Odpovědnost za věci vnesené a odložené

==„Za odložené věci neručíme.“ Opravdu?

Jistě jste již několikrát museli všimnout cedulky s nápisem, který hlásá, že za odložené věci se neručí. Provozovatel určité místnosti Vám tím dává jasně najevo, že za to, co si u něj odložíte, neodpovídá. Takový subjekt se pokouší tímto jednáním vzbudit dojem, že je možné se takové odpovědnosti platně zprostit. Jak tomu tedy skutečně je? Pojďme si společně projít příslušná ustanovení občanského zákoníku a ukázat si, jak postupovat při poškození nebo ztrátě vnesené / odložené věci.

Článek je rozdělen do tří částí:
– kdo a kde odpovídá za škodu,
– na co se odpovědnost vztahuje,
– a kdy a u koho ji uplatnit.

===Vymezení odpovědnosti za odložené a vnesené věci

**Zákonná úprava tohoto zvláštního druhu odpovědnosti** je vymezena § 433 – § 434 občanského zákoníku (z. č. 40/1964 Sb., v platném znění). V takto malém rozsahu se však skrývá mnoho podstatného.

**Přestavme si modelovou situaci**, na které vysvětlím působnost a použití zákona. Je sobota večer a Vy se chystáte na večeři do restaurace. Protože je zima, berete si s sebou i kabát. Při příchodu si všimnete cedulky, že za odložené věci se neručí, minete ji a svůj kabát si sundáte a odložíte ho na věšák. Po ukončení konzumace jídla i pití se chystáte zpět domů. Jdete si pro kabát, když v tom zjistíte, že na místě, kam jste ho odložili, není. Co dál? Nyní byste si měli uvědomit následující.

V § 433 odst. 2 občanského zákoníku se totiž praví, že:

*„Je-li s provozováním nějaké činnosti zpravidla spojeno odkládání věcí, odpovídá ten, kdo ji provozuje, občanovi za škodu na věcech odložených na místě k tomu určeném nebo na místě, kam se obvykle odkládají, ledaže by ke škodě došlo i jinak.“*

Místa, kde je možné uložit / odložit věc, jsou dvě. První je místo určené – př. nápisem „šatna“. Další možností je pak místo obvyklé. Takovým obvyklým místem bude třeba věšák na oblečení v kavárně, nebo přehození oděvu přes židli či uložení do police.

Pokud jde o náš konkrétní případ, **za Váš kabát plně nese odpovědnost provozovatel restauračního zařízení.** V odstavci třetím je dále uvedeno, že **takové odpovědnosti se není možné zprostit**. Toto zproštění si často ale provozovatelé dovolují. Ti méně odvážní to tak činí cedulkou s nápisem, kdy informují, že za odložené věci neručí. Ti, kteří se snaží vypadat zkušeněji, pak využijí metody dohody, kdy se s Vámi domluví (smluvně písemně či ústně), že za odloženou věc odpovídat nebudou. Ani jedna z těchto možností však není platná.

===Odpovědnost za věc odloženou či vnesenou lze místně upravit
Jak již bylo řečeno, takové odpovědnosti se nelze zprostit, toto zákon explicitně zakazuje, avšak výkladem dává provozovateli možnost odpovědnost „upravit“. Pokud by totiž provozovatel jasně stanovil, že věci se smí odkládat pouze na určité místo nebo pouze v určité místnosti, pak by neodpovídal za poškození či ztrátu v té místnosti, kde to dovoleno nebylo. Tedy pokud provozovatel jasně vymezí místo k odkládání věcí, musí jej příchozí akceptovat, jinak za své věci odpovídá sám.

==Na co se odpovědnost vztahuje a do jaké výše

Pokud vymezujeme předmět odpovědnosti, pak je třeba hovořit o věci v právním slova smyslu. Mezi věci patří totiž v současné době, kromě všech věcí, které si dokážeme představit **(kabát, aktovka, brýle, mobilní telefon**), také **zvíře**. Pokud by tedy někdo odložil zvíře formou jeho uvázání na místě obvyklém nebo k tomu určeném a jiný zvíře odcizil, pak se na něj působnost zákona bude vztahovat také.

Pokud jde o věci, které s sebou běžně člověk nenosí nebo ne v takové hodnotě, pak prováděcí předpis stanoví, že **za věci odložené nebo vnesené, kterými jsou cennosti, peníze a klenoty, odpovídá provozovatel pouze do výše 5000 Kč**. Způsobil-li by však škodu někdo, kdo v provozovně pracuje, odpovídá provozovatel v plné výši. Stejnou měrou by odpovídal provozovatel, pokud by věc převzal do úschovy.

Pokud by se někdo pokusil uplatňovat absurdní situace např. uschnutí květiny či zkažení pečiva, tak na takové případy zákon také pamatuje. Provozovatel totiž neodpovídá za škodu, ke které by došlo i jinak – jiným způsobem.

==U koho a kdy uplatnit svá práva z odpovědnosti

Zákonem je stanoveno, že **škodu je třeba uplatnit bez zbytečného odkladu**. Tímto rozumějme – co nejdříve. Pokud zjistím, že mi někdo odcizil kabát, nepůjdu domů, i když to mám kousek, ale ihned oslovím provozovatele daného zařízení. Není-li tento přítomen, pak osobu jím pověřenou. **Lhůta pro uplatnění nároku náhrady škody skoční nejpozději 15. dne po dni, kdy jsem se o škodě dozvěděl.** Tato lhůta je prekluzivního charakteru, tedy po jejím skončení zaniká právo i nárok.

Řešení, respektive reakce provozovatele, pří uplatnění odpovědnosti za škodu může být hned několik. Za prvé, ideálně, provozovatel nahradí škodu ihned při jejím uplatnění. Vám stačí pouze prokázat, že věc, na níž došlo ke škodě, patří Vám a jakou měla hodnotu. V takovém případě je vhodné mít účtenku (pro pozdější uplatnění), nejlépe i nějaké svědky.

===Co když provozovatel odmítne náhradu škody vyplatit?

Nastat může i situace, kdy provozovatel odmítne náhradu škody vyplatit. V takovém případě je **vhodné sepsat krátkou zprávu** o tomto stavu, popsat událost, zapsat místo a uvést i svědky, kteří tuto událost dosvědčí. Pokud je situace vážnější, doporučuje se zavolat i policii.

==Závěrem o odpovědnosti za věci vnesené a odložené

Přestože zákonodárce pamatuje na majetková práva a zájmy fyzických osob, je třeba ale zdůraznit, že je mnohem snadnější dbát o své věci s jistou dávkou pečlivosti, než spoléhat na pomoc zákonných ustanovení. Ne pokaždé bude provozovatel tak ochotný a vstřícný, aby bez dalšího dodržel literu zákona a čas strávený s uplatňováním nároku může být cennější, než odcizená věc.

.>
„Mgr. Jan Novák“:http://muj-pravnik.cz/kontakty/mgr-jan-novak/, advokátní koncipient

Odpovědnost za věci vnesené a odložené
Jak se Vám líbil článek?