Nařízení o digitálních službách: co se mění od února 2024?

Podle Doporučení 2003/361/ES Evropské unie jsou mikropodniky a malé podniky klasifikovány takto: Mikropodniky jsou ty, které mají méně než 10 zaměstnanců a roční obrat nebo hodnotu aktiv v rozvaze do 2 milionů EUR. Malé podniky pak zahrnují ty, které mají méně než 50 zaměstnanců a jejichž roční obrat nebo hodnota aktiv v rozvaze nepřekročí 10 milionů EUR.

Povinnosti pro všechny zprostředkovatelské služby

Jednotlivé povinnosti lze rozdělit do několika skupin. Ty, které platí pro všechny podnikatelé a dále se povinnosti dělí dle poskytovatelů hostingových služeb, online platforem nebo online tržiště.

1. Jednotné kontaktní místo

Poskytovatelé zprostředkovatelských služeb mají povinnost zřídit jednotné kontaktní místo. Díky tomu poskytovatelé mohou elektronicky komunikovat s uživateli, dozorovými orgány členských států, Evropskou Komisí.

2. Právní zástupce pro firmy ze třetích zemí

Nařízení o digitálních službách se vztahuje na všechny poskytovatele, kteří působí na evropském vnitřním trhu. To znamená, že se nařízení vztahuje i na firmy ze třetích zemí. Ti si musejí stanovit právního zástupce pro Evropskou unii.

3. Moderace obsahu

Nařízení ukládá povinnost informovat ve svých smluvních podmínkách o postupech moderace obsahu. Díky tomu zprostředkovatelé nenesou odpovědnost za nelegální obsah, který na ně nahrají jejich uživatelé, pokud o tomto obsahu neví (a v případě, že se o něm dozví, podniknou kroky pro jeho odstranění).

Pokud poskytovatelé nelegální obsah sami odhalí, rovněž za něj nebudou odpovědní.

4. Každoroční zprávy

Minimálně jednou za rok musí poskytovatelé zveřejňovat zprávy o veškerém moderování.

Povinnosti pro hostingové služby

Poskytovatel hostingových služeb je společnost, která umožňuje firmám a jednotlivcům zpřístupnit jejich stránky. Většinou tyto služby zahrnují vzhled stránky, úložný prostor na serveru hostitele a připojení k internetu.

1. Notice and action

Mimo výše zmíněné povinnosti, které platí pro všechny poskytovatele, musí navíc poskytovatelé hostingových služeb zavést mechanismus oznamování a přijímaní opatření (notice and action). Díky tomu mohou uživatelé nahlašovat obsah, který považují za nezákonný.

2. Odůvodnění v případě smazání příspěvku

Na každé takové nahlášení musí poskytovatel reagovat a v případě, že je příspěvek smazán, také navíc poskytnout odůvodnění.

3. Informovat donucovací nebo soudní orgány

V případě podezření na trestný čin ohrožující život či bezpečnost osob je povinností poskytovatele informovat donucovací nebo soudní orgány.

Povinnosti pro online platformy

Jedná se o webové stránky, které umožní přístup ke stovkám zboží a služeb nabízených prodejci po celém světě. Pomocí vyhledávacích nástrojů můžete přizpůsobit vyhledávání a lehko tak porovnávat ceny.

1. Interní systém pro vyřizování stížností

Online platformy si zřizují interní systém pro vyřizování stížností. Díky tomu se tak uživatelé mohou odvolat proti rozhodnutí platformy ohledně odstranění jejich obsahu.

2. Mimosoudní řešení sporů

Při sporu mezi uživateli a poskytovateli online platformy, mají uživatelé právo se obrátit na subjekt mimosoudního řešení sporů.

Navíc poskytovatelé jsou povinni uvádět informace o proběhlých mimosoudních řešení sporů a o pozastavení účtů ve svých každoročních zprávách a také zveřejňovat informace o počtu uživatelů.

3. Oznámení podaná důvěryhodnými oznamovateli

Platformy musí přednostně reagovat na oznámení podaná tzv. důvěryhodnými oznamovateli. Tím může být:

• Veřejnoprávní subjekt (např. Europol), nevládní organizace, soukromý subjekt. V případě firem by měly o status žádat průmyslová sdružení zastupující zájmy svých členů,
• Subjekt s odbornými znalostmi odhalování, určování a oznamování nezákonného obsahu,
• Subjekt, který je nezávislý na poskytovateli online platforem.

Proto fyzická osoba nemůže být důvěryhodným oznamovatelem.

4. Opatření proti zneužití služby

Online platformy musí zavést opatření proti zneužití služby. To znamená, že poskytovatelé pozastaví poskytování svých služeb uživatelům, kteří často nahrávají nezákonný obsah. Avšak tento krok může učinit až po předchozím upozornění uživatele.

5. Dark patterns

Poskytovatelé online platforem nesmí užívat tzv. dark patterns. To znamená, že nesmějí nastavovat své online platformy tak, aby uživatelé nebyli schopni činit svobodná a informovaná rozhodnutí (např. opakované dotazování, omezená volba, obtížné zrušení účtu apod.).

6. Reklama

Platformy musí uživatelům poskytovat informace ohledně reklamy, která se jim zobrazuje (proč je na ně reklama cílená a kdo za ní zaplatil).

Navíc reklama nesmí cílit na na nezletilé osoby na základě profilování nebo citlivých osobních údajů (např. náboženství, sexuální orientace).

7. Zajištění soukromí, bezpečnosti a ochrany nezletilých

Další povinností je vysoká míra zajištění soukromí, bezpečnosti a především ochrany nezletilých osob.

Povinnosti pro online tržiště

Online tržiště je online platformou přes kterou jsou nabízeny zboží nebo služby. Je to služba, která dodavatelům zprostředkovává nabídku jejich zboží přes internet. Typickými online tržišti jsou AliExpress, Aukro, Fler, Allegro.cz.

1. Princip „know your business customer“

Poskytovatelé mohou povolit prodávat zboží nebo služby profesionálním obchodníkům na online tržišti. Ale pouze za předpokladu, že jim poskytli kontaktní a další potřebné informace.

2. Online rozhraní

Subjekty musí upravit své online rozhraní tak, aby obchodníci snadno informovali o identifikaci výrobku nebo služeb. Proto musí navíc poskytnout logo, ochrannou známku nebo informace o označení.

3. Informování spotřebitelů

Nařízení o digitálních službách zavádí povinnost informovat spotřebitele. Pokud se uživatel dozví, že zboží nebo služba, kterou si zakoupil, je nelegální, proto poskytovatel musí informovat spotřebitele.