Některé druhy zaměstnání mají dopad na zdraví pracovníků. Pokud dostanete nemoc z povolání, máte nárok na finanční kompenzaci. Nemoc z povolání ale není každé onemocnění, které se nám přihodí v práci nebo v souvislosti s ní. Jak a kdo určuje, zda budete za nemoc z povolání odškodněni?
Co je nemoc z povolání?
Aby šlo o nemoc z povolání, musí být splněny tři podmínky:
- musí být na seznamu, který stanovuje vláda,
- musí propuknout za stanovených podmínek,
- musíte mít na ni formulář, tedy musí vám ji uznat lékařské pracoviště.
Seznam nemocí z povolání
Nemoc z povolání je definována jako nemoc, která vzniká nepříznivým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů při práci. Vláda ve svém nařízení stanovila seznam nemocí, které mohou být uznány jako nemoc z povolání.
Seznam se v průběhu let několikrát aktualizoval. Naposled na něj přibyla rakovina vaječníků. Již několik let se také mluví o tom, že do něj budou zařazeny některé nemoci zad. Zejména se jedná o bederní páteř, která bolí osoby, jež ji v zaměstnání namáhají, jako je stěhovák nebo řidič kamionu.
Podmínky, za kterých nemoc vznikla
U každé jednotlivé nemoci se definuje, za jakých podmínek ji lze považovat za nemoc z povolání. Tyto definice jsou poměrně striktní. Například artróza může být uznána jako nemoc z povolání pouze pokud se vyskytuje na kloubu, který používáte při práci, dosahuje určitého stupně, trvá již šest měsíců a způsobuje při práci výrazné omezení.
Uznání nemoci z povolání
Pokud máte podezření na nemoc z povolání, nemůžete se diagnostikovat sami, ale zdravotní obtíže vám jako nemoc z povolání musí uznat zdravotnické zařízení, které k tomu má povolení.
Příklad nemoci z povolání
Zhorší se vám sluch. Podle seznamu nařízení vlády půjde o nemoc z povolání, pokud jste přišli o něj z 40%, když jste mladší 30ti let, u starších lidí musí jít o větší ztrátu sluchu.
Ztráta sluchu dále musela nastat v zaměstnání, kde byla nadměrná míra hluku, která překračovala po dobu směny 85 decibelů. Pokud jste o sluch přišli proto, že rádi posloucháte techno, nepůjde o nemoc z povolání. V případě, že ale pracujete v hudebním klubu, už o nemoc z povolání může jít.
Zda je vaše ztráta sluchu nemocí z povolání, posoudí klinika pracovního lékařství.
Nejčastější nemoci z povolání
Nejrizikovějším zaměstnáním je tradičně hornictví, kde se vyskytují problémy s dýchacími cestami a plícemi. Zdravotničtí pracovníci jsou zase vystaveni riziku, že se nakazí od pacientů nejčastěji svrabem či tuberkulózou. Nejvíce nyní trpí nemocemi z povolání zaměstnanci ve v automobilovém průmyslu.
Nejčastější nemocí z povolání je syndrom karpálního tunelu. Karpální tunel je část těla mezi předloktím a zápěstím, ve kterém vedou nervy. Pokud jsou poškozeny například kvůli přetížení zápěstí, způsobí bolesti prstů na rukou, brnění a omezení jejich hybnosti.
Syndrom karpálního tunelu postihuje pracovníky v mnoha profesích, kde se provádějí stereotypní pohyby, od práce s vibračními nástroji, v zemědělství až po psaní na klávesnici.
Postup při podezření na nemoc z povolání
Pokud máte podezření, že se u vás mohla nemoc z povolání rozvinout, navštivte nejprve svého praktického lékaře. Ten by měl být schopen diagnostikovat, zda máte nemoc zahrnutou do seznamu nemocí z povolání, nebo zda se jedná o něco jiného. Následně vám napíše doporučení na vyšetření na klinice pracovního lékařství.
Na kliniku pracovního lékařství se můžete obrátit i sami. Jejich seznam naleznete na webových stránkách Ministerstva zdravotnictví. Klinika pracovního lékařství potvrzuje, zda skutečně máte nemoc z povolání.
K tomu jí pomáhá krajská hygienická stanice, kterou musíte informovat o tom, na jakém pracovišti jste působili a jakou práci jste vykonávali. Na základě šetření krajské hygienické stanice pak klinika pracovního lékařství vydá posudek, kde vám nemoc z povolání uzná nebo neuzná.
V případě, že vy nebo zaměstnavatel nesouhlasíte s posudkem, můžete podat do 10 dnů návrh na přezkoumání. Pokud klinika nezmění názor, postoupí věc krajskému úřadu. Ten může klinice nařídit, aby znovu věc přezkoumala.
Finanční náhrady
Nemoc z povolání vede k tomu, že zaměstnanec již nemůže vykonávat svou práci stejně jako dosud nebo dokonce vůbec. Tím pádem má menší mzdu.
V pracovní neschopnosti mu bude vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti. Jde o dorovnání rozdílu mezi průměrným výdělkem před nemocí z povolání a náhradou mzdy, resp. nemocenským.
Trvá-li nemoc z povolání déle, je zaměstnanci vyplácena náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity. Ta je vyplácena až do dosažení důchodového věku. Výše odškodnění se rovná rozdílu mezi původním výdělkem a výdělkem nynějším, resp. invalidním důchodem. Toto odškodnění se vyplácí i nezaměstnaným vedeným na úřadu práce. Jeho výše je rovna rozdílu mezi původním výdělkem a zákonem stanovenou minimální mzdou.
V případě, že zaměstnanec nesmí kvůli onemocnění nemocí z povolání vykonávat svou práci, umožňuje zákoník práce zaměstnavateli, aby dal takovému zaměstnanci výpověď. V takovém případě mu přísluší odstupné ve výši nejméně dvanáctinásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. Když zaměstnavatel odmítá odstupné vyplatit, může na něj být podána občanskoprávní žaloba.
To však neplatí, když zaměstnavatel prokáže, že nemoc z povolání vznikla pouze tím, že zaměstnanec porušoval předpisy či pokyny, které měly zajistit bezpečnost práce, ačkoliv byl řádně proškolen a pokyny byly vyžadovány a kontrolovány.
Poslední aktualizace: 12. srpna 2019
