V minulosti často docházelo k nejrůznějšímu přerozdělování pozemků. Aby byla chráněna krajina a zájmy vlastníků půdy, mohou být prováděny tzv. pozemkové úpravy. Problematiku upravuje zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech.
Co jsou pozemkové úpravy a proč se dělají? Jakým způsobem se provádí? A jak se můžete bránit, pokud s nimi nesouhlasíte?
K čemu slouží pozemkové úpravy
Obnovovat krajinu, která byla zničena intenzivním zemědělstvím, není snadný úkol. Stejně tak nelze snadno vytvořit například protipovodňovou ochranu. Eroze, sucho, ale také neprostupnost krajiny kvůli absenci cest, to vše je nutno řešit komplexními projekty, do kterých budou zapojeni všichni, kteří mají v dané oblasti své zájmy. Právě těmito projekty jsou pozemkové úpravy.
Pomocí pozemkových úprav se prostorově a funkčně uspořádávají pozemky. Scelují se nebo dělí, takže původní pozemky zanikají a vytváří se pozemky nové. Vyrovnávají se jejich hranice, vytvářejí se k nim přístupy a určuje se jejich využití. Výsledkem by mělo být vytvoření podmínek pro to, aby na nich mohli jejich vlastníci lépe hospodařit. Za tímto účelem se však musí nově uspořádat vlastnická a s nimi související práva (věcná břemena, zástavní právo apod.).
Cílem pozemkových úprav není jen umožnit lepší hospodaření, ale také zlepšení kvality života na venkově, ochrana životního prostředí, půdního fondu, snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a celkové zajištění ekologické stability krajiny a zvýšení její estetické funkce.
Podrobné informace k pozemkovým úpravám na území Česka i v jednotlivých katastrálních územích, lze najít na portálu eAgri Ministerstva zemědělství, případně na stránkách Státního pozemkového úřadu.
Jednoduché pozemkové úpravy se využívají, pokud se dotýkají jen části katastrálního území a slouží pouze k některým potřebám. Standardně je však nutné provést komplexní pozemkové úpravy, proto se níže zabýváme touto formou úprav.
Jak probíhají pozemkové úpravy
Kdo řeší pozemkové úpravy? Odpovědným orgánem je Státní pozemkový úřad, před kterým probíhá řízení. Úřad rozhoduje o tom, jak budou pozemkové úpravy vypadat na základě spolupráce s účastníky řízení i dotčenými orgány.
Účastníci řízení
Účastníky řízení jsou vlastníci dotčených pozemků a další osoby, jejichž vlastnická či jiná věcná práva mohou být pozemkovými úpravami dotčena. V případě, že jsou pozemkové úpravy prováděny kvůli stavební činnosti, je účastníkem stavebník. Účastníkem řízení jsou také obce, do jejichž územního obvodu pozemky spadají, případně obce sousední.
Zahájení řízení
Pozemkový úřad může zahájit řízení i bez toho, že by jej o pozemkové úpravy někdo požádal. Často se tak děje v případě, že se mají stavět veřejné stavby, např. silnice.
Pokud byl podán požadavek na zahájení pozemkových úprav, má úřad 30 dní na to, aby rozhodl, zda řízení zahájí. Zváží přitom, jestli je zde naléhavá či účelná potřeba pozemkové úpravy provést. Nicméně, pokud pozemkové úpravy požadují vlastníci nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území, musí úřad řízení zahájit vždy.
O zahájení řízení se účastníci nedovědí žádným dopisem. Pozemkový úřad ho vyhlásí veřejnou vyhláškou, kterou vyvěsí na své a obecní úřední desce po dobu 15 dní. Posledním dnem se zahájí řízení.
Pozemkový úřad následně obešle různé dotčené úřady (katastrální, stavební, ochrany přírody atd.), které stanoví své podmínky.
Řízení před úřadem
Následně pozve úřad účastníky na úvodní jednání, aby je seznámil s tím, jakou formou a v jakém obvodu budou pozemkové úpravy probíhat. Zároveň projedná i postup při stanovení nároků vlastníků.
Vlastníci si na úvodním jednání zvolí sbor zástupců, který je bude zastupovat a spolupracovat s úřadem při zpracování návrhu pozemkových úprav.
Následně se vypracuje soupis a ocenění nároků vlastníků pozemků. Stanoví se cena, výměry, vzdálenost a druh pozemku a práva, která na pozemcích váznou. Vlastníci mohou vznést proti soupisu námitky, se kterými se musí úřad vypořádat.
Návrh pozemkových úprav
Pozemkový úřad nechá odborníky zpracovat návrh pozemkových úprav. Musí být zjištěn skutečný stav terénu a vypracován plán společných zařízení, ve kterém bude zapracováno zpřístupnění pozemků, protierozní opatření, vodohospodářská opatření a opatření k ochraně životního prostředí.
Následně vypracovává nové uspořádání pozemků, kdy některé sloučí, rozdělí nebo přizpůsobí tvaru či druhu terénu. Přitom dochází k tomu, že vlastnická práva k pozemkům jsou narušena. Proto zákon stanoví pravidla, aby vlastníci po provedení pozemkových úprav měli víceméně stejný majetek. K tomu slouží tři kritéria: cena, výměra a vzdálenost od původních pozemků.
Cena pozemků nesmí být po úpravách vyšší nebo nižší než 4 % (pokud by byla cena pozemků vyšší, musí ji vlastník většinou doplatit). Rozdíl výměry původních a nových pozemků nesmí být více než 10 % a rozdíl ve vzdálenosti nových a starých pozemků nesmí být vyšší než 20 %.
Schválené pozemkové úpravy
Poté, co plán společných zařízení schválí zastupitelstvo obce, svolá pozemkový úřad závěrečné jednání. Na něm účastníci mají možnost podrobně se seznámit s návrhem. Pokud s ním souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků, pozemkový úřad návrh schválí.
Rozhodnutí o schválení je zveřejněno veřejnou vyhláškou. Účastníkům je rozhodnutí doručeno ohledně té části, která se jich týká.
Po nabytí právní moci je rozhodnutí předáno katastrálnímu úřadu, který následné převody nemovitostí vyznačí v katastru nemovitostí.
Obrana proti pozemkovým úpravám
Základním nástrojem, který má účastník řízení, aby vyjádřil svůj nesouhlas s pozemkovými úpravami, jsou námitky.
Pokud dojde ke schválení návrhu, může se účastník odvolat do patnácti dnů od oznámení rozhodnutí. Nebude-li u odvolacího řízení úspěšný, má ještě možnost podat správní žalobu k soudu. Lhůta pro její podání činí dva měsíce od doručení rozhodnutí odvolacího orgánu.
Použité právní předpisy
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí
