V dnešní době zaměstnavatelé často poskytují svým zaměstnancům společně s pracovní pozicí služební automobil. Jedná se zejména o profesionální řidiče, ale též manažery či obchodní zástupce. Zaměstnanci mohou automobil využívat buď výhradně pro služební účely, nebo i soukromé. Ke komu je směřována odpovědnost za dopravní nehodu firemního vozidla? Limituje zákon odpovědnost zaměstnance za škodu na služebním vozidle? Lze ji smluvně upravit?
Odpovědnost zaměstnance za škodu
Profesionální řidiči používají služební automobil, dodávku či kamion pouze ke služebním účelům. Nicméně, v rámci firemního benefitu může zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout vozidlo i k soukromému užívání.
Jak se tyto režimy liší z hlediska odpovědnosti zaměstnance za škodu?
Pakliže automobil slouží pouze pro služební účely, řídí se odpovědnost za škodu, kterou na něm zaměstnanec způsobí, zákoníkem práce.
Obdrží-li zaměstnanec vozidlo též k soukromému užívání, je potřeba aplikovat režim odpovědnosti dle občanského zákoníku.
Odpovědnost za škodu na služebním vozidle
Pokud zaměstnanec užívá vozidlo pouze za účelem plnění pracovních povinností (tj. pro služební účely), nese za něj odpovědnost podle zákoníku práce.
Řidič využívá dodávku zaměstnavatele pro rozvoz zboží. Po dokončení pracovních úkolů s ní nemůže jet na výlet nebo nákup. Jedná se tedy o vozidlo pouze pro služební účely.
Zákon rozlišuje tři situace, kdy je zaměstnanec odpovědný za škodu na služebním automobilu.
Škoda na služebním vozidle způsobená z nedbalosti
Způsobení škody z nedbalosti znamená, že zaměstnanec například v důsledku nepozornosti poruší dopravní předpisy, přičemž dojde k poškození služebního vozidla.
Zaměstnavatel je povinen za účelem uplatnění náhrady škody prokázat zavinění zaměstnance (zde nedbalost). Kupř. prostřednictvím záznamu o dopravní nehodě vypracovaném policejními orgány či kamerových záznamů z automobilu.
Zákoník práce limituje výši náhrady škody na 4,5 násobek měsíčního průměrného výdělku zaměstnance.
Zaměstnanec vydělává 30 000 Kč měsíčně. Limit náhrady škody činí 135 000 Kč. I pokud zaměstnanec na vozidle způsobí škodu v hodnotě 200 000 Kč, zaměstnavatel nemá na nárok na vyšší náhradu než 135 000 Kč.
Škoda na služebním automobilu způsobená úmyslně
Oproti škodě způsobené z nedbalosti neexistuje v případě úmyslného zavinění zákonná limitace náhrady. Zaměstnanec tedy odpovídá za škodu na služebním vozidle v plné výši. To platí i pro škodu způsobenou v opilosti či pod vlivem návykových látek.
Zaměstnavatel však musí i v případě úmyslu prokázat zavinění zaměstnance jinak vůči němu nebude moci svůj nárok uplatnit.
Zaměstnanec zaměstnavateli nahradí skutečnou škodu (tedy škodu, která na vozidle opravdu vznikla), a to v penězích.
Pokud je to možné, může být škoda odčiněna uvedením vozidla v předešlý stav. Tedy dojde-li například k nabourání služebního auta, zaměstnanec zajistí a uhradí jeho opravu.
Způsobil-li zaměstnanec škodu úmyslně, zaměstnanec může požadovat vedle skutečné škody též ušlý zisk.
Nesplnění povinnosti k odvrácení škody
Kdo odpovídá za technický stav služebního vozidla? Obecně se jedná o povinnost zaměstnavatele.
Nicméně, jelikož zaměstnanec vozidlo na rozdíl od zaměstnavatele pravidelně užívá, je povinen sledovat jeho technický stav. Jinými slovy musí zaměstnavatele včas upozornit na jakoukoli technickou vadu automobilu.
Zaměstnanec si všiml úniku oleje v motoru vozidla. Neupozornil na něj však zaměstnavatele a automobil nadále užíval, čímž došlo k poškození motoru. Zaměstnanec se svým nekonáním dopustil porušení povinnosti k odvrácení hrozící škody.
I v této situaci však musí zaměstnavatel prokázat, že zaměstnanec o hrozící škodě věděl a nenahlásil ji.
Zákoník práce limituje výši náhrady škody na 3 násobek měsíčního průměrného výdělku zaměstnance.
Odpovědnost za vozidlo pro soukromé účely
Pokud dojde ze strany zaměstnavatele k zapůjčení služebního vozidla k soukromým účelům zaměstnance, je potřeba pečlivě ujednat podmínky užívání služebního vozidla.
Může se jednat buď o bezplatné užívání vozu či jeho pronájem. Bezplatné užívání je však z hlediska poplatků a daní pro zaměstnance výhodnější (nemusí hradit pronájem vozu).
Automobil se v případě bezplatného užívání stává součástí nepeněžního příjmu zaměstnance. Ten představuje dle zákona o daních z příjmů 1 % z pořizovací ceny vozidla za každý měsíc.
Když nastane dopravní nehoda způsobená zaměstnancem, neaplikuje se režim náhrady škody podle zákoníku práce.
Klíčový rozdíl spočívá v tom, že občanský zákoník neupravuje limitaci škody ve výši 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Zaměstnanec tedy nese odpovědnost za poškození vozu v plné výši.
Smluvní odpovědnost zaměstnance
Odpovědnost zaměstnance za škodu na služebním vozidle nelze smluvně upravit. To znamená, že i pokud pro něj uzavřete dohodu o hmotné odpovědnosti nebo dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí, nebude se na něj vztahovat. Části dohody týkající se služebního vozidla budou neplatné.
Dohoda o hmotné odpovědnosti platí pro veškeré hodnoty sloužící k oběhu či obratu. Jedná se zejména o peníze, ceniny, zboží či zásoby materiálu.
Svěřenými věcmi se naopak rozumí kupříkladu služební mobil, notebook či fotoaparát.
Služební automobil nelze na rozdíl od ostatních svěřených věcí uzavřít do uzamykatelné skříňky či trezoru. Z tohoto důvodu zákon nepřipouští smluvní úpravu odpovědnosti zaměstnance.
Pojištění služebního automobilu
V současné době se pro služební vozidla uzavírá havarijní pojištění. Zaměstnanec tak nese odpovědnost pouze za tzv. spoluúčast (část škody, kterou nepokrývá pojistka).
Spoluúčast, tj. výše náhrady škody, se pak řídí ustanoveními zákoníku práce, popř. občanského zákoníku. A to podle toho, zda zaměstnanec vozidlo užívá pouze pro služební účely či nikoli, včetně povahy zavinění škody.
Pokud má zaměstnanec k dispozici služební automobil, doporučujeme sjednat pojištění odpovědnosti zaměstnance, které pokryje případnou škodu (spoluúčast).
Dohoda o užívání služebního vozidla
Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci služební automobil k soukromým účelům, je vhodné sjednat dohodu o užívání služebního vozidla.
Dohoda však nemá vliv na zákonnou odpovědnost zaměstnance za škodu na služebním vozidle.
Slouží pouze k úpravě podmínek užívání automobilu.
Jedná se zejména o:
- vymezení soukromých účelů,
- identifikaci okruhu osob, jež mohou vozidlo řídit,
- úpravu úhrady nákladů s automobilem spojených (např. pojištění, technický stav, pohonné hmoty).