Smlouva o dílo představuje společně s kupní smlouvou jednu z nejčastěji uzavíraných smluv. Může se však stát, že některá ze smluvních stran nebude chtít či moci závazek následně splnit. Za jakých podmínek lze od smlouvy o dílo odstoupit? V jakých situacích tak může učinit objednatel? A kdy naopak zhotovitel? Jakou má mít odstoupení formu?
Smlouva o dílo obecně
Smlouvu o dílo upravuje § 2586 a násl. občanského zákoníku.
Jedná se o závazek, v němž je zhotovitel povinen provést na svůj náklad a nebezpečí dílo pro objednatele. Objednatel se oproti tomu zavazuje dílo převzít a zaplatit jeho cenu.
Občanský zákoník „dílem“ rozumí určitou aktivitu, resp. činnost, zhotovitele, nikoli samotnou věc. Věc v takovém případě přestavuje případný výsledek této činnosti, jakožto předmět díla.
To je klíčové pro pochopení rozdílu mezi smlouvou o dílo a kupní smlouvou, a tedy i odlišné právní úpravy pro možné odstoupení od obou smluv.
Odstoupení od smlouvy o dílo
Odstoupení od smlouvy o dílo představuje jeden ze způsobů zániku závazku. Smlouva se tímto jednáním zrušuje od počátku. To znamená, že nastává situace, kdy se na smlouvu hledí jako, kdyby nikdy nebyla uzavřena a její strany se musí vzájemně vypořádat.
Odstoupit od smlouvy může objednatel i zhotovitel.
Pro zhotovitele odstoupení typicky znamená povinnost vrácení zálohy či předem zaplacené ceny za provedení díla, popř. jejích částí, objednateli.
U objednatele bývá situace mnohdy složitější.
Pokud nedošlo k odstoupení od smlouvy o dílo před započetím prací, nebude zpravidla možné, aby objednatel zhotoviteli již provedenou práci „vrátil“. V takovém případě může být objednatel povinen k úhradě ceny již provedených prací.
Obdobný postup se uplatní i v případě, kdy se jedná o tzv. částečné odstoupení od smlouvy. To se vztahuje na situace, kdy zhotovitel předává dílo objednateli po částech. Ve vztahu k dosud nepředaným částem dojde ke zrušení závazku, zatímco již předané části musí objednatel zpravidla zaplatit.
Pokud si strany neujednají, za jakých podmínek lze odstoupit od smlouvy, mohou tak učinit pouze za podmínek stanovených zákonem.
Jak napsat odstoupení od smlouvy
Odstoupení od smlouvy o dílo by mělo být v zájmu zvýšení právní jistoty smluvních stran sepsáno písemně, ačkoli zákon zpravidla umožňuje i ústní formu.
Jelikož jde o jednostranné právní jednání, není třeba souhlasu druhé strany.
Druhá strana ovšem musí být o odstoupení informována, neboť jeho účinky nastávají až okamžikem, kdy se o něm dozví. Zpravidla se jedná o okamžik doručení.
Je proto vhodné odstoupení od smlouvy zaslat jako psaní do vlastních rukou s dodejkou, aby bylo jeho doručení prokazatelné.
Náležitosti odstoupení od smlouvy
Odstoupení od smlouvy by mělo obsahovat alespoň:
- identifikaci smluvních stran,
- identifikaci smlouvy o dílo, od níž se odstupuje (např. její označení, číslo, den a místo uzavření apod.),
- prohlášení o odstoupení od smlouvy,
- důvod odstoupení.
Můžete dokument vypracovat buď svépomocí, či si stáhnout již předpřipravený vzor.
Odstoupení od smlouvy bez udání důvodu je možné pouze, pokud si to strany výslovně ujednaly. Další možný případ představuje odstoupení od smlouvy, je-li objednatel spotřebitelem. Musí se však jednat o tzv. distanční smlouvu.
Distanční smlouva je smlouva uzavřená na dálku, tedy například prostřednictvím e-shopu, e-mailu či telefonicky. Její režim, včetně práva na odstoupení od smlouvy, se řídí občanským zákoníkem.
Odstoupení od smlouvy o dílo ze strany zhotovitele
Občanský zákoník umožňuje zhotoviteli odstoupení od smlouvy o dílo ve 2 případech.
Neposkytnutí součinnosti
Jestliže byla k provedení díla nutná součinnost objednatele, kterou ani v přiměřené lhůtě určené zhotovitelem neposkytl, může zhotovitel od smlouvy odstoupit.
Podmínkou je, že zhotovitel objednatele na tuto možnost výslovně upozornil.
Zřejmě nevhodný příkaz či věc
Zhotovitel má právo od smlouvy odstoupit i tehdy, pokud objednatel trvá na provedení díla podle zřejmě nevhodného příkazu nebo s použitím zřejmě nevhodné věci. Může se jednat kupříkladu o zhotovení sochy, k němuž byl poskytnut nevhodný materiál, např. papír.
Zhotovitel však musí objednatele na nevhodnost takového příkazu či věci nejprve upozornit.
Odstoupení od smlouvy o dílo ze strany objednatele
Občanský zákoník stanoví 3 případy, kdy může objednatel odstoupit od smlouvy o dílo.
Porušení povinnosti při provádění díla
Zjistí-li objednatel, že zhotovitel při provádění díla porušuje své povinnosti, má právo od smlouvy odstoupit.
Podmínkou je, že by takové porušení povinnosti nepochybně vedlo k podstatnému porušení smlouvy a zhotovitel přesto na výzvu objednatele nezjednal nápravu v přiměřené době.
Zvýšení ceny určené odhadem
Objednatel může odstoupit od smlouvy v důsledku zvýšení ceny určené odhadem, pokud hodlá zhotovitel takto stanovenou cenu podstatně překročit.
Je však třeba tak učinit bez zbytečného odkladu po doručení oznámení o vyšší ceně. Není-li tato lhůta dodržena, platí, že objednatel se zvýšením souhlasí.
Zvýšení ceny stanovené odkazem na rozpočet
Objednatel má právo odstoupit od smlouvy i tehdy, kdy zhotovitel požaduje zvýšení ceny stanovené odkazem na rozpočet o více než 10 %.
Odstoupení od smlouvy o dílo ze strany zhotovitele a objednatele
Občanský zákoník stanoví 2 případy, kdy mohou odstoupit od smlouvy o dílo obě její strany.
Podstatné porušení smlouvy o dílo
Pokud jedna ze stran poruší smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy o dílo odstoupit.
Totéž platí i tehdy, pokud z chování jedné strany nepochybně vyplyne, že smlouvu podstatným způsobem poruší, nedá-li na výzvu druhé strany přiměřenou jistotu.
Podstatným porušením smlouvy může být např. neuhrazení faktury či nedodržení termínu ujednaného ve smlouvě.
Skryté překážky
Tento důvod se uplatní ve stavebnictví, kdy je předmětem díla stavba.
Zjistí-li zhotovitel při provádění díla skryté překážky v místě, kde mělo být provedeno, oznámí tuto skutečnost objednateli, pokud překážky znemožňují dílo provést.
Jde např. o situaci, kdy zhotovitel stavby zjistí, že pozemek je podmáčený a nebude možné na něm postavit dům dle původní smlouvy.
