**Obsah právního vztahu z odpovědnosti za vadné zhotovení věci na zakázku a vadnou opravu nebo úpravu věci tvoří především zákonná práva občana na odstranění vady, na slevu z ceny a na zrušení smlouvy.**
== a) **Právo na odstranění vady**
Jde-li o vadu zhotovené věci nebo opravy (úpravy) věci, kterou lze odstranit, má občan právo na bezplatné, včasné a řádné odstranění této vady (§ 273 odst. 1, § 281 odst. 1 o.z., popřípadě § 6 odst. 4 a 5 vyhlášky č. 18/1965 Sb.).
Organizace je povinna odstranit vadu nejdéle ve lhůtě, která byla pro služby téhož druhu stanovena národním výborem. Lhůta pro odstranění vady opravy motorového vozidla vyplývá z ustanovení § 6 odst. 5 vyhlášky č. 18/1965 Sb. Jestliže organizace neodstraní vadu zhotovené věci ve lhůtě stanovené národním výborem, je tato vada považována za neodstranitelnou a občan za takové situace může buď setrvat na požadavku jejího odstranění, anebo (v závislosti na tom, zda vada brání nebo nebrání řádnému užívání zhotovené věci) uplatnit právo na zrušení smlouvy, popřípadě právo na slevu ceny. Stejné oprávnění občana vyplývá při opravě a úpravě přímo z ustanovení § 281 odst. 1, poslední věta o.z., přičemž nezáleží na tom, zda tato vada neodstraněná ve lhůtě stanovené národním výborem brání nebo nebrání řádnému užívání opravené (upravené) věci.
Požadavek řádného odstranění vady spočívá v tom, že vada zhotovené věci i opravy či úpravy musí být odstraněna bez zbytku tak, aby zhotovená nebo opravená (upravená) věc nebyla výskytem vady ani jejím odstraňováním nijak znehodnocena.
Např. Nejvyšší soud České socialistické republiky v rozsudku sp.zn. 1 Cz 25/84 (na podkladě stížnosti pro porušení zákona proti pravomocným rozhodnutím vydaným ve věci okresního soudu v Náchodě sp. zn. 8 C 653/77) dovodil, že za řádné odstranění vady rodinného domku Okal spočívající v nadměrném úniku plynného formaldehydu z použitých dřevotřískových desek do interiéru rodinného domku, zhotoveného na zakázku, nelze považovat použití takového postupu, který nemá trvalé, ale jen dočasné účinky.
Uplatnění práva na odstranění vady přitom nebrání okolnost, že jde o vadu obtížněji odstranitelnou (ať už z technického hlediska nebo z hlediska výše nákladů na opravu). Volba způsobu odstraňování vady zásadně přísluší organizaci. Soudy však správně připouštějí, aby zejména v případech, v nichž organizace nabízí odstranění vady nedostatečným způsobem, se občan mohl žalobou domáhat odstranění vady služby určitým způsobem odpovídajícím povaze vady. Vždy je však přitom třeba dbát na to, aby žalobní návrh byl dostatečně určitý z hlediska případného výkonu soudního rozhodnutí.
Odstranění vady zhotovené věci nebo opravy (úpravy) lze provést prakticky dvojím způsobem; opravou vady nebo výměnou vadné součástky, která byla při provedení služby použita. Požadavek občana na výměnu vadné součástky použité při provedení služby se tedy neopírá o samostatné právo na výměnu, ale je jen formou realizace práva na odstranění vady.
Účinnému uplatnění práva na odstranění vady poskytnuté služby brání objektivní neodstranitelnost této vady. Za neodstranitelnou vadu zhotovení věci na zakázku bude zpravidla možné považovat i takovou vadu, kterou samu o sobě lze sice odstranit, avšak nelze odstranit následky jejího výskytu či případného odstraňování.
Protože právo na odstranění vady je uplatňována a realizováno na základě a v mezích existující smlouvy o zhotovení věci na zakázku nebo o opravě (úpravě) věci, není zapotřebí, aby občan za tím účelem uzavíral s organizací ještě další smlouvu o odstranění vady 1).
Občan je povinen poskytnout organizaci požadovanou součinnost potřebnou ke zjištění a odstranění reklamované vady (§ 227 o.z.). Případné prodlení občana s poskytnutím této požadované potřebné součinnosti by bránilo vzniku prodlení organizace s provedením záruční opravy.
Účinným uplatněním práva na odstranění vady zhotovené věci nebo opravy (úpravy) dochází ke stanovení běhu záruční doby. Jako určitá výjimka tu vyplývá, že ke stavení běhu záruční doby (§ 274, věta druhá, o.z.) dojde i v případě, v němž občan uplatnil právo na odstranění vady věci zhotovené na zakázku, neboť se důvodně domníval, že vadu lze odstranit, avšak po převzetí věci organizací za účelem provedení záruční opravy se ukáže, že vada je objektivně neodstranitelná. V takovém případě pokračuje běh stavené záruční doby až poté, kdy organizace sdělí občanovi, že reklamovaná vada je vadou objektivně neodstranitelnou. Obdobné závěry platí i z hlediska odpovědnosti za vadné provedení opravy nebo úpravy věci.
== b) **Právo na slevu z ceny**
Jestliže se na věci zhotovené na zakázku vyskytuje neodstranitelná vada, která nebrání řádnému užívání věci podle objednávky, má občan právo na přiměřenou slevu z ceny (§ 273 odst. 2, věta poslední, o.z.). Soudy vesměs vycházejí v toho, že kritéria pro rozlišení toho, kdy vada brání a kdy nebrání řádnému užívání věcí, jsou u zhotovení věci na zakázku vzhledem k povaze a účelu této služby přísnější než u prodeje v obchodě 2). Hranice mezi tím, kdy vada ještě nebrání řádnému užívání zhotovené věci a kdy již takovému užívání brání, je pochopitelně u různých věcí různá. Záleží především na povaze konkrétní věci zhotovené na zakázku a potřebě občana, jejímuž uspokojení má sloužit.
Např. Nejvyšší soud České socialistické republiky v rozsudku sp. zn. 1 Cz 25/84 (vydaném na podkladě stížnosti pro porušení zákona ve věci okresního soudu v Náchodě sp. zn. 8 C 653/77) dovodil, že řádnému užívání rodinného domku Okal zhotoveného na zakázku brání únik plynného formaldehydu z použitých dřevotřískových desek do interiéru, když v důsledku toto byla podstatně překročena stanovená nejvyšší přípustná koncentrace této látky v obytných prostorách. V dané věci byla nejvýše přípustná koncentrace plynného formaldehydu v interiéru překročena o 700 %.
U opravy a úpravy věci jsou předpoklady pro uplatnění práva na slevu z ceny pro vady jiné než u zhotovení věci na zakázku. Vzhledem k ustanovení § 281 odst. 1, věta poslední, o.z. platí, že nelze-li vadu odstranit nebo neodstraní-li ji organizace v určené lhůtě anebo vyskytne-li se vada znovu, může občan volit mezi uplatněním práva na přiměřené snížení ceny a uplatněním práva na zrušení smlouvy. Žádná z těchto alternativ není vázána na to, zda opravenou (upravenou) věc lze nebo nelze v důsledku vady řádně užívat. Právo na slevu z ceny podle ustanovení § 281 odst. 1, věta poslední, o.z. přísluší občanovi za splnění předpokladů uvedených v tomto ustanovení i při opravě motorového vozidla. Vyhláška č. 18/1965 Sb. se sice v rámci odpovědnosti organizace za vadné poskytnutí služby výslovně zmiňuje pouze o právu na odstranění vady, tím však není pochopitelně vyloučena možnost použití z tohoto hlediska obecného ustanovení § 281 odst. 1, věta poslední, o.z.
Při posuzování předpokladů pro uplatnění práva na slevu z ceny opravy (úpravy) věci je třeba vycházet z toho, že lhůta pro odstranění vady může být určena nejen národním výborem (viz § 28 odst. 1, věta druhá, o.z.), ale může případně vyplývat také z dohody účastníků. Lhůta určená účastníky by ovšem musela být kratší než maximální lhůta stanovená národním výborem. Za vadu opravy (úpravy), která se vyskytla znovu, lze považovat každý opakovaný výskyt vady po jejím odstranění. Postačí tedy, aby určitá vada oprava (úprava) byla jednou odstraňována a vyskytla se podruhé.
Výše slevy z ceny zhotovení věci na zakázku i opravy nebo úpravy věci z důvodu vad musí být přiměřená zejména povaze vady, všem důsledkům jejího výskytu a ceně poskytnuté služby. Např. při stanovení výše slevy z ceny z důvodu nedostatečné či neprovedené impregnace dřevěných částí vrchní stavby rodinného domku zhotoveného na zakázku nestačí, aby sleva odpovídala nákladům, jež bylo při zhotovování stavby třeba vynaložit na řádnou impregnaci. Sleva z ceny by tu musila vyjadřovat i již vzniklou a budoucí majetkovou újmu občana souvisící s nižší hodnotou a životností zhotoveného rodinného domku, potřebou častější a nákladnější údržby a péče o vadné části, možností znehodnocení ostatních částí rodinného domku v důsledku nedostatečné ochrany neimpregnovaných nebo vadně impregnovaných částí apod.
Např. odvolací soud v rozhodnutí vydaném ve věci okresního soudu v Ostravě sp. zn. 22 C 45/85 správně vycházel z toho, že při určení výše slevy z ceny služby spočívající v omítnutí rodinného domku nelze brát v úvahu jen snížení životnosti dvou stěn, na kterých byla omítka provedena nekvalitně, ale je třeba vycházet z důsledku vadného poskytnutí služby z hlediska celého domku.
Jestliže občan účinně uplatní právo na slevu z ceny služby, je jeho pohledávka vůči organizaci z důvodu této slevy započitatelná proti pohledávce, kterou má vůči němu organizace z důvodů případného nedoplatku ceny služby (§ 96 o.z.).
== c) **Právo na zrušení smlouvy**
Zatímco právo na odstranění vady a právo na slevu z ceny uplatňuje občan na základě a v mezích nadále existující smlouvy o službě, účinné uplatnění práva na zrušení smlouvy má za následek její zánik.
Zrušení smlouvy je jednostranný právní úkon občana, adresovaný organizaci, kterým jí občan dává na vědomí, že smlouvu ruší (viz č. 17/1976 a č. 22/1983, str. 139 a násl., Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).
Právo na zrušení smlouvy o zhotovení věci na zakázku může občan uplatnit z důvodu neodstranitelné vady, většího počtu vad nebo při opětovném výskytu vady po opravě, avšak vždy jen za předpokladu, že vada (vady) brání řádnému užívání zhotovené věci (§ 273 odst. 2 o.z.). Neodstranitelnost vady z hlediska citovaného zákonného ustanovení a její vysvětlení, jakož i výklad pojmu větší počet vad a opětný výskyt vady po opravě viz pod č. 22/1983, str.137, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
Při opravě a úpravě věci je právo na zrušení smlouvy pro vady dáno jako alternativa k právu na slevu z ceny. To znamená, že za splnění předpokladů obsažených v ustanovení § 281 odst. 1 o.z. může občan volit mezi uplatněním práva na slevu z ceny nebo práva na zrušení smlouvy. Jsou-li splněny tyto předpoklady, může občan uplatnit právo na zrušení smlouvy podle ustanovení § 281 odst. 1 o.z. i souvislosti s opravou motorového vozidla.
Dojde-li k účinnému zrušení smlouvy o zhotovení věci na zakázku nebo o opravě (úpravě) věci, jsou si účastníci této zaniklé smlouvy povinni vzájemně vrátit vše, co podle ní dostali (§ 452, § 457 odst. 1 o.z.). Výklad ustanovení § 458 odst. 1 o.z. v případech, kdy občan vzhledem k povaze poskytnutého plnění nemůže toto plnění vrátit, je uveden pod bodem II., 1. Pokud by bylo vedle vrácení plnění ze zrušení smlouvy o službě požadováno i vydání užitků (§ 458 odst. 2, o.z.), řídil by se postup soudu přiměřeně zásadami vyjádřenými pod č. 22/1983, str. 142-143, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
1) Srov. č. 2/1978, str. 48, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
2) Srov. č. 2/1978, str. 49, Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.
