Dědictví cenných papírů 2026: kompletní průvodce děděním akcií a dluhopisů

a padlock attached to a padlock on a cell phone

Když po blízkém zůstanou akcie, dluhopisy nebo podílové listy, čeká dědice specifický proces, který se v mnohém liší od dědění nemovitostí nebo peněz na účtu. Dědictví cenných papírů má svá pravidla daná občanským zákoníkem, zákonem o podnikání na kapitálovém trhu i interními postupy Centrálního depozitáře cenných papírů. Tento průvodce vás provede celým procesem od dohledání majetku zůstavitele přes ocenění až po převod na dědice a daňové důsledky případného prodeje.

Pozůstalí často netuší, že zesnulý vůbec nějaké cenné papíry vlastnil. Stačilo přitom, aby se v devadesátých letech zúčastnil kuponové privatizace, koupil dluhopisy v bance nebo investoval přes obchodníka s cennými papíry. Pojďme si projít, jak postupovat krok za krokem a na co si dát pozor.

Co spadá pod dědictví cenných papírů a jaké druhy se dědí

Cenné papíry jsou samostatnou kategorií majetku v dědickém řízení. Přecházejí na dědice stejně jako jiné věci – na základě usnesení dědického soudu, respektive notáře jako soudního komisaře. Do pozůstalosti spadají všechny cenné papíry, které zůstavitel vlastnil ke dni úmrtí, ať už mají hmotnou podobu, nebo jsou pouze záznamem v elektronické evidenci.

a close up of a typewriter with a sign on it

Listinné vs. zaknihované cenné papíry

V Česku rozlišujeme dvě základní formy cenných papírů. Listinné mají fyzickou podobu a vlastník je má reálně doma, v bankovním sejfu nebo u advokáta v úschově. Typicky jde o starší akcie, směnky nebo některé dluhopisy. Naproti tomu zaknihované cenné papíry existují pouze jako elektronický zápis v evidenci CDCP a jejich převod probíhá změnou zápisu na účtu vlastníka.

Rozdíl je zásadní – u listinných papírů musí dědic prokázat fyzickou držbu, případně řešit, kde se papíry nacházejí. U zaknihovaných stačí lustrace v centrální evidenci. Notář v praxi nejprve řeší zaknihované, protože je lze spolehlivě dohledat, a pak teprve listinné, jejichž existence se zjišťuje z dokladů zůstavitele.

Akcie, dluhopisy a podílové listy v dědictví

Mezi nejčastěji děděné cenné papíry patří akcie obchodních společností (české i zahraniční), státní a korporátní dluhopisy, podílové listy otevřených podílových fondů a investiční certifikáty. Specifickou kategorií jsou akcie z kuponové privatizace, často staré 30 let a více, jejichž současná hodnota se pohybuje od korunových částek po desítky tisíc.

Samostatnou kapitolou jsou obchodní podíly ve společnostech s ručením omezeným – ty se dědí podle stejných principů, ale jejich převod má vlastní formální požadavky včetně zápisu do obchodního rejstříku. Také nezapomínejte na cenné papíry vedené u zahraničních brokerů jako Interactive Brokers, Degiro nebo Trading 212 – ty český notář sám nedohledá a dědicové je musí přihlásit.

Jak dohledat cenné papíry zůstavitele v evidenci CDCP

Notář pověřený vedením pozůstalosti standardně provádí lustraci cenných papírů zůstavitele v Centrálním depozitáři cenných papírů. CDCP vede souhrnnou evidenci všech zaknihovaných cenných papírů emitovaných v České republice a na základě úřední žádosti notáře poskytne výpis o tom, co zůstavitel ke dni úmrtí vlastnil.

Žádost o lustraci majetku v CDCP

Lustraci si u CDCP může vyžádat výhradně notář v rámci dědického řízení – soukromá osoba sama nemá nárok na nahlédnutí do evidence cizí osoby. Notář vyplní formulář, doloží své pověření soudem a CDCP do několika pracovních dnů zašle písemný výpis z evidence emisí. Výpis obsahuje seznam cenných papírů, jejich nominální hodnotu a počet kusů.

Poplatek za lustraci v rámci dědického řízení činí v roce 2026 řádově nižší stovky korun a hradí jej pozůstalost. Pokud zůstavitel měl účet u obchodníka s cennými papíry (například Patria, Fio, ČSOB, Komerční banka), notář se obrací přímo na něj – ten poskytne podrobnější výpis včetně zahraničních titulů, které CDCP neeviduje.

Dědění cenných papírů z neaktualizované evidence (kuponová privatizace)

Velmi častý scénář: notář provede lustraci a objeví staré akcie z kuponové privatizace, o kterých rodina nevěděla. Tyto papíry byly do roku 2014 vedeny ve Středisku cenných papírů a poté převedeny na takzvané neaktualizované účty CDCP. Pokud na nich roky nikdo neaktualizoval údaje a neplatil poplatek, narostly dluhy za vedení účtu, které mohou převýšit hodnotu samotných akcií.

V praxi se vyplatí nechat si od CDCP zaslat vyúčtování a zvážit, zda se vůbec vyplatí dědictví v této části přijmout. U bezcenných emisí zlikvidovaných společností lze požádat o jejich vyřazení z evidence – pak se nestávají součástí pozůstalosti.

Průběh dědického řízení a role notáře u cenných papírů

Dědické řízení zahájí soud z úřední povinnosti po obdržení úmrtního listu z matriky a přidělí věc konkrétnímu notáři podle rozvrhu. Notář v roli soudního komisaře vede celé řízení, zjišťuje okruh dědiců, sestavuje seznam aktiv a pasiv pozůstalosti a vydává konečné usnesení.

U cenných papírů v dědickém řízení hraje notář klíčovou roli ve třech oblastech: dohledání majetku, jeho ocenění k datu úmrtí a stanovení, kdo a v jakém rozsahu cenné papíry nabývá. Bez pravomocného usnesení o dědictví CDCP ani žádný obchodník s cennými papíry převod neprovedou.

Praktický tip: pokud víte, že zůstavitel obchodoval na burze, přineste notáři výpisy z účtu obchodníka s cennými papíry, korespondenci od emitentů (pozvánky na valné hromady, oznámení o vyplacení dividendy) a případně přístupové údaje k internetovému bankovnictví, kde lze často investiční účet identifikovat.

Ocenění cenných papírů pro účely dědictví

Pro správné rozdělení pozůstalosti i pro pozdější daňové důsledky je ocenění akcií pro dědictví zásadní. Hodnota se stanovuje vždy ke dni úmrtí zůstavitele a vychází z objektivních tržních dat, nikoli z pořizovací ceny.

U burzovně obchodovaných akcií a dluhopisů notář vychází z oficiálního závěrečného kurzu na pražské burze (BCPP) nebo zahraniční burze ke dni úmrtí. Pokud byl tento den nepracovní, použije se nejbližší předchozí obchodní den. Podílové listy se oceňují aktuální hodnotou podílu zveřejněnou správcem fondu.

Komplikovanější je ocenění akcií neobchodovaných na burze. Tam se obvykle vychází z účetní hodnoty vlastního kapitálu, případně si notář vyžádá znalecký posudek – zejména u významných obchodních podílů ve společnostech s ručením omezeným.

Typ cenného papíru Zdroj ocenění Den ocenění Orientační náklad
Akcie obchodované na BCPP Závěrečný kurz BCPP Den úmrtí Zdarma (veřejná data)
Zahraniční akcie Kurz zahraniční burzy v Kč Den úmrtí Zdarma až 500 Kč
Státní dluhopisy Tržní cena nebo nominál Den úmrtí Zdarma
Podílové listy Hodnota podílu od fondu Den úmrtí Zdarma
Akcie z kuponové privatizace Tržní cena, často 0 Kč Den úmrtí Zdarma
Akcie neveřejné a.s. Znalecký posudek Den úmrtí 5 000 – 30 000 Kč
Obchodní podíl s.r.o. Znalecký posudek / účetní hodnota Den úmrtí 10 000 – 50 000 Kč

Převod cenných papírů na dědice a poplatky

Po nabytí právní moci usnesení o dědictví má dědic v ruce dokument, který je nezbytný pro převod akcií po zemřelém na své jméno. Postup se liší podle toho, kde jsou cenné papíry vedeny.

Více dědiců – spoluvlastnictví nebo rozdělení

Dědicové se mohou v rámci řízení dohodnout, že si cenné papíry rozdělí konkrétními kusy (například jeden dostane akcie ČEZ, druhý dluhopisy ministerstva financí), nebo je převezmou do podílového spoluvlastnictví. Spoluvlastnictví u akcií není praktické – znemožňuje samostatné hlasování na valné hromadě i jednoduchý prodej, protože je k němu potřeba souhlas všech spoluvlastníků.

V praxi notář dědice na tato úskalí upozorní a doporučí buď fyzické rozdělení titulů, nebo proplacení podílu mezi dědici v penězích. Pro CDCP dědictví je vždy jednodušší, když je výsledný vlastník jediná osoba.

U zaknihovaných cenných papírů musí dědic kontaktovat obchodníka s cennými papíry, u kterého chce mít účet vedený. Pokud dosud žádný účet neměl, musí si jej založit – CDCP totiž neumožňuje běžnému občanovi vést účet přímo. Obchodník na základě dědického usnesení podá v CDCP pokyn k převodu cenných papírů na nový účet.

Poplatky CDCP za převod z titulu dědictví jsou výrazně nižší než u běžného převodu a v roce 2026 se pohybují řádově ve stokorunách za jednu emisi. Obchodník s cennými papíry může účtovat vlastní poplatek za zpracování, typicky 200 až 1 000 Kč. U listinných akcií probíhá převod fyzickým předáním a zápisem do listiny vlastníků vedené společností.

Daně a povinnosti dědice po nabytí cenných papírů

Dobrá zpráva pro pozůstalé: samotné nabytí cenných papírů děděním je v České republice osvobozeno od daně z příjmu pro všechny dědice bez ohledu na příbuzenský vztah. Daň dědická byla zrušena již v roce 2014. Dědictví tedy nezdaňujete a nepřiznáváte v daňovém přiznání jako příjem.

Pozor však na následný prodej. Pokud zděděné akcie nebo dluhopisy prodáte, jde o příjem z prodeje cenných papírů podle § 10 zákona o daních z příjmů a v některých případech podléhá zdanění sazbou 15 %, u vysokých příjmů 23 %.

Časový test pro osvobození od daně z příjmu při prodeji

Klíčový je časový test. Pro osvobození daně z prodeje zděděných akcií se u dědice započítává doba držby zůstavitele – pokud zůstavitel cenné papíry držel déle než tři roky, splňuje časový test již dědic v okamžiku nabytí a může je kdykoli prodat osvobozeně.

Od roku 2025 platí navíc strop osvobození ve výši 40 milionů korun za zdaňovací období na všechny osvobozené příjmy z prodeje cenných papírů a obchodních podílů dohromady. Nad tento limit se i jinak osvobozený příjem zdaní. U běžných drobných investorů tento strop nehraje roli, ale u dědiců významnějších portfolií ano.

Existuje také osvobození pro nízké roční příjmy z prodeje – pokud souhrn příjmů (nikoli zisku) z prodeje cenných papírů v daném roce nepřesáhne 100 000 Kč, jsou osvobozeny bez ohledu na časový test. To se hodí pro dědice menších portfolií, kteří chtějí akcie postupně rozprodat.

Pokud časový test nesplníte, můžete proti prodejní ceně uplatnit jako výdaj nabývací cenu, kterou je u zděděných cenných papírů cena stanovená pro účely dědictví – proto je solidní ocenění v dědickém řízení tak důležité. Rozdíl mezi prodejní cenou a oceněním z dědictví pak tvoří zdanitelný zisk.

Často kladené otázky

Jak zjistím, jaké cenné papíry zesnulý vlastnil?

Lustraci v centrální evidenci CDCP provádí notář pověřený dědickým řízením. Soukromá osoba si lustraci sama vyžádat nemůže. Notář osloví CDCP, banky a obchodníky s cennými papíry, kde mohl mít zůstavitel účet. U zahraničních brokerů musíte notáře sami informovat o existenci účtu a doložit přístupové údaje nebo korespondenci.

Kolik stojí převod zděděných akcií u CDCP?

V roce 2026 se poplatek CDCP za převod z titulu dědictví pohybuje řádově ve stovkách korun za jednu emisi. K tomu připočtěte poplatek obchodníka s cennými papíry (200 až 1 000 Kč) a případně náklady na založení nového investičního účtu, pokud jej dědic dosud nemá.

Musím platit daň, když zdědím akcie?

Ne. Samotné nabytí cenných papírů děděním je osvobozeno od daně z příjmu pro všechny dědice. Daň dědická byla zrušena v roce 2014. Daňové důsledky vznikají až při následném prodeji, a to pouze pokud nesplníte časový test nebo limit pro osvobození.

Co když má zůstavitel akcie z kuponové privatizace?

Notář je dohledá při lustraci v CDCP. U mnoha emisí zlikvidovaných firem je tržní hodnota nulová, ale za vedení účtu mohly nabíhat poplatky. Vyplatí se vyžádat si vyúčtování CDCP a zvážit přijetí této části dědictví. U bezcenných emisí lze požádat o jejich vyřazení z evidence.

Kdy mohu zděděné akcie prodat bez daně?

Časový test tří let se počítá od pořízení zůstavitelem, nikoli od dědictví. Pokud zůstavitel akcie držel déle než tři roky, můžete je prodat ihned osvobozeně. Od roku 2025 navíc platí strop osvobození 40 milionů Kč ročně. Při ročních příjmech z prodeje do 100 000 Kč jste osvobozeni bez ohledu na časový test.

Musím cenné papíry rozdělit fyzicky, nebo je můžeme spoluvlastnit?

Obě varianty jsou možné. Notáři ale doporučují spíše fyzické rozdělení titulů mezi dědice nebo proplacení podílů v penězích. Spoluvlastnictví akcií komplikuje hlasování na valné hromadě i pozdější prodej, protože je vždy potřeba souhlas všech spoluvlastníků.

Co dělat, když se cenné papíry najdou až po skončení dědického řízení?

Lze podat návrh na dodatečné projednání pozůstalosti u soudu, který vedl původní řízení. Notář provede nové dílčí řízení pouze ohledně nově nalezeného majetku a vydá doplňující usnesení. Pro dědice to znamená další poplatky, ale jiná legální cesta k převodu neexistuje.

Poslední aktualizace: 27. dubna 2026