Přestože zákon o obchodních korporacích (dále jen ZOK) platí teprve pár měsíců, již teď se dostavují pozitivní i negativní reakce na změny v něm obsažené. Tento článek má přiblížit několik zásadních témat, která mají zásadní vliv na společnosti s ručením omezeným (dále jen společnost).
Vklad
ZOK zjednodušil snížením základního kapitálu založení společnosti. Nyní je požadován pouze vklad v minimální hodnotě 1 Kč. Změna, kterou patrně nejvíc uvítají společnosti nabízející založení společnosti na klíč a start-upy.
Ručení
Velký význam má i rozšířené ručení členů a bývalých členů za splnění povinností společnosti. Soud může o tomto ručení rozhodnout na návrh insolvenčního správce, pokud je společnost v úpadku, o kterém vedení společnosti vědělo nebo vědět mělo, ovšem nepodniklo nezbytné kroky k jeho odvrácení. O ručení jednatele se můžete více dozvědět zde.
Podnikatelský úsudek
Další novinkou v ZOK je doplnění konceptu řádného hospodáře o tzv. podnikatelský úsudek, který umožňuje zprostit se povinnosti k náhradě škody, pokud člen orgánu společnosti prokáže, že jednal pečlivě a s potřebnými znalostmi a nemohl tedy vznik újmy rozumně předpokládat.
Relevantní nejsou následky jednání managementu, a to ani případné finanční ztráty. Podstatné je, zda jednal v dobré víře ku prospěchu společnosti vybaven patřičnou mírou znalostí. V anglosaském prostředí je tento institut znám pod názvem „business judgement rule“.
Řetězení
ZOK dále ruší zákaz řetězení společností a připouští, aby jedna osoba byla společníkem v libovolném počtu společností. Na základě společenské smlouvy může společník nově vlastnit i více podílů různého druhu.
Ocenění vkladu
Nepeněžitý vklad má být oceněn znalcem vybraným ze seznamu znalců vedeného podle příslušného právního předpisu. Tato povinnost sice přetrvává, ale došlo k jejímu zjednodušení tím, že není nadále zapotřebí, aby se jednalo o znalce ustanoveného soudem. Znalce vybírají zakladatelé společnosti při jejím založení a v ostatních případech jednatelé.
Plná moc formou veřejné listiny
Pokud se pro právní jednání vyžaduje forma veřejné listiny, bude tato forma nezbytná i pro plnou moc, které se pro toto jednání uděluje.
To může znamenat značné komplikace pro zahraniční společnosti, jejichž management se nachází v jiné zemi a nemůže být tedy přítomen při sepisování notářského zápisu u českého notáře.
Povinnosti valné hromady
ZOK dále zásadním způsobem zpřísnil povinnosti valné hromady v případě smrti jednatele, odstoupení jednatele nebo odvolání z funkce či jiného ukončení jeho funkce.
Valná hromada v těchto případech musí do jednoho měsíce zvolit jednatele nového. Pokud tak neučiní, jmenuje nového jednatele soud, a to na návrh osoby, která na tom má právní zájem. Soud může jinak společnost i bez návrhu zrušit a nařídit její likvidaci.
Podle staré úpravy bylo jmenování jednatele soudem možné jen v případě, že by pokles počtu jednatelů ohrozil plnění povinností společnosti. Ovšem i tak předcházela zásahu ze strany soudu tříměsíční lhůta na jmenování nového jednatele společností.
Nová úprava se snaží zabránit situacím, kdy společnost kvůli chybějícímu jednateli není schopna činit rozhodnutí a nemůže tedy fungovat v obchodních vztazích. Otázkou ovšem zůstává, zda zpřísnění pravidel nepřináší rizika, která by mohla společnost ochromit mnohem více. Vzhledem k velmi krátké lhůtě pro jmenování nového jednatele se může lehce stát, že soud jmenuje jednatelem společnosti úplně cizí osobu, která ovšem bude mít všechny příslušné pravomoci a přístup do všech oblastí společnosti.
S ohledem na tyto následky by měly být společnosti v těchto situacích obezřetné a pokud možno zvolit chybějícího jednatele včas, popřípadě změnit počet jednatelů ve společenské smlouvě tak, aby odpovídal aktuálnímu stavu.
Poslední aktualizace: 29. října 2020
