Již několik roků se po e-mailové poště šíří rada řidičům „Neplaťte pokuty…!“ (Odkaz ZDE), která je ale doslova k ničemu. Tato rada vychází z právního stavu, který platil do 30.6.2006. Zákon o přestupcích je zde navíc vykládán nesprávně a rozesílaná rada prokazuje jeho základní neznalosti ze strany autorky rady. Ta tvrdí, že pokud je předepsaná rychlost jízdy překročena o 30 km.h-1 a méně v obci nebo o 50 km.h-1 a méně mimo obec, nemůže být řidiči pokutován, což je (a vždy byl) velký omyl.
E-mail neplaťte pokuty je zavádějící
V ustanovení § 22 přestupkového zákona to tak tehdy uvedeno bylo. Překročení předepsané rychlosti o více než 30 (50) km.h-1 bylo postaveno samostatně, protože řidiče za výrazné překročení rychlosti jízdy čekal i přísnější trest. V tomto případě řidiči hrozila pokuta až 3000 Kč, a pokud by se stejného přestupku dopustil během jednoho roku více než dvakrát, mohl mu být vysloven i zákaz činnosti (zákaz řízení motorových vozidel) do 6 měsíců.
I do 30.6.2006 byl ale řidič postižitelný, pokud rychlost jízdy překročil o méně než výše uvedeno. Takové přestupky nebyly tehdy vyjmenovány samostatně, ale obsahovalo je obecné ustanovení, dle kterého se přestupku řidič dopustil, když jiným jednáním porušil zákon o silničním provozu. Řidiči hrozila pokuta do 2000 Kč.
Autorka rady navíc uvádí, že „kdyby chtěl někdo argumentovat tím, že celá tato věc je ošetřena v nějaké vyhlášce, tak to klidně může být, ale zákon je vyhlášce nadřazen“. Toto konstatování nemá logiku, protože přestupkový zákon i zákon o silničním provozu, které tuto problematiku upravují, jsou zákony a žádné vyhlášky dopravní přestupky ani pravidla silničního provozu neupravují.
Současný stav k placení pokut za rychlou jízdu
Aby bylo zabráněno podobným spekulací a mohla být výše postihů rozdělena podle závažnosti, novelou přestupkového zákona v roce 2006 byly jednotlivě vyjmenovány přestupky v celém rozpětí možného překročení stanovené rychlosti jízdy.
Rozsáhlou novelou přestupkového zákona a zákona o silničním provozu pak byly k 1.8.2011 dopravní přestupky vyjmuty ze zákona o přestupcích a jako nový § 125c vloženy do zákona o silničním provozu (Pozn.: nově vkládaná ustanovení do zákona se vloží za paragraf, který věcně nejlépe odpovídá vkládaným skutečnostem, a jsou označena stejným číslem paragrafu, za který je připojeno malé písmeno v pořadí podle abecedy – v toto případě § 125c).
Za překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obec o 50 km.h-1 a více, dnes řidiči hrozí pokuta od 5000 Kč do 10000 Kč a zákaz činnosti (zákaz řízení všech motorových vozidel) od šesti měsíců do jednoho roku.
Za překročení nejvyšší dovolené rychlost v obci o 20 km.h-1 a více nebo mimo obec o 30 km.h-1 a více, se řidiči uloží pokuta od 2500 Kč do 5000 Kč. Přestupek je možné vyřídit i blokovou pokutou 2500 Kč. Pokud se řidič tohoto přestupku dopustí v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát a vícekrát, uloží se mu zákaz činnosti od jednoho měsíce do šesti měsíců.
Za překročení nejvyšší dovolené rychlost v obci o méně než 20 km.h-1 nebo mimo obec o méně než 30 km.h-1, se uloží pokuta od 1500 Kč do 2500 Kč bez zákazu činnosti. Přestupek je možné vyřídit i blokovou pokutou 1000 Kč.
Postup při překročení povolené rychlosti
Jestliže je řidiči naměřeno to nejvyšší překročení rychlosti (v obci o 40 km.h-1 a více nebo mimo obec o 50 km.h-1 a více) nebude s ním přestupek na místě vyřizován. Bude sepsáno oznámení o přestupku, které se zašle správnímu orgánu dle místa spáchání přestupku. Za překročení stanovené rychlosti jízdy se na místě nezadržuje řidičský průkaz. To ale nebrání pozdějšímu vyslovení zákazu činnosti – ve výše uvedených případech.
U nižších překročení rychlosti záleží na rozhodnutí policisty, zda jej vyřídí na místě blokovou pokutou nebo oznámí do správního řízení. Pro použití blokového řízení musí být ale také splněny podmínky, že je přestupek spolehlivě zjištěn a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit.
Použití blokového řízení je možné v případech, kdy policisté měří rychlost mobilním měřícím zařízením (radarem). Současné radary jsou vybaveny dokumentačním zařízením, které spáchaný přestupek zpravidla nezpochybnitelně dokumentují. Řidič má možnost nechat si dokumentaci na místě silniční kontroly předložit (ukázat). Pokud to policista odmítne nebo je pořízená dokumentace nekvalitní (zejména nečitelná registrační značka) je možné s přestupkem nesouhlasit a nechat jej oznámit do správního řízení. Zde není rozhodující, jestli je na fotografii řidič identifikovatelný, protože ten byl hned po změření zastaven a o tom, že vozidlo řídil, není pochyb. Jestliže bude dokumentace nekvalitní, přichází v úvahu možnost, že správní orgán věc odloží nebo při případném odvolání odvolací orgán rozhodnutí o přestupku zruší.
Jestliže je ale pořízená dokumentace dostatečně kvalitní, bude výhodnější přistoupit na vyřízení přestupku na místě blokovou pokutou. Ta je totiž buď nižší než pokuta ve správním řízení nebo na její spodní hranici. Pokud bude přestupek do správního řízení oznámen, řidiči bude vedle pokuty uložena i povinnost zaplatit správní poplatek ve výši 1000 Kč, takže konečný finanční postih bude výrazně vyšší než při vyřízení přestupku na místě v blokovém řízení.
Pokud bude rychlost jízdy změřena stacionárním měřícím zařízením (buď tzv. „ptačí budky“ nebo radary umístěné na portálech vedle vozovky nebo nad ní), není řidič vozidla na místě zjištěn. V těchto případech se od ledna 2013 používá nově zavedená „Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla“. K tomu podrobněji ve stejnojmenném článku na našem webu ze dne 4.7.2014.
Placení pokut za rychlou jízdu
Zejména v poslední době se objevují na Internetu „zaručené“ informace nebo rady, jejichž spolehlivost a správnost bývá mnohdy až nulová. Proto je potřeba k nim přistupovat velmi opatrně a jejich správnost si ověřovat na oficiálních webových stránkách, případně v aktuálním znění příslušných zákonů nebo jiných právních předpisů. V této „radě“ už musí každého zarazit i skutečnost, že v informaci uváděná internetová stránka ani neexistuje.
I když jde v popsaném případě o radu, která vychází ze znění přestupkového zákona platného do 30.6.2006, a navíc je zde zákon nesprávně interpretován, je stále šířena i dnes. Bohužel se stále najde mnoho řidičů, kteří jí uvěří. Je to určitě podpořeno i tvrzením autorky, že si vše ověřovala u jejich právničky a ta jí správnost informace údajně potvrdila. Buď to není pravda, nebo ta právnička o přestupkovém právu mnoho neví. Nasvědčuje tomu i ta základní nesprávnost, že se zde hovoří o přestupkovém zákonu, ale už téměř 3 roky dopravní přestupky řeší zákon o silničním provozu.
Poslední aktualizace: 14. října 2020
