• Online právní poradenství | Zdarma právní informace | Právník levně

Správní oblast

V této části soudních rozhodnutí jsme se zaměřili na rozsudky týkající se správní oblasti, resp. oblasti, která začíná na úrovni úřadování. Každodenně se stýkáme s úředníky a jsme nuceni se určitým způsobem vypořádat s alarmujícími problémy. Následující hlavní výňatky ze soudních rozhodnutí by vám mohly pomoci.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 9. 2008, čj. 1 As 30/2008–49

.<>

Adresáti veřejných subjektivních práv a povinností v oblasti veřejné správy jsou v převážné většině právní laici, na nichž nelze vyžadovat, aby své žádosti formulovali zcela pregnantně a pojmenovávali věci přesnými zákonnými termíny, případně dokonce citovali v žádostech přesná zákonná ustanovení. Správní orgány musí při výkonu veřejné moci akceptovat užívání běžného neodborného jazyka ze strany uživatelů veřejné správy. Pokud jsou výrazy z oblasti běžného jazyka nedostatečné, vzbuzující právní nejasnost z pohledu správního orgánu, musí správní orgán vyzvat žadatele k upřesnění obsahu žádosti a vysvětlit mu, proč je upřesnění nezbytné. Platí totiž zásada, že podání je nutno vždy posuzovat podle jeho skutečného obsahu (k čemu směřuje), nikoliv formálního označení (§ 19 odst. 2 správního řádu z roku 1967, § 37 odst. 1 správního řádu z roku 2004). II. Ustanovení § 3 odst. 3 správního řádu z roku 1967, stejně jako § 4 odst. 1 a § 8 správního řádu z roku 2004, odrážejí principy dobré správy, které jsou aplikovatelné jednak v horizontální rovině mezi vykonavateli veřejné správy navzájem, jednak ve vertikálním vztahu mezi veřejnou správou a jejími uživateli. Pokud principy dobré správy hovoří o nejvhodnějších prostředcích k vyřízení věci, mají se tím samozřejmě na mysli prostředky nejvhodnější pro uživatele veřejné správy, nikoliv pro správní orgán.

Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2007, čj. 2 Ao 1/2007–65

Odtažení motorového vozidla z místní komunikace Správou služeb městské policie a jeho umístění na střežené parkoviště není opatřením obecné povahy.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 8. 2008, čj. 4 Ads 83/2008–39

Připadne-li konec desetidenní lhůty pro nastoupení tzv. fikce doručení podle § 24 odst. 1 správního řádu z roku 2004 na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem této lhůty nejbližší příští pracovní den.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 5. 2008, čj. 5 As 44/2007–93

Zdržoval-li se účastník řízení na dané adrese od zahájení řízení, v jeho průběhu prokazatelně přebíral písemnosti správním orgánem mu tam doručované, přitom nic nenasvědčovalo tomu, že by hodlal místo pobytu změnit a ani jinou doruční adresu správnímu orgánu nesdělil, a teprve po vyzvednutí písemnosti, u níž již nastalo doručení fikcí, tvrdí, že v době doručování bylo místo jeho pobytu odlišné, nemůže taková námitka účinky doručení zvrátit.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 12. 2008, čj. 1 As 80/2008–68

Podmínkou účastenství v řízení není vyhovění věcným námitkám uplatněným účastníkem. Pro úspěšnost námitky vztahující se k účastenství postačuje potence dotčení práva (§ 27 odst. 2 správního řádu z roku 2004).

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2009, čj. 9 As 90/2008–70

Podání učiněné prostřednictvím veřejné datové sítě – internetu – bez zaručeného elektronického podpisu podle § 37 odst. 4 správního řádu z roku 2004 je úkonem způsobilým vyvolat právní účinky jen za podmínky jeho následného doplnění (do 5 dnů) některou z kvalifikovaných forem podání, tj. písemně, ústně do protokolu nebo elektronicky se zaručeným elektronickým podpisem, aniž by přitom bylo nutné k takovému doplnění podatele vyzývat.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 1. 2009, čj. 7 Azs 22/2008–107

Přestože správní řád z roku 2004 podrobněji neupravuje podmínky provedení důkazu rekognicí podle fotografie, lze ji jako důkazního prostředku ve správním řízení použít. Je však nezbytné trvat na objektivně rovných podmínkách provedení důkazu, zejména na shodné velikosti a kvalitě předložených fotografií, jakož i na zachycení vyfotografovaných osob zepředu, s přímým pohledem a obličejovou částí zabírající větší část plochy fotografie.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2008, čj. 2 As 59/2008–80

Dokazování ohledáním (§ 51 odst. 1 a § 54 správního řádu z roku 2004) může být uskutečněno i promítnutím audiovizuálního pořadu. Je-li tak učiněno mimo ústní jednání, musí být o této skutečnosti vyhotoven protokol (§ 18 odst. 1 uvedeného zákona).

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 31. 7. 2008, čj. 2 As 48/2008–58

Přestupku proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu na pozemních komunikacích podle § 22 odst. 1 písm. l) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve spojení s § 53 odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, se dopustí i ten, kdo zaparkoval vozidlo na chodník. Ve správním řízení však musí být postaveno najisto, že se jedná o chodník, a toto důkazní břemeno nese správní úřad.

Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 1. 2009, čj. 1 As 96/2008–115

Obviněný z přestupku může uplatňovat nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy (§ 73 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) i v odvolání; omezení stanovené v § 82 odst. 4 správního řádu z roku 2004 na řízení o přestupku nedopadá.

• Spolupráce
• O nás

• Ochrana osobních údajů
• Obchodní podmínky

© 2012 můj právník, info@muj-pravnik.cz