Vést soudní spor není procházka růžovou zahradou. Zabere to čas, energii i peníze. Soudní poplatky a náklady řízení mnoho lidí od podání žaloby předem odradí. Právní předpisy jsou navíc komplikované a je potřeba se často nechat zastoupit odborníkem. Ale i to něco stojí. Náklady právního zastoupení i další výdaje však může určitých okolností platit protistrana. Podívejme se na to podrobněji.
Kdo hradí náklady právního zastoupení
Základní pravidlo u soudního řízení zní, že každý účastník si platí své náklady řízení sám. V tom jsou zahrnuty i náklady, které má v případě, že se nechá zastoupit právníkem.
Svědci, znalci a tlumočníci mají naopak nárok na náhradu svých nákladů, protože nejsou účastníci. Dostávají tedy svědečné, resp. znalečné či tlumočné.
V řízeních, která nejsou sporná, je tedy třeba vždy počítat s tím, že jsme povinni si zaplatit soudní poplatky a další výdaje. Jak je to však, v případě, že jde o řízení sporné?za
V některých případech, kdy to odůvodňují poměry účastníka, může ho soud částečně osvobodit od soudních poplatků. Pokud měl tento účastník právního zástupce, vztahuje se toto osvobození i na náklady právního zastoupení. Zcela lze účastníka od soudních nákladů osvobodit pouze výjimečně ze závažných důvodů. Náklady pak hradí stát.
Náhrada nákladů řízení
Náhradu nákladů řízení upravuje občanský soudní řád v § 142 a násl. Platí, že účastníkovi, který je ve sporu úspěšný, je přiznána náhrada nákladů právního zastoupení a dalších výdajů. Ti, kteří svůj spor prohrají tak musí kromě svých nákladů zaplatit i náklady protistrany. To však neplatí, pokud vítěz sporu zavinil nějaké náklady svým jednáním (zmařený úkon – například neúčast na jednání).
Náhrada nákladů se nepřiznává v rozvodových řízeních a řízeních o platnosti manželství, pokud řízení skončilo smírem, pokud mohlo být zahájeno i bez návrhu či pokud bylo zastaveno, aniž by to zavinil některý z účastníků řízení.
V případě, že ve sporu není jedna strana zcela úspěšná, soud náklady rozdělí poměrně mezi obě strany. Platí, že neúspěch se odečte od úspěchu. V případě, že jsme úspěšní z 80%, přizná nám soud náhradu 60% našich nákladů. Plnou náhradu nákladů řízení může získat ten účastník, který měl neúspěch pouze v nepatrné části nebo pokud rozhodnutí záviselo na znaleckém posudku či úvaze soudu.
Pozor! Žalobce si může nárokovat náklady řízení pouze v případě, že žalovanému zaslal před zahájením řízení tzv. předžalobní výzvu.
Uvedená pravidla však nejsou tesána do kamene. Soud vždy posuzuje případy individuálně. Může tak z důvodů hodných zvláštního zřetele náhradu nákladů nepřizná, i kdyby šlo o sporné řízení, ve kterém měla jedna ze stran úspěch. Posoudí totiž všechny okolnosti, které vedly ke sporu, k majetkovým poměrům účastníků řízení a k chování účastníků a k dalším skutečnostem.
Jak soud určí náhradu nákladů právního zastoupení?
K určování nákladů zastoupení existuje rozsáhlá judikatura. Soud uzná náklady právního zastoupení pouze, pokud vás zastupoval advokát (ve specifických případech notář či patentový zástupce). Pokud se tedy vašeho případu ujal váš kamarád, který je právník, avšak není zapsán u České advokátní komory, žádná náhrada za odměnu, kterou mu zaplatíte, vám přiznána nebude.
Odměnu advokátovi můžete platit jednak smluvní, jednak podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Advokátní tarif stanovuje sazby za úkony právní služby, které se odvíjí od tarifních hodnot.
Soudy přiznávají náhradu nákladů právního zastoupení právě podle advokátního tarifu. To znamená, že pokud jste si našli drahého advokáta, se kterým máte dohodnutou smluvní odměnu, budete muset část nákladů právního zastoupení platit ze svého, i když jste ve sporu byli úspěšní.
Ústavní soud však rozhodl, že soudy musí při přiznávání náhrad nákladů právního zastoupení sledovat princip spravedlnosti a legitimního očekávání účastníků řízení. Pokud by použití advokátního tarifu na určení náhrady nákladů právního zastoupení bylo v rozporu s těmito principy, musí soudy využít jiných způsobů, jak náhradu určit.
Soudy zkoumají účelné vynaložení nákladů na právní řízení. Pouze ty náklady, které musela strana nezbytně vynaložit, mohou být náhrady. Může se tak stát, že soud rozhodne, že náklady právního zastoupení nebyly nezbytné k bránění práva u soudu a jejich náhradu přiznat nemusí.
Náhrada nákladů řízení samozřejmě není jen záležitostí občanského práva. V trestním řízení je někdy stanovena tzv. nutná obhajoba, kdy musí mít obžalovaný ustanoveného právního zástupce. Odměna advokáta v trestním řízení je hrazena státem. Pokud je však obviněný odsouzen, musí zpětně státu náklady řízení včetně nákladů právního zastoupení zaplatit.
Když si nemohu právní zastoupení dovolit…
Pokud vás náklady právního zastoupení odrazují od toho, abyste navštívili advokáta a případně svůj spor dostali před soud, máte několik možností.
V prvé řadě se můžete obrátit na některou z neziskových organizací, které poskytují bezplatné poradenství. Příkladem je například dTest Sdružení spotřebitelů.
Je-li váš případ tak závažný, že jej potřebujete dostat k soudu, zkuste nalézt takového advokáta, který poskytuje právní služby zdarma, tzv. pro bono.
Požádat o přidělení advokáta můžete i soud. Podáte si zároveň žádost o osvobození od soudních poplatků. Musíte však soudu podrobně vylíčit, proč si nemůžete dovolit právního zástupce a proč je váš případ natolik právně složitý, že se v něm nedokážete sami zorientovat. Musíte doložit své finanční a majetkové poměry. Soud pak rozhodne, zda vám právníka přidělí. V takovém případě ponese vaše náklady stát.
Pokud soud vaši žádost zamítne, můžete se ještě obrátit přímo na Českou advokátní komoru. Ta váš případ posoudí a případně vám přidělí advokáta. Je však třeba říci, že vyhovuje pouze malému procentu ze všech žádostí.
