Potřebujete zařídit nějakou záležitost, ale v problematice se vůbec neorientujete? Můžete se obrátit na odborníka, který ji vyřeší za vás. Chcete si nechat vést účetnictví, nechat  se zastupovat při obchodním jednání nebo chcete, aby vám stavbyvedoucí zajistil odborné vedení stavby? Od toho tu je příkazní smlouva, dříve pojmenovaná jako mandátní smlouva.

Co je příkazní smlouva

Dříve byla v obchodním zákoníku upravena mandátní smlouva a ve starém občanském zákoníku příkazní smlouva. Nyní je příkazní smlouva zakotvena v § 2430 a násl. občanského zákoníku, a spojuje obě předchozí úpravy do jedné. Stranou příkazní smlouvy tak může být kromě právnických osob, OSVČ i fyzická osoba – nepodnikatel.

§ 2430: Příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.

§ 2431: Obstarává-li někdo určité záležitosti jako podnikatel, má povinnost, byl-li o obstarání takové záležitosti požádán, dát druhé straně bez zbytečného odkladu výslovně najevo, zda na sebe obstarání záležitosti bere nebo ne; jinak nahradí škodu tím způsobenou.

Při výkonu příkazní smlouvy u některých profesí se ale použijí speciální pravidla, například při zastupování advokátem, u obstarávání znaleckých posudků apod.

Jak funguje příkazní smlouva

Základní princip

Strany příkazní smlouvy tvoří příkazce, který chce, aby mu druhá strana, příkazník, obstarala jeho záležitost. Příkazník se ve smlouvě zavazuje, že splní poctivě a pečlivě podle svých schopností příkaz, a přenechat příkazci veškerý užitek z obstarané záležitosti.

Plnění příkazu

Příkazník musí ke splnění příkazu použít každého prostředku, kterého vyžaduje povaha obstarávané záležitosti, i takového, který se shoduje s vůlí příkazce.

Příkazník by vždy měl primárně dodržet příkazcovy pokyny. Odchýlit se od nich může pouze, pokud je to nezbytné a nemůže včas obdržet jeho souhlas. Pokud jsou zjevně nesprávné, je povinen ho na to upozornit a splnit je, jen pokud na nich příkazce trvá.

Při plnění příkazu je příkazník povinen informovat příkazce na jeho žádost o postupu plnění a převádět na něj užitek z prováděného příkazu (např. vyplácet úroky).

Přenechání plnění náhradníkovi

Příkazník může svěřit provedení příkazu jiné osobě, např. subdodavateli. Odpovědnost za provedení příkazu však leží na něm. To neplatí, pokud bylo nezbytně nutné, aby příkaz provedl někdo jiný, nebo pokud si strany přímo ve smlouvě sjednaly, že si příkazce může náhradníka ustanovit.

V takovém případě odpovídá příkazník jen za škodu, která byla způsobena chybnou volbou náhradníka. Např. náhradní osoba vůbec neměla potřebnou kvalifikaci pro provádění příkazu a příkazník to věděl.

Smlouva však může stanovit, že příkazník provede příkaz osobně bez možnosti přenechat splnění náhradníkovi.

Vyúčtování a úhrada nákladů

Pokud ho o to požádá příkazník, složí příkazce zálohu, ze které bude příkazník platit úhradu hotových nákladů při plnění příkazu. Poté, co je příkaz proveden, je příkazník povinen předložit vyúčtování.

Příkazce mu pak proplatí náklady, které účelně vynaložil při provádění příkazu. Není přitom důležité, zda bylo dosaženo výsledku.

Pro příklad: Pokud po příkazníkovi chceme, aby nám vyřídil zápis na katastru nemovitostí, budeme mu muset zaplatit výdaje, i kdyby katastr nakonec zápis neprovedl.

Příkazce je odpovědný za škodu, která vznikla příkazníkovi v souvislosti s plněním příkazu. V případě, že není sjednána odměna, nahradí mu i škodu, která vznikla při plnění příkazu náhodou. Náhrada škody v takovém případě je však limitována výší obvykle sjednávané odměny.

Například: Pokud se příkazníkovi při plnění příkazu porouchá automobil, uhradí mu příkazce část nákladů za opravu. Výše úhrady bude záviset na tom, kolik by příkazník dostal, pokud by příkaz prováděl úplatně.

Pokud se na příkazní smlouvu podíváme z daňového hlediska, tak podnikatelé vždy musí odměnu zahrnout do svých daňových přiznání. Pokud byla pro fyzickou osobu, nepodnikatele, odměna z příkazní smlouvy pouze příležitostným příjmem, jehož celková výše za rok nepřekročila 30 000 Kč, ke zdanění nedojde.

Odměna příkazníkovi

Příkazník za svou činnost dostane odměnu, pokud byla ujednána nebo je-li obvyklá. To znamená, že příkazní smlouva nemusí být a priori úplatná. Lze si dohodnout i příkazní smlouvu bezúplatnou. Odměna přitom nenáleží příkazníkovi za výsledek, ale za samotnou činnost, resp. za vynaložení úsilí při obstarání záležitosti příkazce. Výjimkou by bylo, kdyby příkazník porušil své povinnosti, kvůli kterým se záležitost nepodařilo vyřídit.

Vznik příkazní smlouvy

Příkazce se s příkazníkem může dohodnout ústně. Ačkoliv uzavření smlouvy nemusí být písemné, je to často vhodnější, aby měly strany svá práva a povinnosti sepsána černé na bílém a tím se předešlo případným sporům.

Pokud je pro nějakou osobu obstarávání záležitostí podnikatelskou činností, musí dát výslovně najevo případnému příkazci, že s ním chce či nechce bez zbytečného odkladu příkazní smlouvu uzavřít. Musí tak učinit bez zbytečného odkladu od chvíle, kdy byl o obstarání záležitosti požádán. Pokud svou povinnost oznámit svůj úmysl nesplní, je odpovědný za škodu, kterou tím způsobí.

V mnoha případech bude pro splnění záležitostí příkazce potřeba, aby příkazce dal příkazníkovi plnou moc. Jde o situace, kdy má příkazník za příkazce právně jednat (podle dřívější terminologie činit právní úkony). Plná moc nemůže být nahrazena ujednáním v příkazní smlouvě, protože zatímco příkazní smlouva váže smluvní strany, plná moc složí k prokázání třetím osobám, že příkazník je za příkazce oprávněn jednat.

Jedná se o přímé zastoupení, kdy příkazník jedná na účet a jménem příkazce. Strany si ve smlouvě mohou ale sjednat i nepřímé zastoupení. Pak bude příkazník navenek jednat svým jménem, avšak nadále bude plnit příkazcovy pokyny.

Zánik příkazní smlouvy

Jak ukončit příkazní smlouvu? Příkazní smlouva může být vypovězena příkazníkem. Běží mu výpovědní lhůta, která skončí na konci měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém byla doručena. Podal-li tedy výpověď 10.6., skončí smlouva až 31.7. V případě, že příkazník neobstaral záležitost, ke které byl zvlášť pověřen, před tím, než smlouvu vypověděl, je odpovědný za náhradu škody, která z toho vyjde.

Příkazce může příkaz kdykoliv odvolat. Musí pak však následně nahradit náklady, škodu případně část odměny, které při tom příkazníkovi vznikly.

Smrtí příkazce nebo příkazníka (nebo zánikem bez právního nástupce jedná-li se o právnickou osobu) smlouva zaniká, závazky tedy nepřechází na právní nástupce stran. Při zániku příkazu výpovědí, odvoláním nebo i smrtí příkazce musí příkazník zařídit všechno, co nesnese odkladu.

Příkazní smlouva a jiné smluvní typy

Mezi smlouvy příkazního typu patří smlouva o zprostředkování. Při té jedna strana (zprostředkovatel) zprostředkovává zájemci za provizi uzavření smlouvy s třetí osobou.

Obdobným typem je smlouva komisionářská. Jejím uzavřením se komisionář za odměnu zaváže obstarat vlastním jménem určitou záležitost, činí tak však na účet komitenta.

VZOR KOMISIONÁŘSKÉ SMLOUVY

Zasílatelská smlouva se pak používá při přepravách zásilek z určitého místa na jiné. Kdy zasílatel obstarává vlastním jménem na účet příkazce kromě zásilky i další úkony, které souvisí s přepravou.

Od smluv příkazního typu je někdy těžké odlišit smlouvu o dílo.

VZOR SMLOUVY O DÍLO

Jaký je rozdíl mezi příkazní smlouvou a smlouvu o dílo? Smlouva o dílo je vždy úmluva o tom, že zhotovitel provádí na svůj náklad a nebezpečí dílo pro objednatele. Ten má pak povinnost dílo převzít a zaplatit za něj cenu. Smlouva o dílo je tedy především smlouvou o výsledku, zatímco v jádru příkazní smlouvy je snaha příkazníka splnit příkazcovy pokyny, resp. jeho činnost, které ke splnění příkazů vede.

Vzor příkazní smlouvy

Pokud se jedná o složitější vztah anebo je obstarávaná záležitost, činnost či věc komplikovanější anebo finančně náročnější, doporučujeme nechat si sepsat smlouvu na míru. Individualizovaná smlouva vám zajistí vhodné nastavení příkazní smlouvy a současně poskytne vysoké právní jistoty.

SMLOUVA NA MÍRU

Získejte zdarma nacenění pro sepsání smlouvy na míru od advokáta.

4.5/5 - hodnocení čtenářů