Rodinná domácnost představuje pojem, který zavedl Nový občanský zákoník a nahrazuje dosavadní označení „společná domácnost“. V NOZ ho najdeme v díle o povinnostech a právech manželů, konkrétně v §§ 698 a 699.
Obvyklé vybavení rodinné domácnosti
Tím se ruší také označení „obvyklé vybavení společné domácnosti“ a zavádí se jeho modifikovaná obdoba „obvyklé vybavení rodinné domácnosti“.
Jedná se o soubor movitých věcí, které slouží běžným potřebám rodiny a jejich členů, ovšem netvoří součást společného jmění manželů.
Pro definici obvyklého vybavení rodinné domácnosti není podstatné, zda věc náleží jednomu manželi nebo oběma manželů, ale rozhodující je funkce dané věci. To je ovšem vše, co nám k tomuto novému institutu zákon prozrazuje a asi nebude překvapením, že otázku nezbytných životních potřeb lze zodpovědět různými způsoby dle individuálních případů. S touto definicí nám snad postupem času pomůže judikatura soudů.
Nakládání s věcmi
Manžel může nakládat s věcí patřící do obvyklého vybavení rodinné domácnosti pouze se souhlasem druhého manžela, nejedná-li se o věc zanedbatelné hodnoty.
Pokud jeden z manželů toto pravidlo poruší, může se druhý manžel dovolat neplatnosti tohoto právního jednání.
Opuštění rodinné domácnosti
Zákon řeší i situaci, kdy manžel opustí rodinnou domácnost bez úmyslu se vrátit. Za těchto okolností má pouze nárok na obvyklé vybavení rodinné domácnosti, které náleží výhradně jemu.
Společné věci si manželé rozdělí rovným dílem a není-li to vzhledem k povaze věci možné, postupuje se obdobně jako u zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.
Výjimkou je to obvyklé vybavení rodinné domácnosti, které potřebuje druhý manžel pro nezletilé dítě, které nenabylo svéprávnosti a zůstalo ve společné domácnosti.
Poslední aktualizace: 18. ledna 2020
