Licenční smlouva dává majiteli právo duševního vlastnictví oprávnění k výkonu tohoto práva nabyvateli. Nabyvatel licence se zavazuje poskytnout poskytovateli odměnu. Kouzlo licence spočívá v tom, že umožňuje jedno a to samé právo duševního vlastnictví užívat současně a nezávisle na sobě více subjektům.
Co je licence
Licence je povolení nebo oprávnění udělené jednotlivci nebo organizaci k provozování určité činnosti nebo využívání konkrétního zdroje, který je vlastnictvím jiného subjektu. Toto oprávnění může být uděleno prostřednictvím formální smlouvy, která stanoví podmínky a omezení, nebo může být založeno na zákoně či právním předpisu. Licenční práva mohou zahrnovat například právo k výrobě, prodeji nebo používání produktů, technologií, softwaru nebo intelektuálního vlastnictví.
Co je autorská smlouva
Autorská smlouva je právní dokument, který stanovuje podmínky, za kterých autor předává určitá práva ke svému dílu jiné straně. Tato smlouva upravuje vztah mezi autorem a osobou nebo organizací, která chce využívat autorovo dílo, například vydavatel, producent, nebo distributor.
Autorské smlouvy mohou zahrnovat různé aspekty, jako je například:
- Právo na reprodukci a distribuci díla.
- Právo na veřejné provádění nebo zobrazování díla.
- Finanční podmínky, jako jsou honoráře a výplaty z příjmů z autorských práv.
- Doba trvání licence či smlouvy.
- Omezení užívání díla (například geografická omezení).
- Práva a povinnosti obou stran v případě porušení smlouvy.
Autorské smlouvy jsou důležité pro zajištění spravedlivého odměňování autorů za jejich tvůrčí práci a zároveň zajištění práv k jejich dílu.
Co je licenční smlouva
Licenční smlouva je dohoda mezi dvěma stranami, ve které druhá strana (nabyvatel) obdrží oprávnění k užívání něčeho od první strany (poskytovatel), obvykle za určité podmínky a někdy také za úhradu. Toto oprávnění může zahrnovat právo k používání patentu, autorského díla (článků na web), softwaru nebo obchodní značky.
Hlavní rozdíl mezi autorskou smlouvou a licenční smlouvou spočívá v tom, že autorská smlouva se týká autorských práv k tvůrčímu dílu, zatímco licenční smlouva se vztahuje na práva k určitému majetku, jako jsou patenty, obchodní značky nebo softwarové licence. Zatímco autorská smlouva je mezi autorem a subjektem, který chce využívat dílo, licenční smlouva je mezi vlastníkem daného práva a subjektem, který chce toto právo využívat.
Obě tyto smlouvy však slouží k určení podmínek využívání práv a povinností obou stran, včetně plateb, omezení užívání, délky trvání smlouvy a podobně.
Historie
V minulosti trpěl institut licenčního práva tím, že úprava licenční smlouvy byla roztříštěna do několika zákonů. To bylo napraveno novým občanským zákoníkem účinným od 1.1.2014. Kromě obecné úpravy licenční smlouvy obsahuje občanský zákoník speciální ustanovení týkající se licence práv, která chrání autorský zákon.
Úplatnost licenční smlouvy
Poskytovateli může vzniknout uzavřením licenční smlouvy nárok na odměnu. Ve smlouvě by měla být stanovena její výše, nebo alespoň způsob jejího výpočtu. Odměna může být i v nepeněžité formě a pak má povahu tzv. barterové smlouvy.
Příkladem může být fotograf, který postoupí své právo k užívání dobročinné organizaci nebo třeba všem za určitých podmínek. Je-li odměna ujednána v závislosti na výnosech využití licence, je nabyvatel povinen umožnit poskytovateli nahlížet do účetnictví.
Licenci lze však sjednat i jako neúplatnou, a to i pokud jsou předmětem smlouvy průmyslová práva, tj. ochranné známky, patenty apod. Bezúplatnost musí být výslovně stanovena, jinak poskytovateli vzniká nárok na odměnu obvyklou v době uzavření smlouvy.
Licence pro různé způsoby užití
Rozsah vlastnictví licence může být omezený nebo neomezený a může být vyjádřen časem, místem i množstvím. Územní rozsah je omezen na Českou republiku, časový rozsah je dán dobou obvyklou u daného díla s limitem jednoho roku od poskytnutí licence a množstevní rozsah je omezen na množství, které je obvyklé u daného druhu díla a způsobu užití.
Co musí licenční smlouva obsahovat
Tímto vztahem autor díla umožňuje nabyvateli licence nakládat s dílem tak, jakoby měl sám autorská práva. Umělec či tvůrce díla se tak vzdává kontroly nad svým dílem.
Kromě základních náležitostí smlouvy, jako je:
- označení smluvních stran,
- podpisů,
- určení doby trvání smlouvy,
by licenční smlouva měla také označovat, zda se jedná o hudební, dramatické, fotografické, výtvarné či jiné dílo.
Dále musí být uvedeno, zda je nabyvatel, ze kterého se stane oprávněný držitel licence, oprávněn k plnému užívání díla, případně k jeho rozmnožování, rozšiřování, pronájmu, půjčování, vystavování či vysílání v rozhlasu či televizi.
Druhy licenčních smluv
- Výhradní (výlučná) licence – znamená to, že autor nesmí uzavřít další licenční smlouvu s žádnou jinou osobou a ani on sám nesmí vykonávat svá majetková autorská práva svěřená nabyvateli. Chcete-li uzavřít licenční smlouvu, dejte si pozor na to, zda je výhradní nebo nevýhradní, a také zda je na dobu určitou či neurčitou.
- Sólová licence – poskytovatel nesmí předmětnou licenci udělit třetím osobám, sám však předmětný nehmotný statek užívat může
- Exkluzivní licence – uděluje se výhradně a pouze jednomu subjektu, kterému se tak poskytuje exkluzivní postavení na trhu
- Čistá, smíšená a sdružená licence – čistá licenční smlouva upravuje pouze licenci samotnou, smíšená obsahuje kromě licenčních ujednání i další ujednání související s předmětem licence
- Licenční smlouva nakladatelská – autor poskytuje nakladatelství licenci k rozmnožování a rozšiřování svého slovesného díla (román, sbírka básní apd.). Nakladatelství se zavazuje dílo vydat tiskem do určitého počtu dní od odevzdání autorem.
Přečtěte si také článek o rozdílu mezi smlouvou o dílo a kupní smlouvou.
Výhradní a nevýhradní licence
Výhradní a nevýhradní licence jsou dva způsoby, jak může vlastník práva udělit oprávnění k využívání tohoto práva jiné straně.
- Výhradní licence: V tomto případě vlastník práva uděluje licenci pouze jedné straně (nabyvateli) a zároveň se zavazuje, že nebude udělovat stejné oprávnění třetím stranám. Výhradní licence tak poskytuje nabyvateli exkluzivní právo k využívání daného práva, ať už se jedná o autorské dílo, patent, obchodní známku nebo jiné. Tím se vlastník práva zavazuje, že po dobu platnosti licence neudělí stejné oprávnění žádné jiné straně.
- Nevýhradní licence: Na rozdíl od výhradní licence nevýhradní licence umožňuje vlastníkovi práva udělovat stejné oprávnění i dalším stranám, vedle toho, kterému již byla udělena. Vlastník si tedy ponechává právo udělit licenci i jiným subjektům. Nevýhradní licence obvykle poskytuje méně exkluzivní práva nabyvateli než výhradní licence.
Obě tyto licence mají své výhody a nevýhody a vhodnost jejich použití závisí na konkrétní situaci a cílech vlastníka práva a nabyvatele. Výběr mezi výhradní a nevýhradní licencí závisí na jedinečných potřebách a obchodní strategii daných stran.
Vzor licenční smlouvy
Zájemci, kteří hledají předpřipravený vzor licenční smlouvy mohou využít některých portálů, nicméně v případě licenční smlouvy lze doporučit využít právního dokumentu sepsaného na míru advokátem. Investované prostředky se vám vrátí v právní jistotě obou stran smlouvy.
- Platný i aktuálně vzor smlouvy pro rok 2024.
- Pečlivě zpracovaný vzorový dokument s vysvětlivkami pro snadné doplnění.
- Vzor ke stažení ve formátu .docx.
- Přizpůsobíte si vlastním potřebám. Editujete a doplníte přímo v MS Word.
- Snadný tisk finálního dokumentu.
Poslední aktualizace: 19. dubna 2024
