Smlouva o postoupení pohledávky způsobuje změnu věřitele v závazkovém vztahu. Jedná se o dohodu mezi původním a novým věřitelem, do které nemůže dlužník nijak zasahovat. Slovy klasika – s postoupením pohledávky může dlužník nesouhlasit, ale to je tak vše, co s tím může dělat.
Smlouva o postoupení pohledávky
Ke změně věřitele v existujícím právním vztahu může dojít také ze zákona či vlivem rozhodnutí příslušných orgánů. Občanský zákoník se však v § 1879 a násl. věnuje případům, kdy k postoupení dojde na základě vůle věřitele – takovou situaci právní teorie nazývá jako „dobrovolná cese“.
Dohoda uzavřená mezi stávajícím věřitelem (postupitel) a osobou, na níž má být pohledávka převedena (postupník), se nazývá smlouva o postoupení pohledávky.
Forma smlouvy
Občanský zákoník je založen na zásadě bezformálnosti, proto ani v tomto případě není nutná písemná forma smlouvy. To je rozdíl oproti předchozí právní úpravě, kdy uzavření pouze ústní dohody mělo za následek neplatnost smlouvy o postoupení pohledávky.
Avšak stejně jako ve většině ostatních případů, i zde lze písemné zakotvení smluvního vztahu doporučit.
Je rovněž vhodné ve smlouvě zakotvit právo na odstoupení od smlouvy či jiné záruky.
Náležitosti smlouvy
Náležitostmi smlouvy je obdobně jako u jiných smluvních typů zejména konkretizace smluvních stran a postupované pohledávky.
Pohledávku je nutné označit tak, aby o její identifikaci nebylo pochyb. Pravidlem by měla být specifikace dlužníka a výše pohledávky včetně právního titulu jejího vzniku (např. smlouva o půjčce apod.).
Dále by smlouva měla obsahovat výši úplaty, za níž je pohledávka postupována. Jedná se o důležitý prvek, neboť postupitel odpovídá postupníkovi za to, že pohledávka v době postoupení skutečně existovala a ručí mu za její dobytnost, a to právě až do výše sjednané úplaty. Pokud je pohledávka postoupena bezúplatně, žádnou odpovědnost postupitel z logiky věci nenese.
Povaha postupované pohledávky
Dle zákona lze postoupit jakoukoliv pohledávku, kterou lze zcizit. Nejčastěji se bude jednat o nezaplacený dluh, ale i o závazky nepeněžité povahy. Postoupit lze rovněž pouze část pohledávky či pohledávku budoucí, která teprve vznikne. Je možné i postoupení promlčené pohledávky.
Postoupit naopak nelze již zaniklou pohledávku (v důsledku prekluze), ani pohledávku, která je bezprostředně navázána na osobu věřitele (například pokud bylo sjednáno, že kadeřník vytvoří nevěstě svatební účes, nelze takovou pohledávku převést na jiného věřitele). Dále je vyloučeno postoupit pohledávku, která zaniká smrtí, právo na důchod a výměnek.
Zákaz postoupení pohledávky lze také sjednat přímo ve smlouvě výslovným ujednáním mezi dlužníkem a věřitelem.
Podmínky postoupení pohledávky
K postoupení pohledávky může dojít bez souhlasu dlužníka a tedy i bez jeho vědomí. Nicméně do doby, než bude dlužník o této skutečnosti informován, je oprávněn plnit svůj dluh původnímu věřiteli a takto se jej zprostit. Je proto záhodno dlužníka se změnou seznámit co nejdříve. To může učinit jak původní, tak nový věřitel, avšak u obou těchto variant vyvozuje zákon jiné právní důsledky.
Pokud o postoupení pohledávky informuje dlužníka postupitel, nemůže dlužník platnost daného ujednání rozporovat. Původní věřitel tak pouze dlužníka o dané skutečnosti informuje, což se nejčastěji děje formou oznámení o postoupení pohledávky (vzor této notifikace lze nalézt na internetu).
Naproti tomu postupník je povinen postoupení pohledávky dlužníkovi prokázat, což lze nejjednodušeji právě prostřednictvím písemné smlouvy o postoupení pohledávky. Také z tohoto důvodu je vhodné, aby bylo uzavření smlouvy úředně stvrzeno. Právě úředně ověřený podpis může zabránit případným sporům o platnost ujednání a s tím související dlužníkově nejistotě, komu má svůj závazek plnit. Z pohledu postupníka pak lze doporučit, aby byla notifikační povinnost postupitele smluvně ukotvena.
Postoupení pohledávky v praxi
K postoupení pohledávky dochází často. Např. podnikatelé potřebují finanční prostředky dříve, než je stanovena splatnost, a proto přeprodají pohledávku jinému subjektu. Nebo je již po splatnosti a věřitel nevěří, že sám pohledávku vymůže. Cena za postoupení pohledávky je pak většinou nižší, než je její skutečná hodnota. Postupník pak vstupuje do rizika, že pohledávku nevymůže. Na druhou stranu má v případě úspěchu zisk z rozdílu mezi hodnotou pohledávky a cenou, za kterou ji koupil.
Z hlediska účtování se na postupitele nahlíží jako na prodejce a na postupníka jako na nabyvatele.
Inkasní agentury
V praxi se s postoupením pohledávek setkáváme zejména ve vztahu k inkasním agenturám. Inkasní agentura je specializovaná společnost se zaměřením na vymáhání pohledávek. A vzhledem k tomu, že se inkasní agentura vymáháním pohledávky živí, je zřejmé, že žádnou zdrženlivost vůči dlužníkovi od ní čekat nemůžeme.
Jelikož jsou inkasní agentury soukromé společností, nemají tolik pravomocí jako například státem pověření exekutoři. Na druhou stranu právě vlivem absenci kontroly ze strany státu, se praktiky těchto subjektů mnohdy nemusí slučovat se zákonem. Případná aktuální varování před nezákonným jednáním konkrétních inkasních agentur lze nalézt také na oficiálních stránkách Exekutorské komory.
Vzor: Smlouva o postoupení pohledávky
Pokud hledáte vzor smlouvy o postoupení pohledávky, můžete využít tento vzorový dokument zpracovaný advokátní kanceláří.
Upozorňujeme, že bez zkontrolování výsledného dokumentu advokátem se vystavujete určitému právnímu riziku.
Smlouva o převzetí dluhu
Opakem smlouvy o postoupení pohledávky je smlouva o převzetí dluhu. To znamená, že na místo původního dlužníka nastupuje dlužník nový. Hlavním rozdílem oproti smlouvě o postoupení pohledávky je zde nutnost souhlasu věřitele s tímto ujednáním.
Poslední aktualizace: 29. března 2020
