Určení otcovství od 1.1.2014 podle nového občanského zákoníku

určení otcovství od 1.1.2014 podle nového občanského zákoníku

Otcovství je biologický a právní vztah mezi otcem a dítětem, který vzniká narozením dítěte a určením otcovství k němu. Určení otcovství tak znamená založení právního vztahu konkrétního muže ke konkrétnímu dítěti. Otcovství k dítěti se určuje na základě vyvratitelných právních domněnek, tedy domněnek, které platí, pokud nebude prokázán opak. Tyto právní domněnky se pak musí uplatnit v zákonem stanoveném pořádku.

Právní úpravu otázky určení otcovství k dítěti nalezneme v novém občanském zákoníku, a to v jeho části druhé, § 776 a násl. (do 31.12.2013 byla úprava obsažena v zákoně o rodině).

První domněnka otcovství

První domněnka otcovství svědčí manželu matky, která dítě porodila. Tato domněnka platí automaticky a vychází z právního stavu, který tu byl v den narození dítěte.

Manžel matky se považuje za otce dítěte, pokud se dítě narodilo od uzavření manželství do uplynutí třístého dne po zániku manželství nebo po prohlášení manželství za neplatné. Pokud se dítě narodilo do třístého dne po zániku manželství, ale matka v té době již žila v manželství novém, svědčí první právní domněnka manželu poslednímu. Právním účinkem domněnky otcovství manžela matky je především vznik rodičovské zodpovědnosti vůči dítěti a skutečnost, že manžel matky a dítě vstupují do právních vztahů, které předpokládají poměr rodiče a dítěte, a do jiných příbuzenských vztahů. V době trvání této zákonné domněnky se nemůže uplatnit jiná zákonná domněnka určující otcovství.

Nový občanský zákoník nově, na rozdíl od úpravy obsažené v zákoně o rodině, u této domněnky stanoví, že lhůta do uplynutí třístého dne platí také pro případ, kdy byl manžel matky prohlášen za nezvěstného.

Druhá domněnka otcovství

Jestliže domněnka otcovství nemůže svědčit manželu matky a otcovství nebylo určeno soudem, považuje se za otce muž, jehož otcovství bylo určeno souhlasným prohlášením rodičů (druhá domněnka otcovství). Takto lze prohlásit otcovství i k dítěti ještě nenarozenému, je-li již počato. Souhlasné prohlášení má být učiněno před matričním úřadem nebo před soudem. Pokud je jeden z rodičů nezletilý, musí být prohlášení učiněno před soudem vždy.

Souhlasným prohlášením se rozumí dva jednostranné právní úkony, pro které je zákonem předepsaná ústní forma. Prohlášení nemusí být učiněna současně, ale musí být obsahově shodná. Není možné zastoupení ani písemné uznání.

Určení rodičovství však není tímto způsobem možné v případě, že matka nemůže pro duševní poruchu posoudit význam svého prohlášení nebo je-li její prohlášení spojeno s těžko překonatelnou překážkou.

Třetí domněnka otcovství

První dvě domněnky otcovství vychází ze skutečností, které směřují k biologickému otcovství zprostředkovaně. Oproti tomu třetí domněnka otcovství  jako jediná vychází z biologických zákonitostí a dochází tak opravdu ke skutečnému určení, kdo je otcem dítěte.

Třetí domněnka otcovství nastupuje jako poslední, až pokud dítěti nebyl určen otec podle některé z předchozích dvou právních domněnek. Tato domněnka se může uplatnit pouze v soudním řízení. Nositeli žalobního práva jsou dítě, matka a muž, který o sobě tvrdí, že je otcem dítěte. Podání žaloby není omezeno žádnou lhůtou.

Podle třetí domněnky otcovství se za otce považuje muž, který s matkou dítěte souložil v rozhodné době, od níž do narození dítěte neuběhlo méně než sto šedesát a více než tři sta dnů, pokud jeho otcovství nevylučují závažné okolnosti. Otcovství, které bylo určeno na základě pravomocného soudního rozhodnutí, již nelze popírat. Dosud vyvratitelná domněnka se tak vlastně stává domněnkou nevyvratitelnou.

Určení otcovství od 1.1.2014 podle nového občanského zákoníku
Jak se Vám líbil článek?