Cestovní náhrady při služební cestě 2026: Sazby a výpočet

Téma cestovních náhrad při služební cestě se dotýká každého zaměstnavatele, který vysílá své zaměstnance mimo sjednané místo výkonu práce, i samotných zaměstnanců, dohodářů a podnikatelů, kteří na takové cesty jezdí. Správně nastavený systém vyplácení a vyúčtování není pouze otázkou interních směrnic — jde o zákonnou povinnost vyplývající ze zákoníku práce. Chyby v této oblasti znamenají doměrky daní, spory se zaměstnanci, problémy při kontrolách finančního úřadu nebo Inspektorátu práce. Tento průvodce vás provede vším podstatným, co byste měli o cestovních náhradách 2026 vědět — od aktuálních sazeb přes paušál na pohonné hmoty až po vzor vyúčtování pracovní cesty.

Cestovní náhrady při služební cestě v kostce (rychlá odpověď)

Pokud potřebujete jen rychlý přehled, zde je shrnutí toho nejdůležitějšího pro rok 2026:

  • Tuzemské stravné 2026 — 166 až 198 Kč (5–12 hodin), 252 až 304 Kč (12–18 hodin), 396 až 473 Kč (nad 18 hodin). Spodní hranice je minimum pro státní sféru, horní hranice maximum osvobozené od daně.
  • Zahraniční stravné — sazby v cizí měně podle vyhlášky MPSV pro každý stát zvlášť; nárok na 1/3, 2/3 nebo plné stravné podle délky cesty v kalendářním dni.
  • Kapesné při zahraniční pracovní cestě — až 40 % zahraničního stravného, bez nutnosti dokládání účtenkami.
  • Základní náhrada za použití vozidla — 6,10 Kč/km u osobního automobilu, 1,70 Kč/km u motocyklu.
  • Paušál na pohonné hmoty — průměrná cena PHM dle vyhlášky MPSV nebo skutečná cena doložená účtenkou.
  • Lhůta vyúčtování — zaměstnanec předkládá doklady do 10 pracovních dnů po cestě, zaměstnavatel doplácí rozdíl do dalších 10 pracovních dnů.
  • Daňový režim — náhrady v zákonné výši jsou osvobozeny od daně z příjmů i pojistného; nadlimitní část se zdaňuje a podléhá odvodům.

Co jsou cestovní náhrady a kdy vzniká nárok při služební cestě

Cestovní náhrady jsou finanční kompenzací výdajů, které zaměstnanci vznikají v souvislosti s výkonem práce mimo sjednané místo výkonu práce. Právní úprava je obsažena v části sedmé zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.), konkrétně v paragrafech 151 až 190. Nárok na cestovní náhrady při služební cestě vzniká zaměstnanci přímo ze zákona — zaměstnavatel jej nemůže jednostranně omezit, vyloučit ani podmínit interním předpisem.

Co je služební cesta podle zákoníku práce? Jde o časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. V praxi se používají i pojmy pracovní cesta nebo služební cesta — zákon pracuje s termínem pracovní cesta (§ 42 ZP). Zaměstnanec musí s vysláním souhlasit, pokud nebyla možnost vysílání výslovně sjednána v pracovní smlouvě. Souhlas může být dán i konkludentně — tedy například nastoupením na cestu.

Kdo má nárok: zaměstnanec, dohodář, OSVČ, jednatel

Okruh osob s nárokem na cestovní náhrady je širší, než se na první pohled zdá:

  • Zaměstnanec v pracovním poměru — nárok plyne přímo ze zákoníku práce a nelze jej smluvně vyloučit.
  • Dohodář (DPP, DPČ) — má nárok pouze tehdy, je-li to ve smlouvě výslovně sjednáno. Bez ujednání zaměstnavatel náhrady poskytovat nemusí.
  • Jednatel a člen statutárního orgánu — nárok závisí na smlouvě o výkonu funkce; pokud o cestovních náhradách mlčí, řídí se obvykle úprava obdobně jako u zaměstnanců.
  • OSVČ a podnikatelé — nemají „nárok“ na náhrady ve smyslu zákoníku práce. Mohou si však uplatnit cestovní výdaje jako daňově uznatelný náklad podle zákona o daních z příjmů, a to v paušální výši stravného odpovídající dolní sazbě pro zaměstnance ve státní sféře.

Povinnosti zaměstnavatele při vyslání na pracovní cestu

Před zahájením cesty má zaměstnavatel několik konkrétních povinností při vyslání na pracovní cestu:

  • Písemně určit podmínky cesty (cestovní příkaz) — místo nástupu, místo výkonu, datum a čas zahájení a ukončení, způsob dopravy, případně způsob ubytování a stravování.
  • Na žádost zaměstnance poskytnout přiměřenou zálohu na předpokládané výdaje.
  • Zajistit, aby cesta nezasahovala neúměrně do soukromí a doby odpočinku zaměstnance.
  • Po skončení cesty řádně přijmout vyúčtování a dodržet zákonnou lhůtu pro doplatek nebo vrácení přeplatku.
  • Vést evidenci, která umožní průkaznost vyplácených náhrad pro účely kontroly daňové i kontroly inspekce práce.

Druhy cestovních náhrad podle zákoníku práce

Zákon rozeznává několik samostatných kategorií náhrad. Každá z nich má vlastní pravidla a žádná z nich nenahrazuje druhou — zaměstnanec má nárok na všechny souběžně, pokud splní podmínky.

Stravné při tuzemské služební cestě (sazby 2026)

Výše stravného 2026 se každoročně upravuje vyhláškou Ministerstva práce a sociálních věcí. Pro rok 2026 platí pro zaměstnance ve státní a veřejné sféře tyto sazby tuzemského stravného odstupňované podle délky služební cesty v kalendářním dni:

  • 5 až 12 hodin: 166 až 198 Kč
  • déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin: 252 až 304 Kč
  • déle než 18 hodin: 396 až 473 Kč

U zaměstnavatelů v soukromé sféře jsou uvedené hodnoty pouze minimálním rámcem — zaměstnavatel může přiznat stravné vyšší. Pokud však překročí horní zákonný limit, část přesahující tento limit se posuzuje jako zdanitelný příjem zaměstnance a podléhá odvodům na sociální i zdravotní pojištění. Trvá-li cesta méně než 5 hodin, nárok na stravné nevzniká vůbec; zaměstnavatel však může poskytnout zaměstnanci stravné v poměrné výši, pokud zaměstnanci znemožní obvyklé stravování.

Stravné a kapesné při zahraniční služební cestě

U zahraničních cest platí odlišný režim. Sazby zahraničního stravného 2026 stanovuje vyhláška MPSV v cizí měně samostatně pro každý stát. Zaměstnanec má nárok na:

  • plné zahraniční stravné při cestě delší než 18 hodin,
  • dvě třetiny při cestě 12 až 18 hodin,
  • jednu třetinu při cestě 1 až 12 hodin.

Doba kratší než hodina nárok nezakládá. Rozhodující je doba strávená v zahraničí — překročení státní hranice se počítá podle skutečného času, u letecké dopravy obvykle podle času odletu/příletu z/do letiště v ČR.

Nad rámec stravného může zaměstnavatel poskytnout kapesné při zahraniční pracovní cestě ve výši až 40 % zahraničního stravného. Kapesné slouží k pokrytí drobných osobních výdajů a zaměstnanec jej nemusí dokládat účtenkami. U státních zaměstnavatelů je poskytování kapesného povinné, u soukromých nepovinné a závisí na vnitřním předpisu nebo dohodě.

Náhrada za použití vlastního vozidla a paušál na PHM

Pokud zaměstnanec se souhlasem zaměstnavatele použije vlastní automobil, vznikají mu dva samostatné nároky:

  • Základní náhrada za použití vozidla — pro rok 2026 činí 6,10 Kč za 1 km u osobních automobilů a 1,70 Kč za 1 km u jednostopých vozidel a tříkolek.
  • Náhrada za spotřebovanou pohonnou hmotu — vychází ze spotřeby uvedené v technickém průkazu (zpravidla aritmetický průměr ze tří hodnot pro městský/mimoměstský/kombinovaný provoz) a aktuální ceny PHM.

Průměrné ceny pohonných hmot stanovuje každoročně vyhláška MPSV. Zaměstnanec se může rozhodnout, zda uplatní paušál na pohonné hmoty (průměrnou vyhláškovou cenu), nebo doloží skutečnou cenu dokladem o nákupu z období cesty. Použití průměrné vyhláškové ceny je administrativně jednodušší a nevyžaduje shromažďovat účtenky z čerpacích stanic.

Náhrada jízdních výdajů a ubytování

Pokud zaměstnanec použije hromadný dopravní prostředek (vlak, autobus, MHD, letadlo, taxi po dohodě), zaměstnavatel mu proplácí prokázané jízdné v ekonomické třídě, která je obvyklá pro daný druh dopravy. Doklady — jízdenka, palubní lístek, faktura — jsou povinnou součástí vyúčtování.

Náhrada za ubytování se proplácí v plné prokázané výši, pokud odpovídá kategorii ubytování přiměřené účelu cesty a místním cenám. Zaměstnavatel může vnitřním předpisem omezit kategorii hotelu (např. maximálně tři hvězdičky v Evropě) — takové omezení musí být zaměstnanci známé předem. Doklad o ubytování musí obsahovat údaje o ubytovacím zařízení, době ubytování a ceně.

Náhrada nutných vedlejších výdajů

Do nutných vedlejších výdajů patří položky, které vznikají v přímé souvislosti s cestou, ale nelze je zařadit do žádné z předchozích kategorií. Typicky se jedná o:

  • parkovné a poplatky za garážování,
  • mýtné a dálniční známky (pokud nejsou zahrnuty v ceně PHM),
  • poplatky za přívoz, tunel, most,
  • úschovu zavazadel,
  • nezbytné telefonní hovory služebního charakteru,
  • poplatky za vstup na výstavu nebo veletrh, kvůli kterému byl zaměstnanec vyslán,
  • vízové poplatky a poplatky za očkování u zahraničních cest.

Aktuální sazby cestovních náhrad pro rok 2026 (přehledná tabulka)

Pro rychlou orientaci shrnujeme klíčové sazby stravného tuzemská cesta 2026 i ostatní paušální hodnoty do jediné tabulky:

Položka Sazba 2026 Poznámka
Stravné 5–12 hodin 166–198 Kč dolní hranice státní sféra, horní limit pro osvobození
Stravné 12–18 hodin 252–304 Kč
Stravné nad 18 hodin 396–473 Kč
Základní náhrada — osobní auto 6,10 Kč/km vyhláška MPSV
Základní náhrada — motocykl 1,70 Kč/km vyhláška MPSV
Kapesné — zahraniční cesta do 40 % zahr. stravného nepovinné v soukromé sféře
Krácení za bezplatné jídlo (5–12 h) 70 % za jedno jídlo
Krácení za bezplatné jídlo (12–18 h) 35 % za jedno jídlo
Krácení za bezplatné jídlo (nad 18 h) 25 % za jedno jídlo

Aktuální průměrné ceny PHM pro rok 2026 stanovuje vyhláška MPSV samostatně pro benzin 95, benzin 98, naftu a elektrickou energii. Doporučujeme vždy ověřit aktuální znění vyhlášky před vyúčtováním.

Jak vypočítat cestovní náhrady krok za krokem

Pojďme si ukázat, jak vypočítat cestovní náhrady při služební cestě 2026, na dvou modelových příkladech. Obecný postup je vždy stejný:

  1. Určete přesnou dobu trvání cesty (od opuštění místa zahájení do návratu).
  2. Zařaďte dobu do správného pásma stravného.
  3. Spočítejte krácení stravného o případná bezplatně poskytnutá jídla.
  4. U vlastního vozidla vypočítejte základní náhradu (km × sazba) a náhradu za PHM (km × spotřeba/100 × cena PHM).
  5. Sečtěte jízdné, ubytování a nutné vedlejší výdaje doložené účtenkami.
  6. Odečtěte poskytnutou zálohu — výsledek je doplatek nebo přeplatek.

Příklad 1: Tuzemská třídenní služební cesta (vlastní auto)

Zaměstnanec odjíždí v pondělí v 7:00 z Prahy na služební cestu do Brna a vrací se ve středu v 18:00. Použije vlastní auto Škoda Octavia se spotřebou 6,5 l/100 km (kombinovaný provoz), ujede 480 km celkem. Hotelové ubytování dvě noci stálo 4 200 Kč, parkovné u hotelu 200 Kč. Snídaně byly v ceně ubytování, ostatní stravu si platil sám. Předpokládejme průměrnou vyhláškovou cenu benzinu 38,50 Kč/l a sazbu stravného 198 Kč pro pásmo 5–12 h, 304 Kč pro 12–18 h, 473 Kč pro nad 18 h (horní limit).

  • Den 1 (pondělí): 7:00–24:00 = 17 hodin, pásmo 12–18 h → stravné 304 Kč, krácení o snídani 0 Kč (snídaně až ráno); 304 Kč.
  • Den 2 (úterý): celý den, nad 18 h → stravné 473 Kč, krácení o snídani 25 % = 118,25 Kč → stravné 354,75 Kč, zaokrouhleno 355 Kč.
  • Den 3 (středa): 0:00–18:00 = 18 hodin, pásmo 12–18 h (přesně 18 h spadá ještě do tohoto pásma) → stravné 304 Kč, krácení o snídani 35 % = 106,40 Kč → 197,60 Kč, zaokrouhleno 198 Kč.
  • Stravné celkem: 304 + 355 + 198 = 857 Kč.
  • Základní náhrada: 480 km × 6,10 Kč = 2 928 Kč.
  • Náhrada za PHM: 480 km × 6,5 / 100 × 38,50 Kč = 1 201,20 Kč.
  • Ubytování: 4 200 Kč. Vedlejší výdaje: 200 Kč.
  • CELKEM: 857 + 2 928 + 1 201,20 + 4 200 + 200 = 9 386,20 Kč.

Příklad 2: Zahraniční služební cesta s krácením stravného a kapesným

Zaměstnanec letí v pondělí na obchodní jednání do Vídně. Vyhláškové zahraniční stravné pro Rakousko činí 50 EUR/den (modelová hodnota — vždy ověřte aktuální vyhlášku). Zaměstnavatel poskytuje kapesné 40 %. Cesta trvá: pondělí překročení hranice v 9:00, návrat v úterý ve 22:00. V hotelu je v ceně snídaně i obchodní oběd s partnerem.

  • Den 1 (pondělí): 9:00–24:00 v zahraničí = 15 hodin, pásmo 12–18 h → 2/3 × 50 EUR = 33,33 EUR. Krácení o oběd 35 % = 11,67 EUR → stravné 21,66 EUR.
  • Den 2 (úterý): 0:00–22:00 v zahraničí = 22 hodin, plné stravné 50 EUR. Krácení o snídani 25 % = 12,50 EUR → stravné 37,50 EUR.
  • Stravné celkem: 21,66 + 37,50 = 59,16 EUR.
  • Kapesné: 40 % z nekrácených částek (33,33 + 50) = 33,33 EUR.
  • Plus jízdné letenkou, ubytování a nutné vedlejší výdaje doložené účtenkami.

Krácení stravného při zajištěné stravě (snídaně, oběd, večeře)

Krácení stravného při zajištěné stravě 2026 řeší situaci, kdy zaměstnanec v rámci cesty obdrží bezplatně jídlo charakteru snídaně, oběda nebo večeře (typicky v rámci hotelového ubytování, konference nebo školení). Sazby krácení činí za každé bezplatně poskytnuté jídlo:

  • 70 % stravného při cestě 5 až 12 hodin,
  • 35 % stravného při cestě déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin,
  • 25 % stravného při cestě delší než 18 hodin.

Pozor: krátí se ze sazby bez kapesného. U zahraniční cesty se rovněž krátí kapesné podle stejných pravidel, ale pouze ze stravného, nikoli z kapesného samotného (kapesné se počítá z nekrácené částky stravného).

Cestovní příkaz a vyúčtování služební cesty

Bez správně vystaveného cestovního příkazu hrozí problémy nejen při kontrole, ale i ve vztahu se zaměstnancem. Cestovní příkaz je zároveň podkladem pro vyúčtování i důkazem, že cesta proběhla z rozhodnutí zaměstnavatele.

Co musí obsahovat cestovní příkaz

Před vysláním na služební cestu by měl zaměstnanec obdržet cestovní příkaz (písemný nebo v elektronické podobě), který obsahuje:

  • identifikaci zaměstnance i zaměstnavatele,
  • účel a místo služební cesty,
  • dobu trvání cesty (datum a čas zahájení a ukončení),
  • způsob dopravy a případné povolení použití soukromého vozidla,
  • místo nástupu a ukončení cesty,
  • podmínky stravování a ubytování (bylo-li předem zajištěno),
  • případnou výši poskytnuté zálohy,
  • podpis odpovědné osoby (zpravidla nadřízeného).

Lhůta na vyúčtování a vyplacení záloh

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci na jeho žádost přiměřenou zálohu na cestovní náhrady. Výše zálohy by měla odpovídat předpokládaným výdajům služební cesty a vyplácí se zpravidla bezhotovostně před zahájením cesty.

Po skončení cesty má zaměstnanec povinnost do 10 pracovních dnů předložit písemné vyúčtování pracovní cesty včetně originálních dokladů. Zaměstnavatel pak musí do dalších 10 pracovních dnů od předložení vyúčtování doplatit rozdíl, případně vyžádat vrácení přeplatku zálohy. Lze sjednat lhůtu kratší, prodloužení je možné jen vnitřním předpisem nebo kolektivní smlouvou.

Vzor vyúčtování pracovní cesty (tuzemská i zahraniční)

Praktický vzor vyúčtování pracovní cesty by měl obsahovat tyto oddíly:

  1. Hlavička — jméno zaměstnance, číslo cestovního příkazu, datum vyúčtování.
  2. Časový průběh cesty — datum a čas zahájení, překročení hranice (u zahraniční cesty), ukončení; výpočet délky cesty v jednotlivých kalendářních dnech.
  3. Stravné — sazba dle pásma, krácení o zajištěná jídla, dílčí součty po dnech.
  4. Kapesné — pouze u zahraničních cest, výpočet ze základu stravného.
  5. Náhrada za vozidlo — počet ujetých km, sazba základní náhrady, výpočet PHM, případná dálniční známka.
  6. Ubytování — seznam dokladů a celková částka.
  7. Nutné vedlejší výdaje — položkový rozpis s odkazem na účtenky.
  8. Souhrn — celkový nárok minus poskytnutá záloha = doplatek/přeplatek.
  9. Přílohy — všechny originální doklady a kopie cestovního příkazu.

Mnoho firem dnes pracuje s elektronickými systémy, které vyúčtování vygenerují automaticky. I v takovém případě platí povinnost archivace dokladů — minimálně po dobu, po kterou trvá lhůta pro vyměření daně.

Cestovní náhrady u OSVČ a podnikatelů

OSVČ a další podnikající fyzické osoby nejsou v postavení zaměstnance, a proto se na ně zákoník práce přímo nevztahuje. Přesto mohou cestovní výdaje uplatnit jako daňově uznatelné — ale podle pravidel zákona o daních z příjmů, nikoli zákoníku práce.

Klíčové rozdíly oproti zaměstnanci:

  • OSVČ si může uplatnit stravné ve výši odpovídající dolní sazbě tuzemského stravného pro státní sféru. Není možné uplatnit horní sazbu ani „prémii“ jako u soukromých zaměstnavatelů.
  • U vlastního automobilu zařazeného v obchodním majetku se uplatňují skutečné výdaje na PHM podle dokladů, případně paušální výdaj na dopravu (5 000 Kč měsíčně, max. za 3 vozidla).
  • U auta neřazeného v obchodním majetku lze uplatnit obdobně jako u zaměstnanců základní náhradu 6,10 Kč/km plus paušál na PHM.
  • OSVČ nemusí vystavovat cestovní příkaz, ale pro průkaznost se doporučuje vést jednoduchou knihu jízd a evidenci cest.

Pokud OSVČ vede daňovou evidenci nebo účetnictví, musí cestovní výdaje řádně doložit doklady. Při uplatnění výdajových paušálů (60/80/40 %) se cestovní výdaje samostatně neuplatňují — jsou již zahrnuty v paušálu.

Daňové dopady cestovních náhrad: osvobození a pojistné

Správně vyplacené cestovní náhrady při služební cestě v zákonné výši nepodléhají dani z příjmů ani odvodům na sociální a zdravotní pojištění — a to ani na straně zaměstnance, ani zaměstnavatele. Zaměstnavatel si je navíc může uplatnit jako daňově uznatelný náklad podle § 24 zákona o daních z příjmů.

Pokud zaměstnavatel poskytne náhrady nad rámec zákonných limitů (typicky vyšší stravné, než stanoví horní sazba vyhlášky), platí toto:

  • Část přesahující horní limit se posuzuje jako zdanitelný příjem zaměstnance ze závislé činnosti, podléhá zálohové dani z příjmů a vstupuje do vyměřovacího základu pro sociální a zdravotní pojištění.
  • Pro zaměstnavatele zpravidla zůstává daňově uznatelným nákladem, pokud je nadlimitní část řádně sjednána v kolektivní smlouvě, vnitřním předpisu, pracovní smlouvě nebo individuální dohodě.
  • Kapesné nad 40 % zahraničního stravného je obdobně zdanitelným příjmem zaměstnance.

U paušálu na PHM platí, že pokud zaměstnavatel proplatí cenu vyšší, než je vyhlášková průměrná cena, a zaměstnanec ji nedoloží účtenkou z období cesty, je rozdíl rovněž zdanitelným příjmem.

Nejčastější chyby při proplácení cestovních náhrad

V praxi se opakovaně setkáváme s několika typickými problémy při zpracování cestovních náhrad:

  • Chybějící písemný cestovní příkaz — i u krátkých cest by měl existovat alespoň v elektronické podobě. Bez něj hrozí zpochybnění daňové uznatelnosti.
  • Nesprávné krácení stravného při poskytnutí jídla v hotelu nebo na konferenci — zejména opomenutí oběda zahrnutého v programu školení.
  • Špatný výpočet doby trvání cesty — rozhodující je čas od zahájení do skončení cesty, nikoli pracovní doba zaměstnance.
  • Použití nesprávné sazby v soukromé sféře — buď příliš nízké (nedosahující zákonného minima), nebo nadlimitní bez správného zdanění.
  • Neproplacení vedlejších výdajů, jako je parkovné, mýtné nebo úschova zavazadel.
  • Pozdní vyúčtování a překročení desetidenní lhůty pro doložení dokladů i pro doplatek ze strany zaměstnavatele.
  • Záměna vyhláškové ceny PHM s cenou skutečnou bez doložení účtenkou — finanční úřady tyto rozdíly aktivně kontrolují.
  • Opomenutí kapesného nebo naopak jeho poskytnutí nad 40 % bez zdanění.

Pro bezproblémový průběh celého procesu doporučujeme vypracovat vnitřní předpis, který jasně vymezí postupy, formuláře, schvalovací kompetence a odpovědné osoby. Investice do kvalitní směrnice a školení personalistů se mnohonásobně vrátí v podobě menšího počtu sporů a hladších kontrol.

Často kladené otázky (FAQ)

Co je služební cesta podle zákoníku práce?
Časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zákon používá pojem pracovní cesta (§ 42 ZP).

Jak vypočítat stravné při služební cestě nad 18 hodin?
Použijete sazbu pro pásmo nad 18 hodin (pro rok 2026 ve výši 396 až 473 Kč), případně ji krátíte o procenta odpovídající bezplatně poskytnutým jídlům (25 % za jedno jídlo).

Do kdy vyúčtovat služební cestu?
Zaměstnanec předkládá vyúčtování do 10 pracovních dnů po skončení cesty. Zaměstnavatel doplácí rozdíl do dalších 10 pracovních dnů od předložení.

Co musí obsahovat cestovní příkaz?
Identifikaci stran, účel a místo cesty, datum a čas zahájení a ukončení, způsob dopravy, případnou zálohu a podpis odpovědné osoby.

Jaká je výše kapesného při zahraniční pracovní cestě?
Až 40 % zahraničního stravného. U státních zaměstnavatelů je povinné, u soukromých nepovinné a závisí na vnitřním předpisu.

Jak se počítá náhrada za použití soukromého vozidla?
Sečtete základní náhradu (km × 6,10 Kč u osobního auta) a náhradu za PHM (km × spotřeba dle TP / 100 × cena PHM podle vyhlášky nebo dle účtenky).

Mají dohodáři nárok na cestovní náhrady?
Pouze tehdy, je-li to ve smlouvě (DPP nebo DPČ) výslovně sjednáno. Bez ujednání zaměstnavatel náhrady poskytovat nemusí.

Jak řeší cestovní náhrady OSVČ?
OSVČ uplatňuje cestovní výdaje jako daňově uznatelný náklad. Stravné v dolní sazbě státní sféry, u vozidla buď skutečné výdaje, nebo základní náhradu plus paušál na PHM, nebo paušální výdaj na dopravu 5 000 Kč/měsíc.

Poslední aktualizace: 30. dubna 2026