaz a pokračuje v řízení, doměří poplatek do výše položky 1 (bod 2); po vydání rozkazu a odporu se podle textu bodu 2 nedoměřuje, praxe soudů ale není jednotná; návrh podaný jinak než aplikací se platí podle položky 1 (bod 3). Limit 1 000 000 Kč od 1. 7. 2024 neplatí (§ 174a OSŘ).
- Nemajetková újma v penězích (položka 3): do 200 000 Kč 2 000 Kč, nad 1 %. Nepeněžité plnění (položka 4): 5 000 Kč za každou nemovitou věc (nemovitosti na jednom listu vlastnictví jsou jedna věc, § 6a odst. 6), 15 000 Kč za obchodní závod, 2 000 Kč v ostatních případech. Žalobu na vyklizení sazebník nejmenuje; soudy vyměřují 5 000 Kč za nemovitou věc, kalkulačka tento výklad označuje jako převažující praxi.
- Rozvod (položka 4a): smluvený 2 000 Kč, ostatní 5 000 Kč, zvláštní vrácení podle § 10 odst. 6. Vypořádání SJM nebo spoluvlastnictví (položka 6): 2 000 Kč, plus 5 000 Kč za nemovitou věc a 15 000 Kč za závod. Výživné (položka 7): do 50 000 Kč 3 000 Kč, nad 3 000 Kč a 1 % z částky nad 50 000 Kč, nejvýše 15 000 Kč; základem je součet opětujících se plnění, na dobu neurčitou pětinásobek ročního plnění (§ 6 odst. 3). Péče o nezletilé včetně jejich výživného (§ 11 odst. 1 písm. a)), výživné mezi rodiči a zletilými dětmi (§ 11 odst. 1 písm. c)) a navrhovatel určení nebo zvýšení výživného (§ 11 odst. 2 písm. c)) jsou osvobozeni.
- Odvolání (položka 22): peněžité plnění podle položky 1 z napadené částky (§ 6 odst. 8), nepeněžité podle položky 4, nemajetková újma podle položky 3; odvolání jen o základu nároku a proti procesním rozhodnutím včetně nákladů je bez poplatku (body 4 a 15). Dovolání (položka 23): 7 000, 14 000, 28 000 nebo 4 000 Kč, kalkulačka ho nepočítá. Předběžné opatření 1 000 Kč (položka 5), schválený smír ve smírčím řízení 500 Kč, 2 % nebo 1 000 Kč (položka 9).
- Vrácení: při zastavení řízení před prvním jednáním, i po vydání platebního rozkazu při zpětvzetí do konce lhůty k odporu, vrátí soud poplatek snížený o 20 %, nejméně o 1 000 Kč (§ 10 odst. 3 a 4); odmítne-li návrh před prvním jednáním, vrátí vše (§ 6a odst. 4); do 50 Kč se nevrací (§ 10 odst. 1); lhůta 30 dnů od právní moci (§ 10a). Náhrada nákladů: úspěšný účastník dostane od protistrany i zaplacený poplatek (§ 142 OSŘ), v řízení o splnění povinnosti žalobce zpravidla jen pokud poslal výzvu k plnění alespoň 7 dnů před žalobou (§ 142a odst. 1; výjimka odst. 2). Osvobození na žádost podle poměrů účastníka, nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování práva (§ 138 OSŘ).
Současná právní úprava – kdo platí za soudy
Podle současné právní úpravy přizná soud účastníkovi soudního sporu, který měl plný úspěch, náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. To znamená tomu, kdo byl žalobcem a žalobě bylo vyhověno. Stejně tak to je, pokud jste byli žalovaným a žaloba byla zamítnuta. Zkrátka kdo prohraje soudní spor, nese veškeré účelně vynaložené náklady řízení (§ 142 odst. 1 občanského soudního řádu). V řízení o splnění povinnosti má žalobce na náhradu právo zpravidla jen tehdy, poslal-li žalovanému alespoň 7 dnů před podáním žaloby výzvu k plnění (§ 142a; výjimečně z důvodů hodných zvláštního zřetele i bez ní). Veškerými náklady rozumíme především:
- Soudní poplatky
- Odměna advokátovi
- Náklady, které musela vynaložit protistrana.
- Náklady na vypracování znaleckého posudku atd.
Pokud máte u soudu jen částečný úspěch
Pokud měl účastník v soudním sporu jen částečný úspěch, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, případně nepřizná náhradu nákladů žádnému z účastníků (§ 142 odst. 2); při neúspěchu v poměrně nepatrné části může přiznat plnou náhradu (§ 142 odst. 3). Existuje ještě modifikační pravidlo (§ 150 občanského soudního řádu), podle kterého jsou-li důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat, i když by na ni měl vítěz sporu mít právo. Při zkoumání, zda existují důvody hodné zvláštního zřetele, přihlíží soud k majetkovým, sociálním, osobním a dalším poměrům obou účastníků řízení.
Spravedlnost je dnes složitá a drahá
Domoci se spravedlnosti je dnes náročné, složité a drahé. Naskytuje se otázka, proč má účastník řízení platit za hledání práva, proč má platit i za to, že soudy nebyly schopny rozhodnout spor rychle, efektivně a levně, když se například jeden účastník odvolá a odvolací soud vrátí spor prvoinstančnímu soudu. Spravedlivé je to, že ten, kdo prohrál musí platit. Otázkou však je, proč tolik? Proč stát a jeho dobře placení soudci nezajistili, aby vítěz vyhrál a poražený prohrál rychle? Proč musí účastníci trpět tím, že různé soudy si právo vykládají jinak?
A návrh na řešení?
Logické a rozumné by bylo, aby poražený platil jen náklady své a náklady vítěze jen za řízení v jednom stupni. Ostatní náklady a náhradu nákladů by měl nést stát. Ten by měl nechat určité procento zaplatit špatně rozhodujícím soudcům. Poražený by měl platit náklady na řízení v další instanci jen tehdy, pokud se jeho opravné prostředky ukáží nedůvodnými a další posuzování věci zbytečné.
Poslední aktualizace: 15. října 2026