Čí je jablko visící na větvi sousedova stromu? A co se s jablkem stane, když spadne? Kdy Vám může soused ostříhat porosty bez Vašeho vědomí? Sousedská práva se dotýkají nás všech – každý pozemek je totiž nějakým způsobem ohraničen a za touto hranicí začíná vlastnictví někoho jiného.
Ač je vlastnické právo prezentováno jako právo absolutní, tedy působící proti všem, má také jistá omezení. Platí zde totiž staré známé pravidlo „svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého.“ Zatímco dnes již neaktuální občanský zákoník shrnul úpravu sousedských práv do pár paragrafů, ten nový se vztahy mezi sousedy zabývá obšírněji (ostatně rozsáhlou úpravou je NOZ již pověstný).
Imise – věci zasahující na můj pozemek
Zákaz obtěžování imisemi (tedy kouřem, prachem, odpady atd.) je zakotven ve starém i novém občanském zákoníku. Ten nový však imise rozděluje na přímé (imise, které jsou na cizí pozemek přiváděny přímo – např. svod vody) a nepřímé (každá činnost, která způsobuje, že na pozemek imise vnikají) – zatímco přímé imise jsou zakázány vždy, bez ohledu na míru a stupeň obtěžování souseda, ty nepřímé jsou povoleny, jestliže nepřekračují míru přiměřenou poměrům a podstatně neomezují obvyklé užívání pozemku.
Neposlušné včely – zvířata obtěžující na mém pozemku
Nový občanský zákoník v sobě ukrývá mnoho kuriozit, jednu z nich najdeme i v úpravě sousedských práv. V případě, že vám na vedlejší zahradu spadne například míč, soused vám jej musí bez zbytečného odkladu vrátit, případně umožnit vstup na jeho pozemek. To samé platí pro případ, že k sousedovi uteče vaše zvíře. Poněkud odlišná situace však nastává, pokud vám uletí včely. Jestliže k sousedovi zabloudí jen jedna včela, považuje se za věc ničí a běžet za ní nemůžete. Pokud vám však uletí celý roj, směle ho můžete stíhat i u souseda. Doporučuji si ale včely vycvičit, neboť v momentě, kdy roj vletí do sousedova úlu, automaticky se stává jeho majetkem, a to bez náhrady.
Plody, listí a větve
Přesahují větve sousedovy jabloně na vaši zahradu a vy si dopřáváte plody přímo ze stromu? To však starý občanský zákoník neumožňoval a je to tak zachováno i dnes. NOZ však zavedl novinku týkající se spadlých plodů – ty od nového roku náleží vlastníkovi pozemku. Pokud tedy nejste se sousedem domluveni, musíte počkat, až jablka spadnou k vám. Toto pravidlo přináší i drobnou nevýhodu – krom plodů vám totiž náleží také spadlé listí, jehož uklizení tak bude na vás.
Jestliže vám přesahující větve působí škodu, nejprve požádejte souseda jejich o odstranění. Pokud tak neučiní, můžete větve odstranit vy, ale pouze šetrným způsobem a ve vhodné roční době. Dotazu není třeba, pokud jde o jinou rostlinu než strom – keř tedy můžete krátit dle vlastní úvahy.
Rozhrada
Nový občanský zákoník také velmi důkladně rozebírá úpravu rozhrad, tedy hranice mezi pozemky (ploty, zdi, strouhy…). Zatímco úprava platná do konce roku 2013 se hranicemi nezabývala vůbec, úprava nová jim věnuje dokonce pět paragrafů. Pokud je rozhradou zeď, může ji každý na své straně užívat do poloviny její tloušťky, avšak – jak je tomu zvykem – nesmí učinit nic, co by narušilo sousedovo právo užívat svou část zdi.
Mnohem podrobnější úprava sousedských práv reaguje na sousedské spory, jejichž počet má v posledních letech vzrůstající tendenci. Obecně však stále platí rada – pokuste se udržet se svým sousedem dobré vztahy a předejdete tak mnohým hádkám i vleklým soudním tahanicím.
Článek jinými slovy pro lepší srozumitelnost najdete na: Sousedská práva a nový občanský zákoník.
Poslední aktualizace: 19. července 2019
