Novela soutěžního zákona patří mezi nejsledovanější legislativní projekty roku 2026. Pro manažery, jednatele a compliance specialisty znamená zásadní posun — Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) má získat výrazně širší pravomoci, kontrola fúzí se má rozšířit i na transakce pod notifikačními prahy a za kartelové dohody by měli osobně odpovídat konkrétní lidé, nejen firmy. Tento článek nabízí praktický přehled toho, co novela zákona o ochraně hospodářské soutěže (zákon č. 143/2001 Sb.) přináší, jak na ni reagovat a kde hledat hranice právní jistoty. Pro širší kontext doporučujeme také přehled dalších legislativních změn pro rok 2026.
Novela soutěžního zákona v kostce: nejdůležitější změny
Pokud máte na čtení jen pár minut, zde je shrnutí toho, co by novela soutěžního zákona 2026 měla podle dosud zveřejněných materiálů přinést:
- Nový soutěžní nástroj umožňující ÚOHS zasáhnout i tam, kde formálně nedošlo k porušení zákona, ale trh systémově selhává.
- Call-in režim u kontroly fúzí — pravomoc úřadu vyžádat si k posouzení i spojení, která nedosahují zákonných obratových prahů.
- Osobní odpovědnost manažerů za účast na kartelových dohodách, včetně možnosti zákazu výkonu funkce.
- Rozšíření vyšetřovacích pravomocí ÚOHS, posílení tržních šetření a možnost ukládat opatření obecné povahy.
- Vyšší tlak na compliance programy — jejich existence a funkčnost se má reálně promítat do výše sankcí.
Jde o jednu z nejrozsáhlejších úprav soutěžního práva za posledních deset let. Pro firmy v oligopolních odvětvích to znamená, že dosavadní přístup „dodržujeme zákon, tedy jsme v bezpečí“ přestává stačit.
Co je novela soutěžního zákona a koho se týká
Novela zákona o ochraně hospodářské soutěže je připravovaná změna zákona č. 143/2001 Sb., který je v České republice základním předpisem soutěžního práva. Reaguje na vývoj evropského práva, doporučení OECD a praxi Evropské komise — především na trend posilování pravomocí národních soutěžních úřadů a důraz na tzv. ex ante zásahy do digitálních a oligopolních trhů.
Soutěžní právo upravuje tři hlavní oblasti: zákaz kartelových dohod, zákaz zneužití dominantního postavení a kontrolu spojování soutěžitelů (fúzí). Vedle toho se dotýká i nepřímo dalších oblastí, jako jsou nekalé obchodní praktiky a regulace soutěže ve vztahu ke spotřebitelům, byť ty řeší primárně jiné předpisy a jiný dozor.
Koho se novela ZOHS 2026 dotkne nejvíce:
- Velké a střední firmy v oligopolních odvětvích — energetika, telekomunikace, finanční služby, retail, FMCG, doprava.
- Provozovatele digitálních platforem a tržišť, zejména ty, kteří jsou bránou pro koncové zákazníky.
- Holdingové struktury a investiční skupiny zvažující akvizice, včetně menších „tuck-in“ transakcí.
- Členy statutárních orgánů, klíčové manažery prodeje, nákupu a obchodních politik.
- In-house právníky a compliance specialisty odpovědné za nastavení interních pravidel.
Pro malé podnikatele bez tržní síly bude přímý dopad novely menší, ale nepřímo se jich dotkne tam, kde jsou součástí dodavatelských řetězců velkých hráčů — zejména přes vertikální dohody a cenové podmínky.
Aktuální stav legislativního procesu a časová osa
K datu zpracování tohoto článku je novela ve fázi přípravy a projednávání ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a Ministerstva spravedlnosti, resp. Úřadu vlády. Návrh prošel meziresortním připomínkovým řízením, ve kterém se k němu vyjadřovaly podnikatelské svazy, advokátní komora a další dotčená ministerstva. Konkrétní podoba paragrafového znění se může v dalším procesu ještě měnit.
Orientační časová osa, jak ji lze odhadovat z obvyklého průběhu legislativního procesu:
- Meziresortní připomínkové řízení — vypořádání zásadních připomínek, úprava důvodové zprávy.
- Projednání vládou — schválení návrhu a jeho předložení Poslanecké sněmovně.
- Sněmovní čtení — tři čtení, projednání ve výborech (zejména hospodářském a ústavně-právním).
- Senát a podpis prezidenta — standardní průběh, lhůty dle Ústavy.
- Účinnost — předpokládá se odložená účinnost s legisvakanční lhůtou pro přípravu firem.
Otázka „kdy začne platit novela soutěžního zákona“ tedy nemá zatím definitivní odpověď. Realisticky lze očekávat účinnost nejdříve v průběhu roku 2026 nebo počátkem roku 2027, pokud nedojde k politickým komplikacím. Firmy by však neměly na finální podobu čekat — klíčové parametry (call-in, osobní odpovědnost, nový nástroj) jsou natolik diskutované, že compliance přípravu lze zahájit už nyní.
Tři pilíře novely soutěžního zákona
Z manažerského pohledu lze novelu zjednodušit do tří pilířů, které dohromady zásadně mění míru rizika i šíři regulace.
1. Nový soutěžní nástroj: zásahy bez porušení zákona
Nový soutěžní nástroj je politicky i právně nejcitlivější část novely. Jeho podstatou je, že ÚOHS by mohl zasáhnout do fungování trhu i v situaci, kdy konkrétní firma neporušila zákaz kartelu ani nezneužila dominantní postavení. Dosud platí, že úřad může ukládat opatření až po prokázání protiprávního jednání. Nový nástroj má naopak cílit na situace, kdy trh „selhává“ strukturálně — typicky v oligopolu, kde si několik velkých hráčů konkuruje jen omezeně, ceny jsou trvale vyšší než v jiných srovnatelných zemích a přirozená dynamika trhu nefunguje.
Výsledkem tržního šetření může být opatření obecné povahy, které firmám uloží konkrétní povinnosti — například zveřejňovat určité informace, oddělit některé činnosti, umožnit přístup ke klíčové infrastruktuře nebo upravit smluvní podmínky. Inspirací jsou obdobné nástroje ve Velké Británii (Market Investigation Reference) a Německu (§ 32f GWB).
Pro firmy to znamená posun od tradiční otázky „dodržujeme zákon?“ ke strategické otázce „jak vypadá náš trh očima regulátora?“. I bezvadné chování nemusí stačit, pokud bude úřad vnímat strukturu trhu jako problematickou.
2. Call-in režim u kontroly fúzí a spojování soutěžitelů
Druhým pilířem je call-in režim fúze, tedy pravomoc ÚOHS vyžádat si k posouzení spojení soutěžitelů, které nedosahuje zákonných obratových prahů pro povinnou notifikaci. Dnes platí, že pokud transakce nesplňuje obratové kritérium podle § 13 ZOHS, není povinnost ji úřadu předkládat a úřad ji standardně neposuzuje.
Novela má tuto logiku narušit: pokud bude úřad mít odůvodněnou obavu, že transakce může významně narušit hospodářskou soutěž — typicky tzv. „killer acquisitions“, kdy etablovaný hráč kupuje slibný start-up — bude moci spojení vyžádat k posouzení i zpětně. Strany budou muset počítat s rizikem, že už uzavřená transakce bude přezkoumávána a v krajním případě zakázána nebo podmíněna nápravnými opatřeními.
Praktický dopad: u akvizic v dynamických nebo koncentrovaných odvětvích bude třeba dělat tzv. soutěžní self-assessment i tam, kde dosud nebyla notifikační povinnost, a zvážit dobrovolnou předběžnou konzultaci s úřadem.
3. Osobní odpovědnost manažerů za kartelové dohody
Třetí pilíř je psychologicky možná nejsilnější. Cílem je zavést jasnou osobní odpovědnost za kartely pro fyzické osoby — typicky členy statutárních orgánů a vrcholné manažery, kteří se na uzavření nebo realizaci kartelové dohody aktivně podíleli. Vedle pokuty pro firmu by tak hrozila i osobní pokuta a v některých variantách diskuse i zákaz výkonu funkce v orgánech obchodních korporací na stanovenou dobu.
Tato úprava se prolíná s trestněprávní rovinou. Sjednání kartelové dohody je již dnes trestným činem podle § 248 trestního zákoníku (porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže), a souběžně připravovaná novela trestního zákoníku může v této oblasti přinést další úpravy. Správní osobní sankce ze ZOHS by se přitom neměly se trestním stíháním vylučovat — je třeba sledovat finální podobu pravidel ne bis in idem.
Pro manažery to znamená velmi konkrétní riziko: dohoda s konkurentem o cenách, rozdělení trhu nebo o nesoutěžení v tendrech může nově dopadnout přímo na jejich majetek a profesní budoucnost, nejen na bilanci firmy.
Srovnání: stávající stav vs. novela soutěžního zákona
Pro rychlou orientaci nabízí následující tabulka srovnání hlavních institutů podle stávající úpravy a podle navrhované novely. Jde o zjednodušený přehled — finální paragrafové znění se může lišit.
| Oblast | Stávající stav (ZOHS) | Novela soutěžního zákona |
|---|---|---|
| Zásah bez porušení zákona | Není možný; nutné prokázat kartel nebo zneužití dominance | Nový soutěžní nástroj — zásah při strukturálním selhání trhu |
| Kontrola fúzí pod prahy | Bez povinnosti notifikace, bez přezkumu | Call-in režim — úřad si může vyžádat posouzení |
| Odpovědnost za kartel | Primárně právnická osoba; trestní postih fyzických osob dle TZ | Doplněna výslovná správní osobní odpovědnost manažerů |
| Tržní šetření | Možné, ale s omezenými výstupy | Posílené pravomoci, možnost opatření obecné povahy |
| Compliance program | Zohledňován, ale bez jasných pravidel | Jasnější vliv na výši sankce a polehčující okolnost |
| Vyšetřovací pravomoci | Místní šetření, vyžádání podkladů | Rozšířené pravomoci u digitálních dat a forenzní analýzy |
Kombinace těchto změn znamená, že ÚOHS se posouvá od role „policisty trhu“, který reaguje na porušení, do role aktivního regulátora, který může strukturu trhu spoluutvářet.
Dopady novely na konkrétní odvětví
Dopady se liší podle míry koncentrace trhu a regulatorního kontextu. Následující sekce nabízí orientační přehled — konkrétní rizika je vždy nutné posoudit s advokátem specializujícím se na soutěžní právo.
Energetika a utility: rizika oligopolního trhu
Energetika je učebnicovým příkladem oligopolního trhu, kde si dlouhodobě konkuruje omezený počet velkých dodavatelů a kde jsou ceny politicky i mediálně sledované. Právě sem nový soutěžní nástroj typicky míří. Lze očekávat, že tržní šetření v segmentu dodávek elektřiny, plynu nebo tepla budou jedním z prvních „testovacích“ použití nového nástroje.
Pro firmy v sektoru to znamená vyšší tlak na transparentnost cenotvorby, kvalitu dat o nákladech a schopnost vysvětlit obchodní rozhodnutí v širším kontextu trhu. Roste také riziko opatření obecné povahy, která mohou upravit smluvní podmínky vůči koncovým zákazníkům.
Telekomunikace a digitální platformy
U telekomunikací a digitálních platforem se novela potkává s evropskou regulací — především Digital Markets Act a Digital Services Act. ÚOHS získá nástroj, jak doplnit evropský rámec na národní úrovni a reagovat tam, kde DMA nepokrývá menší, ale lokálně dominantní hráče. Souvislost s evropským rámcem ukazuje i připravovaná regulace digitálních platforem podle DSA, která pro střední podnikatele přináší obdobné nároky na compliance.
Klíčové oblasti rizika: samopreferencing, podmínky přístupu k API, datové portability, vázané obchody a vertikální dohody s prodejci aplikací nebo obsahu. Call-in režim u fúzí může v tomto sektoru zasáhnout typické akvizice menších technologických firem velkými skupinami.
Retail a FMCG: vertikální dohody a cenové praktiky
Retail a rychloobrátkové zboží jsou tradičním ohniskem soutěžních problémů — zejména v oblasti vertikálních dohod, řízení doporučených cen, územních omezení a podmínek tzv. private label. Novela posílí pozici úřadu při posuzování těchto praktik a dá mu více prostoru pro tržní šetření v segmentech, kde se opakovaně objevují stížnosti dodavatelů či konkurentů.
Tlak nepřichází jen ze soutěžního práva — paralelně sílí i běžný spotřebitelský dozor, jak ukazují například kontroly cen a slev v retailu. Pro retailery to znamená, že compliance v oblasti cen a obchodních podmínek musí brát v potaz více regulátorů najednou.
Sankce, pokuty a vyšetřovací pravomoci ÚOHS po novele
Sazbu pokut novela zásadně neměnila — strop ve výši 10 % z čistého obratu za poslední ukončené účetní období zůstává standardem evropského soutěžního práva. Mění se však způsob, jakým úřad k pokutám dochází, a okruh osob, které mohou být sankcionovány.
- Pokuty pro firmy — zachován strop 10 % z obratu, větší důraz na recidivu a délku jednání.
- Pokuty pro fyzické osoby — nově výslovná možnost u kartelových dohod, předpokládá se citelná horní hranice.
- Zákaz výkonu funkce — diskutovaný nástroj u nejzávažnějších forem kartelového jednání.
- Opatření obecné povahy — nové sankčně-regulatorní opatření po tržním šetření.
- Procesní pokuty — za maření šetření, neposkytnutí podkladů či nepravdivé informace.
Posíleny mají být i vyšetřovací pravomoci. ÚOHS by měl mít jasnější mandát k forenzní analýze digitálních dat, k zajišťování komunikace včetně chatovacích aplikací a k využívání dat z jiných úřadů. Sankční politika se tím přibližuje praxi, kterou firmy znají z jiných oblastí, kde i kvůli administrativnímu pochybení padají vysoké pokuty od dozorových úřadů.
Důležitým motivem je leniency program — firma, která jako první oznámí kartel a spolupracuje, může získat plnou imunitu nebo výrazné snížení pokuty. Novela má tento institut dále zatraktivnit a propojit ho s režimem osobní odpovědnosti.
Kritika novely a hlavní rizika právní nejistoty
Návrh není bez kritiky. Část odborné veřejnosti, advokátní komora i podnikatelské svazy upozorňují na rizika, která je třeba brát vážně:
- Vágnost pojmu „selhávání soutěže“ — kritici namítají, že bez jasného výkladu hrozí svévole a nepředvídatelnost zásahů.
- Rozsah call-in režimu — obava z brzdění M&A aktivity u menších transakcí a vyšších transakčních nákladů.
- Souběh osobní odpovědnosti správní a trestní — riziko střetu se zásadou ne bis in idem.
- Procesní záruky — otázka rovnosti zbraní mezi úřadem a stranami v rozšířených tržních šetřeních.
- Soulad s ústavním pořádkem — některé instituty mohou skončit u Ústavního soudu k posouzení.
Tyto výhrady jsou legitimní a jejich vypořádání v rámci legislativního procesu bude klíčové. Pro firmy z toho plyne praktický závěr: počítat s tím, že některé sporné otázky vyjasní až správní praxe a judikatura, často v horizontu let.
Compliance checklist: jak se firma připraví na novelu
Nezávisle na finální podobě novely lze už dnes podniknout konkrétní kroky, které sníží riziko a zlepší vyjednávací pozici v případném řízení. Doporučený compliance checklist:
- Aktualizujte mapu soutěžních rizik — identifikujte produkty a trhy, kde má firma významný podíl nebo působí v oligopolu.
- Revidujte compliance program — písemná pravidla, pravidelná školení, jasné kanály pro hlášení podezření.
- Prověřte vertikální smlouvy — distribuční dohody, doporučené ceny, územní a zákaznická omezení.
- Zaveďte M&A self-assessment — i u akvizic pod notifikačními prahy posuzujte soutěžní rizika a dokumentujte je.
- Trénujte manažery — zejména obchod, nákup a top management, s důrazem na osobní odpovědnost.
- Připravte dawn raid plán — postup při neohlášeném šetření, role právníka, IT, komunikace.
- Auditujte komunikační kanály — chaty, soukromé e-maily a neformální skupiny jsou typickým zdrojem rizikových důkazů.
- Sledujte další regulatorní povinnosti — soutěžní právo se prolíná s daňovou, AML či platební regulací; viz například další regulatorní limity v podnikání.
- Definujte rozhodovací matici — kdo a kdy konzultuje obchodní rozhodnutí s právním oddělením nebo externím poradcem.
- Dokumentujte rozhodování — obchodní rozhodnutí podložená analýzou jsou v řízení mnohem obhajitelnější.
Tento checklist není náhradou individuálního právního posouzení. U konkrétních obchodních rozhodnutí — zejména u dohod s konkurenty, vertikálních smluv s odběrateli a akvizic — doporučujeme konzultaci s advokátem specializujícím se na soutěžní právo.
Často kladené otázky k novele soutěžního zákona
Kdy začne platit novela soutěžního zákona?
Přesné datum účinnosti není k dispozici. Realisticky lze očekávat účinnost v průběhu roku 2026 nebo počátkem roku 2027 s legisvakanční lhůtou. Sledujte stav projednávání ve vládě a v Poslanecké sněmovně.
Co přinese novela ZOHS pro firmy v praxi?
Především tři věci: nový soutěžní nástroj umožňující zásah i bez prokázaného porušení zákona, call-in režim u fúzí pod notifikačními prahy a osobní odpovědnost manažerů za účast na kartelech.
Jak funguje nový soutěžní nástroj ÚOHS?
Úřad bude moci zahájit tržní šetření v segmentu, kde shledá strukturální selhání soutěže, a po jeho ukončení uložit opatření obecné povahy — od povinností transparence až po strukturální zásahy do podnikání.
Co znamená osobní odpovědnost manažerů za kartel?
Vedle pokuty pro firmu hrozí i osobní pokuta pro manažera, který se na kartelové dohodě podílel. Diskutovaná je i možnost zákazu výkonu funkce v orgánech obchodních korporací na stanovenou dobu.
Jak funguje call-in režim u kontroly spojování soutěžitelů?
I transakce, která nedosahuje obratových prahů, může být ÚOHS vyžádána k posouzení, pokud existují obavy z narušení soutěže — typicky u akvizic v dynamicky rostoucích segmentech.
Týká se novela i malých firem?
Přímý dopad je omezený, ale jako dodavatelé velkých hráčů budou malé firmy nepřímo ovlivněny — především přes vertikální dohody, nákupní podmínky a možná tržní šetření v jejich segmentu.
Pomůže funkční compliance program snížit pokutu?
Ano, novela má jasněji zakotvit, že existující a fakticky fungující compliance program je polehčující okolností. Klíčem je „fakticky fungující“ — formální papír bez školení a kontrol nestačí.
Pro úplnost legislativního obrazu roku 2026 doporučujeme sledovat i navazující změny pracovního práva, jako je flexibilní novela zákoníku práce 2026, která spolu s novelou soutěžního zákona dotvoří nové regulatorní prostředí pro české firmy.
Poslední aktualizace: 4. května 2026