Jak nadpis napovídá, v tomto článku se věnujeme tématu migrace a oprávněním či prostředky vyhoštění migranta do země původu. Jedná se o velmi problematickou oblast a stále aktuální.
Faktický stav případu
Občan Kamerunu žil v České republice nepřetržitě od února 2010. V květnu 2014 byl zajištěn v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová za účelem správního vyhoštění do země původu, neboť od května 2013 v České republice pobýval bez platného povolení k pobytu. Dne 3. 6. 2014 policie zajistila stěžovateli místo na palubě letu, kterým měl do Kamerunu odletět dne 6. 6. 2014. Stěžovatel se však o době odletu dozvěděl od sociální pracovnice až den před odletem.
Ráno v den plánovaného odletu přišla na pokoj stěžovatele čtyřčlenná policejní eskorta, která jej měla odvézt na letiště. Stěžovatel se však odmítl eskortě dobrovolně podvolit, neboť mu odlet nebyl oznámen v dostatečném předstihu a nemohl se tedy rozloučit se svou českou přítelkyní, nechat si dovézt ze svého bytu v Praze osobní věci a informovat o svém příletu rodinu v Kamerunu.
Policisté se proto rozhodli použít vůči stěžovateli donucovací prostředky. Rozhodli se v uzavřené místnosti proti stěžovateli použít slzotvorný sprej. Po jeho aplikaci stěžovatele, který byl dezorientován, spoutali a z pokoje odnesli. Po celou následující dobu přesunu na letiště Václava Havla měl stěžovatel nasazena pouta. Pro část přesunu nespolupracujícího stěžovatele po prostorách letiště policie použila vozík na zavazadla. Kapitán letadla, kterým měl stěžovatel odletět, však odmítl stěžovatele na palubu připustit, neboť podle něj představoval stěžovatel pro let riziko s ohledem na stav stěžovatele a na to, že jej při letu neměl nikdo doprovázet. Stěžovatel byl tedy odvezen zpět do Bělé-Jezové. Vyhoštěn byl následně dne 2. 7. 2014.
Argumentace Ústavního soudu
První senát Ústavního soudu shledal, že policie při výkonu správního vyhoštění občana Kamerunu porušila základní právo stěžovatele nebýt podroben ponižujícímu zacházení podle čl. 7 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
V odůvodnění svého nálezu Ústavní soud zdůraznil, že zákaz ponižujícího zacházení je jednou z nejzákladnějších hodnot demokratické společnosti. Kvalita, vyspělost a humanita každé společnosti se pozná podle způsobu, jakým zachází s těmi nejzranitelnějšími, s těmi, kdo se z jakýchkoli důvodů ocitli na jejím okraji; zda opravdu u všech lidí respektuje, že jsou svobodní a rovní si s ostatními v důstojnosti i právech, jak stanoví čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Zákaz ponižujícího zacházení se proto plně musí vztahovat i na cizince, kteří v České republice pobývají bez oprávnění.
Ústavní soud v tomto nálezu nijak nezpochybnil, že cizinci, jimž bylo uloženo správní vyhoštění, které je vykonatelné, jsou povinni se mu podrobit a že policie je oprávněna takové rozhodnutí vykonat i proti vůli cizince. Musí se tak však dít způsobem, který plně respektuje důstojnost a práva vyhošťovaných cizinců. Cizinec, který je zajištěn za účelem správního vyhoštění, se nestává předmětem, který je nutno v policií zvolenou dobu přemístit z místa A (zařízení pro zajištění cizinců) do místa B (letadlo). Nejen samotné zbavení osobní svobody, ale i celkové okolnosti realizace vyhoštění musí být humánní a prokazovat dostatečný respekt k člověku jako subjektu práv.
Ústavní soud však shledal, že tyto podmínky v případě stěžovatele nebyly splněny. Stěžovatel nebyl především v dostatečném předstihu a odpovídajícím způsobem informován o přesné době a způsobu realizace vyhoštění, což patrně vedlo k jeho nespolupráci a tedy k následným problematickým zákrokům policie vůči němu. S odkazem na mezinárodní standardy a judikaturu Evropského soudu pro lidská práva Ústavní soud také shledal, že použití slzotvorného spreje vůči stěžovateli, který nepředstavoval hrozbu pro druhé a pouze odmítal vykonat nějaký příkaz, bylo nepřiměřené. Přeprava stěžovatele na vozíku pro zavazadla musela u stěžovatele vyvolat pocit úzkosti a méněcennosti takové intenzity, která dosáhla úrovně závažnosti představující zakázané ponižující zacházení.
Víme, že právě v Bělé-Jezové se nepřiměřené používání donucovacích prostředků děje dlouhodobě. Pouta i spreje jsou tam používány preventivně i proti cizincům, kteří nekladou aktivní odpor. – Šárka Dušková z Fóra pro lidská práva
Informace o nálezu
Spisová značka: I. ÚS 860/15
Populární název: K průběhu výkonu správního vyhoštění cizince a špatnému zacházení
Význam: méně významné rozhodnutí (význam 3)
Soudce zpravodaj: Kateřina Šimáčková
Právní odvětví: správní právo cizinecké
Dotčené předpisy: § 158, § 159a odst. 1, § 160 trestního řádu, § 9 zákona o Policii České republiky, § 12d odst. 1 zákona o státním zastupitelství
Autor článku Mgr. Vít Křížka
Advokátní kancelář Křížka Kuckirová Legal
Poslední aktualizace: 26. června 2020
