Sejdete se s kamarády, sepíšete na papír pár ustanovení, pošlete ho na ministerstvo a máte neziskovku. Bohužel, tento snadný postup už dávno neplatí. Jak založit neziskovou organizaci? A jakou právní formu by měla vaše neziskovka mít?
Co jsou neziskové organizace
Neziskové organizace jsou právnické osoby, které se zaměřují na různé oblasti společenského života. Mohou mít nejrůznější zaměření (např. kulturu, sport, vzdělávání). Poskytují zdravotní služby, hájí práva ohrožených skupin obyvatel, finančně podporují nejrůznější projekty nebo slouží třeba k rozvoji koníčků svých členů.
Neziskovou organizací je Člověk v tísni, působící v 43 zemích, Fotbalová asociace České republiky s tržbami přes 1,5 miliardy korun, ale třeba i místní včelařský spolek, který má pár členů. K neziskovkám se řadí nejen spolky a nadace, ale také politické strany, církevní organizace nebo odbory. Podle čeho tedy můžeme označit právnickou osobu za neziskovou organizaci? Neziskovky nepřerozdělují zisk mezi své členy, ale používají jej na svůj rozvoj a činnost.
Kdy založit neziskovou organizaci
Pokud chcete začít podnikat a svou činností si vydělávat, měli byste si buď založit živnost, popřípadě obchodní společnost jako je s.r.o. Nezisková organizace je pro vás vhodná pouze, pokud chcete nějakou svou činnost rozvíjet a případný zisk z vedlejší činnosti použít pro další spolkovou činnost.
Proč zakládat neziskovou organizaci
Jejím prostřednictvím se můžete spojit s lidmi se stejnými zájmy a společně provádět určitou činnost. Budete vypadat oficiálněji, můžete například vystupovat na úřadech.
Jedním z nejdůležitějších důvodů, proč lidé neziskové organizace zakládají, je finanční stránka. Jako právnická osoba bude vaše nezisková organizace nějak hospodařit, získávat dary nebo třeba dotace. Neziskové organizace mají také možnost různých daňových odpočtů.
Právní formy neziskových organizací
Jak jsme již uvedli výše, mohou mít neziskové organizace nejrůznější podobu.
Spolky
Spolky nahradily občanská sdružení. Jedná se o dobrovolné spolčení alespoň tří osob, které mají společný zájem. Jedná se o nejrozšířenější formu neziskové organizace, v České republice jich najdeme přes sto tisíc.
Nadace
Nadace slouží k veřejně prospěšným nebo dobročinným účelům. Buď se zaměřuje na službu společnosti, nebo na podporu konkrétního okruhu osob. Nesmí však nikdy podporovat politické strany a hnutí nebo sloužit výlučně výdělečným cílů.
Nadace jsou zakládány nadační listinou, která ke svému vzniku vyžaduje ke svému vzniku formu veřejné listiny. Při založení je třeba stanovit výši vkladu nadace, která musí být minimálně 500 000 Kč.
Nadaci řídí alespoň tříčlenná správní rada spolu s alespoň tříčlennou dozorčí radou či revizorem.
Nadační fondy
Nadační fond se od nadace liší tím, že při jeho založení není vyžadován minimální vklad. Je tak čistě na zřizovateli, kolik peněz do něj vloží. Nadační fond se proto hodí především pro krátkodobé projekty, např. na charitativní účely. Většinou zanikne, pokud se vyčerpají vložené finance na dosažení jeho účelu.
Vzniká obdobně jako nadace zakládací listinou a má i podobnou strukturu.
Ústavy
Ústavy nahradily v nové právní úpravě obecně prospěšné společnosti (ty ještě fungují, ale nelze je nově zakládat). Zakládají se za účelem provozování společensky nebo hospodářsky užitečné činnosti, ke které využívá svou osobní a majetkovou složku. Výsledky činnosti musí být každému rovnocenně dostupné za předem stanovených podmínek.
Ústav budete zakládat, pokud chcete poskytovat např. sociální nebo jiné veřejně prospěšné služby. K tomu potřebujete zakládací listinu. Ústav vznikne zápisem do veřejného rejstříku.
Zatímco spolek má své členy, ústav zaměstnává pracovníky. Řídí jej ředitel, kterého jmenuje správní rada.
Další formy
Dalšími formami neziskových organizací jsou:
- Školské právnické osoby
- Církevní organizace
- Odborové organizace
- Honební společenstva
- Zájmová sdružení právnických osob
- Profesní komory
- Politické strany a politická hnutí
- Zvláštní organizace pro zastoupení České republiky v mezinárodních neziskových organizacích
Postup, jak založit neziskovou organizaci: spolek
Fáze vzniku spolku má dvě části. Nejprve je třeba jej založit, tedy domluvit se se zakladateli na tom, jak bude fungovat. Následně je potřeba, aby jej rejstříkový soud zapsal do veřejného rejstříku.
Založení spolku
K založení spolku je potřeba alespoň tří osob, které se buď shodnou na obsahu stanov, nebo svolají ustavující schůzi, na které následně budou stanovy přijaty většinou přítomných. Ustavující schůze je vhodná zejména, pokud má mít spolek větší množství členů.
Ve stanovách musí být určen název spolku, ve kterém musí být obsažen název spolek, zapsaný spolek nebo zkratka z.s. Dále musíte zvolit účel spolku (tedy, co bude jeho posláním) a jeho sídlo. Je potřeba stanovit práva a povinnosti členů spolku a také určit statutární orgán. Tím může být výbor spolku nebo předseda.
Vznik spolku
Po založení spolku je třeba podat návrh na zápis spolku do spolkového rejstříku u místně příslušného krajského soudu. Návrh se podává na formuláři Ministerstva spravedlnosti. Lze zaslat na soud elektronicky prostřednictvím datové schránky, nebo poštou s úředně ověřeným podpisem navrhovatele.
K návrhu je nutno připojit zápis o založení spolku (buď dohoda o obsahu stanov, nebo zápis ze schůze), stanovy spolku, souhlas členů statutárního orgánu se zapsáním do rejstříku opatřený ověřeným podpisem, souhlas majitele nemovitosti s umístěním sídla spolku rovněž opatřený ověřeným podpisem, oprávnění k podnikatelské činnosti, kterou bude spolek vykonávat jako svou vedlejší činnost podnikání.
Soud vás může vyzvat, abyste odstranili vady návrhu nebo zaslali chybějící přílohy. Následně rozhodne, zda spolek zapíše, nebo rozhodne o odmítnutí vašeho návrhu.
Spolek vzniká dnem zápisu do spolkového rejstříku. Soud pak přidělí spolku jeho IČO. Od roku 2015 není za zápis spolku třeba platit žádné soudní poplatky.
Poslední aktualizace: 3. dubna 2023
