Od 1. 1. 2014 je účinný Zákon o obchodních korporacích. Společnost s ručením omezeným je nejrozšířenějším typem společnosti u nás, a proto by si zasloužila trochu naší pozornosti. V následujícím textu se zaměříme na změny, které nás v souvislosti s touto společností čekají.
Zákonná úprava s.r.o.
V současné době již nenajdeme úpravu s.r.o. v obchodním zákoníku ale v Zákoně o obchodních korporacích (dále jen ZOK). V této souvislosti ale nesmíme zapomínat ani na Nový občanský zákoník (dále jen NOZ), který obsahuje obecnou úpravu týkajících se právnických osob, obchodní tajemství, prokuru, nekalou soutěž a také ustanovení o obchodní firmě. Úprava v NOZ se tedy použije, nebude-li v ZOK stanovena úprava jiná.
Založení s. r. o.
Založit s. r. o. lze jediným společníkem prostřednictvím zakladatelské listiny, v případě více společníků je potřeba sepsat společenskou smlouvu ve formě veřejné listiny. V praxi se jedná o notářský zápis. Co vše musí společenská smlouva obsahovat upravuje ZOK.
K založení budete potřebovat také čestné prohlášení a notářsky ověřené podpisové vzory budoucích jednatelů. Pokud chcete ušetřit čas, připravte si je ještě před sepsáním společenské smlouvy.
Do 9O dnů od založení je nutné podat návrh na zápis společnosti do obchodního rejstříku. Návrh musí obsahovat přílohy, kromě společenské smlouvy ve formě notářského zápisu také např. doklad od banky o složení vkladu, potvrzení správce vkladu o složení vkladů nebo ověřené kopie výpisu z živnostenského úřadu. Návrh se podává rejstříkovému soudu, nebo jej může provést i notář prostřednictvím dálkového přístupu do rejstříku.
Ohlásit živnost na živnostenském úřadě nebo požádat o udělení koncese je tedy potřeba ještě před podáním návrhu na zápis do obchodního rejstříku. Formuláře jsou dostupné i na internetu. V případě živnosti volné bude vyřízení poměrně rychlé, pokud budete žádat ale např. o koncesi provozovanou na základě správního rozhodnutí, může se založení s. r. o. protáhnout. I podle předmětu vaší činnosti se tedy bude odvíjet, jak dlouho bude trvat novou společnost oficiálně založit.
Po zapsání společnosti do obchodního rejstříku musí být ještě zaregistrována na finančním úřadě. Lhůta činí 30 dní od zápisu.
Pokud vám podmínky založení přijdou složité a chcete se vyhnout veškeré byrokracii, můžete zvolit založení s. r. o. na klíč.
Zrušení maximálního počtu členů
ZOK ustupuje od omezení maximálního počtu členů společnosti. Obchodní zákoník stanoví, že s.r.o. může mít maximálně padesát členů, od Nového roku ale počet členů omezen nebude.
Nově bude moci také být jedna osoba jediným společníkem v neomezeném počtu společností s ručením omezeným. Tím tedy odpadá zákaz tzv. řetězení.
Výše vkladu do společnosti s.r.o.
Obchodní zákoník stanovil, že minimální výše vkladu společníka musí být alespoň 20.000,- Kč, přičemž výše základního kapitálu musí činit nejméně 200.000,- Kč.
ZOK zavádí v tomto směru podstatnou změnu. Snižuje se výše vkladu, a to na pouhou jednu korunu. Společníci si samozřejmě mohou ve společenské smlouvě stanovit vkladovou povinnost vyšší.
Zákonodárce k tomuto kroku přistoupil také z toho důvodu, že základní kapitál, ačkoliv si to mnozí mysleli, již dávno neplnil funkci ochrany věřitelů. Nikde totiž nebylo psáno, že společnost je povinna základní kapitál po dobu své existence udržovat. Tato novinka nabízí bezesporu možnost založit s.r.o. většímu počtu začínajících podnikatelů, neboť výše základního kapitálu ve výši 200.000,- Kč byla pro mnohé z nich jistě překážkou.
Některé z vás může teď napadnout otázka, jak to tedy bude s ručením společníka za závazky? Vyplývá z toho, že společník bude ručit za závazky jen do výše svého vkladu, kterým může být příští rok pouhá koruna? Na tuto otázku se pokusím odpověď v následujících řádcích.
Ručení společníka za závazky společnosti
Jistě se všichni shodneme na tom, že by to byla určitá forma výsměchu, kdyby společník ručil za závazky své společnosti pouze do výše jedné koruny. Nemusíte mít tedy obavy. Úprava v ZOK nijak nezmenšuje práva věřitelů, ba dokonce připouští možnost, aby jednatel ručil celým svým majetkem, tedy i majetkem soukromým.
ZOK totiž v § 68 uvádí, že v případě, že se společnost dostane do úpadku, může soud na návrh insolvenčního správce, nebo věřitele rozhodnout o tom, že jednatel bude ručit za závazky společnosti, pokud věděl, nebo mohl vědět, že společnosti hrozí úpadek a v rozporu s péčí řádného hospodáře nepodnikl potřebné kroky, aby úpadek odvrátil. Kdyby tedy k tomuto rozhodnutí ze strany soudu došlo, bude jednatel ručit celým svým majetkem, jako je tomu teď například u společníků veřejné obchodní společnosti.
Na druhou stranu je ale nutné podotknout, že pokud by jednatel prokázal, že při svém rozhodování jednal v dobré víře s péčí řádného hospodáře, tak by odpovědnost za následky, které by jeho rozhodnutím vznikly, nenesl.
Jednatelem může nově být kromě fyzické osoby též osoba právnická, což vyplývá z obecné úpravy právnických osob dle NOZ. (§ 154 NOZ).
Test insolvence a posílení odpovědnosti jednatelů
S ochranou věřitelů je úzce spjat i tzv. test insolvence. Ten spočívá v tom, že obchodní korporace nesmí vyplácet zisk, nebo prostředky z jiných vlastní zdrojů, pokud by si tím přivodila úpadek. Jinak řečeno, když společnost ví, že by jí hrozil úpadek, není možné, aby byl společníkům nadále vyplácen např. podíl na zisku, protože by tím byla krácena práva věřitelů.
V případě, že se společnost ocitne v úpadku, má soud také možnost nařídit členům orgánů společnosti, aby vydali prospěch, který od společnosti obdrželi. Pokud by se prokázalo, že členové věděli o hrozícím úpadku společnosti a v rozporu s péčí řádného hospodáře neučinili nic pro to, aby její úpadek odvrátili, hrozí, že takto získaný prospěch budou muset vracet až za období dvou let zpětně od nabytí právní moci rozhodnutí o úpadku.
Ocenění nepeněžitého vkladu
Podle současné právní úpravy bylo nutné, aby byl nepeněžitý vklad do společnosti oceněn znalcem, který byl za tímto účelem jmenován soudem. Od Nového roku nastává změna v tom, že znalce si budou moci stanovit sami její zakladatelé, popř. jednatelé. Nadále se ovšem musí jednat o znalce zapsaného do seznamu znalců. Na to se váže pak další povinnost, že jméno tohoto znalce musí být uveden ve společenské smlouvě.
Obchodní podíl a kmenový list
Podle nové právní úpravy bude mít společnost s ručením omezeným možnost vydat více druhů podílů. Tato možnost musí být ale upravena ve společenské smlouvě. Vzhledem k tomu, že zákon jednotlivé druhy podílu blíže nespecifikuje, může se jednat například o podíl, se kterým bude spojeno přednostní právo na výplatu zisku, podíly s možností většího vlivu při rozhodování společnosti, podíly bez příplatkové povinnosti a podobně.
Společník tedy bude moci vlastnit, na rozdíl od úpravy v obchodním zákoníku, více podílů najednou, a to i více podílů různých druhů.
ZOK také nově zavádí možnost, začlenit podíl do tzv. kmenového listu. Pod pojmem kmenový list chápejme cenný papír na řad. Zavedení kmenového listu bude v praxi znamenat usnadnění převodu obchodního podílu ke společnosti, neboť kmenový list bude převoditelný pouze rubopisem a následným předáním.
Společnost s.r.o. dle zákona o obchodních korporací
Závěrem považuji za nutné poznamenat, že pokud by byly stanovy společnosti, resp. společenská smlouva v rozporu se ZOK, tak se k účinnosti tohoto zákona, tedy k 1. 1. 2014, rozporné ujednání automaticky zruší. Společnost má dále povinnost přizpůsobit se nové úpravě, a to do 6 měsíců od účinnosti ZOK, tedy do 1. 7. 2014. Tato povinnost se vztahuje například i na ujednání smluv o výkonu funkce. Pokud by společnost tuto povinnost porušila, v krajním případě by jí hrozilo i úplné zrušení. Z tohoto důvodu není možné brát nastávající změny na lehkou váhu.
ZOK dává obchodním korporacím také možnost podřídit se ZOK jako celku. Mohou tak učinit nejdéle do 2 let ode dne účinnosti tohoto zákona. Tento údaj pak musí obchodní korporace nechat zapsat do obchodního rejstříku.
Poslední aktualizace: 30. prosince 2020
