Článek se zabývá situací, kdy se snažíme uplatnit svoje práva na bezvadné zboží a vystupujeme v pozici spotřebitele. Spotřebitel je zákonem brán jako slabší smluvní strana. Jedná se o každou osobu, která mimo rámec podnikatelské činnosti či výkonu samostatného povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem. Podnikatelem se pro uzavírání smluv rozumí každá osoba, která samostatně provozuje obchodní, výrobní nebo obdobnou činnost nebo osoba jednající jeho jménem.
Část čtvrtá, hlava první nového občanského zákoníku
Smlouvy, které uzavírá podnikatel se spotřebitelem, jsou pro ochranu spotřebitele zvláštně upraveny v části čtvrté, hlavě první nového občanského zákoníku.
Zákonem jsou zakázána například taková smluvní ujednání, která omezují spotřebitelova práva, odkládají určení ceny nebo třeba dovolují podnikateli, aby ze své vůle měnil práva a povinnosti stran.
Podnikatel musí spotřebiteli před uzavřením smlouvy jasně a srozumitelně sdělit některé náležitosti:
- kontaktní údaj,
- cenu zboží případně služeb včetně všech daní a poplatků,
- způsob platby,
- náklady na dodání
- a také mimo jiné údaje o právech z vadného plnění.
Reklamace neboli uplatnění práva z vadného plnění
Uplatnění práva z vadného plnění, neboli všeobecněji známo jako reklamace, patří k zákonem zajištěným právům spotřebitele.
Před účinností nového občanského zákoníku, bylo všeobecně možné uplatnit právo z vady, která se vyskytne v době dvaceti čtyř měsíců od převzetí zboží, jednalo se o tzv. záruku.
Od 1. 1. 2014 se však zdá, že jsme o klasickou záruku v podobě dvou let s přijetím nového zákona přišli. Přesto, že se výklady na tato ustanovení stále velmi liší, měli bychom nejspíš jako spotřebitelé počítat s faktem, že nyní je pro uplatnění práva z vadného plnění nutné prokázat, že vada na zboží byla již v době převzetí.
Tento fakt nemusíme prokazovat ve chvíli, kdy se jedná o reklamaci zboží do 6 měsíců od zakoupení, v takové situaci je dle zákona předpokládáno, že vada byla na předmětu již v době zakoupení a je na prodávajícím, aby tuto domněnku vyvrátil.
Přesto lze jistou modifikaci záruky v zákoně i tak nalézt a uplatnit na nejčastější důvody reklamace.Prodávající totiž ze zákona odpovídá, že věc je vhodná k účelu, ke kterému se obvykle používá. Proto poškození či znehodnocení věci jejím správným užíváním, zakládá v podstatě nárok na práva z vadného plnění.
Máme stále 24 měsíců na uplatnění našich práv
Doba, kdy tato práva můžeme uplatnit, činí stále 24 měsíců. Je-li ujednaná doba pro uplatnění těchto spotřebitelských práv kratší, například v reklamačním řádu obchodní společnosti, tak se k ní dle § 2168 Nového občanského zákoníku nepřihlíží, takové ujednání je tedy nicotné.
Jako téměř všude skrz na skrz zákony i zde nalezneme výjimku, a to v případě, kdy se jedná o koupi zboží již použitého. V takovém případě si strany mohou dle zákona sjednat kratší dobu na uplatnění práv z vadného plnění, ta však musí být nejméně polovinou zákonné doby, tedy jeden rok.
Vady zboží
Nyní je však důležité vymezit, co zákon označuje za vadu, která nám jako spotřebitelům výše zmíněná práva zakládá.
Předmět koupě by měl být prodávajícím předán v ujednaném množství, jakosti a provedení. Prodávající se zavazuje, že věc nemá při převzetí žádné vady, a především má takové vlastnosti, které může kupující například na základě reklamy očekávat a hodí se k účelu, který je pro její použití uváděn.
Zákon na vady zboží nahlíží jako na dva druhy znehodnocení koupeného zboží. Prvním dochází k podstatným porušením smlouvy, což lze vyložit jako vadu, o které, kdybychom věděli, smlouvu bychom vůbec neuzavřeli. Druhým dochází k tzv. nepodstatným porušením smlouvy.
Uplatnění práva
Čeho však jako spotřebitelé můžeme dosáhnout tím, že uplatíme své právo z vady?
Pokud vada zakládá podstatné porušení smlouvy, jsou spotřebiteli zákonem přiznána práva na odstranění vady opravou, dodání nové věci, přiměřenou slevu z kupní ceny či dokonce odstoupení od smlouvy. Spotřebitel má právo výběru mezi těmito právy, ale pokud svůj výběr neoznámí bez zbytečného odkladu nejlépe současně s oznámením reklamace, budou se vady na zboží považovat za nepodstatné porušení smlouvy a kupujícímu v podstatě zůstává právo jen na přiměřenou slevu a odstranění vady.
Při opakované reklamaci, resp. opakování stejných nebo i různých vad na tomtéž zboží a jejich neustálého opravování, má spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy a vrácení peněz nebo na zboží zcela nové. Zákon toto právo sice výslovně nepřiznává, ale jedná se o ustálenou soudní praxi, se kterou můžeme nejspíše počítat i nadále. Soudy vyhodnotily jako dostačující 3 stejné vady nebo 4 různé na jednom zboží, které výše zmíněné právo spotřebitelům zakládají.
Na co si dát pozor při uplatňování práva z vadného plnění
Jsou případy, kdy spotřebitel své právo z vadného plnění ztrácí nebo je mu omezeno. Jako kupující je člověk povinen oznámit vadu včas, jinak pozbývá právo odstoupení od smlouvy. Včas znamená bez zbytečného odkladu potom, co ji mohl při řádné péči zjistit.
Kupující také nemá právo na odstoupení do smlouvy ve chvíli, kdy vrací věc v jiném stavu, než ji obdržel. Výjimkou je samozřejmě případ, kdy byla věc používána ještě před objevením vady nebo kdy došlo ke změně stavu právě za účelem zjištění vady.
Ustanovení o možnosti práv z vadného plnění neplatí pro zboží, které je pro vadu prodávané za nižší cenu, u použité věci na vadu odpovídající míře předchozího používání a samozřejmě také na opotřebení věci způsobené jejím obvyklým užíváním.
Koupě zboží přes internet
Zvláštním případem spotřebitelských smluv je uzavírání smluv tzv. distančním způsobem, neboli pokud je k uzavírání smlouvy použit komunikační prostředek bez současné fyzické přítomnosti stran.
Pokud se sjednává smlouva uzavíraná prostředkem komunikace na dálku, podnikatel má povinnost informovat kupujícího o obecných náležitostech, viz spotřebitelské smlouvy, ale také o dalších podmínkách spojených s koupí mimo obvyklé prostory.
Podnikatel musí před uzavřením smlouvy sdělit spotřebiteli náklady na prostředky komunikace, údaj o povinnosti zaplatit zálohu, fakt, že v případě odstoupení do smlouvy ponese kupující náklady na vrácení zboží, podmínky a lhůty pro právo na odstoupení od smlouvy, údaj, že je třeba uhradit poměrnou část z ceny při odstoupení od smlouvy apod. Údaje sdělené kupujícímu by měly být zaneseny do smlouvy nebo v jiné textové podobě.
Odstoupení od smlouvy v případě koupě zboží přes internet
V případě koupě zboží přes internet nebo i jiná komunikační zařízení je možnost odstoupení od smlouvy do čtrnácti dnů. Lhůta běží při převzetí zboží a v případě, že předmětem je více kusů zboží, převzetím posledního z nich.
V případě, že podnikatel nesdělil kupujícímu řádně jeho právo do čtrnácti dnů od smlouvy odstoupit, může spotřebitel odstoupit až do jednoho roku a čtrnácti dnů od doby, kdy by lhůta začala běžet.
Pokud spotřebitel odstoupí od smlouvy v dané lhůtě, musí bez zbytečného odkladu zaslat podnikateli zboží, které obdržel. Nejpozději však do čtrnácti dnů ode dne, kdy odstoupil od smlouvy. Ve stejné lhůtě mu podnikatel musí vrátit veškeré peněžní prostředky včetně nákladů na dodání zboží.
Pokud nebyl spotřebitel před uzavřením smlouvy upozorněn, že v případě vracení zboží ponese náklady spojené s transportem zboží, je podnikatelovou povinností tyto náklady spotřebiteli uhradit.
Kdy není možné od smlouvy odstoupit
Podle § 1837 nového občanského zákoníku:
Spotřebitel nemůže odstoupit od smlouvy o dodávce zboží,… které podléhá rychlé zkáze, o dodávce zboží v uzavřeném obalu, které spotřebitel z obalu vyňal a z hygienického důvodu jej není možné vrátit, o dodávce novin, periodik nebo časopisů a o dodávce zboží, jehož cena závisí na výchylkách finančního trhu…“
Zájezd a přeprava osob
Důležité je mít na paměti, že ustanovení týkající se smluv uzavřených přes internet nebo jiný komunikační prostředek na dálku se nepoužijí například v případě koupě zájezdu či objednání přepravy osob.
Karolína Nová
Poslední aktualizace: 18. ledna 2020
