• Home »
  • Nejčtenější »
  • Vyživovací povinnost mezi manželi a rozvedenými manželi dle nového občanského zákoníku od 1.1.2014
Vyživovací povinnost mezi manželi a rozvedenými manželi dle nového občanského zákoníku od 1.1.2014

Vyživovací povinnost mezi manželi a rozvedenými manželi dle nového občanského zákoníku od 1.1.2014

Problematika výživného rozvedeného manžela byla dříve upravena v zákoně č. 94/1963 Sb., o rodině stejně jako ostatní oblasti rodinného práva, ovšem od 1. 1. 2014 je součástí zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

V zásadě platí, že jakmile se manželé rozvedou, zaniknou jejich vzájemná práva a povinnosti, které jim v manželství náležely, mimo jiné i vyživovací povinnost. Rozsah této povinnosti má zajistit oběma manželům v zásadě stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Svého bývalého manžela můžeme samozřejmě nadále finančně podporovat i dobrovolně, ovšem do těchto vztahů může mnohdy zasáhnout také soud.

Předpoklady pro vznik vyživovací povinnosti mezi manžely

Právo na výživné vůči bývalému manželovi vzniká rozvedenému manželovi, není-li schopen sám se živit z důvodů, které mají svůj původ v době trvání manželství. Takovým důvodem může být například péče o společné dítě. Bývalý manžel má vyživovací povinnost v přiměřeném rozsahu a pouze lze-li to po něm spravedlivě požadovat.

Přihlíží se k věku nebo zdravotnímu stavu bývalého manžela, ale i k péči o společné dítě rozvedených manželů. I na straně rozvedeného manžela se zkoumá více faktorů, a to zejména zda měl snahu opatřit si přiměřené zaměstnání, popřípadě zda mu v zajištění výživy nebrání jeho neschopnost řádně hospodařit s vlastním majetkem. Jinými slovy nám toto ustanovení má zaručit, že nebudeme muset platit výživné rozvedenému manželovi jen proto, že není schopen si najít práci nebo nedokáže rozumně hospodařit se svými penězi či jiným majetkem.

reklama inzerce clanek

Dohoda nebo rozsudek o vyživovací povinnosti mezi manžely

Při rozhodování o výživném a jeho výši přihlíží soud k délce rozvedeného manželství a době, po kterou je rozvedeno. V zásadě se rozsah vyživovací povinnosti řídí dohodou manželů nebo rozvedených manželů, ovšem pro případ že k takové dohodě nedojde, může o vyživovací povinnosti rozhodnout soud. Ten může stanovit vyživovací povinnost i v takovém rozsahu, který zajistí, že rozvedení manželé budou mít v zásadě stejnou životní úroveň. Toto speciální ustanovení poskytuje jistou výhodu pro „nevinnou“ stranu sporu a odpovídá vzájemné vyživovací povinnosti mezi manžely. Soud může takové výživné přiznat manželovi, který rozvrat manželství převážně nezapříčinil nebo s rozvodem nesouhlasil a kterému byla rozvodem způsobena závažná újma. Výživné v tomto rozsahu lze požadovat nejdéle po dobu tří let od rozvodu.

Uzavřením nového manželství nebo vstoupením do registrovaného partnerství právo na výživné zaniká.Místo výživného si mohou rozvedení manželé sjednat i jednorázové odbytné. O odbytném bylo pojednáno v tomto článku.

Vyživovací povinnost mezi příbuznými

Asi by bylo na místě zmínit, že se občanský zákoník kromě vyživovací povinnosti mezi manžely, rozvedenými manžely a rodiči a dětmi zabývá i vyživovací povinnost mezi ostatními příbuznými. Zde platí pravidlo, že vzdálenějším příbuzným náleží vyživovací povinnost, pokud ji nemohou plnit příbuzní bližší.  Stále ovšem platí, že vyživovací povinnost plní v první řadě manžel a dále rodiče popřípadě děti.

Image courtesy of  David Castillo Dominici at FreeDigitalPhotos.net

Vyživovací povinnost mezi manželi a rozvedenými manželi dle nového občanského zákoníku od 1.1.2014
Jak se Vám líbil článek?