**Připravili jsme pro Vás vybraná rozhodnutí soudní praxe z oblasti rodinného práva**: vyživovací povinnost k dítěti. Zákon a právo v něm stanovené nemůže vysvětlovat každý individuání případ zvlášť, proto je věcí soudů rozhodnout v oblastech, které zákon pouze lehce nastínil.
Spisovná značka Vám pomůže nalézt buď na internetu anebo ve sbírkách rozhodnutí soudů plný text rozhodnutí. My jsme z uvedených rozhodnutí vytáhli to podstatné a rozhodující.
===10 Co 188/2007
**Vyživovací povinnost rodičů k dítěti** se neobnovuje, pakliže je dítě přijato na vysokou školu až po čtyřech letech od ukončení středoškolského vzdělání.
===ÚS 1619/07
**K nezletilým dětem mají vyživovací povinnost oba rodiče.** Je zapotřebí náležitě zjistit a posoudit nejen jejich výdělkové poměry (a jiné příjmy), ale také skutečně dosahovaná životní úroveň, na níž se mají děti právo podílet.
Kategorické tvrzení soudu, že je při určování výživného třeba přihlížet pouze k příjmům a majetkovým poměrům otce v případech odůvodněné potřeby nezletilých dětí, neodpovídá nejen zásadám spravedlivého procesu, ale ani normám jednoduchého práva (zákona o rodině).
===ÚS 246/06
Přestože přímo ze zákona o rodině nevyplývá, že by okamžik **stanovení počátku vyživovací povinnosti měl být závislý na právní moci rozhodnutí**, lze bezpochyby připustit, že rozhodnutí o svěření nezletilého dítěte do výchovy by měla předcházet rozhodování o výši výživného. V opačném případě nelze tuto skutečnost přičítat k tíži dítěte.
===ÚS 299/06
**Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí, a to podle svých schopností, možností a majetkových poměrů.** Dítě se podílí na životní úrovni svých rodičů. Při určování rozsahu vyživovací povinnosti soud přihlíží k tomu, kdo z rodičů a v jaké míře o dítě osobně pečuje. Přihlíží se nejen k fakticky dosahovaným příjmům rodičů, ale také k celkové hodnotě movitého a nemovitého majetku a rovněž, ke způsobu života, resp. životní úrovni. Soud je povinen obstarat si a posoudit všechny relevantní podklady pro správné určení výše výživného.
Otázka posouzení návrhu na určení výživného pro nezletilé děti je věcí volné úvahy soudu.
===ÚS 511/05
Pakliže odvolací soud posuzoval **důvodnost návrhu na zvýšení výživného** a zjišťoval, zda od poslední úpravy výživného došlo k podstatné změně poměrů účastníků řízení, je povinen posuzovat tyto poměry komplexně (tedy vč. Majetkových poměrů povinného).
===30 Cdo 2128/2003
**Vyživovací povinnost a contra odpovídající právo na výživné** může vzniknout osobám, které jsou navzájem v určitém konkrétním vztahu. Jedná se o právo majetkové a osobní, které zaniká smrtí oprávněného a smrtí povinného rovněž. Smrt oprávněného či povinného však nemá vliv na dávky splatné ku dni smrti, neboť mohou být předmětem dědictví – jako dluh či pohledávka přecházejí na právního nástupce.
===10 Co 652/2003
Rozhoduje-li soud o **rozsahu vyživovací povinnosti** nelze uplatňovat v tomto případě tzv. jiný příjem ve formě spropitného, i když je pravdou, že s výkonem určitě profese taková možnost faktického příjmu u tohoto rodiče může přicházet v úvahu. Soud toto spropitné nevezme v úvahu.
===25 Cdo 78/2002
**Zákonná vyživovací povinnost se vztahuje i na otce dítěte**, za nějž kterého není matka dítěte provdána. Ten je povinen matce přispívat přiměřenou úhradu výživy po dobu jednoho roku a rovněž úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a slehnutím.
===22 Co 649/99
**Změnou poměrů** ve smyslu §99 odst. 1 zákona o rodině nemůže být pouze a jen skutečnost, že otci nebyl vyplacen vypořádací podíl ze zaniklého společného jmění manželů.
—
*Nenašli jste přesně to, co hledáte? Máte specifický dotaz, pak využijte naší služby online formuláře – Váš dotaz posíláme advokátní kanceláře, kde se mu věnují profesionální advokáti z oboru. Získejte jistotu za zpoplatněnou SMSku.*
.<>
„Přejít na online právní poradnu“:/online-poradna
—
.>
1. 5. 2010, Martin Rosulek
