K čemu je v Česku ombudsman? Jaké má pravomoci? Náhled veřejnosti na tuto funkci je často zkreslený médii. Vysvětlíme vám, s čím může ombudsman pomoci, a co naopak dělat nemůže. Dozvíte se také, jak podat stížnost na jednání úřadů.
Veřejný ochránce práv
První ombudsman se objevil v 18. století ve Švédsku. Šlo o orgán, který měl kontrolovat chování úředníků. Postupně se tento institut rozšířil i do dalších zemí. V Česku ho máme od roku 1999. Působnost veřejného ochránce práv dopadá na celou Českou republiku a je upravena zákonem č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv. Jeho hlavním úkolem je chránit osoby před jednáním ale i nečinností úřadů, která jsou v rozporu s právem, nebo neodpovídají principům právního státu a zásadám dobré správy.
Návrhy na obsazení funkce ombudsmana může podávat prezident nebo Senát. Je volen Poslaneckou sněmovnou na dobu šesti let a za výkon funkce mu náleží plat. Sídlí v Brně.
V současnosti tuto funkci zastává JUDr. Stanislav Křeček.
Kromě veřejného ochránce práv existují i různí jiní „ombudsmané“, např. ve firmách, kde řeší stížnosti zaměstnanců, či jako nezávislé iniciativy. Příkladem může být ombudsman pro zdraví, který poskytuje bezplatné právní poradenství pro pacienty i zdravotníky.
Co řeší ombudsman?
Ombudsman může zkoumat činnost ministerstev, správních úřadů, České národní banky (pokud působí jako správní úřad), policie (kromě vyšetřování v trestním řízení), armády, vězeňské služby, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, zdravotních pojišťoven.
Naopak vůči soudům a státním zastupitelstvím při jejich rozhodování, parlamentu, prezidentu a vládě, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, zpravodajským službám a orgánům činným v trestním řízení provádět šetření nemůže.
Jeho úkolem je také ochrana osob omezených na svobodě, kdy systematicky kontroluje zařízení, ve kterých jsou umístěni lidé z rozhodnutí státu či kvůli jejich situaci (tedy nejen lidí ve vězeních, ale třeba i v psychiatrických léčebnách, zařízeních pro seniory atd.).
Do jeho agendy spadá i boj proti diskriminaci. Jde o jedinou možnost, kdy může vstupovat do soukromoprávních vztahů (např. známé případy diskriminace nájemců romského původu).
Postup ombudsmana
Zahájit šetření může ochránce na základě stížnosti nebo podnětu, ale i z vlastní iniciativy. Může nahlížet do spisů, klást otázky a hovořit s úředníky. Úřady jsou mu povinny poskytnout pomoc, kterou si vyžádá. Musí mu zejména poskytovat informace a podávat vysvětlení, zpřístupnit spisy, či provést důkazy, které ombudsman navrhuje.
Pokud při šetření zjistí pochybení úřadu, vyzve jej k vyjádření do jednoho měsíce. Úřad mu může sdělit, že provádí kroky, které povedou k nápravě. Jestliže je ombudsman neshledá dostatečnými, sepíše závěrečné stanovisko a navrhne opatření k nápravě sám (např. navrhne zahájení řízení, provedení úkonů, zahájení trestního stíhání, poskytnutí náhrady škody apod.).
Kdyby úřad i nadále ombudsmana ignoroval, může veřejný ochránce sdělit podrobnosti případu nadřízenému orgánu či jej zveřejnit médiím.
Jak podat stížnost ombudsmanovi?
Veřejný ochránce práv má jen omezené pravomoci. Nemůže za správní orgány rozhodovat. Pouze může požadovat nápravu, pokud zjistí v jejich rozhodování pochybnosti. Proto byste měli před podáním stížnosti zkusit vyčerpat všechny své možnosti, které vám nabízí právní řád.
To znamená, že nejprve se ve své věci obraťte na nadřízený orgán. Pokud vám např. připadá, že rozhodnutí úřadu bylo nespravedlivé, podejte odvolání. Když nejste spokojeni s rychlostí vyřizování, můžete podat nadřízenému úřadu stížnost na nečinnost. Teprve když vám právní řád nenabízí žádné opravné prostředky, je zde ombudsman.
Obracet se na něj můžete písemně, e-mailem, pomocí datové schránky či webových stránek ombudsmana. Nejvhodnější je vyplnit formulář, který lze stáhnout z webu. Stavit se můžete i osobně a učinit výpověď do protokolu.
Stížnost musíte podat sami za sebe. Pokud chcete, aby vás někdo zastupoval, musíte mu udělit plnou moc.
Vždy uvádějte své jméno, příjmení, adresu a telefon, kde vás mohou pracovníci ombudsmana rychle kontaktovat. Ve stížnosti se snažte popsat váš případ a označit přesně úřad, na který si stěžujete. Uveďte také, zda jste použili opravné prostředky či jste jinak jednali s nadřízeným orgánem.
Ke své stížnosti dodejte kopie všech dokladů a dokumentů, které se jí týkají. Bude se jednat např. o rozhodnutí úřadu, doklad, že jste úřad vyzývali sami k nápravě atd.
Jak dlouho bude ombudsman váš případ projednávat, závisí na okolnostech případu a na tom, o jak složitou problematiku jde. Zákon mu nestanoví žádnou lhůtu.
Poslední aktualizace: 26. června 2020
