DAC8 a kryptoměny: nová pravidla a daně 2026

DAC8 a kryptoměny spolu souvisí jednoduše: DAC8 nezavádí žádnou novou daň — ukládá kryptoburzám a dalším poskytovatelům služeb kryptoaktiv povinnost oznamovat údaje o uživatelích a jejich transakcích daňové správě, která si je následně automaticky vyměňuje s ostatními státy EU. Mění se tedy dostupnost informací, nikoli samotná pravidla zdanění.

Dle směrnice Rady (EU) 2023/2226, kterou se mění směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní, se pravidla vztahují na oznamované období počínající rokem 2026. V tomto textu postupně vysvětlíme, co je DAC8 a od kdy platí, jaké údaje hlásí kryptoburzy finanční správě, jaký je rozdíl mezi DAC8 a MiCA a co z toho prakticky vyplývá pro drobného investora.

Co je DAC8 a proč vznikla?

DAC8 je označení pro osmou novelu evropské směrnice o správní spolupráci v oblasti daní. Vznikla proto, že dosavadní rámec automatické výměny informací pokrýval bankovní účty a finanční produkty, ale kryptoaktiva stála mimo. Daňové správy tak u kryptoměn neměly srovnatelný přehled jako u klasických finančních institucí.

Jaký je hlavní cíl směrnice DAC8

Hlavním cílem směrnice DAC8 je rozšířit automatickou výměnu informací mezi daňovými správami členských států na kryptoaktiva. Směrnice zavádí kategorii oznamujícího poskytovatele služeb kryptoaktiv, kterému ukládá provádět prověřování uživatelů a oznamovat vymezené údaje své daňové správě.

Záměr je dle preambule směrnice (EU) 2023/2226 především ten, aby se u kryptoaktiv snížil prostor pro nepřiznání zdanitelných příjmů. Zároveň navazuje na logiku DAC2, tedy na výměnu údajů o finančních účtech podle standardu CRS — v obou případech nejde o novou daň, ale o informační tok.

Jaký je rozdíl mezi DAC8 a MiCA

Zásadní rozdíl mezi DAC8 a MiCA je v tom, co regulují: DAC8 je daňová informační norma, zatímco MiCA je norma dohledová a licenční. DAC8 řeší, jaké údaje o uživatelích putují k finančním správám; MiCA řeší, kdo smí kryptoaktiva vydávat a nabízet služby s nimi a za jakých podmínek.

MiCA, tedy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 o trzích kryptoaktiv, dopadá na poskytovatele jako na regulované subjekty — zavádí povolovací režim, pravidla pro informování zákazníků a požadavky na emitenty tokenů. Z pohledu uživatele se MiCA projeví v tom, u koho může legálně obchodovat; DAC8 se projeví v tom, co o jeho účtu burza nahlásí.

Oba předpisy spojuje jednotná terminologie — pojem „kryptoaktivum“ přebírá DAC8 právě z MiCA, takže věcný rozsah obou rámců se do značné míry překrývá, i když jejich účel je odlišný. Pro úplnost doplňujeme třetí rámec, který si čtenáři s DAC8 pletou nejčastěji: standard CARF vypracovaný OECD.

Hledisko	DAC8	MiCA	CARF
Typ předpisu a označení	Směrnice Rady (EU) 2023/2226 (novela směrnice 2011/16/EU)	Nařízení (EU) 2023/1114 o trzích kryptoaktiv	Mezinárodní standard OECD, nikoli závazný právní předpis EU
Co reguluje	Oznamování údajů o uživatelích kryptoaktiv a automatickou výměnu informací mezi daňovými správami	Vydávání kryptoaktiv, licencování poskytovatelů služeb, ochranu zákazníka a dohled	Metodiku sběru a výměny údajů o kryptoaktivech pro daňové účely
Na koho dopadá	Oznamující poskytovatele služeb kryptoaktiv; nepřímo na jejich uživatele	Emitenty kryptoaktiv a poskytovatele služeb kryptoaktiv (CASP)	Poskytovatele služeb kryptoaktiv ve státech, které standard přijaly
Územní rozsah	Členské státy EU; dopadá i na poskytovatele mimo EU obsluhující uživatele z EU	Jednotný trh EU	Globální — i mimo EU, dle přistoupení jednotlivých jurisdikcí
Od kdy se použije	Transpozice do konce roku 2025, oznamovaná období od roku 2026	Postupně od roku 2024, plně v roce 2025	Dle národní implementace v jednotlivých státech

Jak DAC8 souvisí s mezinárodním standardem CARF

DAC8 je evropským provedením myšlenky, kterou na globální úrovni formuloval standard OECD nazvaný Crypto-Asset Reporting Framework (CARF). Unijní zákonodárce z něj vycházel, aby se evropská pravidla a mezinárodní výměna informací věcně nerozcházely.

Praktický důsledek je ten, že CARF u kryptoměn rozšiřuje dosah principu i mimo EU. Pokud daný stát CARF přijal, údaje o českém daňovém rezidentovi se mohou do České republiky dostat i od poskytovatele usazeného mimo Unii.

Jak DAC8 funguje v praxi: kdo hlásí, co a komu

Mechanika DAC8 reportingu má tři oddělené kroky, které je nutné nesměšovat: poskytovatel služeb kryptoaktiv prověří a oznámí údaje své daňové správě, ta je automaticky předá daňové správě státu rezidence uživatele, a uživatel samostatně — bez ohledu na obě předchozí fáze — posoudí a případně zdaní svůj příjem. Dle směrnice (EU) 2023/2226 se první dva kroky dějí automaticky, bez jakékoli žádosti nebo podnětu.

Které kryptoměnové burzy a poskytovatelé služeb musí reportovat

Oznamovací povinnost dopadá na oznamující poskytovatele služeb kryptoaktiv, tedy zejména na kryptoburzy, směnárny kryptoaktiv a poskytovatele správy kryptoaktiv pro jiné osoby. Rozhodující není primárně to, kde má poskytovatel sídlo, ale to, že obsluhuje uživatele s daňovou rezidencí v členském státě EU.

Právě tím se rámec liší od předchozích norem: směrnice usiluje o to, aby oznamovací povinnost DAC8 dopadla i na provozovatele mimo EU, pokud mají evropské klienty. Pro drobného investora z toho plyne, že přesun na zahraniční burzu obvykle oznamovací povinnost neodstraní.

Mimo rámec naopak stojí situace, kdy žádný poskytovatel služeb není — tedy čistě peer-to-peer převod mezi dvěma samostatně spravovanými peněženkami. Upozorňujeme však, že takový převod nezbavuje nikoho daňové povinnosti, pokud při něm vznikl zdanitelný příjem.

Jaké údaje o uživatelích a transakcích se hlásí

Hlásí se identifikační a daňové údaje uživatele a souhrnné údaje o jeho transakcích za oznamované období — nikoli zisk a nikoli obsah jednotlivých převodů v reálném čase. Konkrétní rozsah stanoví příloha směrnice (EU) 2023/2226 a navazující české provedení; v praxi jde o následující skupiny údajů:

• Identifikační údaje uživatele — jméno a příjmení či název, adresa, datum a místo narození u fyzických osob.
• Daňová rezidence — stát či státy, v nichž je uživatel daňovým rezidentem.
• Daňové identifikační číslo — DIČ uživatele, včetně státu, který je přidělil.
• Údaje o oznamujícím poskytovateli — identifikace burzy či směnárny, která hlášení podává.
• Výměny kryptoaktiv za fiat — souhrnné hrubé částky nákupů a prodejů za peníze, po jednotlivých druzích kryptoaktiv.
• Výměny mezi kryptoaktivy — souhrnné údaje o směnách jednoho kryptoaktiva za jiné.
• Převody — převody kryptoaktiv, včetně převodů na adresy mimo platformu poskytovatele, a souhrnné počty a objemy transakcí.
• Platby za zboží a služby — převody v rámci maloobchodních platebních transakcí nad hranicí stanovenou předpisem.

Z povahy údajů vyplývá jedna věc, kterou si čtenáři často neuvědomí: oznamují se hrubé objemy, ne hospodářský výsledek. Daňová správa tedy vidí, kolik přes účet proteklo, ale nikoli to, zda jste byli v zisku nebo ve ztrátě — a právě tuto mezeru musí doložit sám daňový subjekt.

U převodů mezi burzou a vlastní peněženkou je proto vhodné vést poznámku o tom, že nešlo o prodej. Stejná logika platí i u bezplatných transferů mezi fyzickými osobami, které se daňově posuzují odlišně od úplatného zcizení a bez evidence je nelze od prodeje odlišit.

Jak probíhá automatická výměna informací mezi finančními úřady

Automatická výměna probíhá bez žádosti, ve strukturované elektronické podobě, mezi příslušnými orgány členských států. Poskytovatel podá hlášení v jednom členském státě a jeho daňová správa údaje přepošle do státu daňové rezidence uživatele — v souladu se směrnicí 2011/16/EU ve znění DAC8.

V České republice tuto agendu rámcově upravuje zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, který je obecným prováděcím předpisem pro automatickou výměnu informací o kryptoaktivech i pro starší režimy u finančních účtů.

Od kdy DAC8 platí a kdy se poprvé vymění data

Směrnice (EU) 2023/2226 stanovila členským státům povinnost přijmout prováděcí předpisy do konce roku 2025 s tím, že se nová pravidla použijí na oznamovaná období od 1. 1. 2026. První hlášení za rok 2026 a navazující výměna údajů mezi daňovými správami tak připadají na rok následující po oznamovaném období, tedy rok 2027.

Fáze	Období	Co se děje
Transpozice	do 31. 12. 2025	Členské státy přijímají vnitrostátní prováděcí úpravu dle směrnice (EU) 2023/2226
Sběr dat	rok 2026	První oznamované období — poskytovatelé prověřují uživatele a shromažďují údaje
Hlášení a výměna	rok 2027	Podání hlášení za rok 2026 a první automatická výměna mezi daňovými správami

Jak se DAC8 uplatňuje v České republice

V českém právu se DAC8 uplatňuje prostřednictvím novely zákona č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní, která do něj vkládá režim oznamování u kryptoaktiv. Protože se legislativní proces a navazující metodika mohou vyvíjet, doporučujeme aktuální stav ověřovat u Finanční správy České republiky.

Předmětem odborné diskuse je mimo jiné otázka, nakolik má české provedení jít nad rámec minimálních požadavků směrnice — například v šíři oznamovaných údajů nebo v nastavení sankcí za nesplnění oznamovací povinnosti. Zde nepředstíráme jednoznačný výklad; jde o bod, který se může změnit.

Co DAC8 znamená pro držitele kryptoměn a investory

Pro drobného investora znamená DAC8 jedinou věc: jeho účet na burze přestává být pro daňovou správu neviditelný. Žádná nová povinnost mu směrnicí nevzniká — povinnost přiznat a zdanit příjem z kryptoaktiv tu byla i před DAC8, dle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

První konkrétní projev, který uživatel na burze uvidí, je opakovaná žádost o doplnění daňové rezidence a daňového identifikačního čísla v rámci ověřování údajů klienta. Jde o plnění prověřovacích povinností poskytovatele; při neposkytnutí údajů může platforma omezit funkce účtu.

U osob, které s kryptoaktivy obchodují soustavně a za účelem zisku, je vhodné odlišit soukromou investici od vedlejší podnikatelské činnosti — režim zdanění i evidenční nároky se v takovém případě liší. Toto posouzení DAC8 nijak nemění, pouze zvyšuje pravděpodobnost, že na něj přijde řeč.

Týká se DAC8 také osobních kryptoměnových peněženek

Samotné držení kryptoaktiv ve vlastní peněžence (self-custody) oznamovací povinnosti nepodléhá — žádný poskytovatel služeb o vašem hardwarovém nebo softwarovém walletu nic nehlásí. Oznamovací povinnost totiž stíhá poskytovatele služeb, nikoli uživatele samotného.

Situace se však mění v okamžiku, kdy mezi burzou a vlastní peněženkou proběhne převod. Dle rozsahu oznamovaných údajů patří mezi hlášené položky i převody kryptoaktiv na adresy mimo platformu poskytovatele, takže informace o odchozím převodu na vlastní adresu v hlášení být může — i když o samotné peněžence ani o dalších pohybech v ní už nikdo nereportuje.

Téma DAC8 a vlastní kryptoměnová peněženka bývá v médiích vykládáno jako „konec anonymity“. Přesnější je formulace, že se zužuje okraj mezi regulovaným a neregulovaným prostředím — nikoli že by kdokoli sledoval blockchain v reálném čase.

Musí investor kvůli DAC8 něco aktivně hlásit?

Nemusí. Oznamovací povinnost dle DAC8 nese poskytovatel služeb kryptoaktiv, nikoli investor. Žádné zvláštní hlášení, registrace ani formulář kvůli samotné směrnici nepodáváte.

Co investor plnit musí, je jeho vlastní, na DAC8 nezávislá povinnost: posoudit, zda mu vznikl zdanitelný příjem, a případně jej uvést v daňovém přiznání dle zákona o daních z příjmů. To platilo před rokem 2026 a platí i po něm.

DAC8 a zdanění kryptoměn: reporting není nová daň

DAC8 nezavádí žádnou daň, nemění daňové sazby ani základ daně. Je to předpis o výměně informací, nikoli daňový zákon — zdanění kryptoměn se i po roce 2026 řídí výhradně zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.

Zavádí DAC8 nové daně z kryptoměn?

Nezavádí. Na otázku, zda DAC8 zavádí novou daň z kryptoměn, je odpověď jednoznačně negativní: směrnice (EU) 2023/2226 upravuje správní spolupráci mezi daňovými správami, nikoli hmotné daňové právo.

Příjem z úplatného převodu kryptoaktiva u fyzické osoby, která nejedná v rámci podnikání, se posuzuje typicky jako ostatní příjem dle § 10 zákona č. 586/1992 Sb., přičemž základem daně je rozdíl mezi příjmem a prokázanými výdaji, tedy zejména nabývací cenou. Možné osvobození takového příjmu upravuje § 4 téhož zákona; konkrétní podmínky — hodnotový limit a dobu držby — doporučujeme ověřit v aktuálním znění v zákoně o daních z příjmů, neboť právě tato ustanovení byla v poslední době předmětem změn. Logika je přitom obdobná jako u jiného zdanění příjmů fyzických osob nebo u daně z prodeje majetku.

Modelový příklad: pan Dvořák a jeho bitcoin v roce 2026

Pan Dvořák, český daňový rezident, nakoupí v roce 2026 na evropské kryptoburze bitcoin za 200 000 Kč a část své pozice během téhož roku prodá za 260 000 Kč. Rozdíl, tedy 60 000 Kč, je jeho hospodářský zisek. Co se stane dál:

1. Burza prověří jeho údaje. V průběhu roku 2026 jej vyzve k potvrzení daňové rezidence a doplnění daňového identifikačního čísla. Pan Dvořák uvede Českou republiku a své DIČ.
2. Burza oznámí souhrnné údaje za oznamované období 2026. V hlášení figurují jeho identifikační údaje, daňová rezidence, DIČ, dále hrubý objem nákupů 200 000 Kč a hrubý objem prodejů 260 000 Kč, počty transakcí a případné převody na adresy mimo platformu.
3. Co v hlášení není: zisk 60 000 Kč. Daňová správa z hlášení vyčte obraty, ale výsledek obchodu si z něj sama nespočítá — neví, které prodané jednotky pan Dvořák nakoupil za jakou cenu.
4. Výměna informací. Pokud burza oznamuje v jiném členském státě, jeho daňová správa předá údaje v roce 2027 české Finanční správě.
5. Samostatná daňová povinnost. Nezávisle na hlášení burzy musí pan Dvořák sám posoudit, zda jeho příjem podléhá dani, a případně jej uvést v daňovém přiznání za rok 2026, dle zákona č. 586/1992 Sb. Hlášení burzy jeho přiznání nenahrazuje ani nepředvyplňuje.

Klíčové riziko je v posledním kroku. Pokud pan Dvořák nedoloží nabývací cenu 200 000 Kč — chybí mu export obchodů, výpis plateb, potvrzení o nákupu — nemá čím prokázat výdaj. Správce daně pak může vycházet z částky, kterou vidí, tedy z celé přijaté sumy 260 000 Kč, a rozdíl mezi daní z 60 000 Kč a daní z 260 000 Kč jde čistě na vrub chybějící evidence.

Jak mohou finanční úřady získané údaje využít

Získané údaje slouží ke správě daní — typicky k porovnání oznámených objemů s tím, co daňový subjekt uvedl v přiznání. Zjistí-li správce daně nesoulad, může vyzvat k podání vysvětlení nebo k doplnění či opravě přiznání, případně zahájit postup k odstranění pochybností dle daňového řádu.

Oznámený hrubý objem sám o sobě není důkazem o výši zdanitelného příjmu. Je indicií, na kterou daňový subjekt odpovídá svou evidencí — a právě proto má dokumentace nákupů větší význam než dřív.

DAC8 a ochrana soukromí: co všechno bude finanční úřad vědět

Finanční správa se dozví, u kterých oznamujících poskytovatelů máte účet a jaké souhrnné objemy nákupů, prodejů a převodů za oznamované období proběhly. Nedozví se stav vaší vlastní peněženky, obsah blockchainových adres, které nejsou s účtem spojeny, ani pohyby v reálném čase.

Zpracování těchto údajů podléhá nařízení (EU) 2016/679 (GDPR) — údaje smějí být zpracovávány pouze pro účely stanovené směrnicí, po omezenou dobu a s odpovídajícím zabezpečením. Směrnice 2011/16/EU navíc ukládá příslušným orgánům povinnost mlčenlivosti a omezuje další využití předaných informací.

Bude DAC8 sledovat všechny kryptoměnové transakce?

Nebude. DAC8 nezavádí průběžný monitoring blockchainu ani dohled nad jednotlivými platbami — jde o periodické oznámení souhrnných údajů za celé oznamované období, které podává poskytovatel služeb o účtech svých uživatelů.

Mediální rámování „konce anonymity kryptoměn“ je proto zjednodušující. Přesnější je říci, že transakce procházející regulovanými poskytovateli se pro daňové účely stávají dohledatelnými, zatímco mimo tyto poskytovatele se informační povinnost neuplatní.

Jak se na DAC8 připravit: praktický postup

Příprava na DAC8 se u drobného investora nerovná žádnému podání — jde o doplnění údajů u poskytovatele a pořádek ve vlastní evidenci. Co si konkrétně připravit:

• Exporty historie transakcí ze všech burz a směnáren, které používáte, za každý rok zvlášť — ideálně ve formátu CSV, stažené ještě předtím, než ztratíte přístup k účtu nebo platforma ukončí provoz.
• Doklady o nabývací ceně — bankovní výpisy o odeslaných platbách, potvrzení o nákupu, faktury. Bez nich nelze prokázat výdaj dle zákona o daních z příjmů.
• Evidenci převodů mezi burzou a vlastní peněženkou s poznámkou, že nejde o prodej, ale o přesun vlastního majetku — včetně adres a datumů.
• Přepočet na české koruny u každé transakce k rozhodnému dni, protože základ daně se stanovuje v korunách; u burz vedených v eurech či dolarech jde o samostatný krok, který exporty často neobsahují.
• Aktuální daňovou rezidenci a DIČ u každého poskytovatele — pokud je nedoplníte, může platforma omezit výběry nebo obchodování.
• Záznam o odměnách, airdropech a stakingu, pokud je máte, protože jejich daňový režim se od běžného prodeje odlišuje.

Proč je důležité uchovávat historii kryptoměnových transakcí

Důvod je jednoduchý: důkazní povinnost o výši výdajů nese daňový subjekt, nikoli správce daně. Daňová správa bude mít z hlášení k dispozici hrubé objemy a uplatnění nabývací ceny musíte doložit vy.

Platformy přitom historii nedrží navěky — exporty bývají omezeny časově, po změně vlastníka či ukončení služby mohou být nedostupné. Doporučujeme proto evidenci kryptoměnových transakcí pro daňové přiznání vést průběžně a mimo samotnou burzu, ve vlastním archivu.

Shrnutí: co DAC8 mění a co zůstává stejné

DAC8 mění jedno: dostupnost informací. Od oznamovaného období 2026 oznamující poskytovatelé služeb kryptoaktiv hlásí identifikační údaje, daňovou rezidenci, DIČ a souhrnné objemy transakcí svých uživatelů a daňové správy si tyto údaje od roku 2027 automaticky vyměňují.

Stejné zůstává všechno ostatní — žádná nová daň, žádná nová sazba a žádná nová povinnost investora vůči směrnici. I nadále platí tři oddělené roviny: oznamovací povinnost poskytovatele, výměna údajů mezi správami a vaše vlastní, samostatná povinnost příjem posoudit a případně zdanit dle zákona č. 586/1992 Sb.

Co udělat teď

1. Doplňte u každé burzy a směnárny daňovou rezidenci a DIČ — nejlépe hned při nejbližší výzvě v nastavení účtu, abyste předešli omezení výběrů.
2. Stáhněte si kompletní export historie transakcí ze všech platforem, které jste kdy použili, a to i z těch, kde už neobchodujete.
3. Doplňte doklady o nabývací ceně — dohledejte bankovní výpisy o platbách na burzu a uložte je ke stejnému roku jako exporty.
4. Vytvořte si jednoduchý přehled v korunách s datem, typem operace, objemem a přepočtem, a veďte jej průběžně po celý rok 2026.
5. Označte v evidenci převody na vlastní peněženku jako přesun vlastního majetku, nikoli prodej, včetně adres a datumů.
6. Před podáním daňového přiznání za rok 2026 ověřte aktuální znění § 4 a § 10 zákona o daních z příjmů v e-Sbírce a aktuální metodiku na financnisprava.gov.cz.
7. U složitější situace — soustavné obchodování, staking, podnikání s kryptoaktivy — se obraťte na daňového poradce nebo advokáta pro individuální posouzení.

Často kladené otázky k DAC8

Co je DAC8?

DAC8 je směrnice Rady (EU) 2023/2226, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní. Rozšiřuje automatickou výměnu informací mezi daňovými správami členských států na kryptoaktiva a ukládá poskytovatelům služeb kryptoaktiv oznamovat údaje o svých uživatelích.

Od kdy platí DAC8 v České republice?

Transpoziční lhůta směrnice uplynula koncem roku 2025 a nová pravidla se vztahují na oznamovaná období počínající rokem 2026. První hlášení za rok 2026 a navazující výměna údajů mezi daňovými správami proběhnou v roce následujícím, tedy v roce 2027. Český prováděcí rámec tvoří zákon č. 164/2013 Sb.

Koho se DAC8 týká?

Oznamovací povinnost se týká oznamujících poskytovatelů služeb kryptoaktiv — kryptoburz, směnáren a správců kryptoaktiv — včetně těch mimo EU, pokud obsluhují uživatele s daňovou rezidencí v EU. Uživatelů se dotýká nepřímo: jejich údaje jsou předmětem hlášení, ale sami nic nepodávají.

Jaké údaje budou kryptoburzy hlásit finanční správě?

Hlásí se jméno, adresa, datum a místo narození, daňová rezidence a daňové identifikační číslo uživatele, dále souhrnné hrubé objemy nákupů a prodejů za fiat, směn mezi kryptoaktivy, převodů včetně převodů mimo platformu a počty transakcí za oznamované období. Hlásí se hrubé objemy, nikoli zisk.

Bude finanční úřad vědět, kolik mám kryptoměn?

Dozví se, u kterých oznamujících poskytovatelů máte účet a jaké souhrnné objemy transakcí jste přes něj v daném roce provedli. Stav vlastní peněženky, kterou nespravuje poskytovatel služeb, ani pohyby na nespojených blockchainových adresách předmětem oznamování nejsou.

Znamená DAC8 novou daň z kryptoměn?

Ne. DAC8 nezavádí žádnou daň, nemění sazby ani základ daně — upravuje pouze výměnu informací mezi daňovými správami. Zdanění příjmů z kryptoaktiv se i nadále řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zejména § 4 a § 10.

Týká se DAC8 také Bitcoinu a vlastní peněženky?

Bitcoinu ano — je kryptoaktivem ve smyslu předpisů, takže obchody s ním u oznamujícího poskytovatele se hlásí. Samotná vlastní peněženka (self-custody) oznamování nepodléhá, ale převod z burzy na vlastní adresu může být v hlášení poskytovatele uveden.

Jaký je rozdíl mezi DAC8 a MiCA?

DAC8 je daňová informační směrnice — řeší, jaké údaje o uživatelích putují k finančním správám. MiCA, tedy nařízení (EU) 2023/1114, je dohledová a licenční norma — řeší, kdo smí kryptoaktiva vydávat a nabízet s nimi služby. DAC8 dopadá na reporting, MiCA na povolení k činnosti.

Citované právní předpisy

• Směrnice Rady (EU) 2023/2226 (DAC8), kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní — EUR-Lex
• Směrnice Rady 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní — EUR-Lex
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1114 o trzích kryptoaktiv (MiCA) — EUR-Lex
• Nařízení (EU) 2016/679 (GDPR) — EUR-Lex
• Zákon č. 164/2013 Sb., o mezinárodní spolupráci při správě daní — e-Sbírka
• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, zejména § 4 (osvobození od daně) a § 10 (ostatní příjmy) — e-Sbírka
• OECD — Crypto-Asset Reporting Framework (CARF)
• Finanční správa České republiky — financnisprava.gov.cz; Ministerstvo financí ČR — mfcr.gov.cz

Text byl zpracován ke dni 12. října 2026. Upozorňujeme, že česká prováděcí úprava i navazující metodika finanční správy se mohou měnit — před podáním daňového přiznání doporučujeme ověřit aktuální znění předpisů v e-Sbírce a aktuální informace na financnisprava.gov.cz. Článek má informační povahu a nenahrazuje individuální posouzení konkrétní situace; u nejasností se obraťte na daňového poradce nebo advokáta.

Poslední aktualizace: 12. října 2026