Rozvod manželství v novém občanském zákoníku

Rozvod manželství v novém občanském zákoníku

Louis de Boissy jednou řekl, že jediné, co je horší jak předčasné manželství, je opožděný rozvod.  Jak je to tedy s rozvodem v novém občanském zákoníku?

Ačkoliv tento citát musíme brát s jistým nadhledem, rozvodem skončilo v roce 2012 dle Českého statistického úřadu 26 402 manželství. V následujícím článku se dozvíme, co takový rozvod všechno obnáší, na co se připravit a co například čekat u soudu při rozvodovém řízení.

Obecně ke skončení manželství a rozvodovému řízení dle NOZ

Rozvod je obecně jeden z několika způsobů zániku manželství. Manželství dále zaniká smrtí jednoho z manželů, prohlášením manžela za mrtvého a nově od 1. 1. 2014 také změnou pohlaví dle § 29 občanského zákoníku.

Problematiku zániku manželství, resp. rozvodu manželství nalezneme v části druhé občanského zákoníku, konkrétně od § 755 po § 758. Možná se zde naskýtá otázka, jak se ocitl rozvod v novém občanském zákoníku. Nabytím účinnosti nového občanského zákoníku znamenalo pro rodinné právo jako celek jeden velký milník. Zákon o rodině č. 94/1963 Sb. byl tímto zákonem zrušen a veškerá problematika rodinného práva byla včleněna do nového občanského zákoníku.

Kdy může být manželství rozvedeno?

Slovy zákona, manželství může být rozvedeno pouze za předpokladu, pokud je soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.  Co si lze představit pod stěžejními pojmy hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno? Rozvratem se rozumí hluboký, trvalý a nenapravitelný stav, od něhož nelze očekávat obnovení soužití manželů.

V praktickém životě to může znamenat, že manželé spolu kupříkladu nežijí. Zde je potřeba si dát pozor a nezaměňovat pojmy nežijí a nebydlí. Co znamená „nežijí“ nám určuje § 758. Ten říká, že „manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.“ To jednoduše znamená, že manželé spolu mohou stále bydlet, ale již společně nehospodaří, nemluví spolu či nesdílejí společnou lóži.

Tři limity pro rozvod manželství

Výše uvedené pravidlo, které určuje, za jakých podmínek může být manželství rozvedeno, má ovšem i svoje limity, nebo-li omezení.  Tyto omezení jsou celkem tři.

 I přesto, že soužití manželů je rozvráceno, soud manželství nerozvede, pokud by byl rozvod v rozporu:

  1. se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody,
  2. se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství. Pokud ale manželé spolu již tři roky nežijí, tento důvod neplatí.
  3. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

Dva typy rozvodů podle občanského zákoníku

V novém občanském zákoníku nalezneme dva druhy rozvodů. V § 756 nalezneme tzv. rozvod sporný, tedy rozvod se zjišťováním příčin rozvratu a o paragraf dále tzv. rozvod nesporný, u kterého se příčiny rozvratu nezjišťují.

Sporný rozvod

Rozvod sporný je rozvodem, ve kterém, jak jsem již uvedl, soud zjišťuje příčiny rozvratu manželství.  To znamená, že zjišťuje, zda je manželství rozvráceno hluboce, trvale a nenapravitelně, nelze očekávat jeho obnovení a dále také musí „odhalit“, co k tomuto stavu vedlo a zároveň předcházelo. Tyto skutečnosti lze zjistit pouze na základě výslechu obou manželů a jejich tvrzeních. Sporný rozvod se koná typicky v situaci, kdy jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí či nesouhlasí s výživným rozvedeného manžela nebo např. nesouhlasí s úpravou poměrů k nezletilému dítěti.

Nesporný rozvod

Druhým typem rozvodu je rozvod nesporný, tedy ten, ve kterém se příčiny rozvratu nezjišťují.

Zde je základní podmínkou, aby se jeden z manželů připojil k návrhu na rozvod manželství, který podal manžel druhý. V praxi to vypadá tak, že oba dva manželé s rozvodem souhlasí a domluví se na všem podstatném. Soud v takovémto případě manželství rozvede, aniž by zjišťoval příčiny rozvratu manželství.

Musí ovšem dojít k závěru, že shodné tvrzení manželů, které se týká rozvratu manželství, je pravdivé.  Aby toho nebylo málo, existují ještě další tři podmínky, které musí být kumulativně splněny, aby soud manželství rozvedl:

  • ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí (smysl této podmínky tkví v tom, aby manželé neučinili unáhlené rozhodnutí),
  • manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil (sleduje se zde zásada tzv. „blaha dítěte“),
  • manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu (zde se vyžaduje forma písemná s úředně ověřenými podpisy).

Pokud jste otcem či matkou nezletilých dětí, je určitě dobré vědět, že soud Vás nikdy nerozvede, aniž byste neměli schválenou dohodu o úpravě poměrů k nezletilým dětem. Doporučujeme k přečtení článek Rozvod manželství a nezletilé děti.

Řízení o rozvod manželství

Řízení o rozvod manželství je zakotven v zákoně č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Jedná se o poměrně nový zákon, který upravuje procesní stránku rozvodu manželství, kterou nalezneme od § 383 po § 399.

Co se týká věcné příslušnosti, příslušným soudem bude vždy soud okresní. Místně příslušný je soud, v jehož obvodu mají nebo měli manželé poslední společné bydliště v České republice, bydlí-li v obvodu tohoto soudu alespoň jeden z manželů. Není-li takového soudu, je příslušný obecný soud manžela, který nepodal návrh na zahájení řízení, a není-li ani takového soudu, obecný soud manžela, který podal návrh na zahájení řízení.

Řízení o rozvod pouze na návrh

Řízení o rozvod manželství lze zahájit pouze na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů. Z toho vyplývá, že nikdo jiný, než manželé, návrh na rozvod manželství podat nemůže.  Zákon umožňuje podat zpětvzetí návrhu na zahájení řízení, ale to má účinky pouze v případě, že i druhý manžel s tímto zpětvzetím souhlasí, resp. nevysloví s návrhem z vážných důvodů nesouhlas.

Soud musí vždy vyslechnout účastníky řízení, tedy oba dva manžele, kromě případu, kdy by výslech manželů byl spojen s velkými obtížemi.  Soud také může provést i jiné než jen účastníky navržené důkazy,  je-li to třeba ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, nebo je-li toho třeba ke zjištění zájmů nezletilých účastníků, pro něž nemůže být manželství rozvedeno, ačkoli je rozvráceno (viz. úvodní kapitola článku).

Jedná-li se o nesporný rozvod, není odvolání proti rozsudku přípustné.

Ve sporném rozvodu je lhůta k odvolání standardních 15 dní od doručení rozsudku. Proti rozsudku není možné podat kromě dovolání mimořádné opravné prostředky, tedy žalobu na obnovu řízení ani žalobu pro zmatečnost.

Image courtesy of Ambro / FreeDigitalPhotos.net

Rozvod manželství v novém občanském zákoníku
5 (100%) 2 hlas[ů]