Napadlo vás někdy, že můžete snadno přijít o svůj majetek, přestože jste ho nabyli zcela řádným způsobem? Zaplatili jste za něj a máte kupní smlouvu, ve které se neskrývá žádný chyták. Myslíte si, že je vše v pořádku. O to větší překvapení vás potom může čekat.
Obecně o nabytí kradené věci
V právu panuje zásada, která říká: Nikdo nemůže převést více práv, než kolik jich sám má. Převodcovo vlastnické právo je tedy základní podmínkou pro nabytí vlastnictví. Pokud věc převádí někdo, kdo vlastníkem není, právní úkon by měl být neplatný. Existují ale výjimky, kdy tomu tak není a my se zaměříme na jednu z nich.
V případě, že je věc kradená, zloděj zcela očividně nemůže být považován za vlastníka. Stejně tak ale nebude vlastníkem ani ten, kdo by věc následně koupil. Zloděj k věci nemá vlastnické právo, a tak ho ani nemůže na nikoho převést. To ale nabyvatel vůbec nemusí tušit. Věc si v dobré víře koupí a myslí si, že ji vlastní. Může být ale rychle vyveden z omylu. Co se tedy stane, pokud mu původní vlastník zaklepe na dveře?
Jaký byl stav do 31. 12. 2013?
Před novou úpravou bylo řešení této situace závislé od toho, podle jakého zákona byla smlouva uzavřena. Pokud byla uzavřena podle starého občanského zákoníku, nebyl nový vlastník chráněn.
Obchodní zákoník nového nabyvatele naopak chránil. Pokud byl kupující v dobré víře, stal se novým vlastníkem. Obchodní zákoník se ale vztahoval jen na podnikatele. Nepodnikatelé a spotřebitelé se tehdy mohli dostat pod jeho ochranu, jen pokud se s prodávajícím písemně dohodli, že se jejich vztah bude řídit podle obchodního zákoníku, což drtivou většinu lidí pravděpodobně ani nenapadlo.
Jaký je stav teď?
Nová úprava obě cesty sjednotila a využila k tomu pravidlo z obchodního zákoníku, které upravila jako obecné pravidlo nerozlišující mezi uzavíráním smluv v podnikatelském a běžném styku. Hlavním důvodem pro novou právní úpravu je podle důvodové zprávy ochrana dobré víry, která patří k významným principům právního státu a na základě které může být ve vymezených případech vlastnické právo prolomeno.
Nový občanský zákoník upravuje nabytí věci od nevlastníka v ustanoveních §1109 – §1113. Stanoví podmínku dobré víry nabyvatele v oprávnění druhé strany vlastnické právo převést, a to na základě řádného právního důvodu a v určitých situacích:
- a) ve veřejné dražbě,
- b) od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku,
- c) za úplatu od někoho, komu vlastník věc svěřil,
- d) od neoprávněného dědice, jemuž bylo nabytí dědictví potvrzeno,
- e) při obchodu s investičním nástrojem, cenným papírem nebo listinou vystavenými na doručitele, nebo
- f) při obchodu na komoditní burze.
Jednou z uvedených situací je tedy i nabytí od podnikatele při jeho podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku. Nový občanský zákoník tak více chrání spotřebitele. Pokud jde o novou věc, stanete se vlastníkem uzavřením kupní smlouvy. Jinak tomu ale bude u věcí, které nové nejsou.
Použitá věc
Nový občanský zákoník zavedl pojem použité movité věci, které je věnováno ustanovení § 1110:
Získal-li někdo v dobré víře za úplatu použitou movitou věc od podnikatele, který při své podnikatelské činnosti v rámci běžného obchodního styku obchoduje takovými věcmi, vydá ji vlastníku, který prokáže, že věc pozbyl ztrátou nebo že mu věc byla odňata svémocně a že od ztráty nebo odnětí věci uplynuly nejvýše tři roky.
Ustanovení hovoří o použité movité věci. Podle důvodové zprávy jde o případy, kdy se obchoduje s použitým zbožím v autobazarech, zastavárnách, obchodech se starožitnostmi, antikvariátech, vetešnictvích apod. Jsou to místa, kde nakupujete věci se zvýšeným rizikem a kde je nutná větší opatrnost. Nabyvatel je tedy chráněn, ale až po třech letech od doby, kdy byla věc ukradena.
Závěrem o nabytí kradené věci
Nový občanský zákoník přinesl větší ochranu pro nabyvatele. Je ale nutné si dát velký pozor na “věci použité“, protože co se kradených věcí týče, právě v autobazarech, zastavárnách apod. vám hrozí největší riziko jejich nabytí. Z toho důvodu se na tyto případy bude nejčastěji vztahovat § 1110 a jeho tříletá lhůta, po kterou vám může být věc odebrána. U obchodů s použitými věcmi je nutné zachovat velkou opatrnost, protože ani právní úprava platná od 1.1.2014 vás jako nabyvatele nechrání absolutně.
Lucie Olšarová
Poslední aktualizace: 18. ledna 2020
