I když někdo poruší smlouvu, nemůže od ní druhá strana jen tak odstoupit. Může po druhé straně vymáhat náhradu škody či úroky z prodlení, ale ze smlouvy se jen tak nevyváže. Výjimku tvoří tzv. fixní závazky.
Co přesně fixní závazky jsou? V čem se liší od normálních smluv? Jak postupovat v případě, že je fixní závazek porušen?
Následky porušení smlouvy
Už ve starověkém Římě existovala závaznost závazku, tedy zásada, že smlouvy se mají dodržovat. Je povinností dlužníka plnit své dluhy řádně a včas. Pokud však dojde k neplnění závazků, dostává se dlužník do prodlení. Odpovědný za prodlení nebude pouze tehdy, když svůj dluh nemůže splnit kvůli prodlení věřitele.
V případě prodlení dlužníka může věřitel dluh vymáhat včetně úroků z prodlení. Bude moci také v některých situacích požadovat náhradu škody či zaplacení smluvní pokuty. Nebo bude chtít od smlouvy odstoupit.
Při odstoupení se smlouva ruší od počátku, takže se na ni hledí, jako kdyby nebyla. Např. pokud odstoupíte jako kupující z kupní smlouvy, protože druhá strana je v prodlení, nemusíte již prodávajícímu předat peníze. Pokud by vám ale dodal předmět koupě, musíte jej vrátit.
Od smlouvy ale nelze odstoupit při každém porušení smlouvy. Strany se musí ve smlouvě dohodnout, kdy může k odstoupení od smlouvy dojít. Pokud se na ničem nedohodnou, může k odstoupení dojít pouze, je-li závazek porušen podstatným způsobem. Co to znamená? Strana, která smlouvu porušila, musela už při jejím uzavření vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, kdyby toto porušení předvídala.
Odstoupit ze smlouvy můžeme také, pokud se druhá strana chová tak, že smlouva bude podstatným způsobem porušena, a na naši výzvu nám neposkytne žádnou záruku, že smlouvu splní. Odlišná úprava pak platí u spotřebitelských smluv, podrobnosti upravuje občanský zákoník.
Co jsou fixní závazky
Nedostali jste dort v den narozeninové oslavy? Marně jste čekali na doručení květinové výzdoby na svatbu? I kdyby dort či květiny přišly později, už vám k ničemu nebudou. Jednalo se totiž o tzv. fixní závazky.
Jejich právní úpravu najdeme v § 1980 občanského zákoníku. Poznáme je podle dvou znaků. Za prvé musí fixní smlouva obsahovat přesně stanovenou dobu, ve které má být splněna. Občanský zákon nestanoví, s jakou přesností má být doba stanovena. Může jít o určité časové rozmezí v rozsahu týdnů, ale může být také stanovena přesně na minuty.
Za druhé ze smlouvy nebo její povahy vyplývá, že věřitel nemůže mít na opožděném plnění zájem. Buď je tato skutečnost přímo stanovena ve smlouvě, nebo to vyplyne z účelu, pro který je smlouva uzavřena.
Podstatné je, že při uzavření smlouvy musí být oběma stranám jasné, že se jedná o fixní smlouvu, tedy o závazek, který když nebude splněn včas, nebude mít pro věřitele žádnou hodnotu. Doporučujeme přímo do smlouvy uvést, že strana nemá zájem na pozdějším plnění.
Příklad: Objednám dovoz jídla na přesný čas. Nesdělím však, že jde o oběd pro klienta a na pozdějším dodání nemám zájem. V takovém případě nepůjde o fixní smlouvu.
Neplnění smluvních závazků u fixních smluv
Fixní závazky jsou specifické v tom, že v případě jejich porušení a prodlení dlužníka, dojde automaticky k zániku smlouvy. Věřitel tedy nemusí od smlouvy nijak odstupovat. Prodlení dlužníka má tytéž účinky jako odstoupení od smlouvy věřitelem. Vůbec pak nezáleží na tom, zda dlužník prodlení zavinil, anebo nikoliv.
Příklad: Je jedno, jestli vám cukrář upeče narozeninový dort pozdě, protože měl jiné zakázky, nebo uvízne v zácpě. Pokud nedodá dort na oslavu včas, nejste povinni jej převzít ani za něj zaplatit. Naopak vám cukrář musí vrátit zálohu, případně celou cenu. Výjimkou by byla situace, kdy cukrář hodlá dort předat, ale vy nejste na místě, abyste jej převzali. V takovém případě je v prodlení věřitel a dlužník za své prodlení není odpovědný.
Zánik závazku nenastane pouze v případě, že věřitel bez zbytečného odkladu dlužníkovi oznámí, že na splnění smlouvy trvá. Pokud si tedy na dortu chcete pochutnat, i když už je po oslavě, můžete se domluvit.
