Výmaz z rejstříku trestů (zahlazení odsouzení)

S nutností předložit výpis z rejstříku trestů se setká téměř každý, kdo se uchází o práci. Každý, kdo má v rejstříku trestů záznam, má situaci na trhu práce značně ztíženou. V článku se podíváme, kdy dochází k automatickému výmazu z rejstříku trestů a naopak kdy je třeba podat žádost o výmaz. Navíc jsou rozdíly u podmíněných trestů a nepodmíněných. Jak dlouho výmaz z rejstříku trvá? A kdy můžete žádat o zahlazení odsouzení?

Co je rejstřík trestů

Nejprve se podíváme, co to ten rejstřík trestů vlastně je. Podle názvu se nabízí, že se jedná o jakýsi seznam. A skutečně, rejstřík trestů je informační systém veřejné správy, který obsahuje údaje o osobách pravomocně odsouzených soudy v trestním řízení a další významné skutečnosti pro trestní řízení. Od 1. 1. 2025 je jeho správcem Ministerstvo spravedlnosti (dnes § 1a odst. 1 zákona o rejstříku trestů a evidenci přestupků). Dříve byl Rejstřík trestů samostatnou organizační složkou státu podřízenou ministerstvu, tato organizace však k 1. 1. 2025 zanikla.

Výpis z rejstříku trestů

Výpis z rejstříku trestů si může obstarat osoba, které se týká (případně její zmocněnec s úředně ověřenou plnou mocí nebo advokát), dále soudy, státní zastupitelství a správní orgány v případech podle § 12 zákona o rejstříku trestů. Fyzická osoba může od 1. 7. 2024 o výpis požádat na kontaktním místě veřejné správy Czech POINT (§ 11a), písemně s ověřenou totožností u Ministerstva spravedlnosti nebo zastupitelského úřadu v zahraničí (§ 11), anebo elektronicky přes portál veřejné správy s využitím elektronické identity (§ 11aa). Žádost datovou schránkou, kterou zákon dříve umožňoval, už podat nelze. Orgány činné v trestním řízení mají k dispozici nikoliv výpis, ale opis z rejstříku trestů, který obsahuje veškeré údaje o průběhu výkonu trestu apod.

Co přesně rejstřík trestů obsahuje, kdo dostane výpis a kdo úplný opis, rozebírá s doslovnými citacemi stránka zákon o rejstříku trestů a evidenci přestupků.

Suma sumárum, jakýkoliv spáchaný trestný čin a podrobnosti o něm se objeví v rejstříku trestů. Vzhledem k tomu, že výpis z této evidence je vyžadován většinou zaměstnavatelů, pachatel má na trhu práce velmi omezené možnosti.

Zápis v rejstříku trestů však není navždy, pojďme se tedy podívat, za jakých okolností se jej lze zbavit.

Zahlazení odsouzení (výmaz z rejstříku trestů)

Výmaz z rejstříku trestů se odborně nazývá zahlazení odsouzení. Trestní zákoník uvádí, za jakých okolností lze záznam v rejstříku trestů zahladit. Jiná pravidla platí u zahlazení podmíněných trestu (tj. bez nástupu do vězení) a jiná u nepodmíněných trestů.

Zahlazení podmíněného trestu

Podmíněný trest znamená, že je pachatel méně závažného trestného činu sice odsouzen k trestu odnětí svobody, ale jeho výkon se na určitou dobu odloží. Pokud po tuto zkušební dobu vede pachatel řádný život, případně splní soudem uložené podmínky, nemusí již do věznice nastupovat.

K zahlazení podmíněného trestu dochází právě po úspěšném splnění podmínky (řádný život ve zkušební době). Pokud se pachatel po stanovenou dobu osvědčil, je jeho trest zahlazen a ve výpisu z rejstříku trestů figurovat nebude. O tom, zda se podmíněně odsouzený osvědčil, či nikoliv, rozhodne automaticky soud, přičemž na to má lhůtu jednoho roku od konce podmínky. Pokud soud v této lhůtě nerozhodne a odsouzený za to nemůže, má se za to, že se osvědčil (§ 83 odst. 4 a 5 trestního zákoníku).

Jakmile usnesení o osvědčení nabude právní moci, dojde k zahlazení odsouzení a na pachatele se hledí, jako by nikdy nebyl trestán. Zde tedy nastane automatický výmaz z rejstříku trestů a není nutné podávat žádnou žádost o zahlazení trestu.

Zahlazení u trestu obecně prospěšných prací a trestu zákazu činnosti

Rovněž je-li pachateli udělen trest obecně prospěšných prací nebo zákazu činnosti, hledí se na něj jako by nebyl souzen v momentě, kdy je trest vykonán. Obdobně jako v případě podmíněného trestu tak k zahlazení odsouzení dojde automaticky (§ 65 odst. 5 a § 74 odst. 2 trestního zákoníku). Totéž platí od 1. 1. 2026 pro nové tresty zákazu plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži (§ 74d odst. 2) a zákazu přijímání dotací a subvencí (§ 74f odst. 2).

Zahlazení nepodmíněného trestu

Základní podmínkou pro zahlazení odsouzení u nepodmíněného trestu je, že pachatel vedl po určitou dobu řádný život. Časový úsek, po který musí pachatel nepřetržitě řádně žít, se liší v závislosti na závažnosti jeho prohřešku, respektive délce uděleného trestu. Přesné časové vymezení je obsaženo v ust. § 105 trestního zákoníku.

U nejméně závažných trestných činů lze místo trestu odnětí svobody udělit tzv. alternativní trest.

Za alternativní tresty se považuje:

• trest domácího vězení,
• trest propadnutí majetku,
• trest propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty,
• trest zákazu pobytu,
• trest zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce,
• peněžitý trest.

Odsouzení k těmto trestům mohou požádat o zahlazení odsouzení po jednom roce od vykonání uloženého trestu, pakliže po tuto dobu vedli řádný život (§ 105 odst. 1 písm. e) trestního zákoníku). U peněžitého trestu to platí jen tehdy, byl-li uložen za zvlášť závažný zločin. Byl-li peněžitý trest uložen za jiný trestný čin, hledí se na pachatele, jako by nebyl odsouzen, automaticky po vykonání trestu (§ 69 odst. 3 trestního zákoníku).

Řádný život

A co je tedy ten řádný život, který je alfou omegou zahlazení odsouzení? Zákon tento pojem nijak nedefinuje a konečné vyhodnocení bude vždy na uvážení soudu. Je však zřejmé, že pod řádný život spadá chování a jednání v souladu se zákonem a morálními pravidly, plnění zákonem uložených povinností apod.

Kdy nelze trest zahladit

Dříve či později lze zahladit praktický jakýkoliv trest. K zahlazení odsouzení nemůže dojít pouze tehdy, kdy je vedle trestu uloženo také ochranné opatření, které ještě nebylo ukončeno. Ochrannými opatřeními jsou ochranné léčení, zabezpečovací detence, zabrání věci, zabrání části majetku a ochranná výchova (§ 98 odst. 1 a § 105 odst. 7 trestního zákoníku).

Pokud si tedy pachatel odsedí trest odnětí svobody a je propuštěn na svobodu, avšak současně mu bylo vedle trestu uloženo také ochranné léčení, nemůže dojít k zahlazení trestu dříve, než toto ochranné opatření vykoná.

Dětský certifikát

Zahlazení se nevztahuje na tzv. dětský certifikát, který zavádí novela trestního zákoníku (zákon č. 270/2025 Sb.). Tato část novely nabývá účinnosti až 1. 1. 2027, kdy Ministerstvo spravedlnosti začne v rámci rejstříku trestů vést evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi (§ 9d zákona o rejstříku trestů). Jde o zápis, který má pachatelům násilných a sexuálních trestných činů zabránit v práci s dětmi.

U pachatelů méně závažných trestných činů (horní hranice trestní sazby odnětí svobody je nižší než 5 let) se záznam vede 20 let. U trestných činů s horní hranicí sazby nejméně 5 let se záznam vede 100 let od narození pachatele, tedy prakticky doživotně (§ 9d odst. 3). Tyto doby se neodvíjejí od zahlazení odsouzení.

Novela působí v tomto případě zpětně: k 1. 1. 2027 se do evidence zapíší i osoby pravomocně odsouzené nejdříve v roce 2005 za trestné činy vyjmenované v § 9d odst. 1 písm. a), pokud doba záznamu ještě neuplynula (čl. XII bod 1 zákona č. 270/2025 Sb.).

Vzor žádosti o vymazání rejstříku trestů

Jak již bylo uvedeno, automatický výmaz z rejstříku trestů (přesněji zahlazení, po kterém se záznam ve výpisu z rejstříku trestů neuvádí) nastane jen v určitých případech (při podmíněném odsouzení, případně po vykonání trestu obecně prospěšných prací či zákazu činnosti). V ostatních případech je vyžadována aktivita pachatele, a to ve formě podání žádosti o zahlazení odsouzení.

Kde požádat o výmaz z rejstříku trestů?

Žádost o výmaz z rejstříku trestů se podává k okresnímu soudu, v jehož obvodu má odsouzený v době podání bydliště nebo ho tam naposledy měl (§ 364 odst. 1 trestního řádu), a musí obsahovat přesné identifikační údaje jak žadatele, tak soudu. Dále by měl být v žádosti specifikován trestný čin, o jehož zahlazení žádáme, včetně čísla jednacího daného trestního řízení, a datum vykonání uloženého trestu.

Sazebník zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, za žádost o zahlazení odsouzení žádný poplatek neuvádí, to znamená, že žádost o zahlazení odsouzení se podává bezplatně.

Kdy lze požádat o výmaz z rejstříku trestů?

Žádost o zahlazení odsouzení podávejte po splnění výše uvedených podmínek, tedy po uplynutí zákonem stanovené lhůty. Předtím je sice možné žádost rovněž podat, ale soud této předčasné žádosti vyhoví jen ve velmi ojedinělých případech, kdy odsouzený svým velmi dobrým chováním prokázal, že se napravil (§ 105 odst. 3 trestního zákoníku).

Pokud bylo pachateli trestného činu uloženo více trestů vedle sebe, lze celé odsouzení zahladit až po uplynutí lhůty pro zahlazení trestu, která je nejdelší (§ 105 odst. 5 trestního zákoníku).

Jak dlouho trvá výmaz z rejstříku trestů

O podané žádosti soud rozhodne dle jeho vytíženosti. Poté, co soud rozhodne a rozhodnutí nabude právní moci, vyrozumí o tom Ministerstvo spravedlnosti jako správce rejstříku trestů (§ 365 odst. 1 trestního řádu) a zahlazené odsouzení se přestane uvádět ve výpisu. Tento proces (od podání žádosti do skutečného výmazu) může trvat i několik měsíců.

Účinky zahlazení

Ať už je odsouzení zahlazeno na žádost či automaticky, má identický efekt – na pachatele se hledí, jako by nebyl nikdy souzen.

To znamená, že údaj o trestném činu nebude ve výpisu z rejstříku trestů uveden.

Že došlo k zahlazení odsouzení, bude patrné pouze v opisu z rejstříku trestů (§ 10 odst. 4 zákona o rejstříku trestů), který se vydává jen orgánům vymezeným zákonem, zejména orgánům činným v trestním řízení pro potřeby trestního řízení.

Po úspěšném zahlazení odsouzení tak pachateli odpadne největší překážka při hledání práce, neboť v jeho výpisu z rejstříku trestů nebude tento záznam uveden.

Nejčastější otázky a odpovědi

Poslední aktualizace: 4. října 2026