• Online právní poradenství | Zdarma právní informace | Právník levně

Vydědění

Právní vymezení vydědění

Vydědění je upraveno v ustanovení § 469a občanského zákoníku (dále jen OZ). Institut vydědění slouží k tomu, že zůstavitel (ten, který zemře a je nakládáno s jeho majetkem) má určitou možnost, jak zamezit tomu, aby jeho zhůvěřilý potomek, který ze zákona má dostat část majetku, tento tzv. nerozházel. Děti totiž patří mezi tzv. neopomenutelné dědice, kteří na základě ustanovení § 479 OZ musejí z majetku zůstavitele dostat svůj zákonný díl (v případě, že ještě nejsou zletilí), nebo alespoň polovinu zákonného dílu (v případě, že jsou zletilí). Vydědit lze tedy pouze své potomky příp. svá vnoučata či pravnoučata, jelikož vydědění lze vztáhnout i na potomky našich potomků. Jak jsme se totiž dozvěděli v předchozím článku s názvem Dědění ze zákona, tak v první dědické skupině mohou dědit až naše pravnoučata a vydědění lze vztáhnout i na ně pro případ, že by již naši potomci či vnoučata nežili.

Vydědit můžeme pomocí tzv. listiny o vydědění. Pro její formu zákon uvádí, že platí obdobně ustanovení § 476 a 480 OZ, které platí též pro formu vzniku a zániku závěti. Jediný rozdíl oproti závěti je ten, že v listině o vydědění musí být uveden důvod vydědění. A to je v podstatě i to nejdůležitější, co je potřeba v listině ošetřit.

4 důvody pro vydědění

Zákon nám dává jediné čtyři důvody pro vydědění, které musíme v listině zdůvodnit a kterých se musíme přidržet.

První důvod pro vydědění

První důvod je uveden v § 469a odst. 1 písm. a) OZ. Zde nám zákon říká, že zůstavitel může vydědit potomka v případě, že v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech. Zde je důležité zmínit, že onu neposkytnutou pomoc zůstavitel skutečně potřeboval a nesmí zde být dána situace, že zůstavitel nepřijal nabídnutou pomoc nebo sám se choval tak, že z jeho jednání vyplývalo, že pomoc nechce či nepotřebuje. Také je potřeba zmínit, že pomoc musí potomek být schopen poskytnout. Pokud bude např. sám vážně nemocen, stěží může poskytnout pomoc jinému. A co se týče pojmu dobrých mravů, tak jeho výklad mnohdy skýtá spoustu zákoutí, nicméně každý si asi dokážeme představit dle svých morálních hodnot, co by mohlo být proti dobrým mravům.

Druhý důvod pro vydědění

Druhým důvodem uvedeným v § 469a odst. 1 písm. b) OZ je to, že potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl. Zde již není dán důvod oné závažné situace na straně zůstavitele, jako je potřeba v případě důvodu prvého. Opět ovšem zde nesmí být dána situace taková, že kontakty jsou přerušeny i z důvodu chování zůstavitele, tedy že schválně se rodině vyhýbá, nezvedá telefony, odmítá setkání apod. Co je asi takový běžný kontakt mezi rodiči a potomky, je opět na subjektivním posouzení každého jednotlivce, ale obecně to bývá občasný telefonický či osobní rozhovor, pravidelná setkávání v době svátků či jiných příležitostí a další.

Třetí důvod pro vydědění

V pořadí třetí důvod, který je v § 469a odst. 1 písm. c) OZ je ten, že potomek byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku. Zde není potřeba nějakého hlubokého zdůvodňování. Stačí, že je zde dán objektivní fakt, že potomek byl pravomocně soudem odsouzen. Ten se jednoduše uvede do listiny o vydědění a je to. Nic ani nemění fakt, že byl potomek z výkonu trestu předčasně propuštěn či mu byla poskytnuta amnestie. Taktéž z dikce zákona nevyplývá nějaké rozlišení mezi trestem podmíněným a nepodmíněným, proto se domnívám, že toto v tomto důvodu vydědění nehraje roli.

Čtvrtý důvod pro vydědění

Čtvrtý a poslední důvod, pro který lze potomka vydědit, je uveden v ustanovení § 469a odst. 1 písm. d) OZ. Potomka lze vydědit proto, že trvale vede nezřízený život. Tento široce pojatý pojem se nejčastěji vykládá ve spojení s tím, že se potomek chová tak, že ohrožuje sebe či svou rodinu. Jedná se např. o to, že potomek je alkoholik, bere drogy, podlehl gamblerství či dalším škodlivým a sociálně odsouzeným činnostem. Podmínka je také i zde dlouhotrvající stav takového chování.

.> Michal Uko

• Spolupráce
• O nás

• Ochrana osobních údajů
• Obchodní podmínky

© 2012 můj právník, info@muj-pravnik.cz