S problematikou autorských práv se setká každý autor. Samotná práva vznikají současně s dílem a slouží k jeho ochraně. Co je však autorským dílem a co patří do autorských práv? Osobnostní autorská práva představují jednu ze dvou skupin práv autora, přičemž se jich nelze vzdát ani je převést na jinou osobu. Jak postupovat při jejich porušování?
Co jsou autorská práva
Autorská práva jsou výlučná práva k autorskému dílu. Jejich účelem je ochrana autorského díla, včetně práv autora, a to po dobu stanovenou zákonem.
Pouze autor díla může rozhodovat, jak má být s jeho dílem nakládáno. Patří sem i právo rozhodnout o prodeji díla, jeho vystavení, propůjčení, pronajmutí či užití jiným způsobem.
Autorská práva se dělí na:
- výlučná práva osobnostní,
- výlučná práva majetková.
Obě skupiny práv vznikají vytvořením díla.
Osobnostní práva autora
Osobnostní autorská práva jsou přímo spjata s osobou autora. To znamená, že se jich autor nemůže vzdát ani je převést na jinou osobu. A to i za předpokladu, že k dílu poskytne výhradní či nevýhradní licenci.
Jakýkoliv převod osobnostních práv autora, ať už prostřednictvím smlouvy či jiným způsobem, je od počátku neplatný pro rozpor se zákonem.
Autor díla
Autorem díla může být dle § 5 odst. 1 autorského zákona pouze fyzická osoba, která jej vytvořila.
Dílo však může být uveřejněno i jako anonymní, tedy bez označení autorství, nebo pod pseudonymem. V takovém případě nelze prozradit totožnost autora bez jeho souhlasu.
Je možné, že na tvorbě díla podílí i několik autorů. V takovém případě jde o spoluautorství, přičemž autorská práva přísluší všem autorům společně. Zároveň je potřeba k nakládání s dílem získat souhlas všech spoluautorů.
Na co se vztahují osobnostní autorská práva
Osobnostní autorská práva chrání osobu autora a autorské dílo. Slouží k zachování celistvosti vytvořeného díla a zájmů autora primárně v souvislosti možným užitím díla na základě poskytnuté licence.
Co je obsahem osobnostních práv autora
Mezi osobnostní práva autora k autorskému dílu patří dle § 11 autorského zákona:
- právo rozhodnout o zveřejnění díla (zda a jakým způsobem dílo uveřejní),
- právo osobovat si autorství,
- právo na nedotknutelnost díla.
Lze mezi ně zařadit i:
- právo na odstoupení od licenční smlouvy, pokud dosud neuveřejněné dílo, jež autor vytvořil, již neodpovídá jeho přesvědčení (za podmínky, že se uveřejnění nepříznivě dotkne autorových oprávněných zájmů),
- právo na provedení drobných tvůrčích změn díle před jeho vydáním,
- právo na užití díla způsobem, který nesnižuje jeho hodnotu,
- právo autorský dohled (spočívá v kontrole dodržování osobnostních autorských práv při užití díla).
Daná práva nelze autorovi v zásadě odepřít.
Právo osobovat si autorství
Autor může určit, zda a jakým způsobem se při zveřejnění díla uvede jeho autorství. Obvykle autor požaduje uveřejnění svého jména a příjmení, popř. vlastního medailonku.
Právo osobovat si autorství nezaniká ani v případě, že se autor rozhodne zůstat anonymním či využije pseudonym.
Nelze však opomenout to, že pokud se autor rozhodne dílo uveřejnit, náleží mu autorské poplatky. To znamená, že pokud kupříkladu kadeřnice ve své provozovně pouští rádio, musí autorům odvést poplatky za šíření jejich děl (hudby) veřejnosti.
Právo na nedotknutelnost díla
Nedotknutelnost díla slouží zejména k zachování jeho celistvosti. Chrání dílo kupříkladu před změnami, zásahy, snížením jeho hodnoty či zkomolením, v jejichž důsledku by došlo k zásadním rozdílům mezi „novým“ a „původním“ dílem.
Jak dlouho platí autorská práva
Osobnostní autorská práva zanikají smrtí autora. Po jeho smrti si přesto nikdo nesmí osobovat autorství.
Autorské dílo je posléze možné užít pouze způsobem, který nesnižuje jeho hodnotu. Zároveň vždy musí být uvedeno jméno autora, s výjimkou díla anonymního.
Majetková autorská práva trvají po dobu života autora a dále 70 let po jeho smrti.
Ochrana osobnostních autorských práv pak svědčí kterékoli autorově blízké osobě. Dané právo jí vzniká smrtí autora, přičemž trvá i po zániku majetkových práv k dílu (tedy v podstatně po neomezenou dobu).
Autorské dílo
Autorský zákon stanovuje, že autorské dílo představuje jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora. To znamená, že dílo musí být originální, nikoli kopie již existujícího díla.
Dílo musí být zároveň vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě (postačuje i elektronická). To se týká kupříkladu software.
Pouhá myšlenka nestačí. Vždy je potřeba dílo vyjádřit tak, aby jej mohli vnímat i další osoby.
Jaké typy děl chrání autorská práva
Autorská práva chrání díla uvedená v autorském zákoně.
Dílem je zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem podobným fotografii, dílo audiovizuální, jako je dílo kinematografické, dílo výtvarné, jako je dílo malířské, grafické a sochařské, dílo architektonické včetně díla urbanistického, dílo užitého umění a dílo kartografické.
§ 2 odst. 1 autorského zákona
Dílem naopak není kupříkladu samotný námět, postup, metoda, vědecká teorie, objev či matematický vzorec.
Porušení autorských práv
Dnešní doba vede pro četné využívání on-line zdrojů k porušování autorských práv, zejména k užití děl bez souhlasu jejich autorů.
Za nejčastější příklady porušování autorských práv lze označit zejména využívání obrázků stažených z internetu bez příslušné licence či kopírování uveřejněných textů. Texty a fotografie následně využívají podnikatelé při svých reklamních kampaních. Další příklad představuje šíření hudby stažené z internetu, na níž se též vztahuje autorská licence.
Jak se bránit proti porušování autorských práv
Autor se může domáhat ochrany jak při porušení osobnostních autorských práv, tak majetkových práv, a to prostřednictvím:
- určení autorského práva k dílu,
- zdržení se zásahů do autorského práva ze strany třetí osoby (jedná se kupříkladu o zákaz výroby či vývozu kopií nebo napodobenin díla),
- odstranění následků zásahu do práva autora k dílu třetí osobou (například odstranění fotografií či textů z webových stránek, jež byly užity bez souhlasu autora).
Autor je zároveň oprávněn požadovat náhradu škody, včetně přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu. Případně může požadovat i vydání bezdůvodného obohacení, pakliže osoba, jež užila dílo neoprávněně, z něj měla zisk.
Za neoprávněné užití díla vzniká autorovi nárok na autorskou odměnu ve dvojnásobné výši, než která mu náleží při oprávněném užití díla, tj. na základě poskytnuté licence.
Poslední aktualizace: 24. června 2024
