Pokud řidič porušil svoje zákonné povinnosti při provozu na pozemních komunikacích, muselo mu být dříve dokázáno, že se dopustil přestupku alespoň v důsledku své nedbalosti. Při měření radarem však často došlo k odhalení přestupků, u kterých nemohl být identifikován pachatel. Vlastník auta se vymlouval, že řídila osoba blízká, kterou nemusí udat. Efektivně pak bylo znemožněno potrestat pachatele přestupku. I proto byla zavedena objektivní odpovědnost provozovatele vozidla.

Co je objektivní odpovědnost provozovatele vozidla?

Provozovatel vozidla je buď jeho vlastník, nebo osoba, která je jako provozovatel zapsána v registru silničních vozidel. S provozem auta se pojí různé povinnosti, např. nutnost mít sjednáno s pojišťovnou povinné ručení či povinnost vozit s sebou zelenou kartu.

Od 19. ledna 2013 platí ustanovení v zákoně o silničním provozu, podle kterého je provozovatel vozidla povinen zajistit, aby při užití vozidla na pozemní komunikaci byly dodržovány povinnosti řidiče a pravidla provozu na pozemních komunikacích.

Jde o objektivní odpovědnost, tedy odpovědnost, u které se nevyžaduje zavinění. Nezáleží tudíž na tom, jestli vozidlo řídil provozovatel nebo někdo jiný. Pokud dojde k porušení pravidel provozu či povinností řidiče, je provozovatel odpovědný za přestupek, za který se mu uloží pokuta.

Při určení její výše se použije rozmezí pro daný přestupek, pokuta ale nemůže přesáhnout částku 10.000,- Kč. Provozovateli není možné vyslovit zákaz činnosti (zákaz řízení motorových vozidel) ani mu nemohou být přiděleny trestné body do registru řidičů, což je také největší motivací či hrozbou, aby provozovatel na základě výzvy (viz dále) pokutu zaplatil mimo vlastní správní řízení o přestupku.

Důvody zavedení objektivní odpovědnosti provozovatele

Hlavním důvodem pro zavedení objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla je přispět ke snížení přestupků v silničním provozu a tím i ke snížení počtu a hlavně následků závažných dopravních nehod a výrazně zvýšit vymahatelnost pokut uložených za dopravní přestupky. Do zavedení objektivní odpovědnosti provozovatele bylo zaplaceno asi jen 30 % pokut za tyto přestupky. Po jejím zavedení se placení pokut zvýšilo asi na 70 % z celkového počtu zjištěných přestupků.

Dříve se většina provozovatelů, kteří byli vyzváni ke sdělení totožnosti řidiče, odvolávala na tzv. osobu blízkou. Tou se rozumí příbuzný v pokolení přímém, osvojitel, osvojenec, sourozenec a manžel, partner a jiné osoby v poměru rodinném nebo obdobném tehdy, kdyby újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá právem pociťovala jako újmu vlastní.

Ještě před zavedením objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla veřejnost vzrušily různé i mediálně šířené zprávy a diskuze, že v České republice dojde ke zrušení institutu osoba blízká. To je ale nesmysl, protože osobu blízkou lze uplatnit i v trestním právu při závažných trestných činech, takže jí určitě není možné zrušit u pouhých přestupků.

V případě uplatnění osoby blízké musel správní orgán do 19.1.2013 přestupek bez dalšího odložit, od zavedení objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla se ale uplatnění osoby blízké stalo nemožné nebo lépe řečeno neefektivní, protože správní orgán pak postupuje novým, níže popsaným způsobem.

Podmínky uplatnění objektivní odpovědnosti provozovatele

Aby mohla být objektivní odpovědnost provozovatele vozidla uplatněna, musí být splněny (všechny) čtyři základní podmínky:

  1. Není známa totožnost řidiče, který přestupek spáchal.
  2. Porušení pravidel silničního provozu nemělo za následek dopravní nehodu– dopravní nehoda je událost v silničním provozu, při které došlo k následkům na životech, zdraví nebo k hmotné škodě a je v přímé souvislosti s provozem vozidla v pohybu na pozemní komunikaci. Kdyby např. došlo k havárii vozidla, ale nikdo nebyl zraněn, ani nevznikla žádná hmotná škoda, o dopravní nehodu by se nejednalo.
  3. Porušení povinností řidiče nebo pravidel silničního provozu vykazuje znaky přestupku– nesmí se jednat o trestný čin.
  4. Porušení pravidel silničního provozu je zjištěno prostřednictvím automatizovaného technického prostředku používaného bez obsluhy při dohledu na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích nebo se jedná o neoprávněné zastavení či stání – většinou jde o přestupky zjištěné instalovanými (pevnými – stacionárními) radary. Nepůjde použít v případech, kdy např. policie měří rychlost jízdy radarem s obsluhou a řidiči jim ujede, v případech, kdy řidič porušil zákaz vjezdu apod.

Postup správního orgánu – správní řízení

Aby mohl být přestupek provozovatele vozidla projednán, musí správní orgán:

  • učinit nezbytné kroky ke zjištění osoby pachatele přestupku porušení povinností řidiče nebo pravidel provozu na pozemních komunikacích, a
  • nezahájit řízení o přestupku vůči řidiči a věc odložit, protože nezjistil skutečnosti odůvodňující zahájení řízení proti určité osobě (totožnost řidiče se nepodařilo zjistit), nebo
  • řízení o přestupku řidiče zastavit, protože řidiči obviněnému z přestupku se nepodařilo spáchání přestupku prokázat.

Pokud by totiž došlo ke zjištění totožnosti řidiče, nebyla by splněna podmínka pro objektivní odpovědnost provozovatele vozidla a řízení by probíhalo právě s řidičem – nikoliv s provozovatelem.

Pro další postup správního orgánu je důležité, jestli je možné jednání řidiče řešit příkazem na místě. Dále je proto uveden postup u méně závažných přestupků. Správní orgán tak od okamžiku zjištění přestupku bude provádět následující kroky:

  • Vyzve provozovatele vozidla k uhrazení určené částky(pokuty) do 15 dnů, příp. sdělení totožnosti řidiče, který vozidlo v době spáchání přestupku řídil. Je to jakási nabídka provozovateli vozidla na vyřízení přestupku zaplacením určené částky, která může být nižší než pokuta řidiči vozidla, aniž je zjišťována totožnost řidiče a rozhodováno o jeho vině a trestu včetně nákladů přestupkového či správního řízení a hlavně – jak již uvedeno – aniž by někomu byly přidělovány trestné body nebo dokonce vyslovován zákaz řízení.
  • Neuhradí-li provozovatel určenou částku, správní orgán učiní nezbytné kroky ke zjištění totožnosti řidiče vozidla v době spáchání přestupku.
  • Jestliže totožnost řidiče zjistí, uloží mu pokutu a učiní odpovídající bodový záznam v jeho kartě řidiče.
  • Pokud totožnost řidiče nezjistí, přestupek odloží nebo již probíhající přestupkové řízení s konkrétním řidičem zastaví.
  • Provozovateli vozidla uloží za přestupek pokutu, a to v rozmezí pokuty za přestupek spáchaný řidičem, která ale nesmí přesáhnout 10.000,- Kč.

U závažnějších přestupků řidiče, které nelze řešit příkazem na místě, nepřichází vyřízení výzvou v úvahu a s řidičem vozidla, resp. s provozovatelem vozidla, bude vedeno řádné přestupkové řízení.

Při použití objektivní odpovědnosti provozovatele vozidla nelze uplatňovat zásadu presumpce nevinny (předpoklad neviny), dle které se každý považuje za nevinného, dokud nebyla jeho vina prokázána. Provozovatel vozidla totiž není obviněn ze spáchání příslušného přestupku, ale je z pozice vlastníka vozidla spoluodpovědný za zaplacení pokuty. Uloženou pokutu pak může soudní cestou následně vymáhat po skutečném viníkovi, pachateli přestupku.

Kdy provozovatel vozidla odpovědnost nenese?

Provozovatel vozidla za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že v době před porušením povinnosti řidiče nebo pravidel silničního provozu:

  • bylo vozidlo, jehož je provozovatelem, odcizeno nebo byla odcizena jeho tabulka s přidělenou státní poznávací značkou, nebo
  • podal žádost o zápis změny provozovatele vozidla v registru silničních vozidel.

Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla potvrzena Ústavním soudem

O zavedení odpovědnosti provozovatele vozidla za přestupek, který nezavinil, se vedly vášnivé debaty. Spekulovalo se o tom, zda nejde o porušení práva na spravedlivý proces a presumpci neviny. V roce 2018 však Ústavní soud potvrdil, že objektivní odpovědnost provozovatele vozidla není protiústavní. Podle něj musí nést vlastníci vozidel, resp. osoby, které provozují vozidla se souhlasem vlastníka, odpovědnost, za to, že je účinně regulován silniční provoz.

Bc. Milan Čermák

4.4/5 - hodnocení čtenářů