Ne, k postoupení pohledávky není potřeba souhlas dlužníka. Věřitel může pohledávku postoupit i bez jeho vědomí. Dlužník však musí být o postoupení informován — dokud se tak nestane, může platně plnit původnímu věřiteli (§ 1882 OZ).

Zákon písemnou formu výslovně nevyžaduje, ale důrazně ji doporučujeme. Písemná smlouva slouží jako důkaz o převodu pohledávky a je nezbytná pro oznámení dlužníkovi. Bez ní hrozí spory o to, zda k postoupení vůbec došlo.

S pohledávkou přechází na postupníka veškeré příslušenství — úroky, úroky z prodlení, smluvní pokuty — a všechna práva s pohledávkou spojená, včetně zajištění (zástavní právo, ručení). Přechází i právo na náhradu újmy způsobené porušením povinnosti dlužníka.

Ano, podle § 1882 občanského zákoníku musí být dlužník o postoupení vyrozuměn. Oznámení může učinit postupitel (původní věřitel), nebo mu postoupení může prokázat postupník (nový věřitel). Dokud se tak nestane, dlužník může platně plnit původnímu věřiteli.

Ano, postoupit lze i pohledávku, která ještě není splatná, pohledávku budoucí, podmíněnou i pohledávku, o které se vede spor. Podstatné je, aby byla pohledávka dostatečně identifikována ve smlouvě o postoupení.

Nelze postoupit pohledávky, které jsou vázány na osobu věřitele (např. nárok na bolestné, výživné), pohledávky, jejichž postoupení vylučuje dohoda s dlužníkem, a pohledávky, u nichž to zakazuje zákon. Stejně tak nelze postoupit pohledávku, jejíž obsah by se změnou věřitele změnil.

Vzor obdržíte v editovatelném formátu .docx (Microsoft Word, Google Docs). Při platbě kartou do několika minut — v potvrzovacím e-mailu najdete odkaz ke stažení.