Střídavá péče

V České republice čeká až polovinu manželství rozvod. Rozvádějící se manželé mají často nezletilé děti, u kterých musí být rozhodnuto, jak se o ně budou rodiče po rozvodu starat. Jednou z možností je střídavá péče rodičů. Ačkoliv v zahraničí se stává mainstreamem, v České republice stále vzbuzuje kontroverze.

Jak funguje střídavá péče

Myšlenka střídavé péče se v západních zemích objevila v 80. letech. Ústřední myšlenkou je zajistit, aby děti byly vychovávány oběma rodiči, i když tito se rozvedli. K tomu je zapotřebí, aby s každým z rodičů sdílely dost času. Nestačí tedy návštěvy každý druhý víkend nebo o prázdninách.

Děti by při střídavé péči měly vědět, že mají oba rodiče, kteří se o ně starají a představují pro ně autoritu, která má stejnou váhu. S oběma rodiči pak děti tráví čas během všedních dní, nejen tehdy, když mají volno. Oba rodiče pak mohou figurovat ve všech aspektech života dětí.

Existují různé formy střídavé péče. Časové úseky, které děti tráví s jednotlivými rodiči, se mohou střídat od několika dní nebo i týdnů. Časté je týdenní či dvoutýdenní střídání. Většinou se střídá dítě v různých bydlištích rodičů, někdy také střídá i školní prostředí. Případy, kdy se u dítěte střídají rodiče, jsou spíše výjimečné. Intervaly rodičů nemusí být stejné, taková péče se pak nazývá asymetrická.

Podobným druhem péče o dítě je péče společná, kdy nejsou stanoveny intervaly střídání rodičů, ale záleží na jejich domluvě, rodiče spolu často bydlí.

Výhody a nevýhody střídavé péče

Střídavá péče tak, kde se na ni rodiče dohodnou, může skvěle fungovat. Dítě si zachová vztah k oběma rodičům. K dohodě rodičů mohou pomoci mediátoři a rodinné poradny.

Roli ve správném fungování střídavé péče hraje věk dítěte. Většina českých odborníků tvrdí, že střídavá péče u malých dětí může spíše škodit. Kojenci a batolata jsou totiž primárně fixováni na jednu pečující osobu, u které by měly vždy přespávat.

Také tam, kde spolu rodiče nejsou schopni absolutně komunikovat, není střídavá péče vhodná.

Právní úprava střídavé výchovy

V současnosti střídavou péči upravuje občanský zákoník v § 907. Dítě má právo na péči obou rodičů, jak ale konkrétně bude výchova dítěte vypadat, záleží na dohodě rodičů, a pokud se nedohodnou na rozhodnutí soudu.

Jediným kritériem pro posouzení, jak o péči rozhodnout, jsou pro soud zájmy dítěte. Bere se v úvahu osobnost dítěte, jeho citovou orientaci, zázemí, výchovné schopnosti rodičů, stálost výchovného prostředí a citové vazby k širší rodině. Posuzuje se, který rodič dosud řádně o dítě pečoval a vychovával jej a u kterého z rodičů budou lepší předpoklady pro budoucí vývoj.

Jak podat návrh na střídavou péči

Návrh na střídavou péči se podává okresnímu soudu, v jehož obvodu dítě bydlí. V návrhu musí být uvedeno jméno a příjmení dítěte a rodičů, jejich datum narození a bydliště.

Musíte formulovat, čeho chcete dosáhnout, tedy vydání rozsudku, ve kterém bude napsáno, že dítě se po rozvodu svěřuje do střídavé péče rodičů a určit časové intervaly, po které dítě pobývá v péči toho kterého rodiče. Vzor lze nalézt na internetu.

Měli byste také doložit rodný list dítěte a oddací list rodičů. Dále můžete přiložit důkazy, že jste jako rodiče schopni o dítě pečovat.

Nesouhlas jednoho z rodičů

Na rozdíl od společné péče může soud svěřit dítě do střídavé péče i bez souhlasu obou rodičů, pokud se tito nejsou schopni dohodnout. Většinou bude rozhodovat přes nesouhlas matky. Tím se občanský zákoník liší od starší právní úpravy v zákoně o rodině, která obsahovala další podmínky pro střídavou péči, z níž jednou byl právě souhlas rodičů.

Pohled odborníků

Nová právní úprava působí kontroverze. Existují čeští odborníci, kteří tvrdí, že nesouhlas jednoho z rodičů vede k dalšímu vyhrocení vztahů mezi rodiči a střídavá výchova pak působí pouze konfliktní prostředí.

Nicméně studie v USA tvrdí, že nezávisle na konfliktu rodičů, děti ve střídavé péči prospívají lépe než děti ve výlučné péči jednoho z rodičů. To samozřejmě neplatí, pokud se jeden z rodičů chová násilnicky nebo péči o dítě zanedbává.

Pohled soudů

Podle Ústavního soudu má mít střídavá péče prioritu před ostatními formami péče o dítě. Svěření do střídavé péče však nemají soudy provádět automaticky. Pokud rozhodnou o svěření dítěte do péče jednoho z rodičů, musí toto své rozhodnutí řádně odůvodnit zájmem dítěte, který musí být prokázaný během řízení.

Soudy mají brát v potaz pouto mezi dítětem a lidmi, kteří o něj mají pečovat, zachování jeho rodinných vazeb, schopnosti rodiče zajistit jeho vývoj a potřeby a přání dítěte. Posoudit se vždy musí vždy všechny okolnosti v jednotlivém případě. Roli může hrát i vzdálenost mezi rodiči a narušení školní docházky, absolutní neschopnost komunikace mezi rodiči apod.

Faktem zůstává, že počet dětí vyrůstajících ve střídavé výchově sice roste, avšak soudy nadále v drtivé většině svěřují děti do péče matek.