Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu je zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., účinný od 1. 7. 1992, který upravuje ochranu zemědělské půdy, její odnětí (vynětí) pro stavby a jiné nezemědělské účely, odvody za odnětí a státní správu na tomto úseku. Týká se hlavně stavebníků, kupujících a vlastníků pozemků, zemědělců a obcí při územním plánování.
| Číslo a název | Zákon České národní rady č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu |
|---|---|
| Přijat (ze dne) | 12. 5. 1992 |
| Účinnost od | 1. 7. 1992 (§ 26) |
| Aktuální znění účinné od | 1. 10. 2025 |
| Poslední novela | zákon č. 287/2025 Sb. |
| Příští ohlášená změna | žádná (stav e-Sbírky k 9. 10. 2026) |
| Stav | platný a účinný |
Úplné znění a PDF ke stažení v e-Sbírce ↗
Zpracovala redakce Muj-Pravnik.cz · Citace porovnány s e-Sbírkou 9. 10. 2026 · Znění účinné od 1. 10. 2025
Ve zkratce: Zemědělský půdní fond tvoří orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2). K odnětí zemědělské půdy pro nezemědělské účely, typicky pro stavbu domu, je třeba souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a bez něj nelze záměr povolit (§ 9 odst. 1). Do 1 ha rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností, nad 1 ha krajský úřad (§ 15 písm. k), § 17a písm. c)). Za odňatou půdu se platí odvod podle přílohy zákona, u trvalého odnětí jednorázově (§ 11, § 11b odst. 1). Půdu I. a II. třídy ochrany lze odejmout jen tehdy, když jiný veřejný zájem výrazně převažuje (§ 4 odst. 3); to se nepoužije mimo jiné u záměru na ploše, kterou územní plán vymezuje k nezemědělskému využití (§ 9 odst. 5 písm. e)). Za užívání zemědělské půdy k nezemědělským účelům bez souhlasu hrozí pokuta až 1 000 000 Kč (§ 20 odst. 2 písm. c) a odst. 3).
Jak s touto stránkou pracovat: Závazné je pouze znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, která se od 1. 1. 2024 vede elektronicky v systému e-Sbírka. Konsolidované (úplné) znění k určitému datu má informativní povahu. Citace paragrafů na této stránce přebíráme doslovně z e-Sbírky. Výklad pod citacemi je obecné vysvětlení textu zákona, nikoli posouzení vaší konkrétní situace.
Kdy budete zákon o ochraně zemědělského půdního fondu potřebovat
- Chcete stavět rodinný dům na poli nebo na zahradě. Pozemek musíte odejmout ze zemědělského půdního fondu se souhlasem orgánu ochrany ZPF (§ 9). Postup popisuje článek Vyjmutí pozemku z půdního fondu: postup a odvody.
- Zajímá vás, kolik vyjmutí z půdního fondu stojí. Odvody upravují § 11, § 11a a příloha zákona. Bonitu půdy vysvětluje článek Co je BPEJ a jak ovlivňuje cenu pozemku.
- Kupujete pozemek, který má být stavební. Zjistěte, zda je zemědělskou půdou, do jaké třídy ochrany patří (§ 4) a co o ploše říká územní plán. Pomůže článek Co zkontrolovat před koupí pozemku.
- Kupujete zemědělskou půdu jako investici nebo ji chcete propachtovat. Půdu musíte užívat nebo udržovat podle druhu pozemku (§ 3 odst. 3) a pro některé cizince platí omezení nabývání (§ 3d). Výnosy rozebírá článek Výnosnost zemědělské půdy.
- Potřebujete pozemek jen dočasně, například na zařízení staveniště. Na dobu kratší než jeden rok včetně uvedení půdy do původního stavu stačí oznámení 15 dní předem, jinak je potřeba souhlas s dočasným odnětím a rekultivace (§ 9 odst. 2 písm. d) a odst. 3).
- Chcete rozorat louku nebo postavit fotovoltaiku na poli. Změna trvalého travního porostu na ornou půdu vyžaduje souhlas (§ 2), agrovoltaická výrobna elektřiny také a půda přitom zůstává v ZPF (§ 8a).
Struktura zákona o ochraně zemědělského půdního fondu
| Část | Co upravuje | Paragrafy |
|---|---|---|
| Část I: Zemědělský půdní fond | Co tvoří ZPF, rozhodování v pochybnostech, zařazení pozemku do ZPF | § 1 |
| Část II: Změna využití zemědělské půdy a zásady ochrany zemědělské půdy | Změna travního porostu na ornou půdu, zákazy, třídy ochrany, sedimenty, eroze, omezení nabývání půdy | § 2–3d |
| Část III: Zásady plošné ochrany zemědělského půdního fondu | Kdy a jakou půdu lze použít k nezemědělským účelům | § 4 |
| Část IV: Ochrana zemědělského půdního fondu | Územní plánování, dobývací prostory, dokumentace záměrů, stavební činnost, agrovoltaika, rybníky, plantáže dřevin | § 5–8c |
| Část V: Odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu | Souhlas s odnětím, výjimky, náležitosti žádosti, změna a platnost souhlasu | § 9–10a |
| Část VI: Odvody za odnětí půdy | Kdo platí, kdy se odvody nestanoví, splatnost, rozdělení výnosu | § 11–12 |
| Část VII: Výkon státní správy | Orgány ochrany ZPF a jejich působnost, podání žádosti | § 13–18a |
| Část VIII: Zvláštní ustanovení | Vztah ke katastru nemovitostí a pozemkovým úpravám | § 19–19a |
| Část IX: Přestupky | Přestupky a pokuty | § 20–20b |
| Část X: Ustanovení společná, přechodná a závěrečná | Forma souhlasu, jednotné environmentální stanovisko, vyhlášky, účinnost | § 21–26 |
| Příloha | Sazebník odvodů za odnětí půdy | části A, B, D a E |
Zákon má deset částí a přílohu se sazebníkem odvodů; pro stavebníky jsou klíčové části III, V a VI.
Klíčové paragrafy zákona o ochraně ZPF: doslovné znění a co znamenají
§ 1: Co je zemědělský půdní fond
§ 1 odst. 2, 3 a 4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu · znění účinné od 1. 10. 2025 · e-Sbírka ↗
(2) Zemědělský půdní fond tvoří pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty a půda, která byla a má být nadále zemědělsky obhospodařována, ale dočasně obdělávána není (dále jen „zemědělská půda“). Součástí zemědělské půdy jsou krajinné prvky podle nařízení vlády o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, které se na ní nacházejí41), (dále jen „krajinný prvek“).
(3) Do zemědělského půdního fondu náležejí též rybníky s chovem ryb nebo vodní drůbeže a nezemědělská půda potřebná k zajišťování zemědělské výroby, jako polní cesty, pozemky se zařízením důležitým pro polní závlahy, závlahové vodní nádrže, odvodňovací příkopy, hráze sloužící k ochraně před zamokřením nebo zátopou, technická protierozní opatření apod.
(4) O tom, že jde podle odstavců 2 a 3 o součásti zemědělského půdního fondu, rozhoduje v pochybnostech orgán ochrany zemědělského půdního fondu.
Co to znamená: Do zemědělského půdního fondu nepatří jen pole. Patří sem i zahrady, sady, louky a pastviny, a také půda, která se dočasně neobdělává, ale má se obdělávat dál. Součástí jsou i polní cesty, závlahová zařízení nebo rybníky s chovem ryb. Druh pozemku zjistíte v katastru nemovitostí; v pochybnostech rozhoduje orgán ochrany ZPF.
§ 3d: Omezení nabývání zemědělské půdy
§ 3d zákona o ochraně zemědělského půdního fondu · znění účinné od 1. 10. 2025 · e-Sbírka ↗
(1) Nabývat zemědělskou půdu do vlastnictví nemůže stát, občan státu, fyzická osoba s pobytem nebo právnická osoba se sídlem ve státě, jehož právní pořádek neumožňuje občanu České republiky, fyzickým osobám s pobytem na území České republiky ani právnickým osobám se sídlem v České republice nabývat vlastnictví k zemědělské půdě.
(2) Odstavec 1 se neuplatní, jde-li o
a) zahradu,
b) pozemek s výměrou menší než 2 000 m2,
c) pozemek, který tvoří jeden funkční celek s nemovitou stavbou ve vlastnictví nabyvatele, nebo
d) pozemek, který je společnou částí nemovité věci rozdělené na jednotky, nebo je s vlastnictvím jednotky ze zákona spojen.
(3) Odstavec 1 se dále neuplatní, jde-li nabývání
a) do vlastnictví občana, fyzické osoby s pobytem nebo právnické osoby se sídlem ve státě Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru, Švýcarska nebo státě, pro který vyplývá něco jiného z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
b) do společného manželského majetkového režimu, pokud jeden z manželů splňuje podmínky podle písmene a),
c) děděním,
d) od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela nebo
e) výměnou za jiný zemědělský pozemek na území České republiky, jehož cena zjištěná podle zákona o oceňovaní majetku nepřevyšuje cenu původního zemědělského pozemku zjištěnou podle zákona o oceňování majetku.
Co to znamená: Občané a firmy ze států, jejichž právo neumožňuje Čechům nabývat zemědělskou půdu, ji v Česku koupit nemohou. Omezení se netýká občanů a firem z EU, EHP a Švýcarska ani nabytí děděním. Od 1. 10. 2025 se nevztahuje ani na zahrady, pozemky menší než 2 000 m², nabytí od blízkých příbuzných a další případy z odstavců 2 a 3.
§ 4: Zásady plošné ochrany a třídy ochrany
§ 4 odst. 1, 3 a 4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu · znění účinné od 1. 10. 2025 · e-Sbírka ↗
(1) Pro nezemědělské účely je nutno použít především nezemědělskou půdu, nezastavěné a nedostatečně využité pozemky v zastavěném území nebo v zastavitelných plochách, stavební proluky a plochy získané odstraněním na nich umístěných staveb a zařízení. Určit zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci nebo ji odejmout ze zemědělského půdního fondu je možné pouze v nezbytném odůvodněném případě, přičemž je nutno především
a) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech vymezených pro nezemědělské využití v územně plánovací dokumentaci,
b) upřednostňovat zemědělskou půdu v plochách a koridorech navazujících na zastavěné území,
c) upřednostňovat zemědělskou půdu méně kvalitní; kritériem kvality půdy jsou třídy ochrany,
d) co nejméně narušovat organizaci zemědělského půdního fondu a síť zemědělských účelových komunikací a ztěžovat obhospodařování zemědělského půdního fondu,
e) určovat zemědělskou půdu k jinému než zemědělskému účelu v územně plánovací dokumentaci a odnímat jen nejnutnější plochu zemědělského půdního fondu a po ukončení nezemědělské činnosti upřednostňovat zemědělské využití pozemků,
f) upřednostňovat realizaci kapacit podlažní plochy budov ve více podlažích,
g) po ukončení povolení nezemědělské činnosti neprodleně provést takovou terénní úpravu, aby dotčená půda mohla být rekultivována a byla způsobilá k plnění dalších funkcí v krajině podle plánu rekultivace, a
h) co nejméně narušovat mimoprodukční funkce půdy v území; mimoprodukční funkce zemědělské půdy jsou zejména funkce filtrační, akumulační a retenční, pufrační, transformační a asanační, funkce transportní, funkce půdy jako biotopu pro rostliny a živočichy, funkce půdy jako prostředí umožňujícího vznik příslušných biocenóz a dále funkce půdy jakožto stabilizační složky mikroklimatu a environmentální stability krajiny.
(3) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany lze v územně plánovací dokumentaci určit k jinému než zemědělskému účelu nebo odejmout pouze v případech, kdy jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad veřejným zájmem ochrany zemědělského půdního fondu. To neplatí, pokud se při změně územně plánovací dokumentace nemění způsob využití plochy v územně plánovací dokumentaci již vymezené.
(4) Zemědělskou půdu I. a II. třídy ochrany nelze odejmout ze zemědělského půdního fondu pro záměry pro obchod nebo skladování o rozsahu větším než 1 ha nebo pro záměry energetického zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu s výjimkou záměrů podle § 8a.
Co to znamená: Zemědělská půda se podle kvality dělí do 5 tříd ochrany (§ 3 odst. 6); I. třída je nejcennější. Stavět se má přednostně na nezemědělské půdě, v prolukách a v zastavěném území; zemědělskou půdu lze odejmout jen v nezbytném odůvodněném případě a přednostně tu méně kvalitní. Půdu I. a II. třídy lze odejmout, jen když jiný veřejný zájem výrazně převažuje; při rozhodování o odnětí se to však nepoužije mimo jiné na plochách, které územní plán vymezuje k nezemědělskému využití (§ 9 odst. 5 písm. e)). Pro obchod a skladování nad 1 ha a pro fotovoltaické elektrárny (mimo agrovoltaiku) ji odejmout nelze vůbec, s výjimkami v odstavci 5.
§ 9: Souhlas s odnětím a kdy není potřeba
§ 9 odst. 1, 2 a 3 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu · znění účinné od 1. 10. 2025 · e-Sbírka ↗
(1) K odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro nezemědělské účely je třeba souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Záměr, který vyžaduje odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, nelze povolit podle jiných právních předpisů32) bez tohoto souhlasu, s výjimkou případů uvedených v odstavci 2. Při posouzení odnětí orgán ochrany zemědělského půdního fondu vychází z celkové plochy zemědělské půdy požadované pro cílový záměr daný převažujícím účelem záměru.
(2) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba, má-li být ze zemědělského půdního fondu odňata zemědělská půda
a) v zastavěném území pro
1. stavbu včetně souvisejících zastavěných ploch o výměře do 25 m2, nebo
2. veřejně prospěšnou stavbu umísťovanou v proluce o velikosti do 0,5 ha,
b) pro umístění
1. signálů, stabilizačních kamenů a jiných značek pro geodetické účely, vstupních šachet podzemního vedení a stožárů nadzemních vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2,
2. přečerpávacích stanic, vrtů, studní a stanic nadzemního nebo podzemního vedení a větrných jam, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2, nebo
3. záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku s rodinným domem; toto ustanovení se nepoužije, je-li zastavěný stavební pozemek o výměře rovné nebo větší 1 000 m2,
4. základnové stanice sítí elektronických komunikací, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 100 m2,
5. zařízení sloužící pro ukládání elektřiny ze zařízení pro přeměnu energie slunečního záření na elektřinu s výjimkou záměrů podle § 8a, pokud se nachází na zemědělské půdě v areálu tohoto zařízení pro přeměnu energie nebo v jeho blízkosti,
c) pro obnovu přirozených a přírodě blízkých koryt vodních toků,
d) k nezemědělským účelům po dobu kratší než jeden rok včetně doby potřebné k uvedení zemědělské půdy do původního stavu, je-li termín zahájení nezemědělského využívání zemědělské půdy nejméně 15 dní předem písemně oznámen orgánu ochrany zemědělského půdního fondu uvedenému v § 15,
e) pro uložení tuhých statkových hnojiv na zemědělské půdě před jejich použitím38),
f) pro plnění krizových opatření uložených podle krizového zákona42), je-li do 6 měsíců ode dne ukončení krizové situace zahájena rekultivace zemědělské půdy do původního stavu,
g) pro vojenské objekty, které slouží Ministerstvu obrany a ozbrojeným silám České republiky k zabezpečení výcviku, ubytování vojáků v činné službě, uskladnění, uložení, ošetřování a opravám vojenského materiálu nebo slouží k zabezpečení plnění jejich úkolů, nebo
h) pro objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.
(3) Půdu lze odejmout ze zemědělského půdního fondu trvale nebo dočasně. Dočasně lze půdu odejmout jen v případě, že po ukončení účelu jejího odnětí bude dotčená plocha rekultivována podle schváleného plánu rekultivace tak, aby mohla být vrácena do zemědělského půdního fondu.
Co to znamená: Kdo chce zemědělskou půdu využít k nezemědělskému účelu, potřebuje souhlas orgánu ochrany ZPF a bez něj mu záměr nelze povolit. Souhlas není potřeba mimo jiné u stavby do 25 m² v zastavěném území, u záměrů na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku s rodinným domem menšího než 1 000 m² nebo při využití na méně než jeden rok s oznámením 15 dní předem. Odnětí může být trvalé, nebo dočasné s povinnou rekultivací. U rodinného domu se zahradou se odnímá jen plocha stavby a zpevněných ploch (§ 9 odst. 4).
Žádost se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu leží největší část dotčené půdy, v národním parku u jeho správy (§ 18 odst. 1). Do 1 ha rozhoduje tento úřad, nad 1 ha krajský úřad (§ 15 písm. k), § 17a písm. c)). K žádosti se přikládá mimo jiné výpočet odvodů, souhlas vlastníka a pedologický průzkum (§ 9 odst. 6). Souhlas pozbývá platnosti po 3 letech, nestal-li se podkladem pro navazující řízení (§ 10 odst. 7). Postup shrnuje článek Vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu.
§ 11: Kdo platí odvody za odnětí
§ 11 odst. 1 a 2 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu · znění účinné od 1. 10. 2025 · e-Sbírka ↗
(1) Osoba, které svědčí oprávnění k záměru, pro který byl vydán souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu, je povinna za odňatou zemědělskou půdu zaplatit odvod ve výši stanovené podle přílohy k tomuto zákonu.
(2) O výši odvodů za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu rozhodne orgán ochrany zemědělského půdního fondu podle přílohy k tomuto zákonu po zahájení realizace záměru. U záměrů prováděných po etapách vymezených v souhlasu s odnětím orgán ochrany zemědělského půdního fondu rozhoduje o odvodech samostatně za odnětí pro každou jednotlivou etapu po jejím zahájení.
Co to znamená: Odvod platí ten, komu svědčí oprávnění k záměru, pro který byl souhlas vydán; nemusí to být vlastník pozemku. O výši rozhoduje orgán ochrany ZPF až po zahájení realizace záměru, u etapových záměrů za každou etapu zvlášť. Zahájení musíte úřadu písemně oznámit nejpozději 15 dnů předem (§ 11 odst. 4). Jednorázový odvod je splatný třicátý den od právní moci rozhodnutí a odvod do 100 Kč se neplatí (§ 12).
Výpočet stanoví příloha zákona. Vychází se ze základní ceny zemědělské půdy podle bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) podle oceňovací vyhlášky. Ovlivní-li odnětí některý z faktorů životního prostředí v části B přílohy (například národní park, chráněnou krajinnou oblast nebo území mimo plochy určené k zástavbě), násobí se ekologickou vahou 5 až 20. Výsledek se násobí koeficientem třídy ochrany: I. třída 11, II. třída 8, III. třída 5, IV. a V. třída 4. U rodinného domu fyzické osoby pro vlastní bydlení se ekologická váha nepoužije (část D bod 2). U záměru provedeného bez povolení podle stavebního zákona se celý odvod násobí dvaceti (bod 8).
§ 11a: Kdy se odvody neplatí
§ 11a odst. 1, 2 a 4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu · znění účinné od 1. 10. 2025 · e-Sbírka ↗
(1) Odvody za trvale odňatou půdu se nestanoví, jde-li o odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro
a) stavby drah včetně jejich součástí34), je-li stavebníkem a následně vlastníkem stát,
b) stavby dálnic, silnic a místních komunikací10), včetně jejich součástí a příslušenství,
c) stavby zemědělské prvovýroby uskutečňované evidovaným zemědělským podnikatelem podle zákona o zemědělství,
d) výstavbu účelových komunikací sloužících k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků,
e) stavby a zařízení protierozní ochrany,
f) stavby čistíren odpadních vod,
g) změnu druhu pozemku na druh pozemku ostatní plocha se způsobem využití zeleň, bude-li dotčený pozemek veřejným prostranstvím,
h) zalesnění na pozemcích ve III., IV. a V. třídě ochrany,
i) stavby ve veřejném zájmu, jejichž hlavním účelem je ochrana před povodněmi,
j) cyklistické stezky nebo jejich části, budované v ploše nebo koridoru pro ně vymezeném v zásadách územního rozvoje nebo v územním plánu,
k) zajištění zájmů ochrany přírody a krajiny převedením pozemku na druh pozemku
1. ostatní plocha se způsobem využití neplodná půda nebo zamokřená plocha, nebo
2. vodní plocha se způsobem využití zamokřená plocha,
l) plochy řešené změnou souhlasu podle § 10 odst. 2, 3 nebo 4 a podle § 10a,
m) změnu druhu pozemku, na kterém se nachází zajištěný lesní porost, na druh pozemku lesní pozemek,
n) vodní nádrže, retenční nádrže, rybníky a tůně,
o) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování zemědělských pozemků,
p) realizace prvků schválených plánů společných zařízení v souvislosti s opatřeními uvedenými pod písmeny d), e) a i) a opatřeními pro ochranu a tvorbu životního prostředí,
q) kompostárny,
r) objekty Policie České republiky nebo Hasičského záchranného sboru České republiky, které slouží k zabezpečení činnosti v oblasti vnitřní bezpečnosti, požární ochrany, ochrany obyvatelstva nebo krizového řízení.
(2) Odstavec 1 se nepoužije, jedná-li se o záměr podle stavebního zákona6), který byl realizován na zemědělské půdě bez příslušného povolení podle stavebního zákona.
(4) Dojde-li do 7 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jehož závaznou součástí se stal souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu pro záměr uvedený v odstavci 1, nebo ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o takovém souhlasu ke změně účelu využití plochy na účel využití, pro který se odvody stanovují, odvody se stanoví podle § 11. Povinný k platbě odvodů je ten, jemuž svědčí oprávnění ke změně účelu využití. Při rozhodování o odvodech se vychází z právního stavu ke dni právně účinné změny účelu využití.
Co to znamená: Za trvalé odnětí pro vyjmenované účely, například silnice, čistírny odpadních vod, cyklostezky, rybníky, protipovodňové stavby nebo stavby zemědělské prvovýroby evidovaného zemědělce, se odvod nestanoví. Rodinné domy mezi výjimkami nejsou. Osvobození neplatí pro stavbu provedenou bez povolení. Změní-li se do 7 let účel na takový, za který se odvod platí, odvod se doměří a zaplatí ho ten, kdo má oprávnění ke změně účelu.
§ 11b: Trvalé a dočasné odnětí, rekultivace a komu odvody připadnou
§ 11b odst. 1 a 5 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu · znění účinné od 1. 10. 2025 · e-Sbírka ↗
(1) Odvody za zemědělskou půdu trvale odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí jednorázově. Odvody za zemědělskou půdu dočasně odňatou ze zemědělského půdního fondu se platí každoročně až do doby ukončení rekultivace podle schváleného plánu rekultivace nebo do zániku povinnosti rekultivace podle odstavce 4.
(5) Část odvodů ve výši 55 % je příjmem státního rozpočtu, 15 % je příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí České republiky a 30 % je příjmem rozpočtu obce, na jejímž území se odňatá zemědělská půda nachází. Odvody, které jsou příjmem rozpočtu obce, mohou být použity jen pro zlepšení životního prostředí v obci a pro ochranu a obnovu přírody a krajiny. Je-li odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu dotčena zemědělská půda na území více obcí, část připadající do rozpočtu obce se mezi obce rozdělí poměrně podle plochy odňaté zemědělské půdy.
Co to znamená: Při trvalém odnětí zaplatíte odvod jednou. Při dočasném odnětí platíte každý rok, a to jednu setinu vypočtené částky (příloha, část D bod 6), dokud orgán ochrany ZPF po šetření v terénu nepotvrdí ukončení rekultivace (§ 11b odst. 2). Odvod do 50 Kč ročně se neplatí (§ 12 odst. 3). Z odvodů dostane 30 % obec, na jejímž území půda leží, a smí je použít jen na životní prostředí a ochranu přírody v obci.
§ 21: Souhlas jako závazné stanovisko pro stavební řízení
§ 21 odst. 1, 2 a 4 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu · znění účinné od 1. 10. 2025 · e-Sbírka ↗
(1) Souhlas vydaný podle tohoto zákona pro záměr, který nevyžaduje povolení podle jiného právního předpisu, je rozhodnutím vydaným ve správním řízení.
(2) Souhlas vydaný podle tohoto zákona jako podklad pro rozhodnutí podle jiného právního předpisu je závazným stanoviskem podle správního řádu.
(4) Jedná-li se o záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko40), souhlas s odnětím zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu a souhlas podle § 2, § 8a odst. 2 nebo § 8b odst. 1 se nevydávají. Pokud se záměr vyžadující jednotné environmentální stanovisko nebo jeho část nachází na území národního parku, správa národního parku vydá souhlas podle tohoto zákona jako součást společného rozhodnutí podle zákona o ochraně přírody a krajiny.
Co to znamená: Potřebuje-li záměr povolení podle jiného zákona, typicky podle stavebního zákona č. 283/2021 Sb., je souhlas s odnětím závazným stanoviskem a podkladem pro rozhodnutí o povolení. Když záměr jiné povolení nevyžaduje, vydává se souhlas jako samostatné rozhodnutí. U záměrů, které vyžadují jednotné environmentální stanovisko, se souhlas samostatně nevydává. Podkladem pro zápis změny druhu pozemku v katastru je u trvalého odnětí rozhodnutí o povolení záměru, případně rozhodnutí o souhlasu (§ 10 odst. 8). Více na stránce stavební zákon.
Časové verze znění
Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu byl od roku 1992 mnohokrát novelizován; aktuální znění je účinné od 1. 10. 2025 a ohlášené budoucí znění e-Sbírka neeviduje.
| Účinné od | Účinné do | Novela | Stav | e-Sbírka |
|---|---|---|---|---|
| 1. 10. 2025 | – | zákon č. 287/2025 Sb. | aktuální | znění ↗ |
| 1. 8. 2025 | 30. 9. 2025 | zákon č. 87/2025 Sb. | minulé | znění ↗ |
| 1. 7. 2025 | 31. 7. 2025 | zákon č. 218/2025 Sb. | minulé | znění ↗ |
| 1. 1. 2025 | 30. 6. 2025 | zákon č. 183/2024 Sb. | minulé | znění ↗ |
| 1. 7. 2024 | 31. 12. 2024 | zákon č. 183/2024 Sb., zákon č. 284/2021 Sb. | minulé | znění ↗ |
| … | ||||
| 1. 7. 1992 | 31. 12. 1992 | původní znění | minulé | znění ↗ |
E-Sbírka vede u zákona o ochraně zemědělského půdního fondu 30 účinných znění. Tabulka ukazuje aktuální znění, čtyři předchozí verze a původní znění. Stav k 9. 10. 2026.
Co se v zákoně o ochraně ZPF změnilo
- Od 1. 1. 2024 (zákony č. 149/2023 Sb. a 284/2021 Sb.): U záměrů vyžadujících jednotné environmentální stanovisko se souhlas s odnětím nevydává a souhlasy vydané jako podklad pro rozhodnutí jsou závazným stanoviskem (§ 21). O souhlasu s odnětím nad 1 ha rozhoduje krajský úřad; dříve krajský úřad do 10 ha a nad 10 ha Ministerstvo životního prostředí (§ 15, § 17, § 17a). Výjimka pro nezastavěnou část zastavěného stavebního pozemku se omezila na pozemky s rodinným domem nebo stavbou pro rodinnou rekreaci menší než 1 000 m² (§ 9 odst. 2). Dotčeny i § 4, 5, 7, 10, 11a, 11b, 16, 18 a 20.
- Od 1. 7. 2024 (zákony č. 183/2024 Sb. a 284/2021 Sb.): Rozsáhlá novela. Nové znění § 1 (krajinné prvky, zařazení pozemku do ZPF na žádost), výslovný zákaz užívat půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu (§ 3 odst. 2 písm. c)), pravidla pro agrovoltaiku, rybníky a plantáže dřevin (§ 8a až 8c). Nové výjimky ze souhlasu, například pro základnové stanice do 100 m²; výjimka pro nezastavěnou část zastavěného stavebního pozemku se zúžila na pozemky s rodinným domem, bez staveb pro rodinnou rekreaci (§ 9 odst. 2). K žádosti se přikládá souhlas vlastníka (§ 9 odst. 6), souhlas platí 3 roky (§ 10 odst. 7), osvobození od odvodu neplatí pro stavby bez povolení (§ 11a). Upraveny i přestupky (§ 20).
- Od 1. 1. 2025 (zákon č. 183/2024 Sb.): Půdu I. a II. třídy ochrany nelze odejmout pro obchod nebo skladování nad 1 ha ani pro fotovoltaické elektrárny s výjimkou agrovoltaiky (§ 4 odst. 4); výjimky pro strategickou infrastrukturu a záměry navazující na veřejnou dopravní infrastrukturu (§ 4 odst. 5).
- Od 1. 7. 2025 (zákon č. 218/2025 Sb.): Zrušil se dosavadní § 12 odst. 3, podle kterého se u odvodů nepoužilo pravidlo daňového řádu o nevzniku úroku z prodlení v rámci dělené správy; ostatní odstavce § 12 se přečíslovaly.
- Od 1. 8. 2025 (zákon č. 87/2025 Sb.): Pravidla pro zařízení na ukládání elektřiny: u agrovoltaické výrobny se souhlasem (§ 8a odst. 9), u fotovoltaické elektrárny v jejím areálu nebo blízkosti bez souhlasu s odnětím (§ 9 odst. 2 písm. b) bod 5); navazující změna § 22.
- Od 1. 10. 2025 (zákon č. 287/2025 Sb.): Omezení nabývání zemědělské půdy pro osoby z některých třetích států se nevztahuje mimo jiné na zahrady, pozemky menší než 2 000 m², pozemky tvořící celek se stavbou nabyvatele, nabytí od příbuzných a výměnu pozemků (§ 3d).
Související články a vzory
- Vyjmutí pozemku z půdního fondu: postup, přílohy a odvody
- Jak požádat o vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu
- Co je BPEJ a jak ovlivňuje cenu pozemku a odvody
- Výnosnost zemědělské půdy a pacht
- Co zkontrolovat před koupí pozemku a změna způsobu využití pozemku
- Nemovitost v chráněném území a zákon o ochraně přírody a krajiny
- Stavební zákon: průvodce a klíčové paragrafy a lesní zákon pro odnětí lesních pozemků
- Katastrální zákon, podle kterého se v katastru eviduje druh pozemku
Nejčastější otázky
Co je zemědělský půdní fond?
Zemědělský půdní fond tvoří zemědělsky obhospodařované pozemky, tedy orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady a trvalé travní porosty, a také půda dočasně neobdělávaná (§ 1 odst. 2). Patří do něj i rybníky s chovem ryb a nezemědělská půda pro zemědělskou výrobu, například polní cesty (§ 1 odst. 3). V pochybnostech rozhoduje orgán ochrany ZPF (§ 1 odst. 4).
Jak vyjmout pozemek ze zemědělského půdního fondu a kde podat žádost?
Žádost o souhlas s odnětím se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu leží největší část půdy (§ 18 odst. 1). O ploše do 1 ha rozhoduje on, nad 1 ha krajský úřad (§ 15 písm. k), § 17a písm. c)). Přílohy žádosti stanoví § 9 odst. 6. U stavby je souhlas podkladem pro stavební řízení (§ 21 odst. 2).
Kolik stojí vyjmutí z půdního fondu?
Jednotnou cenu zákon nestanoví. Odvod se počítá podle přílohy ze základní ceny půdy podle BPEJ, případné ekologické váhy vlivu a koeficientu třídy ochrany (11 u I. třídy až 4 u IV. a V. třídy). U trvalého odnětí se platí jednorázově, splatný je třicátý den od právní moci rozhodnutí (§ 12 odst. 1). Částka do 100 Kč se neplatí (§ 12 odst. 3).
Potřebuji souhlas, když stavím na zahradě u rodinného domu?
Souhlas nepotřebujete, jde-li o záměr na nezastavěné části zastavěného stavebního pozemku s rodinným domem a pozemek má méně než 1 000 m² (§ 9 odst. 2 písm. b) bod 3). V zastavěném území není souhlas potřeba ani u stavby včetně souvisejících zastavěných ploch do 25 m² (§ 9 odst. 2 písm. a) bod 1). V ostatních případech souhlas potřebujete.
Jak dlouho platí souhlas s odnětím zemědělské půdy?
Souhlas pozbývá platnosti uplynutím 3 let ode dne oznámení žadateli, pokud se nestal podkladem pro řízení podle jiného zákona, například pro povolení stavby (§ 10 odst. 7). Nevyžaduje-li záměr jiné povolení, pozbývá souhlas platnosti, nebyla-li realizace zahájena do 3 let od jeho právní moci.
Může cizinec koupit zemědělskou půdu v Česku?
Občané a firmy z EU, EHP a Švýcarska ano (§ 3d odst. 3 písm. a)). Osoby ze státu, jehož právo neumožňuje Čechům nabývat zemědělskou půdu, ji nabýt nemohou (§ 3d odst. 1). Výjimkou jsou mimo jiné zahrady, pozemky menší než 2 000 m², pozemky tvořící celek se stavbou nabyvatele, dědictví, nabytí od příbuzného v řadě přímé, sourozence nebo manžela a výměna pozemků (§ 3d odst. 2 a 3).
Jak tuto stránku připravujeme
Stránku připravuje redakce Muj-Pravnik.cz. Text zákona a citace přebíráme z e-Sbírky (Ministerstvo vnitra) a změny ověřujeme v seznamu časových verzí e-Sbírky a v porovnání textu jednotlivých znění. Naposledy jsme citace porovnali 9. 10. 2026. Pokud najdete chybu, můžete nám ji nahlásit přes kontaktní formulář.
Upozornění: Obsah této stránky má informativní charakter, vysvětluje obecně text předpisu a nenahrazuje posouzení konkrétní situace. Nejde o právní službu. Závazné je znění vyhlášené ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.