Co přesně patří mezi nekalé obchodní praktiky? Při provozování online podnikání je především dobré vědět, jak při této činnosti postupovat, abyste se nedopustili porušení právních předpisů. Je žádoucí, aby hospodářská soutěž probíhala podle určitých, předem daných pravidel, a aby jednotliví soutěžitelé nenarušovali působení ostatních soutěžitelů na trhu, nebo se dokonce nesnažili omezit či vyloučit samotnou hospodářskou soutěž.
Co to je nekalá obchodní praktika
Jednání soutěžitele v hospodářské soutěži, které je schopné narušit či pouze ohrozit postavení spotřebitele, upravuje zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele a nazývá se nekalými obchodními praktikami. Obecná definice se nachází v § 4:
„Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho rozhodování tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil.“
Znaky nekalé obchodní praktiky
K tomu, aby byla obchodní praktika nekalá, musí být současně splněny 2 základní znaky:
- rozpor s požadavky odborné péče (určitá úroveň znalostí a zkušeností, kterou od obchodníka spotřebitel rozumně očekává),
- způsobilost obchodní praktiky ovlivnit rozhodnutí spotřebitele (postačuje pouze existence této možnosti, nemusí dojít k samotnému poškození spotřebitele tímto rozhodnutím).
Klasickým příkladem je situace, kdy obchodník přesvědčuje zákazníka, že dané zboží má určité jím požadované vlastnosti, i když si je obchodník vědom, že tomu tak není, a spotřebitel až po uzavření smlouvy (zaplacení a vyzkoušení zboží) zjistí, jaká je skutečnost.
Nekalé obchodní praktiky jsou i tzv. vázané nabídky, kdy obchodník „nutí“ zákazníka si spolu se zbožím, které potřebuje, koupit příslušenství, které však nepotřebuje, ale obchodník přesto tvrdí, že je nezbytné. Nebo obchodník koupi hlavního zboží za výhodnější cenu podmiňuje právě nákupem i příslušenství.
Co patří mezi nekalé obchodní praktiky
Zákon rozlišuje tyto nekalé obchodní praktiky:
- klamavé obchodní praktiky,
- agresivní obchodní praktiky,
- černou listinu nekalých obchodních praktik.
Klamavé obchodní praktiky
V podstatě jde o klamavé jednání, při němž jsou užity nepravdivé údaje o zboží a službách, nebo pravdivé údaje, která však, vzhledem ke kontextu, jsou schopné klamat spotřebitele.
Obchodní praktika je klamavá tehdy:
- je-li při ní užit nepravdivý údaj,
- je-li důležitý údaj (tzn. i povinně zveřejňované informace o obchodníkovi) sám o sobě pravdivý, ale může uvést spotřebitele v omyl vzhledem ke kontextu nebo opomene-li podnikatel uvést důležitý údaj,
- vede-li způsob prezentace výrobku či služby k záměně s jinými výrobky či službami,
- není-li dodržen závazek obsažený v kodexu chování, k jehož dodržování se podnikatel zavázal.
Agresivní obchodní praktiky
Obchodní praktika je agresivní, pokud s přihlédnutím ke všem okolnostem svým obtěžováním, donucováním, včetně použití síly nebo nepatřičným ovlivňováním výrazně zhoršuje možnost svobodného rozhodnutí spotřebitele.
Při posuzování, zda je obchodní praktika agresivní, se přihlíží zejména k těmto okolnostem:
- načasování, místo a doba trvání obchodní praktiky,
- způsob jednání, jeho výhružnost a urážlivost,
- vědomé využití nepříznivé situace spotřebitele,
- nepřiměřené překážky pro uplatnění práv spotřebitele, nebo
- hrozba protiprávním jednáním.
Sem jednoznačně spadá např. podomní prodej, kdy obchodníci mnohdy svojí neodbytností přesvědčí zákazníky o koupi zboží, které ani nepotřebují, či sáhodlouhé nevyžádané telefonáty k přesvědčování ke koupi zboží. Známé jsou i opakované a nevyžádané faxy či maily navádějící ke koupi zboží.
Černá listina nekalých obchodních praktik
Příloha č. 1 a č. 2 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele obsahuje uzavřený výčet klamavých a agresivních obchodních praktik, které jsou nekalé vždy a za všech okolností, a nemusí se již zkoumat nekalost dle výše uvedených a citovaných zákonných ustanovení. Výčet je však velice rozsáhlý. Obezřetný online podnikatel si ho ale může v daném zákoně dohledat.
Právní prostředky ochrany proti nekalým obchodním pratikám
Ochrana v rovině soukromoprávní
Dle soukromého práva může spotřebitel využít právních prostředků ochrany proti nekalé soutěži. Osoba, jejíž právo bylo nekalou soutěží ohroženo nebo porušeno, může proti rušiteli požadovat dle vlastních preferencí:
- aby se nekalé soutěže zdržel,
- aby odstranil závadný stav,
- přiměřené zadostiučinění,
- náhradu škody,
- vydání bezdůvodného obohacení.
Navíc kupní smlouva, jež byla uzavřena na základě užití nekalých obchodních praktik mezi online podnikatelem a spotřebitelem, se může stát neplatnou pro rozpor s ochranou spotřebitele, a pro online podnikatele to tak bude znamenat vrácení kupní ceny zákazníkovi, který vám naopak zase poskytne zpět nakoupené zboží.
Ochrana v rovině veřejnoprávní
Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, je veřejnoprávním předpisem a ve svém § 24 upravuje sankce, jenž mohou být online podnikateli za porušení zákazu užívání nekalých obchodních praktik uloženy.
Orgánem oprávněným tyto sankce uložit je ČOI a dle § 24 odst. 10 může být výše uložené pokuty až 5 milionů Kč.
Užívání nekalých obchodních praktik může též naplnit znaky trestného činu podvodu dle § 209 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník. Za tento trestný čin hrozí trest odnětí svobody až ve výši 10 let.
Poslední aktualizace: 14. října 2020
