Vedlejší ujednání při kupní smlouvě jsou instituty, které doplňují kupní smlouvu o různé podmínky. Smluvní strany si mohou vybrat z následujících vedlejších ujednání:
- Výhrada vlastnického práva (§ 2132 – 2134 NOZ)
- Výhrada zpětné koupě (§ 2135 – 2138 NOZ)
- Výhrada zpětného prodeje (§ 2139 NOZ)
- Předkupní právo (§ 2140 – 2149 NOZ)
- Koupě na zkoušku (§ 2150 – 2151 NOZ)
- Výhrada lepšího kupce (§ 2152 – 2153 NOZ)
- Cenová doložka (§ 2154 – 2156 NOZ)
- Jiná vedlejší ujednání (§ 2157 NOZ)
Vedlejší ujednání tvoří pododdíl části Občanského zákoníku (§2131 – §2157) zabývající se kupní smlouvou. Nová úprava tato ujednání nejen zpřesnila, ale i doplnila o ustanovení o koupi na zkoušku a cenové doložce, která byla převzata z obchodního zákoníku. Novinkou jsou v této oblasti výhrada zpětného prodeje a výhrada lepšího kupce.
Výhrada vlastnického práva
Vlastnické právo si může vyhradit prodávající, který si tak zajistí, že se kupující stane vlastníkem až úplným zaplacením kupní ceny, ovšem nebezpečí na věci přechází na kupujícího již jejím převzetím. Vůči věřitelům lze toto ujednání uplatnit pouze, pokud bylo ujednáno v zákonem stanovené formě, tedy ve formě veřejné listiny nebo v písemné formě s úředně ověřenými podpisy. Pokud je věc zapsaná ve veřejném seznamu (běžně tedy u nemovitostí zapsaných v katastru nemovitostí), je účinnost výhrady vlastnického práva podmíněna zápisem do tohoto seznamu.
Výhrada zpětné koupě
Výhrada zpětné koupě zakládá povinnost kupujícího převést na požádání a za úplatu věc zpět prodávajícímu. Věc je vrácena kupujícím v nezhoršeném stavu a kupující za ni od prodávajícího obdrží kupní cenu. Nově je možné sjednat výhradu zpětné koupě i u věci nemovité, ovšem u nemovitostí stejně jako u ostatních věcí zapsaných ve veřejném seznamu platí, že pokud bylo právo zpětné koupě sjednané jako věcné, lze věc zatížit pouze se souhlasem osoby, v jejíž prospěch je právo zpětné koupě zapsáno.
Při vynaložení nákladů na zlepšení popřípadě zachování věci náleží kupujícímu náhrada, která by náležela poctivému držiteli. Je-li kupující odpovědný za zmaření věci nebo zhoršení její hodnoty, je povinen nahradit prodávajícímu škodu.
V případě, že si smluvní strany neujednají lhůtu, ve které může být právo zpětné koupě uplatněno, platí u movitých věcí tříletá a u nemovitých věcí desetiletá lhůta.
Výhrada zpětného prodeje
U tohoto vedlejšího ujednání se nám role otáčí, jelikož se jedná o povinnost prodávajícího odkoupit na požádání kupujícího věc zpět. Použijí se zde obdobně ujednání o zpětné koupi.
Předkupní právo
Na úvod je u tohoto vedlejšího ujednání nezbytné zmínit nově zavedenou terminologii – stranami jsou předkupník a koupěchtivý. Ujednáním předkupního práva vzniká dlužníkovi povinnost nabídnout věc předkupníkovi ke koupi, pokud by ji chtěl prodat koupěchtivému (třetí osobě). Předkupní právo zanikne, pokud předkupník nezaplatí kupní cenu ve stanovené lhůtě, jinak do osmi dnů u věci movité a do tří měsíců u věci nemovité.
Pokud dojde k převodu věci v rozporu s předkupním právem, má koupěchtivý právo domáhat se na osobě, která takto věc nabyla, aby mu věc převedla za příslušnou cenu, popřípadě za podmínek, za kterých ji byl povinný převést její předchůdce.
Pokud je to výslovně ujednáno, zavazuje předkupní právo i dědice a lze ho převést.
Předkupní právo se neváže pouze na kupní smlouvu, ale lze ho ujednat i v jiné souvislosti.
Koupě na zkoušku
Jedná se o koupi věci s podmínkou schválení ve zkušební době. Zkušební doba činí, pokud není stranami sjednána jiná, u věcí movitých tři dny a u věcí nemovitých jeden rok od uzavření smlouvy. Dle staré právní úpravy byla tato lhůta tříměsíční.
Pokud kupující věc převzal, je podmínka zmařena, nesdělil-li prodávajícímu ve zkušební době, že věc schvaluje. (odkládací podmínka)
V opačném případě, kdy kupující věc převezme, platí, že věc schválil, neodmítne-li ji ve zkušební době. (rozvazovací podmínka)
Kupující musí věc přijmout, nemůže-li ji vrátit ve stavu, ve kterém ji převzal.
Výhrada lepšího kupce
Výhradou lepšího získává prodávající právo dát přednost jinému, lepšímu kupci, přihlásí-li se ve stanovené lhůtě. Tato lhůta činí opět u věcí movitých tři dny a u věcí nemovitých jeden rok od uzavření smlouvy, pokud si strany neujednají jinou.
Pouze prodávající rozhoduje o tom, zda se jedná o lepšího kupce a jeho rozhodnutí se nemusí nutně odvíjet od výše kupní ceny.
Cenová doložka
Cenová doložka představuje ujednání o dodatečné úpravě kupní ceny s přihlédnutím k výrobním nákladům.
Nebylo-li určeno, které náklady jsou rozhodné, upraví se kupní cena dle cenových změn hlavních surovin nezbytných pro výrobu věci. Není-li sjednána doba rozhodná pro posouzení cenových změn, porovnávají se ceny v době uzavření smlouvy s cenami v době dodání věci.
Práva z cenové doložky zaniknou, pokud nebudou uplatněna bez zbytečného odkladu po dodání věci. Tato lhůta je posuzována individuálně s přihlédnutí k okolnostem daného případu.
Jiná vedlejší ujednání při kupní smlouvě
Zákon počítá i s jinými výhradami smluvních stran, které mohou vést k zániku práv a povinností z kupní smlouvy. Zde platí, že výhrada či podmínka zaniká nejpozději do jednoho roku od uzavření kupní smlouvy, nedošlo-li k jejímu uplatnění oprávněnou smluvní stranou.
Použité předpisy pro ujednání při kupní smlouvě
§2131 – §2157, Občanský zákoník
Poslední aktualizace: 16. října 2020
